Skip to main content

CAPÍTULO 1

KAPITOLA PRVNÍ

Actividades de Mahārāja Priyavrata

Činnosti Mahārāje Priyavraty

Este capítulo narra la historia del rey Priyavrata, quien, después de disfrutar de la opulencia y la majestad del trono real, regresó al nivel del pleno conocimiento espiritual. Al principio, el rey se sentía desapegado de la opulencia mundana, pero más tarde se apegó a su reino; finalmente volvió a desapegarse del disfrute material y obtuvo la liberación. El rey Parīkṣit se sorprendió mucho al escuchar esto; estaba algo confundido: ¿Cómo era posible que un devoto sin apego por el disfrute material pudiera más adelante apegarse de nuevo a ese disfrute? Muy sorprendido, preguntó acerca de ello a Śukadeva Gosvāmī.

Tato kapitola popisuje, jak si král Priyavrata užíval královského bohatství a majestátu a poté se navrátil k dokonalému poznání. Král Priyavrata byl původně odpoutaný od světského bohatství, ale později přilnul ke svému království. Nakonec se však od hmotného požitku znovu odpoutal, a tak dosáhl osvobození. Král Parīkṣit žasl, když to slyšel, ale také ho zmátlo, jak oddaný, který nijak nelpěl na hmotném požitku, na něm mohl později ulpět. S údivem se proto otázal Śukadeva Gosvāmīho.

Śukadeva Gosvāmī respondió al rey diciendo que el servicio devocional es trascendental, de modo que no puede verse afectado por ninguna influencia material. Priyavrata había recibido de Nārada conocimiento trascendental, y debido a ello, no deseaba ser rey y llevar una vida materialista de disfrute de los sentidos. Sin embargo, ante los ruegos de semidioses superiores, como el Señor Brahmā y el rey del cielo, el Señor Indra, Priyavrata acabó por aceptar el reino.

Na královy dotazy Śukadeva Gosvāmī odpověděl, že oddaná služba je transcendentální, a tím pádem od ní člověka nemohou odvést žádné hmotné vlivy. Priyavrata získal transcendentální poznání díky pokynům mudrce Nārady, a proto se nechtěl zapojit do materialistického života a užívat si království. Nakonec však království přijal na žádost vyšších polobohů, jako je Pán Brahmā a Pán Indra, král nebeských planet.

Todo está bajo el control de la Suprema Personalidad de Dios, el controlador supremo, y todo el mundo debe actuar en consecuencia. Del mismo modo que un buey tiene que dejarse llevar por una cuerda atada de sus narices, todas las almas condicionadas se ven obligadas a actuar bajo el hechizo de las modalidades de la naturaleza. De modo que el hombre civilizado actúa siguiendo la institución de varṇa y āśrama. Nadie puede actuar libremente, ni siquiera en la vida materialista. Todo el mundo está obligado a aceptar el cuerpo que el Señor Supremo le ofrece, con los niveles de felicidad y de aflicción que correspondan a ese determinado tipo de cuerpo. Por esa razón, aquel que abandona el hogar y se retira al bosque sin estar preparado, de nuevo vuelve a apegarse a la vida material. La vida familiar se compara a una fortaleza en la que se puede practicar el control de los sentidos. Cuando los sentidos están controlados, lo mismo da vivir en el hogar que en el bosque; no hay diferencia.

Vše je pod vládou Nejvyšší Osobnosti Božství, svrchovaného vládce, a každý musí podle toho jednat. Tak jako je býk ovládaný provazem přivázaným k nozdrám, jsou všechny podmíněné duše nuceny jednat podle působení kvalit přírody. Civilizovaný člověk proto jedná v rámci instituce vareṇ a āśramů. Ani ten, kdo žije materialistickým životem, není ve svém jednání svobodný. Každý je nucen přijmout od Nejvyššího Pána určitý druh těla, jímž má předurčený jistý stupeň štěstí a neštěstí. I když někdo navenek opustí domov a odejde do lesa, materialistický život ho začne znovu přitahovat. Rodinný život je přirovnán k pevnosti určené pro nácvik ovládání smyslů. Kdo své smysly ovládne, může žít jak doma, tak v lese — místo pro něho není rozhodující.

Siguiendo la instrucción del Señor Brahmā, Mahārāja Priyavrata aceptó el trono real; entonces, su padre, Manu, abandonó el hogar y se marchó al bosque. Mahārāja Priyavrata se casó con Barhiṣmatī, la hija de Viśvakarmā. En su vientre engendró los siguientes diez hijos: Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Mahāvīra, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Savana, Medhātithi, Vītihotra y Kavi. Tuvo también una hija, que se llamó Ūrjasvatī. Mahārāja Priyavrata vivió con su esposa y con su familia durante muchos miles de años. Mahārāja Priyavrata creó siete océanos y siete islas con los surcos que dejaron las ruedas de su cuadriga. Kavi, Mahāvīra y Savana, tres de los hijos de Mahārāja Priyavrata, entraron en la orden de sannyāsa, la cuarta orden de la vida; los otros siete asumieron el gobierno de las siete islas. Mahārāja Priyavrata tuvo también una segunda esposa, con la cual tuvo tres hijos: Uttama, Raivata y Tāmasa. Todos ellos se elevaron a la posición de manu. De este modo Śukadeva Gosvāmī explicó cómo llegó Mahārāja Priyavrata a la liberación.

