Skip to main content

Text 17

Sloka 17

Texto

Verš

bhayaṁ pramattasya vaneṣv api syād
yataḥ sa āste saha-ṣaṭ-sapatnaḥ
jitendriyasyātma-rater budhasya
gṛhāśramaḥ kiṁ nu karoty avadyam
bhayaṁ pramattasya vaneṣv api syād
yataḥ sa āste saha-ṣaṭ-sapatnaḥ
jitendriyasyātma-rater budhasya
gṛhāśramaḥ kiṁ nu karoty avadyam

Palabra por palabra

Synonyma

bhayam — temor; pramattasya — del que está confundido; vaneṣu — en bosques; api — incluso; syāt — debe haber; yataḥ — pues; saḥ — él (el que no tiene dominio de sí mismo); āste — existe; saha — con; ṣaṭ-sapatnaḥ — seis coesposas; jita-indriyasya — para el que ya ha conquistado los sentidos; ātma-rateḥ — satisfecho en el ser; budhasya — para ese hombre erudito; gṛha-āśramaḥ — vida de casado; kim — qué; nu — en verdad; karoti — puede hacer; avadyam — daño.

bhayam — strach; pramattasya — toho, kdo je zmaten; vaneṣu — v lesích; api — dokonce; syāt — musí být; yataḥ — protože; saḥ — on (ten, kdo není sebeovládnutý); āste — existuje; saha — s; ṣaṭ-sapatnaḥ — šest spolumanželek; jita-indriyasya — pro toho, kdo již přemohl smysly; ātma-rateḥ — spokojený sám v sobě; budhasya — pro takového učeného člověka; gṛha-āśramaḥ — život hospodáře; kim — co; nu — vskutku; karoti — může učinit; avadyam — ublížení.

Traducción

Překlad

Aquel que no tiene dominio de sí mismo siempre sentirá temor del cautiverio material, incluso si viaja de bosque en bosque, pues está conviviendo con seis esposas, que son la mente y los sentidos de adquisición de conocimiento. Sin embargo, a la persona satisfecha en el ser, al erudito que ha conquistado sus sentidos, ni siquiera la vida de casado le puede causar ningún daño.

I když bude člověk, který není sebeovládnutý, chodit z jednoho lesa do druhého, musí se neustále obávat hmotných pout, protože žije se šesti spolumanželkami — myslí a poznávacími smysly. Učenému člověku, který přemohl své smysly a je spokojený sám v sobě, však neublíží ani život hospodáře.

Significado

Význam

Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura dice en una canción: gṛhe vā vanete thāke, ‘hā gaurāṅga’ bale ḍāke: Aquel que se ocupa en el servicio devocional del Señor Caitanya es una persona liberada, tanto si vive en su casa como si vive en el bosque. Eso se repite también en este verso. Cuando alguien no tiene control sobre sus sentidos, de nada sirve que se retire al bosque para hacer el papel de yogī. Como le acompañan su mente y sus sentidos, sobre los cuales no tiene ningún control, no puede conseguir nada, aunque abandone la vida familiar y se vaya a vivir al bosque. En el pasado, muchos comerciantes del interior de la India solían viajar a Bengala. Ello dio origen al siguiente dicho familiar: «Si vas a Bengala, tu fortuna irá contigo». Por consiguiente, nuestra principal preocupación debe ser el control de los sentidos; la única manera de controlar los sentidos, sin embargo, es ocuparlos en el servicio devocional del Señor; así pues, nuestro deber más importante es ocupar los sentidos en servicio devocional. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate: bhakti significa ocupar los sentidos purificados en el servicio del Señor.

Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura zpívá: gṛhe vā vanete thāke, ’hā gaurāṅga' bale ḍāke — ten, kdo oddaně slouží Pánu Caitanyovi, je osvobozenou osobou, ať už žije v lese nebo doma. Zde se opakuje stejná věc. Pro toho, kdo neovládl své smysly, nemá význam odejít do lesa stát se takzvaným yogīnem. Ani když zanechá života hospodáře a bude žít v lese, nedosáhne ničeho, neboť jeho neovládnutá mysl a smysly půjdou s ním. Mnoho obchodníků z indického vnitrozemí dříve chodilo do Bengálska, a proto existuje známé rčení: “Když půjdeš do Bengálska, tvé štěstí půjde s tebou.” Naší první starostí tedy má být, abychom ovládli smysly, a jelikož smysly nelze ovládnout, dokud je nezaměstnáme oddanou službou Pánu, je naší nejdůležitější povinností je takto zaměstnat. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate — bhakti znamená zaměstnání očištěných smyslů ve službě Pánu.

En este verso, el Señor Brahmā indica que ocupar los sentidos en el servicio del Señor es mejor y más seguro que retirarse al bosque con los sentidos fuera de control. Cuando una persona con dominio de sí misma actúa de ese modo, ni siquiera la vida de casado puede afectarle; no puede arrastrarle hacia el cautiverio material. Śrīla Rūpa Gosvāmī ha definido esa posición:

Pán Brahmā zde naznačuje, že lepší a bezpečnější než odejít s neovládnutými smysly do lesa je zaměstnat je službou Pánu. Dokonce ani život hospodáře neublíží sebeovládnuté osobě, která jedná tímto způsobem; nikdy ji nemůže donutit k zapletení do hmotných pout. Toto postavení dále popsal Śrīla Rūpa Gosvāmī:

īhā yasya harer dāsye
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate
īhā yasya harer dāsye
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate

«Cuando alguien ocupa todas sus actividades, su mente y sus palabras en el servicio devocional del Señor, debe considerársele liberado, sean cuales sean las circunstancias en que se encuentre». Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura tenía grandes responsabilidades oficiales y familiares, pero, aun así, el servicio que prestó a la propagación de la causa del Señor Caitanya Mahāprabhu es excepcional. Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī Ṭhākura dice: durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭrāyate: Los órganos de los sentidos son, sin duda alguna, nuestros peores enemigos, y se los compara con serpientes venenosas. Sin embargo, si a una serpiente venenosa le arrancamos los colmillos, ya no hay por qué temerle. Del mismo modo, cuando los sentidos se ocupan en el servicio del Señor, ya no hay por qué temer sus actividades. Los devotos del movimiento para la conciencia de Kṛṣṇa realizan sus actividades en el mundo material, pero como tienen los sentidos completamente ocupados en el servicio del Señor, siempre están aparte del mundo material. Viven siempre en una posición trascendental.

“Zaměstnává-li někdo své činnosti, mysl a slova výhradně oddanou službou Pánu, je třeba ho pokládat za osvobozenou osobu bez ohledu na podmínky, ve kterých se nachází.” Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura byl zodpovědný úředník a hospodář, a přesto jedinečně sloužil zájmu šíření mise Pána Caitanyi Mahāprabhua. Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī Ṭhākura říká: durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭrāyate. Smyslové orgány jsou nesporně naši největší nepřátelé, a proto jsou přirovnány k jedovatým hadům. Je-li však had zbaven svých jedových zubů, již nenahání strach. Jsou-li podobně smysly zaměstnány službou Pánu, není třeba se jich obávat. Oddaní v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se pohybují v tomto hmotném světě, ale jelikož jsou jejich smysly plně zaměstnány službou Pánu, jsou vždy hmotnému světu vzdáleni. Neustále žijí v transcendentálním postavení.