Skip to main content

Text 11

Sloka 11

Devanagari

Dévanágarí

यदा तु परत आहारं कर्मवेतनत ईहमान: स्वभ्रातृभिरपि केदारकर्मणि निरूपितस्तदपि करोति किन्तु न समं विषमं न्यूनमधिकमिति वेद कणपिण्याकफलीकरणकुल्माषस्थालीपुरीषादीन्यप्यमृतवदभ्यवहरति ॥ ११ ॥

Text

Verš

yadā tu parata āhāraṁ karma-vetanata īhamānaḥ sva-bhrātṛbhir api kedāra-karmaṇi nirūpitas tad api karoti kintu na samaṁ viṣamaṁ nyūnam adhikam iti veda kaṇa-piṇyāka-phalī-karaṇa-kulmāṣa-sthālīpurīṣādīny apy amṛtavad abhyavaharati.
yadā tu parata āhāraṁ karma-vetanata īhamānaḥ sva-bhrātṛbhir api kedāra-karmaṇi nirūpitas tad api karoti kintu na samaṁ viṣamaṁ nyūnam adhikam iti veda kaṇa-piṇyāka-phalī-karaṇa-kulmāṣa-sthālīpurīṣādīny apy amṛtavad abhyavaharati.

Synonyms

Synonyma

yadā — when; tu — but; parataḥ — from others; āhāram — food; karma-vetanataḥ — in exchange for wages from working; īhamānaḥ — looking for; sva-bhrātṛbhiḥ api — even by his own stepbrothers; kedāra-karmaṇi — in working in the field and adjusting the agricultural work; nirūpitaḥ — engaged; tat api — at that time also; karoti — he used to do; kintu — but; na — not; samam — level; viṣamam — uneven; nyūnam — deficient; adhikam — more raised; iti — thus; veda — he knew; kaṇa — broken rice; piṇyāka — oil cakes; phalī-karaṇa — the chaff of rice; kulmāṣa — worm-eaten grains; sthālī-purīṣa-ādīni — burned rice stuck to the pot and so on; api — even; amṛta-vat — like nectar; abhyavaharati — used to eat.

yadā — když; tu — ale; parataḥ — od druhých; āhāram — jídlo; karma-vetanataḥ — namísto mzdy za práci; īhamānaḥ — chtěl; sva-bhrātṛbhiḥ api — dokonce i svými nevlastními bratry; kedāra-karmaṇi — prací na poli a zemědělskými úpravami; nirūpitaḥ — zaměstnaný; tat api — tehdy také; karoti — dělával; kintu — ale; na — ne; samam — povrch; viṣamam — nerovný; nyūnam — snížený; adhikam — vyvýšený; iti — takto; veda — věděl; kaṇa — rozlámanou rýži; piṇyāka — olejové pokrutiny; phalī-karaṇa — rýžové plevy; kulmāṣa — obilí prolezlé červy; sthālī-purīṣa-ādīni — připálenou rýži ze dna hrnce a podobně; api — dokonce; amṛta-vat — jako nektar; abhyavaharati — jídával.

Translation

Překlad

Jaḍa Bharata used to work only for food. His stepbrothers took advantage of this and engaged him in agricultural field work in exchange for some food, but actually he did not know how to work very well in the field. He did not know where to spread dirt or where to make the ground level or uneven. His brothers used to give him broken rice, oil cakes, the chaff of rice, worm-eaten grains and burned grains that had stuck to the pot, but he gladly accepted all this as if it were nectar. He did not hold any grudges and ate all this very gladly.

Jaḍa Bharata pracoval pouze za jídlo. Jeho nevlastní bratři toho využili a výměnou za trochu jídla ho zaměstnali prací na poli, ale on nevěděl, jak na něm správně pracovat. Nevěděl, kam přidat hlínu, kde zemi zarovnat a kde vytvořit brázdy. Bratři mu dávali rozlámanou rýži, olejové pokrutiny, rýžové plevy, obilí prolezlé červy a připálené zrní ze dna hrnce, ale on to vše s radostí přijímal jako nektar. Vůči nikomu nechoval zášť a vše jedl s velkým potěšením.

Purport

Význam

The platform of paramahaṁsa is described in Bhagavad-gītā (2.15): sama-duḥkha-sukhaṁ dhīraṁ so ’mṛtatvāya kalpate. When one is callous to all duality, the happiness and distress of this material world, one is fit for amṛtatva, eternal life. Bharata Mahārāja was determined to finish his business in this material world, and he did not at all care for the world of duality. He was complete in Kṛṣṇa consciousness and was oblivious to good and evil, happiness and distress. As stated in Caitanya-caritāmṛta (Cc. Antya 4.176):

Úroveň paramahaṁsy popisuje Bhagavad-gītā (2.15): sama-duḥkha-sukhaṁ dhīraṁ so 'mṛtatvāya kalpate. Když je člověk netečný vůči všem dualitám — štěstí a neštěstí tohoto hmotného světa — je způsobilý pro věčný život (amṛtatva). Bharata Mahārāja byl odhodlaný ukončit svůj pobyt v hmotném světě, a proto si tohoto světa duality vůbec nevšímal. Dosáhl dokonalého vědomí Kṛṣṇy a zapomínal na dobro a zlo či štěstí a neštěstí. Caitanya-caritāmṛta (Antya 4.176) uvádí:

‘dvaite’ bhadrābhadra-jñāna, saba-‘manodharma’
‘ei bhāla, ei manda’ — saba ‘bhrama’
’dvaite' bhadrābhadra-jñāna, saba-’manodharma'
’ei bhāla, ei manda',—ei saba ’bhrama'

“In the material world, conceptions of good and bad are all mental speculations. Therefore, saying, ‘This is good and this is bad,’ is all a mistake.” One has to understand that in the material world of duality, to think that this is good or that this is bad is simply a mental concoction. However, one should not imitate this consciousness; one should actually be situated on the spiritual platform of neutrality.

“Všechna pojetí dobra a zla v hmotném světě jsou mentální spekulace. Říkat: ,Toto je dobré a toto je zlé,' je tedy od základu chybné.” Uvažování, že v hmotném světě duality existuje dobro či zlo, je jednoduše mentální výmysl. To musíme pochopit. Neměli bychom však toto vědomí napodobovat; je třeba skutečně dospět na duchovní úroveň neutrality.