Když Mahārāja Priyavrata přijal na pokyn Pána Brahmy královský trůn, jeho otec Manu opustil dům a odešel do lesa. Mahārāja Priyavrata se potom oženil s Barhiṣmatī, dcerou Viśvakarmy. V jejím lůně počal deset synů, kteří se jmenovali Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Mahāvīra, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Savana, Medhātithi, Vītihotra a Kavi. Zplodil také jednu dceru jménem Ūrjasvatī. Mahārāja Priyavrata žil se svou manželkou a rodinou mnoho tisíc let. Otisky obručí kol jeho vozu vytvořily sedm oceánů a sedm ostrovů. Tři z jeho deseti synů — Kavi, Mahāvīra a Savana — přijali sannyās, čtvrtý životní stav, a zbývajících sedm synů se stalo vládci sedmi ostrovů. Mahārāja Priyavrata měl ještě druhou manželku, s níž zplodil tři syny — Uttamu, Raivatu a Tāmasu; ti všichni získali postavení Manua. Takto Śukadeva Gosvāmī popsal, jak Mahārāja Priyavrata dosáhl osvobození.

Text 1:
El rey Parīkṣit preguntó a Śukadeva Gosvāmī: ¡Oh, gran sabio!, si la vida de casado es la causa básica de las ataduras delkarma [actividades fruitivas], y echa a perder la misión de la vida humana, ¿por qué permaneció en esa etapa de la vida Mahārāja Priyavrata, que era un gran devoto autorrealizado?
Sloka 1:
Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Ó vznešený mudrci, proč král Priyavrata, velký seberealizovaný oddaný Pána, zůstával ve stavu hospodáře, který je hlavní příčinou zapletení do karmy (plodonosných činností) a maří poslání lidského života?
Text 2:
Los devotos son, sin duda, personas liberadas. Por consiguiente, ¡oh, tú, el más grande de los brāhmaṇas!, es imposible que queden absortos en asuntos familiares.
Sloka 2:
Oddaní jsou bezpochyby osvobozené osoby, a proto není možné, aby byli pohrouženi do rodinných záležitostí, ó největší z brāhmaṇů.
Text 3:
Los gloriosos mahātmās que se han refugiado en los pies de loto de la Suprema Personalidad de Dios se sienten plenamente saciados por la sombra de esos pies de loto. Es completamente imposible que su conciencia se apegue a los miembros de la familia.
Sloka 3:
Vznešení mahātmové, kteří přijali útočiště u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství, jsou stínem těchto lotosových nohou plně nasyceni. Není možné, aby jejich vědomí ulpělo na rodinných příslušnících.
Text 4:
El rey continuó: ¡Oh, gran brāhmaṇa!, esa es mi gran duda. ¿Cómo pudo obtener la perfección suprema e infalible del estado de conciencia de Kṛṣṇa una persona como el rey Priyavrata, que tan apegado estaba a la esposa, los hijos y el hogar?
Sloka 4:
Král pokračoval: Ó ušlechtilý brāhmaṇo, mám velkou pochybnost—jak může někdo takový jako král Priyavrata, jenž byl tolik připoutaný k manželce, dětem a domovu, dosáhnout nejvyšší, neselhávající dokonalosti ve vědomí Kṛṣṇy?
Text 5:
Śrī Śukadeva Gosvāmī dijo: Lo que has dicho es correcto. Las glorias de la Suprema Personalidad de Dios, a quien alaban con versos elocuentes y trascendentales personalidades excelsas como Brahmā, son muy agradables a los grandes devotos y personas liberadas. Aquel que se apega a la nectárea miel de los pies de loto del Señor y tiene la mente siempre absorta en Sus glorias, puede a veces ver frenado su progreso ante un obstáculo, pero aun así, nunca abandona la excelsa posición que ha alcanzado.
Sloka 5:
Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: To, co jsi řekl, je pravda. Velkým oddaným a osvobozeným duším je vždy velice příjemná sláva Nejvyššího Pána, Jehož tak vznešené osobnosti, jako je Brahmā, opěvují vybranými transcendentálními verši. Ten, kdo je připoutaný k nektarovému medu Pánových lotosových nohou a jehož mysl je vždy pohroužená v Jeho slávě, může být občas nějakou překážkou pozastaven, ale přesto se nikdy nevzdá vznešeného postavení, kterého dosáhl.
Text 6:
Śukadeva Gosvāmī continuó: Mi querido rey, el príncipe Priyavrata era un gran devoto, pues se había refugiado en los pies de loto de Nārada, su maestro espiritual, y había obtenido, de ese modo, la perfección más elevada en el conocimiento trascendental. Era avanzado en conocimiento, y siempre se ocupaba en hablar de temas espirituales, sin desviar su atención hacia ninguna otra cosa. Fue entonces cuando su padre le pidió que se hiciese cargo del gobierno del mundo, tratando de convencerle de que ese era su deber según las Escrituras reveladas. Sin embargo, el príncipe Priyavrata estaba absorto en la práctica constante de bhakti-yoga mediante el recuerdo constante de la Suprema Personalidad de Dios, con todos los sentidos ocupados en el servicio del Señor. Por esa razón, el príncipe no recibió de buena gana la orden de su padre, a pesar de que no podía rechazarla. Sopesando cuidadosamente las circunstancias, preguntó si, por asumir la responsabilidad de gobernar el mundo, podría verse apartado del servicio devocional.
