Skip to main content

TEXTS 32-35

TEXTS 32-35

Verš

Tekst

kiṁ no rājyena govinda
kiṁ bhogair jīvitena vā
yeṣām arthe kāṅkṣitaṁ no
rājyaṁ bhogāḥ sukhāni ca
kiṁ no rājyena govinda
kiṁ bhogair jīvitena vā
yeṣām arthe kāṅkṣitaṁ no
rājyaṁ bhogāḥ sukhāni ca
ta ime ’vasthitā yuddhe
prāṇāṁs tyaktvā dhanāni ca
ācāryāḥ pitaraḥ putrās
tathaiva ca pitāmahāḥ
ta ime ’vasthitā yuddhe
prāṇāṁs tyaktvā dhanāni ca
ācāryāḥ pitaraḥ putrās
tathaiva ca pitāmahāḥ
mātulāḥ śvaśurāḥ pautrāḥ
śyālāḥ sambandhinas tathā
etān na hantum icchāmi
ghnato ’pi madhusūdana
mātulāḥ śvaśurāḥ pautrāḥ
śyālāḥ sambandhinas tathā
etān na hantum icchāmi
ghnato ’pi madhusūdana
api trailokya-rājyasya
hetoḥ kiṁ nu mahī-kṛte
nihatya dhārtarāṣṭrān naḥ
kā prītiḥ syāj janārdana
api trailokya-rājyasya
hetoḥ kiṁ nu mahī-kṛte
nihatya dhārtarāṣṭrān naḥ
kā prītiḥ syāj janārdana

Synonyma

Synonyms

kim — k čemu; naḥ — nám; rājyena — je království; govinda — ó Kṛṣṇo; kim — jaký; bhogaiḥ — požitek; jīvitena — žití; — nebo; yeṣām — koho; arthe — v zájmu; kāṅkṣitam — je chtěné; naḥ — námi; rājyam — království; bhogāḥ — hmotný požitek; sukhāni — veškeré štěstí; ca — také; te — ti všichni; ime — tito; avasthitāḥ — nacházející se; yuddhe — na tomto bojišti; prāṇān — životy; tyaktvā — obětující; dhanāni — bohatství; ca — také; ācāryāḥ — učitelé; pitaraḥ — otcové; putrāḥ — synové; tathā — jakož i; eva — jistě; ca — také; pitāmahāḥ — dědové; mātulāḥ — strýcové z matčiny strany; śvaśurāḥ — tcháni; pautrāḥ — vnuci; śyālāḥ — švagři; sambandhinaḥ — příbuzní; tathā — jakož i; etān — všechny tyto; na — nikdy; hantum — zabít; icchāmi — přeji si; ghnataḥ — být zabit; api — dokonce; madhusūdana — ó hubiteli démona Madhua (Kṛṣṇo); api — i kdyby; trailokya — tří světů; rājyasya — za království; hetoḥ — výměnou; kim nu — nemluvě o; mahī-kṛte — kvůli této zemi; nihatya — zabitím; dhārtarāṣṭrān — synů Dhṛtarāṣṭry; naḥ — naše; — jaké; prītiḥ — potěšení; syāt — bude; janārdana — ó udržovateli všech živých bytostí.

kim — mis kasu; naḥ — meile; rājyena — on kuningriigist; govinda — oo, Kṛṣṇa; kim — mis; bhogaiḥ — naudinguga; jīvitena — elades; — kumbki; yeṣām — kellest; arthe — heaks; kāṅkṣitam — on ihaldatud; naḥ — meie poolt; rājyam — kuningriik; bhogāḥ — materiaalne nauding; sukhāni — kogu õnn; ca — samuti; te — kõik nad; ime — need; avasthitāḥ — asetsevad; yuddhe — sellel lahinguväljal; prāṇān — elusid; tyaktvā — loovutades; dhanāni — rikkusi; ca — samuti; ācāryāḥ — õpetajad; pitaraḥ — isad; putrāḥ — pojad; tathā — samuti nagu; eva — kindlasti; ca — samuti; pitāmahāḥ — vanaisad; mātulāḥ — emapoolsed onud; śvaśurāḥ — äiad; pautrāḥ — poja- ja tütrepojad; śyālāḥ — naiste vennad; sambandhinaḥ — sugulased; tathā — samuti nagu; etān — kõiki neid; na — mitte kunagi; hantum — tappa; icchāmi — ma soovin; ghnataḥ — olla tapetud; api — isegi; madhusūdana — oo, deemon Madhu tapja (Kṛṣṇa); api — isegi kui; trai-lokya — kolme maailma; rājyasya — kuningriigi nimel; hetoḥ — vahetusena; kim nu — rääkimatagi sellest; mahī-kṛte — Maa nimel; nihatya — tappes; dhārtārāṣṭrān — Dhṛtarāṣṭra pojad; naḥ — meie; — mis; prītiḥ — nauding; syāt — saab olla; janārdana — oo, kõikide elusolendite alalhoidja.

Překlad

Translation

Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?

Oo, Govinda, mis kasu on meile kuningriigist, õnnest või elust endastki, kui kõik need, kelle jaoks me võime seda kõike soovida, on nüüd rivistunud siia lahinguväljale? Oo, Madhusūdana, nüüd, mil õpetajad, isad, pojad, vanaisad, emapoolsed onud, võõrasisad, pojapojad, naiste vennad ja kõik teised sugulased seisavad minu ees ja on valmis loobuma oma elust ja varandusest, miks peaksin ma tahtma neid tappa, isegi kui nad vastasel juhul tapaksid mind? Oo, kõigi elusolendite alalhoidja, ma pole valmis nendega võitlema, ka mitte kolme maailma, rääkimata siis Maa nimel. Mis rõõmu saab meile pakkuda Dhṛtarāṣṭra poegade tapmine?

