Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ TŘETÍ

CAPÍTULO VINTE E TRÊS

Dynastie synů Yayātiho

As Dinastias dos Filhos de Yayāti

V této kapitole jsou popsány dynastie, které založili Anu, Druhyu, Turvasu a Yadu, a také příběh o Jyāmaghovi.

 Neste vigésimo terceiro capítulo, descrevem-se as dinastias de Anu, Druhyu, Turvasu e Yadu, bem como a história de Jyāmagha.

Syny Yayātiho čtvrtého syna Anua byli Sabhānara, Cakṣu a Pareṣṇu. Sabhānarovými syny a vnuky byli: Kālanara, Sṛñjaya, Janamejaya, Mahāśāla a Mahāmanā. Syny Mahāmany byli Uśīnara a Titikṣu. Uśīnara měl čtyři syny, a ti se jmenovali Śibi, Vara, Kṛmi a Dakṣa. Śibi měl také čtyři syny-Vṛṣādarbhu, Sudhīru, Madru a Kekayu. Synem Titikṣua byl Ruṣadratha, jenž zplodil Homu. Homovi se narodil Sutapā a Sutapovi Bali. Tak se dynastie dále rozrůstala. Dīrghatamā počal v lůně Baliho manželky Aṅgu, Vaṅgu, Kaliṅgu, Suhmu, Puṇḍru a Oḍru, kteří se všichni stali králi.

Os filhos do quarto filho de Yayāti, Anu, foram Sabhānara, Cakṣu e Pareṣṇu. Desses três, os filhos e netos de Sabhānara foram sucessivamente Kālanara, Sṛñjaya, Janamejaya, Mahāśāla e Mahāmanā. Os filhos de Mahāmanā foram Uśīnara e Titikṣu. Uśīnara teve quatro filhos, a saber, Śibi, Vara, Kṛmi e Dakṣa. Śibi também teve quatro filhos – Vṛṣādarbha, Sudhīra, Madra e Kekaya. O filho de Titikṣu foi Ruṣadratha, que gerou um filho chamado Homa. De Homa, veio Sutapā, e de Sutapā, Bali. Deste modo, a dinastia prosseguia. No ventre da esposa de Bali, Dīrghatamā gerou Aṅga, Vaṅga, Kaliṅga, Suhma, Puṇḍra e Oḍra, todos os quais se tornaram reis.

Od Aṅgy pocházel Khalapāna, v jehož dynastii postupně přicházeli na svět Diviratha, Dharmaratha a Citraratha, zvaný též Romapāda. Jelikož Romapāda neměl žádné syny, Mahārāja Daśaratha mu jako příteli dal jednu ze svých dcer zvanou Śāntā. Romapāda ji přijal za svou vlastní a poté se s ní oženil velký mudrc Ṛṣyaśṛṅga, jehož milostí dostal Romapāda syna Caturaṅgu. Jeho synem byl Pṛthulākṣa, který měl tři syny-Bṛhadrathu, Bṛhatkarmu a Bṛhadbhānua. Synem Bṛhadrathy byl Bṛhanmanā, jehož syny a vnuky byli Jayadratha, Vijaya, Dhṛti, Dhṛtavrata, Satkarmā a Adhiratha. Adhiratha přijal za svého syna Karṇu, jehož odložila Kuntī, a jeho synem byl Vṛṣasena.

De Aṅga, veio Khalapāna, cuja dinastia incluía Diviratha, Dharmaratha e Citraratha, também chamado Romapāda, um após o outro. Mahārāja Daśaratha deu em caridade uma de suas filhas, chamada Śāntā, ao seu amigo Romapāda porque Romapāda não tinha filhos. Romapāda aceitou Śāntā como sua filha, e o grande sábio Ṛṣyaśṛṅga casou-se com ela. Pela misericórdia de Ṛṣyaśṛṅga, Romapāda teve um filho chamado Caturaṅga. O filho de Caturaṅga foi Pṛthulākṣa, que teve três filhos – Bṛhadratha, Bṛhatkarmā e Bṛhadbhānu. De Bṛhadratha, veio um filho chamado Bṛhadmanā, cujos filhos e netos foram sucessivamente Jayadratha, Vijaya, Dhṛti, Dhṛtavrata, Satkarmā e Adhiratha. Adhiratha aceitou o filho rejeitado por Kuntī, a saber, Karṇa, e o filho de Karṇa foi Vṛṣasena.

Synem Yayātiho třetího syna Druhyua byl Babhru, jehož syny a vnuky se stali Setu, Ārabdha, Gāndhāra, Dharma, Dhṛta, Durmada a Pracetā.

O filho do terceiro filho de Yayāti, Druhyu, foi Babhru, cujo filho e netos foram Setu, Ārabdha, Gāndhāra, Dharma, Dhṛta, Durmada e Pracetā.