Sloka 6:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, princ Priyavrata byl velký oddaný, protože vyhledal lotosové nohy Nārady, svého duchovního mistra, čímž dosáhl nejvyšší dokonalosti transcendentálního poznání. S pokročilým poznáním neustále rozmlouval o duchovních námětech a nerozptyloval svou pozornost ničím jiným. Jeho otec ho poté požádal, aby se ujal vlády nad světem; snažil se Priyavratu přesvědčit, že je to podle zjevených písem jeho povinnost. Princ Priyavrata však stále praktikoval bhakti-yogu — bez ustání vzpomínal na Nejvyšší Osobnost Božství, a tak zaměstnával všechny smysly službou Pánu. Nařízení svého otce tedy neuvítal, i když ho nemohl odmítnout. S obavami se proto zeptal, zda ho přijetí zodpovědnosti za vládu nad světem nemůže odvést od oddané služby.
Text 7:
Śrī Śukadeva Gosvāmī continuó: El Señor Brahmā es el primer ser creado y el semidiós más poderoso del universo; él es el responsable de los asuntos del universo. Nacido directamente de la Suprema Personalidad de Dios, dedica sus actividades al bienestar del universo entero, pues conoce el propósito de la creación universal. El supremamente poderoso Señor Brahmā, junto con sus acompañantes y las personificaciones de los Vedas, salió de su propia morada en el sistema planetario superior y descendió hasta el lugar en que el príncipe Priyavrata estaba meditando.
Sloka 7:
Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: První stvořenou bytostí a nejmocnějším polobohem tohoto vesmíru je Pán Brahmā, který zodpovídá za rozvoj vesmírného dění. Jakožto zrozený přímo z Nejvyšší Osobnosti Božství věnuje své činnosti blahu celého vesmíru, neboť zná smysl vesmírného stvoření. Tento svrchovaně mocný Pán Brahmā opustil v doprovodu svých společníků a zosobněných Ved své sídlo v nejvyšším planetárním systému a sestoupil na místo, kde princ Priyavrata meditoval.
Text 8:
Todos los habitantes de los planetas Siddhaloka, Gandharvaloka, Sādhyaloka y Cāraṇaloka, junto con los grandes sabios y semidioses, volando en sus aviones, se reunieron bajo el dosel del cielo para recibir y adorar al Señor Brahmā, que descendía montado en su portador, el gran cisne. Mientras recibía el respeto y la adoración de los habitantes de los diversos planetas, el Señor Brahmā parecía la Luna llena rodeada de estrellas luminosas. El gran cisne del Señor Brahmā llegó entonces a las cercanías de la montaña Gandhamādana y se acercó al príncipe Priyavrata, que estaba sentado en aquel lugar.
Sloka 8:
Když Pán Brahmā sestupoval na své velké labuti, shromáždili se pod nebeskou klenbou všichni obyvatelé Siddhaloky, Gandharvaloky, Sādhyaloky a Cāraṇaloky, jakož i velcí mudrci a polobozi letící v různých letadlech, aby ho přivítali a uctili. Když přijímal úctu a obdiv obyvatel různých planet, vypadal jako úplněk uprostřed zářících hvězd. Jeho velká labuť se poté přiblížila k okraji hory Gandhamādana a dospěla až k princi Priyavratovi, který tam seděl.
Text 9:
El Señor Brahmā, el padre de Nārada Muni, es la persona suprema del universo. Al ver el gran cisne, Nārada se dio cuenta de su llegada. Inmediatamente se levantó, y lo mismo hicieron Svāyambhuva Manu y su hijo Priyavrata, a quien Nārada estaba instruyendo. Entonces, juntando las manos, adoraron al Señor Brahmā con gran respeto.
Sloka 9:
Pán Brahmā, otec Nārady Muniho, je svrchovanou osobou v tomto vesmíru. Jakmile Nārada uviděl velkou labuť, pochopil, že právě přiletěl. Okamžitě proto povstal, společně se Svāyambhuvou Manuem a jeho synem Priyavratou, jemuž dával pokyny. Poté sepjali ruce a začali Pána Brahmu s velkým respektem uctívat.
Text 10:
Mi querido rey Parīkṣit, como el Señor Brahmā había descendido finalmente desde Satyaloka hasta Bhūloka, Nārada Muni, el príncipe Priyavrata y Svāyambhuva Manu se adelantaron para ofrecerle artículos de adoración y alabarle con un lenguaje muy selecto, conforme a la etiqueta védica. En ese momento, el Señor Brahmā, la persona original del universo, por la compasión que sentía hacia Priyavrata, le miró con una sonrisa y le dirigió las siguientes palabras.
Sloka 10:
Můj milý králi Parīkṣite, jelikož Pán Brahmā nakonec sestoupil ze Satyaloky na Bhūrloku, Nārada Muni, princ Priyavrata a Svāyambhuva Manu před něho předstoupili, aby mu obětovali předměty pro uctívání a velebili ho vznešenými slovy podle védské etikety. Pán Brahmā, původní osoba tohoto vesmíru, tehdy pocítil s Priyavratou soucit. S úsměvem na tváři na něho pohlédl a promluvil k němu následovně.