Význam

Purport

Arjuna oslovuje Pána Kṛṣṇu Govindo, protože Kṛṣṇa je zdrojem veškeré radosti krav a smyslů. Použitím tohoto důležitého slova Arjuna naznačuje, že Kṛṣṇa by měl pochopit, co uspokojí Arjunovy smysly. Govinda tu však není proto, aby uspokojoval naše smysly. Když se ovšem my snažíme uspokojovat smysly Govindy, jsou naše smysly automaticky uspokojeny. Každý si přeje hmotným způsobem uspokojovat své smysly a chce, aby mu k tomu Bůh dodával vše potřebné. Pán uspokojí smysly živých bytostí natolik, nakolik si to zaslouží, ale ne do takové míry, jakou mohou požadovat. Bude-li však živá bytost postupovat opačným způsobem — snažit se uspokojit Govindovy smysly bez touhy po vlastním smyslovém uspokojení — pak budou Jeho milostí ukojeny všechny její touhy. Arjunova hluboká náklonnost ke členům společnosti a vlastní rodiny se zde projevuje částečně kvůli tomu, že s nimi má přirozený soucit. Proto také nechce bojovat. Každý si přeje pochlubit se svým bohatstvím přátelům a příbuzným; Arjuna se ovšem obává, že budou všichni na bitevním poli zabiti a on se s nimi nebude moci o vítězstvím nabyté bohatství podělit. To je uvažování typické pro hmotný život. Transcendentální život je však jiný. Oddaný se snaží vyplnit přání Pána, a tak je-li to Pánova vůle, může pro službu Jemu přijmout nejrůznější bohatství. A když si to Pán nepřeje, oddaný nepřijme nic. Arjuna nechtěl zabít své příbuzné, a byla-li jejich smrt nutná, přál si, aby je Kṛṣṇa zabil osobně. V tuto chvíli ještě nevěděl, že Kṛṣṇa je zabil již předtím, než přišli na bitevní pole, a že on se má při této příležitosti stát pouze Kṛṣṇovým nástrojem. Tato skutečnost vyjde najevo v následujících kapitolách. Arjuna jakožto rozený oddaný Pána se nechtěl mstít svým ničemným bratrancům a bratrům; bylo však Pánovým plánem, že musí být zabiti. Oddaný Pána se provinilcovi nemstí, ale Pán nestrpí žádné ničemné jednání namířené proti oddanému. Pán může odpustit osobě, která se provinila proti Němu, ale neodpouští nikomu, kdo ublížil Jeho oddaným. Proto byl pevně rozhodnutý darebáky zabít, přestože jim Arjuna chtěl odpustit.

Arjuna pöördub selles värsis Kṛṣṇa poole nimega Govinda põhjusel, et Kṛṣṇa on kõikide lehmade ja meelte naudingute allikas. Kasutades seda tähelepanuväärset sõna, viitab Arjuna asjaolule, et Kṛṣṇa peaks mõistma, mis rahuldaks Arjuna meeli. Kuid Govinda ülesandeks pole mitte meie meelte rahuldamine. Kui me püüame rahuldada Govinda meeli, rahulduvad meie meeled iseenesest. Materiaalses maailmas tahavad kõik rahuldada iseenda meeli ning soovivad teha Jumalast vastavate soovide täitjat. Jumal rahuldab elusolendite meeli just niivõrd, kuivõrd nad seda väärivad, mitte aga vastavalt elusolendite eneste himudele. Kui aga inimene valib vastupidise tee, s.t. kui ta püüab rahuldada Govinda meeli, soovimata vähimalgi määral oma meelte rahuldamist, siis täituvad Govinda armulikkuse läbi kõik elusolendi soovid. Arjuna tugev kiindumus oma suguvõsa ja perekonna vastu ilmneb siin osaliselt tänu Arjuna loomulikule kaastundele nende suhtes. Seetõttu polegi ta valmis võitlusse astuma. Kõik tahavad esitleda oma rikkusi sõpradele ja sugulastele, kuid Arjuna kardab, et kui kõik ta sõbrad ja sugulased lahinguväljal surma saavad, pole tal pärast võitu oma külluslikku varandust enam kellegagi jagada. See on tüüpiline materialistlik elukäsitlus. Transtsendentaalne elu on aga teistsugune. Kuna pühendunu tahab täita Jumala soove, võib ta Jumala soovi kohaselt Tema teenimiseks vastu võtta kõikvõimalikke rikkusi, ent Jumala tahte vastaselt ei tohiks pühendunu võtta vastu viiesendistki. Arjuna ei tahtnud oma sugulasi tappa ning soovis, et kui selleks on vajadus, teeks Kṛṣṇa seda Ise. Sel hetkel Arjuna ei teadnud veel, et tegelikult oli Kṛṣṇa nad kõik juba tapnud, ammu enne nende lahinguväljale saabumist, ning temast pidi saama ainult Kṛṣṇa tööriist. See tõsiasi avaldatakse järgnevates peatükkides. Siira pühendununa ei soovinud Arjuna oma petistest onupoegadele ja vendadele kätte maksta, kuid see oli Jumala plaan, et kõik nad pidid hukkuma. Jumala pühendunu ei ihalda väärititoiminule kätte maksta, kuid Jumal ei salli lurjuste poolt pühendunute vastu sooritatud kuritegusid. Jumal võib andestada sellele, kes on teinud kurja Talle Endale, kuid Ta ei andesta kellelegi, kes on teinud kurja Tema pühendunutele. Seepärast oligi Jumal otsustanud tappa sellised lurjused, ehkki Arjuna tahtis neid välja vabandada.