Synem Yayātiho druhého syna Turvasua byl Vahni, k jehož rodu patřili Bharga, Bhānumān, Tribhānu, Karandhama a Maruta. Bezdětný Maruta adoptoval Mahārāje Duṣmantu, jenž náležel do dynastie Pūrua. Mahārāja Duṣmanta si však přál dostat své království zpět, a proto se navrátil do Pūru-vaṁśi.

O filho do segundo filho de Yayāti, Turvasu, foi Vahni, cuja di­nastia seminal incluía Bharga, Bhānumān, Tribhānu, Karandhama e Maruta. Maruta, que não tinha filhos, aceitou Duṣmanta, perten­cente à dinastia Pūru, como filho adotivo. Mahārāja Duṣmanta estava ansioso pela recuperação do seu reino, de modo que voltou a Pūru­vaṁśa.

Ze čtyř synů Yadua byl Sahasrajit nejstarší. Sahasrajitův syn se jmenoval Śatajit, a ten měl tři syny, jedním z nichž byl Haihaya. Syny a vnuky v Haihayově dynastii byli Dharma, Netra, Kunti, Sohañji, Mahiṣmān, Bhadrasenaka, Dhanaka, Kṛtavīrya, Arjuna, Jayadhvaja, Tālajaṅgha a Vītihotra.

Dos quatro filhos de Yadu, Sahasrajit era o mais velho. O filho de Sahasrajit chamava-se Śatajit. Ele teve três filhos, um dos quais foi Haihaya. Os filhos e netos na dinastia de Haihaya foram Dharma, Netra, Kunti, Sohañji, Mahiṣmān, Bhadrasenaka, Dhanaka, Kṛta­vīrya, Arjuna, Jayadhvaja, Tālajaṅgha e Vītihotra.

Synem Vītihotry byl Madhu, jehož nejstarší syn se jmenoval Vṛṣṇi. Podle Yadua, Madhua a Vṛṣṇiho jsou jejich dynastie známé jako Yādavové, Mādhavové a Vṛṣṇiové. Dalším synem Yadua byl Kroṣṭā, jehož potomky byli Vṛjinavān, Svāhita, Viṣadgu, Citraratha, Śaśabindu, Pṛthuśravā, Dharma, Uśanā a Rucaka. Rucaka měl pět synů, z nichž jedním byl Jyāmagha. Ten zprvu žádné syny neměl, ale milostí polobohů jeho bezdětná manželka porodila syna, který se jmenoval Vidarbha.