Text 11:
El Señor Brahmā, la persona suprema del universo, dijo: Mi querido Priyavrata, por favor, escucha atentamente lo que voy a decirte. No receles del Señor Supremo, que está más allá de los límites de nuestra experiencia. Ninguno de nosotros, ni el Señor Śiva, ni tu padre, ni el gran sabio Mahārṣi Nārada, puede apartarse de la orden del Supremo. Debemos cumplir Su orden.
Sloka 11:
Pán Brahmā, svrchovaná osoba v tomto vesmíru, pravil: Můj milý Priyavrato, poslouchej prosím pozorně, co ti řeknu. Nebuď závistivý vůči Nejvyššímu Pánu, který přesahuje naše experimentální měřítka. My všichni, včetně Pána Śivy, tvého otce a velkého mudrce Mahārṣiho Nārady, musíme vykonávat Jeho nařízení a nemůžeme se od něho odchýlit.
Text 12:
No se puede eludir la orden de la Suprema Personalidad de Dios, ni con severas austeridades, ni con una educación védica refinada, ni con el yoga místico, la fuerza física, o las actividades intelectuales. Nadie puede valerse de su religiosidad, de su opulencia material ni de ningún otro medio para desafiar las órdenes del Señor Supremo. Ningún ser vivo, desde Brahmā hasta la hormiga, puede hacerlo, ni por sí mismo ni con la ayuda de otros.
Sloka 12:
Nikdo se nemůže vyhnout příkazu Nejvyšší Osobnosti Božství silou přísné askeze a vznešeného védského vzdělání či pomocí mystické yogy, tělesné síly nebo intelektuálních činností. Nařízení Pána se nemůže vzepřít ani použitím moci náboženství, hmotného bohatství či jakýchkoliv jiných prostředků — ať už sám nebo za pomoci druhých. To nedokáže žádná živá bytost, počínaje Brahmou a konče mravencem.
Text 13:
Mi querido Priyavrata, por la orden de la Suprema Personalidad de Dios, todas las entidades vivientes reciben cuerpos de distintos tipos para pasar por el nacimiento, la muerte, la actividad, la lamentación, la ilusión, el temor a los peligros futuros, la felicidad y la aflicción.
Sloka 13:
Můj milý Priyavrato, všechny živé bytosti přijímají na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství různé druhy těl, aby se rodily a umíraly, jednaly, naříkaly, podléhaly iluzi, bály se budoucích nebezpečí a prožívaly štěstí a neštěstí.
Text 14:
Mi querido muchacho, todos nosotros estamos atados por los mandamientos védicos a las divisiones de varṇāśrama conforme a nuestras cualidades y a nuestras actividades. Son divisiones científicamente dispuestas, que, por lo tanto, son muy difíciles de evitar. Así pues, tenemos que cumplir con nuestros deberes de varṇāśrama-dharma, como bueyes obligados a seguir las órdenes del carretero que tira de las cuerdas atadas a sus narices.
Sloka 14:
Můj milý chlapče, podle našich vlastností a činností jsme všichni připoutáni védskými pokyny ke kategoriím varṇāśramy. Těmto kategoriím je obtížné se vyhnout, neboť jsou uspořádány vědeckým způsobem. Musíme proto vykonávat své povinnosti v rámci varṇāśrama-dharmy, tak jako jsou voli nuceni se pohybovat podle pokynů vozky, který tahá za provazy přivázané k jejich nozdrám.
Text 15:
Mi querido Priyavrata, la Suprema Personalidad de Dios, conforme a nuestra relación con las modalidades de la naturaleza material, nos da a cada uno un determinado cuerpo, junto con la felicidad y la aflicción que nos corresponden. Por lo tanto, debemos permanecer en nuestra posición y dejarnos guiar por la Suprema Personalidad de Dios, exactamente igual que un ciego se deja guiar por otra persona que tiene ojos para ver.
Sloka 15:
Můj milý Priyavrato, podle našeho styku s různými kvalitami hmotné přírody nám Nejvyšší Osobnost Božství přiděluje příslušná těla a štěstí či neštěstí, které prožíváme. Každý proto musí zůstat ve svém postavení a nechat se vést Nejvyšší Osobností Božství přesně tak, jako se slepý člověk nechá vést tím, kdo vidí.
Text 16:
Aunque una persona esté liberada, acepta el cuerpo que le corresponde por su karma pasado. Esa persona, sin embargo, está libre de conceptos erróneos, y contempla el disfrute y los sufrimientos debidos a ese karma del modo en que una persona despierta contempla un sueño que tuvo mientras dormía. De ese modo, permanece estable, y nunca hace nada por obtener otro cuerpo material bajo la influencia de las tres modalidades de la naturaleza material.
Sloka 16:
I ten, kdo je osvobozený, přijímá tělo, které získal podle své minulé karmy. Nevytváří si však žádná mylná pojetí a pohlíží na svůj požitek i utrpení dané touto karmou stejně, jako probuzený člověk posuzuje sen, který se mu zdál. Zůstává proto pevný a nikdy nejedná tak, aby získal další hmotné tělo pod vlivem tří kvalit hmotné přírody.
