Skip to main content

TEXTS 32-35

TEXTS 32-35

Verš

Texto

kiṁ no rājyena govinda
kiṁ bhogair jīvitena vā
yeṣām arthe kāṅkṣitaṁ no
rājyaṁ bhogāḥ sukhāni ca
kiṁ no rājyena govinda
kiṁ bhogair jīvitena vā
yeṣām arthe kāṅkṣitaṁ no
rājyaṁ bhogāḥ sukhāni ca
ta ime ’vasthitā yuddhe
prāṇāṁs tyaktvā dhanāni ca
ācāryāḥ pitaraḥ putrās
tathaiva ca pitāmahāḥ
ta ime ’vasthitā yuddhe
prāṇāṁs tyaktvā dhanāni ca
ācāryāḥ pitaraḥ putrās
tathaiva ca pitāmahāḥ
mātulāḥ śvaśurāḥ pautrāḥ
śyālāḥ sambandhinas tathā
etān na hantum icchāmi
ghnato ’pi madhusūdana
mātulāḥ śvaśurāḥ pautrāḥ
śyālāḥ sambandhinas tathā
etān na hantum icchāmi
ghnato ’pi madhusūdana
api trailokya-rājyasya
hetoḥ kiṁ nu mahī-kṛte
nihatya dhārtarāṣṭrān naḥ
kā prītiḥ syāj janārdana
api trailokya-rājyasya
hetoḥ kiṁ nu mahī-kṛte
nihatya dhārtarāṣṭrān naḥ
kā prītiḥ syāj janārdana

Synonyma

Palabra por palabra

kim — k čemu; naḥ — nám; rājyena — je království; govinda — ó Kṛṣṇo; kim — jaký; bhogaiḥ — požitek; jīvitena — žití; — nebo; yeṣām — koho; arthe — v zájmu; kāṅkṣitam — je chtěné; naḥ — námi; rājyam — království; bhogāḥ — hmotný požitek; sukhāni — veškeré štěstí; ca — také; te — ti všichni; ime — tito; avasthitāḥ — nacházející se; yuddhe — na tomto bojišti; prāṇān — životy; tyaktvā — obětující; dhanāni — bohatství; ca — také; ācāryāḥ — učitelé; pitaraḥ — otcové; putrāḥ — synové; tathā — jakož i; eva — jistě; ca — také; pitāmahāḥ — dědové; mātulāḥ — strýcové z matčiny strany; śvaśurāḥ — tcháni; pautrāḥ — vnuci; śyālāḥ — švagři; sambandhinaḥ — příbuzní; tathā — jakož i; etān — všechny tyto; na — nikdy; hantum — zabít; icchāmi — přeji si; ghnataḥ — být zabit; api — dokonce; madhusūdana — ó hubiteli démona Madhua (Kṛṣṇo); api — i kdyby; trailokya — tří světů; rājyasya — za království; hetoḥ — výměnou; kim nu — nemluvě o; mahī-kṛte — kvůli této zemi; nihatya — zabitím; dhārtarāṣṭrān — synů Dhṛtarāṣṭry; naḥ — naše; — jaké; prītiḥ — potěšení; syāt — bude; janārdana — ó udržovateli všech živých bytostí.

kim — de qué sirve; naḥ — a nosotros; rājyena — es el reino; govinda — ¡oh, Kṛṣṇa!; kim — qué; bhogaiḥ — disfrute; jīvitena — viviendo; — ya sea; yeṣām — de quién; arthe — por el bien de; kāṅkṣītam — es deseado; naḥ — por nosotros; rājyam — reino; bhogāḥ — disfrute material; sukhāni — toda clase de felicidad; ca — también; te — todos ellos; ime — estos; avasthitāḥ — situados; yuddhe — en este campo de batalla; prāṇān — vidas; tyaktvā — abandonando; dhanāni — riquezas; ca — también; ācāryāḥ — maestros; pitaraḥ — padres; putrāḥ — hijos; tathā — así como también; eva — ciertamente; ca — también; pitāmahāḥ — abuelos; mātulāḥ — tíos maternos; śvaśurāḥ — suegros; pautrāḥ — nietos; śyālāḥ — cuñados; sambandhinaḥ — parientes; tatha — así como también; etan — todos estos; na — nunca; hantum — matar; icchāmi — deseo; ghnataḥ — siendo matado; api — incluso; madhu-sūdhana — ¡oh, destructor del demonio Madhu (Kṛṣṇa)!; api — incluso; trai-lokya — de los tres mundos; rājyasya — para el reino; hetoḥ — a cambio; kim nu — ni qué hablar; mahī-kṛte — para ganar la Tierra; nihatya — matando; dhārtarāṣṭrān — los hijos de Dhṛtarāṣṭra; naḥ — nuestro; — qué; prītiḥ — placer; syāt — habrá; janārdana — ¡oh, sustentador de todas las entidades vivientes!

Překlad

Traducción

Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?

¡Oh, Govinda!, ¿de qué nos sirve un reino, la felicidad, o incluso la propia vida, cuando todos aquellos para quienes los deseamos se encuentran ahora formados en este campo de batalla? ¡Oh, Madhusūdana!, cuando maestros, padres, hijos, abuelos, tíos maternos, suegros, nietos, cuñados y demás familiares están dispuestos a perder la vida y sus propiedades y se encuentran ante mí, ¿por qué habría yo de desear matarlos, aun a pesar de que si no lo hago, ellos me maten a mí? ¡Oh, sustentador de todas las entidades vivientes!, no estoy dispuesto a pelear con ellos ni siquiera a cambio de los tres mundos, mucho menos por esta Tierra. ¿Qué placer vamos a obtener de matar a los hijos de Dhṛtarāṣṭra?

