Skip to main content

Text 5

Sloka 5

Texto

Verš

śrī-śuka uvāca
bāḍham uktaṁ bhagavata uttamaślokasya śrīmac-caraṇāravinda-makaranda-rasa āveśita-cetaso bhāgavata-paramahaṁsa-dayita-kathāṁ kiñcid antarāya-vihatāṁ svāṁ śivatamāṁ padavīṁ na prāyeṇa hinvanti.
śrī-śuka uvāca
bāḍham uktaṁ bhagavata uttamaślokasya śrīmac-caraṇāravinda-makaranda-rasa āveśita-cetaso bhāgavata-paramahaṁsa-dayita-kathāṁ kiñcid antarāya-vihatāṁ svāṁ śivatamāṁ padavīṁ na prāyeṇa hinvanti.

Palabra por palabra

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī dijo; bāḍham — correcto; uktam — lo que has dicho; bhagavataḥ — de la Personalidad de Dios; uttama-ślokasya — a quien se alaba con versos excelentes; śrīmat-caraṇa-aravinda — de los pies, que son como las más fragantes y hermosas flores de loto; makaranda — miel; rase — en el néctar; āveśita — absortos; cetasaḥ — cuyos corazones; bhāgavata — a los devotos; paramahaṁsa — personas liberadas; dayita — agradable; kathām — glorificación; kiñcit — a veces; antarāya — por obstáculos; vihatām — impedida; svām — propia; śiva-tamām — muy excelsa; padavīm — posición; na — no; prāyeṇa — casi siempre; hinvanti — abandonan.

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; bāḍham — správné; uktam — co jsi řekl; bhagavataḥ — Pána, Osobnosti Božství; uttama-ślokasya — Jehož opěvují vybrané verše; śrīmat-caraṇa-aravinda — nohou, které jsou jako ty nejkrásnější vonící lotosové květy; makaranda — med; rase — v nektaru; āveśita — pohroužená; cetasaḥ — jejichž srdce; bhāgavata — pro oddané; paramahaṁsa — osvobozené duše; dayita — příjemné; kathām — oslavování; kiñcit — někdy; antarāya — překážkami; vihatām — pozastavené; svām — vlastní; śiva-tamām — nejvznešenější; padavīm — postavení; na — ne; prāyeṇa — téměř vždy; hinvanti — vzdávají se.

Traducción

Překlad

Śrī Śukadeva Gosvāmī dijo: Lo que has dicho es correcto. Las glorias de la Suprema Personalidad de Dios, a quien alaban con versos elocuentes y trascendentales personalidades excelsas como Brahmā, son muy agradables a los grandes devotos y personas liberadas. Aquel que se apega a la nectárea miel de los pies de loto del Señor y tiene la mente siempre absorta en Sus glorias, puede a veces ver frenado su progreso ante un obstáculo, pero aun así, nunca abandona la excelsa posición que ha alcanzado.

Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: To, co jsi řekl, je pravda. Velkým oddaným a osvobozeným duším je vždy velice příjemná sláva Nejvyššího Pána, Jehož tak vznešené osobnosti, jako je Brahmā, opěvují vybranými transcendentálními verši. Ten, kdo je připoutaný k nektarovému medu Pánových lotosových nohou a jehož mysl je vždy pohroužená v Jeho slávě, může být občas nějakou překážkou pozastaven, ale přesto se nikdy nevzdá vznešeného postavení, kterého dosáhl.

Significado

Význam

Śrī Śukadeva Gosvāmī admitió las dos afirmaciones del rey: que la persona avanzada en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa no puede adoptar de nuevo la vida materialista, y que la persona que ha adoptado el modo de vida materialista no puede seguir el proceso de conciencia de Kṛṣṇa en ninguna etapa de su existencia. Aunque admitió ambas afirmaciones, Śukadeva Gosvāmī hizo algunas puntualizaciones, diciendo que una persona que ha llegado a tener la mente absorta en las glorias de la Suprema Personalidad de Dios, a veces puede verse afectada por determinados obstáculos, sin por ello abandonar su excelsa posición devocional.

Śrī Śukadeva Gosvāmī schválil obě králova tvrzení — že ten, kdo je pokročilý ve vědomí Kṛṣṇy, nemůže znovu propadnout materialistickému životu, a ten, kdo materialistickému životu propadl, nemůže v žádném stádiu svého života začít praktikovat vědomí Kṛṣṇy. I když Śukadeva Gosvāmī obě tvrzení přijal, upřesnil je prohlášením, že jakmile někdo jednou pohroužil mysl do slávy Nejvyšší Osobnosti Božství, nikdy se svého vznešeného postavení nevzdá, i když se může setkat s překážkami.