Text 17:
Aquel que no tiene dominio de sí mismo siempre sentirá temor del cautiverio material, incluso si viaja de bosque en bosque, pues está conviviendo con seis esposas, que son la mente y los sentidos de adquisición de conocimiento. Sin embargo, a la persona satisfecha en el ser, al erudito que ha conquistado sus sentidos, ni siquiera la vida de casado le puede causar ningún daño.
Sloka 17:
I když bude člověk, který není sebeovládnutý, chodit z jednoho lesa do druhého, musí se neustále obávat hmotných pout, protože žije se šesti spolumanželkami — myslí a poznávacími smysly. Učenému člověku, který přemohl své smysly a je spokojený sám v sobě, však neublíží ani život hospodáře.
Text 18:
La persona casada que, de modo sistemático, conquista su mente y los cinco órganos de los sentidos, es como el rey que, desde su fortaleza, conquista a sus poderosos enemigos. Una vez que ha recibido adiestramiento en la vida de casado y sus deseos de disfrute han disminuido, esa persona puede viajar por todas partes sin peligro alguno.
Sloka 18:
Ten, kdo žije rodinným životem a systematicky přemáhá mysl a pět smyslových orgánů, je jako král ve své pevnosti, který poráží silné nepřátele. Poté, co člověk projde přípravou života hospodáře a jeho chtivé touhy se zmenší, může jít kamkoliv, aniž by mu hrozilo nebezpečí.
Text 19:
El Señor Brahmā continuó: Mi querido Priyavrata, trata de refugiarte en el interior del loto de los pies del Señor, cuyo ombligo también es como una flor de loto. Conquista de ese modo los seis órganos de los sentidos [la mente y los sentidos de adquisición de conocimiento]. Acepta el disfrute material, ya que el Señor, como algo extraordinario, te lo ha ordenado. De esa forma estarás siempre liberado del contacto con la materia y podrás cumplir las órdenes del Señor desde tu posición constitucional.
Sloka 19:
Pán Brahmā pokračoval: Můj milý Priyavrato, přijmi útočiště uvnitř lotosu nohou Pána, Jehož pupek je také jako lotos, a překonej tak šest smyslových orgánů (mysl a poznávací smysly). Přijmi hmotný požitek, protože ti to Pán mimořádně nařizuje. Tak budeš vždy osvobozený od hmotných styků a schopný plnit Pánovy příkazy ve svém přirozeném postavení.
Text 20:
Śrī Śukadeva Gosvāmī continuó: Después de recibir las instrucciones del Señor Brahmā, que es el maestro espiritual de los tres mundos, Priyavrata, que ocupaba una posición inferior, le ofreció reverencias, y, aceptando la orden, la llevó a cabo con gran respeto.
Sloka 20:
Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co ho Pán Brahmā, který je duchovním mistrem tří světů, tímto způsobem plně poučil, Priyavrata, jenž byl v nižším postavení, se mu poklonil, přijal jeho nařízení a s velkým respektem ho vykonal.
Text 21:
A continuación, el Señor Brahmā recibió la adoración de Manu, quien, con gran respeto, le satisfizo lo mejor que pudo. Priyavrata y Nārada también miraron a Brahmā sin sentir el más mínimo resentimiento. Después de inducir a Priyavrata a aceptar la orden de su padre, el Señor Brahmā regresó a su morada, Satyaloka, que ni los esfuerzos de la mente ni las palabras mundanas pueden describir.
Sloka 21:
Pána Brahmu potom uctil Manu, který se ho zdvořile snažil uspokojit, jak nejlépe dovedl. Také Priyavrata a Nārada hleděli na Brahmu bez jediné stopy nelibosti. Poté, co Pán Brahmā přiměl Priyavratu, aby přijal žádost svého otce, vrátil se na Satyaloku, do svého sídla, které nelze popsat světskou myslí a slovy.
Text 22:
De este modo, con la ayuda del Señor Brahmā, Svāyambhuva Manu vio satisfechos sus deseos. Con el permiso del gran sabio Nārada, dejó en manos de su hijo la responsabilidad gubernativa de mantener y proteger todos los planetas del universo. Con ello, se liberó del venenoso océano de los deseos materiales, que está lleno de peligros.
Sloka 22:
Svāyambhuva Manu tak s pomocí Pána Brahmy dosáhl naplnění svých přání. Se svolením velkého mudrce Nārady předal svému synovi vládní zodpovědnost za udržování a ochranu všech planet ve vesmíru, a tak se mu dostalo úlevy od nejnebezpečnějšího, jedovatého oceánu hmotných tužeb.
Text 23:
Siguiendo la orden de la Suprema Personalidad de Dios, Mahārāja Priyavrata se ocupó por completo en las cuestiones de este mundo; aun así, nunca dejó de pensar en los pies de loto del Señor, que son la causa de la liberación de todos los apegos materiales. Aunque estaba completamente libre de todo rastro de contaminación material, Priyavrata Mahārāja gobernó el mundo material simplemente para honrar las órdenes de sus superiores.