Význam

Significado

Arjuna oslovuje Pána Kṛṣṇu Govindo, protože Kṛṣṇa je zdrojem veškeré radosti krav a smyslů. Použitím tohoto důležitého slova Arjuna naznačuje, že Kṛṣṇa by měl pochopit, co uspokojí Arjunovy smysly. Govinda tu však není proto, aby uspokojoval naše smysly. Když se ovšem my snažíme uspokojovat smysly Govindy, jsou naše smysly automaticky uspokojeny. Každý si přeje hmotným způsobem uspokojovat své smysly a chce, aby mu k tomu Bůh dodával vše potřebné. Pán uspokojí smysly živých bytostí natolik, nakolik si to zaslouží, ale ne do takové míry, jakou mohou požadovat. Bude-li však živá bytost postupovat opačným způsobem — snažit se uspokojit Govindovy smysly bez touhy po vlastním smyslovém uspokojení — pak budou Jeho milostí ukojeny všechny její touhy. Arjunova hluboká náklonnost ke členům společnosti a vlastní rodiny se zde projevuje částečně kvůli tomu, že s nimi má přirozený soucit. Proto také nechce bojovat. Každý si přeje pochlubit se svým bohatstvím přátelům a příbuzným; Arjuna se ovšem obává, že budou všichni na bitevním poli zabiti a on se s nimi nebude moci o vítězstvím nabyté bohatství podělit. To je uvažování typické pro hmotný život. Transcendentální život je však jiný. Oddaný se snaží vyplnit přání Pána, a tak je-li to Pánova vůle, může pro službu Jemu přijmout nejrůznější bohatství. A když si to Pán nepřeje, oddaný nepřijme nic. Arjuna nechtěl zabít své příbuzné, a byla-li jejich smrt nutná, přál si, aby je Kṛṣṇa zabil osobně. V tuto chvíli ještě nevěděl, že Kṛṣṇa je zabil již předtím, než přišli na bitevní pole, a že on se má při této příležitosti stát pouze Kṛṣṇovým nástrojem. Tato skutečnost vyjde najevo v následujících kapitolách. Arjuna jakožto rozený oddaný Pána se nechtěl mstít svým ničemným bratrancům a bratrům; bylo však Pánovým plánem, že musí být zabiti. Oddaný Pána se provinilcovi nemstí, ale Pán nestrpí žádné ničemné jednání namířené proti oddanému. Pán může odpustit osobě, která se provinila proti Němu, ale neodpouští nikomu, kdo ublížil Jeho oddaným. Proto byl pevně rozhodnutý darebáky zabít, přestože jim Arjuna chtěl odpustit.

Arjuna se ha dirigido al Señor Kṛṣṇa por el nombre de Govinda, porque Kṛṣṇa es el objeto de toda clase de placeres para las vacas y los sentidos. Con el uso de esta significativa palabra, Arjuna señala que Kṛṣṇa debe darse cuenta de lo que a Arjuna le satisfaría los sentidos. Pero Govinda no tiene la función de satisfacernos los sentidos. Sin embargo, si nosotros tratamos de satisfacer los sentidos de Govinda, entonces los nuestros quedarán satisfechos automáticamente. En el ámbito material, todo el mundo quiere satisfacer sus sentidos y quiere que Dios sea el abastecedor de esa satisfacción. El Señor satisfará los sentidos de las entidades vivientes en tanto y en cuanto estas lo merezcan, pero no en la medida en que ellas lo anhelen. Mas, cuando uno toma el camino opuesto, es decir, cuando uno trata de satisfacer los sentidos de Govinda sin desear satisfacer los suyos propios, entonces, por la gracia de Govinda, todos los deseos de la entidad viviente quedan satisfechos. El profundo afecto que Arjuna siente por los miembros de la comunidad y por los familiares, se exhibe aquí en parte a causa de su natural compasión por ellos. En consecuencia, él no está dispuesto a pelear. Todo el mundo quiere mostrarles su opulencia a amigos y familiares, pero Arjuna teme que todos sus familiares y amigos mueran en el campo de batalla, y él no pueda compartir su opulencia después del triunfo. Este es un juicio típico de la vida material. La vida trascendental, sin embargo, es diferente. Como el devoto quiere satisfacer los deseos del Señor, él puede, con el favor del Señor, aceptar toda clase de opulencias para servir al Señor, y si el Señor no lo desea, él no acepta ni un centavo. Arjuna no quería matar a sus parientes, y si había alguna necesidad de que se les matara, quería que Kṛṣṇa los matara personalmente. A estas alturas, él no sabía que Kṛṣṇa ya los había matado antes de ellos ir al campo de batalla, y de que él [Arjuna] solo había de convertirse en instrumento de Kṛṣṇa. Este hecho se revela en los siguientes capítulos. Arjuna, siendo un devoto natural del Señor, no quería vengarse de sus herejes primos y hermanos, pero era el plan del Señor que se los matara. El devoto del Señor no se venga del malhechor, pero el Señor no tolera ninguna fechoría que los herejes le hagan al devoto. El Señor puede excusar a una persona que le haya faltado a Él, pero no excusa a nadie que les haya hecho daño a Sus devotos. Por consiguiente, el Señor estaba decidido a matar a los herejes, pese a que Arjuna quería perdonarlos.