TEXTS 32-35

STIHOVI 32-35

Verš

Tekst

kiṁ no rājyena govinda
kiṁ bhogair jīvitena vā
yeṣām arthe kāṅkṣitaṁ no
rājyaṁ bhogāḥ sukhāni ca

ta ime ’vasthitā yuddhe
prāṇāṁs tyaktvā dhanāni ca
ācāryāḥ pitaraḥ putrās
tathaiva ca pitāmahāḥ

mātulāḥ śvaśurāḥ pautrāḥ
śyālāḥ sambandhinas tathā
etān na hantum icchāmi
ghnato ’pi madhusūdana

api trailokya-rājyasya
hetoḥ kiṁ nu mahī-kṛte
nihatya dhārtarāṣṭrān naḥ
kā prītiḥ syāj janārdana

Synonyma

Synonyms

kim — k čemu; naḥ — nám; rājyena — je království; govinda — ó Kṛṣṇo; kim — jaký; bhogaiḥ — požitek; jīvitena — žití; vā — nebo; yeṣām — koho; arthe — v zájmu; kāṅkṣitam — je chtěné; naḥ — námi; rājyam — království; bhogāḥ — hmotný požitek; sukhāni — veškeré štěstí; ca — také; te — ti všichni; ime — tito; avasthitāḥ — nacházející se; yuddhe — na tomto bojišti; prāṇān — životy; tyaktvā — obětující; dhanāni — bohatství; ca — také; ācāryāḥ — učitelé; pitaraḥ — otcové; putrāḥ — synové; tathā — jakož i; eva — jistě; ca — také; pitāmahāḥ — dědové; mātulāḥ — strýcové z matčiny strany; śvaśurāḥ — tcháni; pautrāḥ — vnuci; śyālāḥ — švagři; sambandhinaḥ — příbuzní; tathā — jakož i; etān — všechny tyto; na — nikdy; hantum — zabít; icchāmi — přeji si; ghnataḥ — být zabit; api — dokonce; madhusūdana — ó hubiteli démona Madhua (Kṛṣṇo); api — i kdyby; trailokya — tří světů; rājyasya — za království; hetoḥ — výměnou; kim nu — nemluvě o; mahī-kṛte — kvůli této zemi; nihatya — zabitím; dhārtarāṣṭrān — synů Dhṛtarāṣṭry; naḥ — naše; kā — jaké; prītiḥ — potěšení; syāt — bude; janārdana — ó udržovateli všech živých bytostí.

kim – što vrijedi; naḥ – za nas; rājyena – kraljevstvo; govinda – o Kṛṣṇa; kim – kakvo; bhogaiḥ – uživanje; jīvitena – život; vā – ili; yeṣām – kojih; arthe – radi; kāṅkṣitam – želimo; naḥ – mi; rājyam – kraljevstvo; bhogāḥ – materijalno uživanje; sukhāni – svu sreću; ca – i; te – svi oni; ime – ovi; avasthitāḥ – stoje; yuddhe – na bojnom polju; prāṇān – živote; tyaktvā – dajući; dhanāni – bogatstvo; ca – također; ācāryāḥ – učitelji; pitaraḥ – očevi; putrāḥ – sinovi; tathā – kao i; eva – zacijelo; ca – također; pitāmahāḥ – djedovi; mātulāḥ – ujaci; śvaśurāḥ – tasti; pautrāḥ – unuci; śyālāḥ – šurjaci; sambandhinaḥ – rođaci; tathā – kao i; etān – sve njih; na – nikada; hantum – ubiti; icchāmi – želim; ghnataḥ – ubijeni; api – čak; madhusūdana – o ubojico demona Madhua (Kṛṣṇa); api – čak i ako; trai-lokya – tri svijeta; rājyasya – za kraljevstvo; hetoḥ – u zamjenu; kim nu – a da ne govorim o; mahī-kṛte – Zemlji; nihatya – ubijanjem; dhārtarāṣṭrān – Dhṛtarāṣṭrinih sinova; naḥ – naše; kā – kakvo; prītiḥ – zadovoljstvo; syāt – bit će; janārdana – o održavatelju svih živih bića.

Překlad

Translation

Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?

O Govinda, što nam vrijede kraljevstvo, sreća, pa čak i sam život kada su svi oni za koje ih možemo željeti postrojeni na ovom bojnom polju? O Madhusūdana, kada učitelji, očevi, sinovi, djedovi, ujaci, tasti, unuci, šurjaci i drugi rođaci, spremni da ostave svoj život i imovinu, stoje preda mnom, zašto bih trebao željeti da ih ubijem, čak i ako me mogu ubiti? O održavatelju svih živih bića, nisam spreman da se borim protiv njih čak ni u zamjenu za sva tri svijeta, a kamoli za ovu Zemlju. Kakvo ćemo zadovoljstvo naći u ubijanju Dhṛtarāṣṭrinih sinova?