Sloka 23:
Na nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství se Mahārāja Priyavrata plně zaměstnal světskými záležitostmi, ale přesto neustále myslel na lotosové nohy Pána, které přinášejí osvobození od veškerých hmotných pout. I když byl zcela prostý hmotného znečištění, vládl hmotnému světu, jen aby uctil pokyny svých nadřízených.
Text 24:
A continuación, Mahārāja Priyavrata se casó con Barhiṣmatī, la hija del prajāpati Viśvakarmā. En ella engendró diez hijos, que eran iguales a él en belleza, personalidad, magnanimidad y demás cualidades. Tuvo también una hija, la más joven de sus descendientes, que recibió el nombre de Ūrjasvatī.
Sloka 24:
Poté se Mahārāja Priyavrata oženil s Barhiṣmatī, dcerou Prajāpatiho Viśvakarmy, s níž zplodil deset synů, kteří se mu vyrovnali krásou, charakterem, velkodušností a dalšími vlastnostmi. Zplodil také dceru, jež byla ze všech nejmladší a jmenovala se Ūrjasvatī.
Text 25:
Los diez hijos de Mahārāja Priyavrata se llamaron Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Mahāvīra, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Savana, Medhātithi, Vītihotra y Kavi. Agni, el dios del fuego, recibe estos mismos nombres.
Sloka 25:
Synové Mahārāje Priyavraty se jmenovali Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Mahāvīra, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Savana, Medhātithi, Vītihotra a Kavi. To vše jsou také jména Agniho, boha ohně.
Text 26:
Tres de ellos, Kavi, Mahāvīra y Savana, llevaron una vida de perfecto celibato. Educados en la vida de brahmacārī desde su más tierna infancia, estaban muy bien versados en la perfección máxima, que recibe el nombre de paramahaṁsa-āśrama.
Sloka 26:
Tři z těchto deseti — Kavi, Mahāvīra a Savana — žili v naprostém celibátu. Jelikož procházeli od nejútlejšího dětství přípravou pro brahmacārīny, bylo jim dobře známé nejdokonalejší postavení, zvané paramahaṁsa-āśram.
Text 27:
Situados en la orden de renuncia desde el comienzo de sus vidas, los tres controlaron por completo las actividades de los sentidos y llegaron a ser grandes santos. Concentraron siempre la mente en los pies de loto de la Suprema Personalidad de Dios, en quien reposan la totalidad de las entidades vivientes, y que, por esa razón, recibe el nombre de Vāsudeva. El SeñorVāsudeva es el único refugio de aquellos que sienten verdadero temor de la existencia material. Pensando constantemente en Sus pies de loto, esos tres hijos de Mahārāja Priyavrata hicieron grandes avances en el servicio devocional puro. Con el poder de su servicio devocional, pudieron percibir directamente a la Suprema Personalidad de Dios, que está en el corazón de todos en forma de Superalma, y comprendieron que, cualitativamente, no había ninguna diferencia entre ellos y Él.
Sloka 27:
Když takto všichni tři od začátku života setrvávali ve stavu odříkání, zcela ovládli činnosti svých smyslů, a tak se stali velkými světci. Neustále soustředili mysl na lotosové nohy Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který je sídlem veškerých živých bytostí, díky čemuž je oslavován jako Vāsudeva. Pán Vāsudeva je jediným útočištěm těch, kdo se skutečně obávají hmotné existence. Neustálými myšlenkami na Jeho lotosové nohy tito tři synové Mahārāje Priyavraty pokročili v čisté oddané službě. Díky síle své oddané služby mohli přímo vnímat Nejvyššího Pána, Jenž sídlí v srdci každé bytosti jako Nadduše, a realizovat, že mezi nimi a Jím neexistuje kvalitativní rozdíl.
Text 28:
En su otra esposa, Mahārāja Priyavrata engendró tres hijos, Uttama, Tāmasa y Raivata, todos los cuales, más adelante, se encargaron de sus respectivos milenios manvantara.
Sloka 28:
Se svou další manželkou zplodil Mahārāja Priyavrata tři syny, kteří se jmenovali Uttama, Tāmasa a Raivata. Každý z nich se později ujal vlády nad jednou manvantarou.
Text 29:
Después de que Kavi, Mahāvīra y Savana recibieron plena educación en la etapa de paramahaṁsa de la vida, Mahārāja Priyavrata gobernó el universo durante once arbudas de años. Cada vez que sus poderosos brazos tensaban su arco con gran determinación para fijar en él una flecha, todos los que se oponían a los principios regulativos de la vida religiosa huían de su presencia, llenos de temor del incomparable poder que manifestó en el gobierno del universo. Amó mucho a su esposa Barhiṣmatī, y con el paso de los días, sus intercambios de amor nupcial aumentaron también. La reina Barhiṣmatī, con su feminidad en el vestir, en el andar, en la forma de levantarse, de sonreír y de mirarle, aumentaba su energía. Así, aunque era una gran alma, parecía prendado de la conducta femenina de su esposa. Se comportaba con ella como un hombre corriente, pero, en realidad, era una gran alma.
