ŚB 10.8.37-39
Dévanágarí
सा तत्र ददृशे विश्वं जगत्स्थास्नु च खं दिश: ।
साद्रिद्वीपाब्धिभूगोलं सवाय्वग्नीन्दुतारकम् ॥ ३७ ॥
ज्योतिश्चक्रं जलं तेजो नभस्वान्वियदेव च ।
वैकारिकाणीन्द्रियाणि मनो मात्रा गुणास्त्रय: ॥ ३८ ॥
एतद् विचित्रं सहजीवकाल-
स्वभावकर्माशयलिङ्गभेदम् ।
सूनोस्तनौ वीक्ष्य विदारितास्ये
व्रजं सहात्मानमवाप शङ्काम्? ॥ ३९ ॥
साद्रिद्वीपाब्धिभूगोलं सवाय्वग्नीन्दुतारकम् ॥ ३७ ॥
ज्योतिश्चक्रं जलं तेजो नभस्वान्वियदेव च ।
वैकारिकाणीन्द्रियाणि मनो मात्रा गुणास्त्रय: ॥ ३८ ॥
एतद् विचित्रं सहजीवकाल-
स्वभावकर्माशयलिङ्गभेदम् ।
सूनोस्तनौ वीक्ष्य विदारितास्ये
व्रजं सहात्मानमवाप शङ्काम्? ॥ ३९ ॥
Verš
sā tatra dadṛśe viśvaṁ
jagat sthāsnu ca khaṁ diśaḥ
sādri-dvīpābdhi-bhūgolaṁ
sa-vāyv-agnīndu-tārakam
jagat sthāsnu ca khaṁ diśaḥ
sādri-dvīpābdhi-bhūgolaṁ
sa-vāyv-agnīndu-tārakam
jyotiś-cakraṁ jalaṁ tejo
nabhasvān viyad eva ca
vaikārikāṇīndriyāṇi
mano mātrā guṇās trayaḥ
nabhasvān viyad eva ca
vaikārikāṇīndriyāṇi
mano mātrā guṇās trayaḥ
etad vicitraṁ saha-jīva-kāla-
svabhāva-karmāśaya-liṅga-bhedam
sūnos tanau vīkṣya vidāritāsye
vrajaṁ sahātmānam avāpa śaṅkām
svabhāva-karmāśaya-liṅga-bhedam
sūnos tanau vīkṣya vidāritāsye
vrajaṁ sahātmānam avāpa śaṅkām
Synonyma
sā — matka Yaśodā; tatra — v doširoka otevřených ústech Kṛṣṇy; dadṛśe — viděla; viśvam — celý vesmír; jagat — pohyblivé bytosti; sthāsnu — nehybné bytosti; ca — a; kham — nebe; diśaḥ — světové strany; sa-adri — s horami; dvīpa — ostrovy; abdhi — a oceány; bhū-golam — povrch Země; sa-vāyu — s vanoucím větrem; agni — oheň; indu — Měsíc; tārakam — hvězdy; jyotiḥ-cakram — planetární soustavy; jalam — vodu; tejaḥ — světlo; nabhasvān — meziplanetární prostor; viyat — nebe; eva — také; ca — a; vaikārikāṇi — stvoření proměnou ahaṅkāry; indriyāṇi — smysly; manaḥ — mysl; mātrāḥ — smyslové vnímání; guṇāḥ trayaḥ — tři hmotné kvality (sattva, rajas a tamas); etat — to vše; vicitram — rozmanitost; saha — společně s; jīva-kāla — délka života všech živých bytostí; svabhāva — přirozený instinkt; karma-āśaya — výsledný čin a touha po hmotném požitku; liṅga-bhedam — různé druhy těl odpovídající touze; sūnoḥ tanau — v těle svého syna; vīkṣya — když viděla; vidārita-āsye — v široce otevřených ústech; vrajam — Vṛndāvan-dhām, zemi Nandy Mahārāje; saha-ātmānam — i sebe samotnou; avāpa — byla zasažena; śaṅkām — pochybami a údivem.
Překlad
Když na příkaz matky Yaśody Kṛṣṇa otevřel ústa dokořán, spatřila v nich všechny pohyblivé i nehybné bytosti, meziplanetární prostor a všechny světové strany s horami, ostrovy, oceány, povrchem Země, vanoucím větrem, ohněm, Měsícem a hvězdami. Viděla planetární soustavy, vodu, světlo, vzduch, nebe a stvoření proměnou ahaṅkāry. Viděla rovněž smysly, mysl, smyslové vnímání a tři kvality: dobro, vášeň a nevědomost. Spatřila čas vyměřený živým bytostem, přirozený instinkt a karmické reakce a také touhy a různé druhy pohyblivých i nehybných těl. Když viděla všechny tyto prvky vesmírného projevu a s nimi i sebe samu a Vṛndāvan-dhām, naplnily ji pochyby a strach z povahy jejího syna.
Význam
Všechny vesmírné projevy, které existují na základě hrubohmotných a jemnohmotných prvků, i to, co jimi hýbe, tři guṇy, živá bytost, stvoření, udržování, zničení a vše, k čemu dochází v oblasti vnější energie Pána-to všechno pochází z Nejvyšší Osobnosti Božství, Govindy. Vše ovládá Nejvyšší Osobnost Božství. To je rovněž potvrzeno v Bhagavad-gītě (9.10). Mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram-vše v hmotné přírodě (prakṛti) funguje pod kontrolou Pána. Jelikož všechny tyto projevy pocházejí z Govindy, bylo možné je všechny vidět v Jeho ústech. Matka Yaśodā se však kupodivu pod vlivem silné mateřské lásky bála. Nemohla uvěřit tomu, že by se v ústech jejího syna mohly takové věci objevit. Přesto je tam viděla, a proto ji zachvátil strach a úžas.