Según Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, los obstáculos que pueden frenar nuestro servicio devocional son de dos tipos. El primero es la ofensa contra los pies de loto de un vaiṣṇava, lo cual se denomina vaiṣṇava-aparādha. Śrī Caitanya Mahāprabhu advirtió a Sus devotos de que no cometiesen la ofensa de vaiṣṇava-aparādha, que explicó con el ejemplo del elefante enloquecido; cuando ese elefante entra en un hermoso jardín, lo destruye todo, y lo único que queda es un campo estéril. De la misma manera, vaiṣṇava-aparādha es tan grave que incluso el devoto avanzado quedará prácticamente despojado de sus dotes espirituales si incurre en esa ofensa. La conciencia de Kṛṣṇa es eterna, y por lo tanto, no puede destruirse por completo, pero el progreso puede detenerse durante un tiempo. Así pues, vaiṣṇava-aparādha es uno de los obstáculos que impiden al servicio devocional. Sin embargo, otras veces la Suprema Personalidad de Dios o Su devoto desean impedir el servicio devocional de alguien. Hiraṇyakaśipu e Hiraṇyākṣa, por ejemplo, en el pasado habían sido Jaya y Vijaya, los porteros de Vaikuṇṭha, pero, por la voluntad del Señor, durante tres vidas fueron Sus enemigos. Por lo tanto, la voluntad del Señor también puede ser un obstáculo. Pero el devoto puro, una vez que ha avanzado en el sendero de conciencia de Kṛṣṇa, no puede perderse en ninguno de los dos casos. Priyavrata, siguiendo las órdenes de sus superiores (Svāyambhuva y el Señor Brahmā), aceptó entrar en la vida familiar, lo cual no significa que perdiese su posición en el sendero del servicio devocional. La conciencia de Kṛṣṇa es perfecta y eterna; por consiguiente, no puede perderse en ninguna circunstancia. El mundo material está lleno de obstáculos que aparentemente pueden impedir el avance en el sendero de conciencia de Kṛṣṇa, pero en el Bhagavad-gītā (9.31) la Suprema Personalidad de Dios, Kṛṣṇa, declara: kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati: quien se ha refugiado en los pies de loto del Señor, ya no puede perderse.

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura existují v oddané službě dva druhy překážek. První z nich je přestupek u lotosových nohou vaiṣṇavy. To se nazývá vaiṣṇava-aparādha. Śrī Caitanya Mahāprabhu varoval Své oddané, aby se nedopouštěli vaiṣṇava-aparādhy, kterou označil jako přestupek šíleného slona. Když se šílený slon dostane do krásné zahrady, vše zničí a zanechá za sebou zpustošenou zem. Také síla vaiṣṇava-aparādhy je tak velká, že i pokročilý oddaný, který se jí dopustí, pozbyde téměř všech svých duchovních výsledků. Vědomí Kṛṣṇy je věčné, a nic ho proto nemůže zcela zničit, ale na čas může dojít k pozastavení duchovního pokroku. Vaiṣṇava-aparādha je tedy jedním druhem překážek v oddané službě. Někdy si ovšem Sám Pán nebo Jeho oddaný přeje něčí oddanou službu pozastavit. Například Hiraṇyakaśipu a Hiraṇyākṣa byli dříve Jaya a Vijaya, vrátní na Vaikuṇṭě, ale na základě Pánovy touhy se na tři životy stali Jeho nepřáteli. Dalším druhem překážky je tedy Pánova touha. V obou případech však platí, že čistému oddanému, pokročilému ve vědomí Kṛṣṇy, nikdy nehrozí zkáza. Mahārāja Priyavrata přijal na pokyn nadřízených osobností (Svāyambhuvy a Pána Brahmy) rodinný život, ale to neznamenalo, že přišel o své postavení v oddané službě. Vědomí Kṛṣṇy je dokonalé a věčné, a nemůže být tedy za žádných okolností ztraceno. V hmotném světě neustále něco brání rozvoji vědomí Kṛṣṇy, a proto se zdá, že je zde mnoho překážek, ale Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, přesto v Bhagavad-gītě (9.31) prohlašuje: kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati — ten, kdo jednou přijal útočiště u lotosových nohou Pána, nemůže být nikdy ztracen.