Sloka 29:
Poté, co Kavi, Mahāvīra a Savana prošli úplnou přípravou v životním stádiu paramahaṁsa, Mahārāja Priyavrata vládl vesmíru jedenáct arbud (11 x 100 000 000) let. Stačilo, aby projevil odhodlání svýma mocnýma rukama přiložit šíp na tětivu luku, a všichni odpůrci usměrňujících zásad náboženského života se rozutekli strachem z jeho nevídané moci, kterou projevil při vládnutí vesmíru. Velice miloval svou manželku Barhiṣmatī a jejich vzájemná láska s přibývajícími dny rostla. Královna mu svým ženským chováním — tím, jak se strojila, jak chodila, vstávala, usmívala se a smála či jak se rozhlížela kolem sebe — dodávala energie, a proto se zdálo, že i když je velmi pokročilý, je jejím ženským jednáním zcela okouzlen. Choval se k ní stejně jako obyčejný muž, ale ve skutečnosti byl velkou duší.
Text 30:
El rey Priyavrata fue un excelente gobernador del universo. Durante su gobierno, en cierta ocasión se disgustó con la órbita que seguía el muy poderoso dios del Sol, quien, rodeando el monte Sumeru con su cuadriga, ilumina todos los sistemas planetarios circundantes. Sin embargo, cuando el Sol está al norte del monte Sumeru, la parte sur recibe menos luz, y cuando está al sur, es la parte norte la que está menos iluminada. Al rey Priyavrata no le gustó esa situación, y en consecuencia, decidió llevar la luz del día a la parte del universo en que había noche. Para ello, siguió el recorrido del dios del Sol montado en una brillante cuadriga. De ese modo vio satisfecho su deseo. Pudo realizar esas maravillosas actividades debido al poder que había obtenido adorando a la Suprema Personalidad de Dios.
Sloka 30:
Když král Priyavrata tak jedinečně vládl vesmíru, jednou v něm vyvolalo nespokojenost obíhání mocného boha Slunce. Bůh Slunce krouží na svém voze kolem hory Sumeru a osvětluje přitom všechny okolní planetární systémy. Když je však na severní straně hory, dopadá na jih méně světla, a když je na jihu, dopadá méně světla na sever. Králi Priyavratovi se tato situace nelíbila, a proto se rozhodl vytvořit denní světlo v té části vesmíru, kde byla noc. Na zářivém voze se vydal po oběžné dráze boha Slunce, a tak naplnil své předsevzetí. Takové úžasné činnosti mohl vykonat díky moci, kterou získal uctíváním Nejvyšší Osobnosti Božství.
Text 31:
Cuando Priyavrata conducía su cuadriga siguiendo al Sol, las llantas de sus ruedas formaron unos surcos que más tarde se convirtieron en siete océanos y dividieron el sistema planetario de Bhū-maṇḍala en siete islas.
Sloka 31:
Když Priyavrata jel na svém voze za Sluncem, obruče jeho kol po sobě zanechaly otisky, které se později staly sedmi oceány, a rozdělily tak planetární systém zvaný Bhū-maṇḍala na sedm ostrovů.
Text 32:
Los nombres de esas islas son Jambū, Plakṣa, Śālmali, Kuśa, Krauñca, Śāka y Puṣkara. Cada una de ellas es el doble de grande que la anterior, y está rodeada de una sustancia líquida que la separa de la siguiente.
Sloka 32:
Tyto ostrovy se jmenují Jambū, Plakṣa, Śālmali, Kuśa, Krauñca, Śāka a Puṣkara. Každý z nich je široký dvakrát tolik co předcházející a je obklopen nějakou tekutinou, za níž se nachází další ostrov.
Text 33:
Los siete océanos contienen, respectivamente, agua salada, jugo de caña de azúcar, licor, mantequilla clarificada, leche, emulsión de yogur y agua potable. Esos océanos rodean a las islas por completo; cada uno de ellos tiene la misma anchura que la isla a la que rodea. Mahārāja Priyavrata, el esposo de la reina Barhiṣmatī, dio a cada uno de sus hijos, Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Medhātithi y Vītihotra, en este orden, la soberanía de cada una de las islas. De este modo, por orden de su padre, todos ellos fueron reyes.
Sloka 33:
První oceán obsahuje slanou vodu, druhý šťávu z cukrové třtiny, třetí likér, čtvrtý přečištěné máslo, pátý mléko, šestý emulgovaný jogurt a sedmý sladkou, pitnou vodu. Všechny ostrovy jsou jimi zcela obklopené a každý oceán je stejně široký jako ostrov, kolem kterého se rozprostírá. Mahārāja Priyavrata, manžel královny Barhiṣmatī, svěřil vládu nad jednotlivými ostrovy svým synům — Āgnīdhrovi, Idhmajihvovi, Yajñabāhuovi, Hiraṇyaretovi, Ghṛtapṛṣṭhovi, Medhātithimu a Vītihotrovi. Všichni se tak stali na pokyn svého otce králi.
Text 34:
Después, el rey Priyavrata casó a su hija, Ūrjasvatī, con Śukrācārya, quien engendró en ella una hija, a quien pusieron de nombre Devayānī.
Sloka 34:
Poté král Priyavrata provdal svou dceru Ūrjasvatī za Śukrācāryu, který s ní zplodil dceru, jež dostala jméno Devayānī.