Význam

Purport

Arjuna oslovuje Pána Kṛṣṇu Govindo, protože Kṛṣṇa je zdrojem veškeré radosti krav a smyslů. Použitím tohoto důležitého slova Arjuna naznačuje, že Kṛṣṇa by měl pochopit, co uspokojí Arjunovy smysly. Govinda tu však není proto, aby uspokojoval naše smysly. Když se ovšem my snažíme uspokojovat smysly Govindy, jsou naše smysly automaticky uspokojeny. Každý si přeje hmotným způsobem uspokojovat své smysly a chce, aby mu k tomu Bůh dodával vše potřebné. Pán uspokojí smysly živých bytostí natolik, nakolik si to zaslouží, ale ne do takové míry, jakou mohou požadovat. Bude-li však živá bytost postupovat opačným způsobem — snažit se uspokojit Govindovy smysly bez touhy po vlastním smyslovém uspokojení — pak budou Jeho milostí ukojeny všechny její touhy. Arjunova hluboká náklonnost ke členům společnosti a vlastní rodiny se zde projevuje částečně kvůli tomu, že s nimi má přirozený soucit. Proto také nechce bojovat. Každý si přeje pochlubit se svým bohatstvím přátelům a příbuzným; Arjuna se ovšem obává, že budou všichni na bitevním poli zabiti a on se s nimi nebude moci o vítězstvím nabyté bohatství podělit. To je uvažování typické pro hmotný život. Transcendentální život je však jiný. Oddaný se snaží vyplnit přání Pána, a tak je-li to Pánova vůle, může pro službu Jemu přijmout nejrůznější bohatství. A když si to Pán nepřeje, oddaný nepřijme nic. Arjuna nechtěl zabít své příbuzné, a byla-li jejich smrt nutná, přál si, aby je Kṛṣṇa zabil osobně. V tuto chvíli ještě nevěděl, že Kṛṣṇa je zabil již předtím, než přišli na bitevní pole, a že on se má při této příležitosti stát pouze Kṛṣṇovým nástrojem. Tato skutečnost vyjde najevo v následujících kapitolách. Arjuna jakožto rozený oddaný Pána se nechtěl mstít svým ničemným bratrancům a bratrům; bylo však Pánovým plánem, že musí být zabiti. Oddaný Pána se provinilcovi nemstí, ale Pán nestrpí žádné ničemné jednání namířené proti oddanému. Pán může odpustit osobě, která se provinila proti Němu, ale neodpouští nikomu, kdo ublížil Jeho oddaným. Proto byl pevně rozhodnutý darebáky zabít, přestože jim Arjuna chtěl odpustit.

SMISAO: Arjuna je oslovio Gospodina Kṛṣṇu kao Govindu, jer je Kṛṣṇa izvor sveg zadovoljstva za krave i osjetila. Koristeći tu značajnu riječ, Arjuna pokazuje da bi Kṛṣṇa trebao shvatiti što će zadovoljiti Arjunina osjetila. No Govinda nije tu zato da bi zadovoljavao naša osjetila. Naprotiv, ako pokušamo zadovoljiti Govindina osjetila, naša će osjetila samim tim biti zadovoljena. Pod utjecajem materijalne svjesnosti svatko želi zadovoljiti svoja osjetila i od Boga očekuje da mu osigura takvo zadovoljstvo. Gospodin će zadovoljiti osjetila živih bića koliko to zaslužuju, ali ne u onoj mjeri u kojoj ona priželjkuju. No kad netko postupi na suprotan način, kad pokuša zadovoljiti Govindina, a ne vlastita osjetila, sve njegove želje Govindinom milošću bivaju ispunjene. Arjunina duboka privrženost zajednici i članovima obitelji ovdje se izražava dijelom i zbog njegove prirodne samilosti prema njima. Zato nije spreman za borbu. Svatko želi pokazati svoje obilje prijateljima i rođacima, ali Arjuna se plaši da će svi njegovi rođaci i prijatelji biti ubijeni na bojnom polju i da nakon pobjede neće moći podijeliti svoje obilje. Takvo je mišljenje tipično za materijalni život. Međutim, transcendentalni je život drugačiji. Bhakta želi ispuniti Gospodinove želje i zato, ako Gospodin želi, može prihvatiti sve vrste obilja za služenje Gospodina, a ako Gospodin ne želi, ne mora prihvatiti ni paru. Arjuna nije htio ubiti svoje rođake. Ako je postojala ikakva potreba za tim, želio je da ih Kṛṣṇa osobno ubije. Nije znao da ih je Kṛṣṇa već ubio prije nego što su došli na bojno polje i da je samo trebao postati oruđe u Kṛṣṇinim rukama. Ta će činjenica biti otkrivena u idućim poglavljima. Budući da je po prirodi bio Gospodinov bhakta, Arjuna se nije htio osvetiti svojim zlim rođacima i braći, ali Gospodin je odlučio da svi budu ubijeni. Gospodinov se bhakta ne osvećuje onima koji mu čine zlo, ali Gospodin ne trpi ni jedno nedjelo počinjeno protiv bhakta. Gospodin može oprostiti osobi kad je posrijedi On, ali ne oprašta nikome tko naudi Njegovim bhaktama. Zato je bio odlučan u namjeri da ubije zlikovce, iako im je Arjuna htio oprostiti.