En este verso es muy significativa la palabra śivatamām, que significa «el más auspicioso». El sendero devocional es tan auspicioso que el devoto no puede perderse en ninguna circunstancia. Esto lo explica el propio Señor en el Śrīmad Bhagavad-gītā: pārtha naiveha nāmutra vināśas tasya vidyate: «Mi querido Arjuna, es imposible que el devoto se pierda, ni en esta vida ni en la siguiente» (Bg. 6.40). El Señor completa esta explicación en el Bhagavad-gītā (6.43):

V tomto verši je velice významné slovo śivatamām, které znamená “nejpříznivější”. Cesta oddanosti je tak příznivá, že oddaný nemůže být za žádných okolností zničen. To uvádí Samotný Pán ve Śrīmad Bhagavad-gītě (6.40): pārtha naiveha nāmutra vināśas tasya vidyate — “Můj milý Arjuno, oddanému nehrozí zkáza ani v tomto, ani v příštím životě.” V Bhagavad-gītě (6.43) Pán dále vysvětluje, jak je to možné:

tatra taṁ buddhi-saṁyogaṁ
labhate paurva-dehikam
yatate ca tato bhūyaḥ
saṁsiddhau kuru-nandana
tatra taṁ buddhi-saṁyogaṁ
labhate paurva-dehikam
yatate ca tato bhūyaḥ
saṁsiddhau kuru-nandana

Siguiendo la orden del Señor, a veces un devoto perfecto desciende al mundo material como si fuera un ser humano corriente. Debido a sus prácticas anteriores, ese devoto perfecto adquiere un apego natural por el servicio devocional, sin razón aparente alguna. A pesar de todos los obstáculos debidos a las circunstancias del entorno, ese devoto persevera espontáneamente en el servicio devocional y avanza poco a poco hasta alcanzar de nuevo la perfección. Bilvamaṅgala Ṭhākura había sido un devoto avanzado en su vida anterior, pero en su siguiente vida cayó muy bajo y se apegó a una prostituta. Sin embargo, unas palabras de la misma prostituta que tanto le atraía hicieron que su comportamiento cambiase repentinamente, de modo que se convirtió en un gran devoto. En las vidas de devotos excelsos hay muchos ejemplos como este, que demuestran que quien se ha refugiado en los pies de loto del Señor ya no puede perderse (kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati).

Na Pánovo nařízení někdy dokonalý oddaný přichází do tohoto hmotného světa jako obyčejná lidská bytost. Díky jeho předchozím činnostem ho začne přirozeně, bez jakéhokoliv viditelného důvodu, přitahovat oddaná služba. Bez ohledu na všechny druhy překážek, plynoucích z daných okolností, tento oddaný automaticky vytrvá v oddané službě a bude dělat postupné pokroky až k opětovnému dosažení dokonalosti. Bilvamaṅgala Ṭhākura byl ve svém dřívějším životě pokročilým oddaným, ale v dalším životě velice poklesl a přilnul k prostitutce. Slova téže prostitutky, která ho tolik přitahovala, však znenadání naprosto změnila jeho chování a stal se díky nim velkým oddaným. Životy vznešených oddaných poskytují mnoho takových příkladů, které dokazují, že jakmile někdo přijal útočiště u lotosových nohou Pána, nehrozí mu zkáza (kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati).

Sin embargo, la realidad es que para ser devoto hay que estar completamente liberado de todas las reacciones de la vida pecaminosa. En el Bhagavad-gītā (7.28), Kṛṣṇa afirma:

Je však pravda, že oddaným se stane jedině ten, kdo je zbavený všech reakcí za hříšný život. Kṛṣṇa uvádí v Bhagavad-gītě (7.28):

yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvanda-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ
yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvanda-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ

«Aquellos que han observado una conducta piadosa en vidas anteriores y en la presente, y cuyas actividades pecaminosas están completamente erradicadas, se liberan de las dualidades de la ilusión y se ocupan en Mi servicio con determinación». Por otra parte, como dijo Prahlāda Mahārāja:

“Ti, kdo jednali zbožně v tomto i dřívějších životech, jejichž hříšné činy jsou zcela vymazány a kdo jsou osvobozeni od iluzorní duality, Mi s odhodláním slouží.” Na druhou stranu Prahlāda Mahārāja řekl:

matir na kṛṣṇe parataḥ svato vā
mitho ’bhipadyeta gṛha-vratānām
matir na kṛṣṇe parataḥ svato vā
mitho ’bhipadyeta gṛha-vratānām

La persona demasiado apegada a la vida familiar materialista —hogar, familia, esposa, hijos, etc.— no puede volverse consciente de Kṛṣṇa.

Ten, kdo je příliš připoutaný k materialistickému rodinnému životu—domovu, rodině, manželce, dětem a tak dále — nemůže vyvinout vědomí Kṛṣṇy.

Esas aparentes contradicciones se resuelven, por la gracia del Señor Supremo, en la vida del devoto; por esa razón, el devoto nunca pierde su posición en el sendero de la liberación, que en este verso se describe con las palabras śivatamāṁ padavīm.

Milostí Nejvyššího Pána jsou tyto zdánlivé rozpory v životě oddaného vyřešeny, a oddaný proto nikdy nepřijde o své postavení na cestě osvobození, které v tomto verši popisují slova śivatamāṁ padavīm.