Text 35:
Mi querido rey, el devoto que se ha refugiado en el polvo de los pies de loto del Señor puede trascender la influencia de los seis azotes de la materia, es decir, el hambre, la sed, la lamentación, la ilusión, la vejez y la muerte, y puede conquistar la mente y los cinco sentidos. Sin embargo, no es nada maravilloso que el devoto puro del Señor pueda hacer eso, pues incluso la persona que está fuera de las cuatro castas —un intocable— se libera inmediatamente del cautiverio de la existencia material si pronuncia el santo nombre del Señor aunque solo sea una vez.
Sloka 35:
Můj milý králi, oddaný, který přijal útočiště v prachu z lotosových nohou Pána, může překonat vliv šesti druhů hmotných utrpení — hladu, žízně, nářku, iluze, stáří a smrti — a přemoci mysl a pět smyslů. Pro čistého oddaného to neznamená nic úžasného, neboť i člověk, který nepatří do žádné ze čtyř tříd (nedotknutelný), se okamžitě zbaví pout hmotné existence, pronese-li byť jen jednou svaté jméno Pána.
Text 36:
Mahārāja Priyavrata estaba disfrutando de sus opulencias materiales en la plenitud de sus fuerzas, y era muy influyente; pero, un día, se paró a considerar que, a pesar de haberse entregado por completo al gran sabio Nārada, y a pesar de encontrarse en el sendero de conciencia de Kṛṣṇa, se había vuelto a enredar en las actividades materiales. Su mente estaba inquieta, y habló con palabras que expresaban una actitud de renuncia.
Sloka 36:
Mahārāja Priyavrata si užíval hmotného bohatství a jeho síla a vliv byly neomezené. Jednou začal uvažovat o tom, že se již před časem odevzdal velkému světci Nāradovi a byl na cestě vědomí Kṛṣṇy, ale znovu se nějak zapletl do hmotných činností. Jeho mysl zneklidněla a začal hovořit v náladě odříkání.
Text 37:
El rey comenzó entonces a criticarse: ¡Ay! ¡Me he condenado por un poco de placer de los sentidos! He caído en el disfrute material, que es exactamente como un pozo cubierto. ¡Ya he tenido bastante! No voy a disfrutar más. ¡Vean!, no soy más que un mono danzarín en manos de mi esposa, y debido a ello, estoy condenado.
Sloka 37:
Král začal sám sebe kritizovat: Běda, hanba mi za mé uspokojování smyslů! Poklesl jsem a zabředl do hmotného požitku, který je totéž co zakrytá studna. To stačí! Již si nebudu více užívat — vždyť jsem se stal jen tančící opicí v rukách své ženy. Jsem zatracen!
Text 38:
Por la gracia de la Suprema Personalidad de Dios, Mahārāja Priyavrata recuperó su buen juicio. Dividió todas sus posesiones terrenales entre sus obedientes hijos, y lo abandonó todo, incluyendo su reino, grande y opulento, y a su esposa, con quien tanto había gozado de la complacencia sensorial, y renunció por completo a todos los apegos. Su corazón, ya purificado, se convirtió en un lugar para los pasatiempos de la Suprema Personalidad de Dios. De ese modo pudo regresar al sendero de conciencia de Kṛṣṇa, la vida espiritual, y alcanzar de nuevo la posición a la que había llegado por la gracia del gran santo Nārada.
Sloka 38:
Milostí Nejvyšší Osobnosti Božství přišel Mahārāja Priyavrata znovu k rozumu. Rozdělil všechno své pozemské vlastnictví mezi své poslušné syny, vzdal se všeho včetně manželky, se kterou si užíval tolik smyslového požitku, i svého velkého, bohatého království a zcela se zřekl veškeré připoutanosti. Jeho očištěné srdce se stalo místem zábav Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak se dokázal vrátit na cestu vědomí Kṛṣṇy, duchovního života, a znovu zaujmout postavení, které v minulosti získal milostí velkého světce Nārady.
Text 39:
Con respecto a las actividades de Mahārāja Priyavrata, hay muchos versos famosos: «Excepto la Suprema Personalidad de Dios, nadie podría hacer lo que hizo Mahārāja Priyavrata. Él disipó la oscuridad de la noche, y con las ruedas de su gran cuadriga, excavó siete océanos».
Sloka 39:
Činnosti Mahārāje Priyavraty popisuje mnoho slavných veršů:
Text 40:
«Para acabar con la discordia entre los pueblos, Mahārāja Priyavrata trazó fronteras que seguían el curso de los ríos y los límites marcados por las montañas y los bosques, a fin de impedir que nadie invadiese las propiedades ajenas».
Sloka 40:
“Pro ukončení sporů mezi různými národy vyznačil hranice podél řek, na hřebenech hor a při okrajích lesů, aby nikdo neoprávněně nevstupoval na cizí území.”
Text 41:
«Como gran seguidor y devoto del sabio Nārada, Mahārāja Priyavrata consideró infernales las opulencias que había obtenido mediante las actividades fruitivas y el poder místico, tanto en los sistemas planetarios inferiores y celestiales como en la sociedad humana».
Sloka 41:
“Jakožto velkému následovníkovi a oddanému mudrce Nārady mu všechno bohatství, které získal prostřednictvím plodonosných činností a mystických sil — ať už na nižším či nebeském planetárním systému nebo v lidské společnosti — připadalo jako peklo.”