O filho de Vītihotra foi Madhu, cujo filho mais velho foi Vṛṣṇi. Devido a Yadu, Madhu e Vṛṣṇi, suas dinastias são conhecidas como Yādava, Mādhava e Vṛṣṇi. Outro filho de Yadu foi Kroṣṭā, e dele vieram Vṛjinavān, Svāhita, Viṣadgu, Citraratha, Śaśabindu, Pṛthu­śravā, Dharma, Uśanā e Rucaka. Rucaka teve cinco filhos, um dos quais era conhecido como Jyāmagha. Jyāmagha não tinha filhos, mas, por misericórdia dos semideuses, sua esposa, que não tinha filhos, deu à luz um filho chamado Vidarbha.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Anu, čtvrtý syn Yayātiho, měl tři syny, zvané Sabhānara, Cakṣu a Pareṣṇu. Syn Sabhānary se jmenoval Kālanara a syn Kālanary se jmenoval Sṛñjaya.
VERSO 1:
Śukadeva Gosvāmī disse: Anu, o quarto filho de Yayāti, teve três filhos, chamados Sabhānara, Cakṣu e Pareṣṇu. Ó rei, de Sabhānara, veio um filho chamado Kālanara, e de Kālanara, veio um filho chamado Sṛñjaya.
Sloka 2:
Sṛñjayovi se narodil syn jménem Janamejaya. Janamejayovi Mahāśāla, Mahāśālovi Mahāmanā a Mahāmanovi pak dva synové, Uśīnara a Titikṣu.
VERSO 2:
De Sṛñjaya, veio um filho chamado Janamejaya. De Janamejaya, veio Mahāśāla; de Mahāśāla, Mahāmanā, e de Mahāmanā, dois filhos, chamados Uśīnara e Titikṣu.
Sloka 3-4:
Čtyřmi syny Uśīnary byli Śibi, Vara, Kṛmi a Dakṣa, z nichž Śibi měl také čtyři syny-Vṛṣādarbhu, Sudhīru, Madru a Kekayu, jenž byl ātma- tattva-vit. Synem Titikṣua byl Ruṣadratha. Tomu se narodil Homa, Homovi Sutapā a Sutapovi Bali.
VERSOS 3-4:
Os quatro filhos de Uśīnara foram Śibi, Vara, Kṛmi e Dakṣa, e de Śibi também surgiram quatro filhos, chamados Vṛṣādarbha, Sudhī­ra, Madra e o ātma-tattva-vit Kekaya. O filho de Titikṣu foi Ruṣadratha. De Ruṣadratha, veio Homa; de Homa, Sutapā, e de Sutapā, Bali.
Sloka 5:
Ze semene Dīrghatamy se manželce Baliho, krále celého světa, narodilo šest synů-Aṅga, Vaṅga, Kaliṅga, Suhma, Puṇḍra a Oḍra.
VERSO 5:
Através do sêmen que Dīrghatamā depositou na esposa de Bali, o imperador do mundo, nasceram seis filhos, chamados Aṅga, Vaṅga, Kaliṅga, Suhma, Puṇḍra e Oḍra.
Sloka 6:
Těchto šest synů v čele s Aṅgou se později stalo králi šesti států ve východní části Indie. Každý stát se jmenoval podle krále, který mu vládl. Synem Aṅgy byl Khalapāna a Khalapānovým Diviratha.
VERSO 6:
Esses seis filhos, encabeçados por Aṅga, mais tarde se tornaram reis dos seis estados do lado oriental da Índia. Esses estados eram conhecidos de acordo com os nomes de seus respectivos reis. De Aṅga, surgiu um filho chamado Khalapāna, e de Khalapāna, veio Di­viratha.
Sloka 7-10:
Divirathovi se narodil syn jménem Dharmaratha a jeho synem byl Citraratha, známý jako Romapāda. Ten však neměl žádné potomky, a proto mu jeho přítel Mahārāja Daśaratha dal svou dceru zvanou Śāntā. Romapāda ji přijal za vlastní a potom se vdala za Ṛṣyaśṛṅgu. Když polobozi z nebeských planet přestali sesílat déšť, knězem pro vykonání oběti byl jmenován Ṛṣyaśṛṅga. Původně žil v lese, ale odtud ho přilákaly kurtizány, které tančily, předváděly divadelní hry doprovázené hudbou, objímaly ho a uctívaly. Jakmile Ṛṣyaśṛṅga přišel, začalo ihned pršet. Poté vykonal jménem Mahārāje Daśarathy, který neměl následníka, oběť pro získání syna, po níž se králi narodili mužští potomci. Romapādovi se milostí Ṛṣyaśṛṅgy narodil Caturaṅga, a tomu se narodil Pṛthulākṣa.
VERSOS 7-10:
De Diviratha, veio um filho chamado Dharmaratha, cujo filho foi Citraratha, que era célebre como Romapāda. Romapāda, entretanto, não tinha prole, de modo que seu amigo Mahārāja Daśaratha deu-lhe sua própria filha, chamada Śāntā. Romapāda aceitou-a como sua filha, após o que ela se casou com Ṛṣyaśṛṅga. Quando se verificou que os semideuses dos planetas celestiais deixaram de derramar chuva, Ṛṣyaśṛṅga foi escolhido como o sacerdote que realiza sacrifícios, depois de ter sido trazido da floresta sob o encanto de prostitutas, que dança­vam, atuavam acompanhadas de música e o abraçavam e adoravam. Depois da chegada de Ṛṣyaśṛṅga, a chuva caiu. Em seguida, Ṛṣyaśṛṅga realizou, em benefício de Mahā­rāja Daśaratha, que não tinha prole, um sacrifício para que ele fosse agraciado com descendentes, em consequência do que Mahārāja Daśaratha tornou-se pai. De Romapāda, pela misericórdia de Ṛṣyaśṛṅga, nasceu Caturaṅga, e de Caturaṅga, veio Pṛthulākṣa.
Sloka 11:
Syny Pṛthulākṣi byli Bṛhadratha, Bṛhatkarmā a Bṛhadbhānu. Nejstarší Bṛhadratha měl syna Bṛhanmanu a Bṛhanmanā měl Jayadrathu.
VERSO 11:
Os filhos de Pṛthulākṣa foram Bṛhadratha, Bṛhatkarmā e Bṛhad­bhānu. Do mais velho, Bṛhadratha, veio um filho chamado Bṛhanmanā, e de Bṛhanmanā, veio um filho chamado Jayadratha.
Sloka 12:
Synem Jayadrathy a jeho ženy Sambhūti byl Vijaya a Vijayovi se narodil Dhṛti. Dhṛtiho synem byl Dhṛtavrata, Dhṛtavratovým Satkarmā a Satkarmovým Adhiratha.
VERSO 12:
Jayadratha gerou no ventre de sua esposa Sambhūti seu filho Vi­jaya, e de Vijaya nasceu Dhṛti. De Dhṛti, veio Dhṛtavrata; de Dhṛtavrata, Satkarmā, e de Satkarmā, Adhiratha.
Sloka 13:
Když se Adhiratha bavil hrou na břehu Gangy, našel tam nemluvně uložené v košíku. To dítě odložila Kuntī, protože se jí narodilo předtím, než se vdala. Jelikož Adhiratha neměl žádné syny, vychoval toto dítě jako své vlastní. (Tento chlapec později proslul jako Karṇa.)
VERSO 13:
Enquanto se divertia às margens do Ganges, Adhiratha encontrou um bebê agasalhado em um cesto. O bebê fora deixado por Kuntī porque nascera antes de ela se casar. Como não tinha filhos, Adhiratha criou esse bebê como se fosse seu. [Esse filho mais tarde ficou conhecido como Karṇa.]
Sloka 14:
Jediným synem Karṇy byl Vṛṣasena, ó králi. Druhyu, třetí syn Yayātiho, měl syna jménem Babhru a jeho syn se jmenoval Setu.
VERSO 14:
Ó rei, o único filho de Karṇa foi Vṛṣasena. Druhyu, o terceiro filho de Yayāti, teve um filho chamado Babhru, e o filho de Babhru era conhecido como Setu.
Sloka 15:
Synem Setua byl Ārabdha, synem Ārabdhy Gāndhāra a synem Gāndhāry Dharma. Dharmův syn byl Dhṛta, Dhṛtův syn Durmada a Durmadův syn byl Pracetā, který měl celkem sto synů.
VERSO 15:
O filho de Setu foi Ārabdha, o filho de Ārabdha foi Gāndhāra, e o filho de Gāndhāra foi Dharma. O filho de Dharma foi Dhṛta, o filho de Dhṛta foi Durmada, e o filho de Durmada foi Pracetā, que teve cem filhos.
Sloka 16:
Pracetové (synové Pracety) obsadili severní stranu Indie, kde chyběla védská civilizace, a tam se stali králi. Yayātiho druhým potomkem byl Turvasu. Ten měl syna Vahniho, Vahni Bhargu a Bharga Bhānumāna.
VERSO 16:
Os Pracetās [os filhos de Pracetā] ocuparam o lado setentrional da Índia, que era desprovido de civilização védica, e ali se tornaram reis. O segundo filho de Yayāti foi Turvasu. O filho de Turvasu foi Vahni; o filho de Vahni foi Bharga, e o filho de Bharga, Bhānumān.
Sloka 17:
Bhānumānův syn se jmenoval Tribhānu a jeho synem byl velkodušný Karandhama. Tomu se narodil Maruta, který žádné syny neměl, a proto adoptoval syna z Pūruovské dynastie (Mahārāje Duṣmantu).
VERSO 17:
O filho de Bhānumān foi Tribhānu, cujo filho foi o magnânimo Karandhama. O filho de Karandhama foi Maruta, que não teve filhos e, portanto, adotou um filho da dinastia Pūru [Mahārāja Duṣmanta] como se fosse seu.
Sloka 18-19:
Mahārāja Duṣmanta sice přijal Marutu za svého otce, ale chtěl se zmocnit trůnu, a proto se vrátil do své původní (Pūruovské) dynastie. Ó Mahārāji Parīkṣite, nyní ti popíši dynastii Yadua, nejstaršího syna Mahārāje Yayātiho. Tento popis je nanejvýš zbožný a ničí reakce za hříšné činnosti v lidské společnosti. Ten, kdo si ho vyslechne, se zbaví následků všech hříchů.
VERSOS 18-19:
Mahārāja Duṣmanta, desejando ocupar o trono, retornou à sua dinastia original [a dinastia Pūru], muito embora tivesse aceitado Maruta como seu pai. Ó Mahārāja Parīkṣit, ouve-me descrever a dinastia de Yadu, o filho mais velho de Mahārāja Ya­yāti. Esta descrição é sumamente piedosa, e destrói as reações das atividades pecaminosas da sociedade humana. Pelo simples fato de ouvir esta descrição, a pessoa se liberta de todas as reações pecaminosas.
Sloka 20-21:
Do Yaduovské dynastie sestoupil ve své původní podobě—podobě lidské bytosti—Nejvyšší Pán Kṛṣṇa, Osobnost Božství, Nadduše v srdcích všech živých bytostí. Yadu měl čtyři syny, kteří se jmenovali Sahasrajit, Kroṣṭā, Nala a Ripu. Nejstarší z těchto čtyř, Sahasrajit, měl syna jménem Śatajit, který měl tři syny zvané Mahāhaya, Reṇuhaya a Haihaya.
VERSOS 20-21:
Sob Sua forma original, a Suprema Personalidade de Deus, Kṛṣṇa, a Superalma que reside no coração de todas as entidades vivas, desceu como um ser humano na dinastia ou família de Yadu. Yadu teve quatro filhos, chamados Sahasrajit, Kroṣṭā, Nala e Ripu. Desses quatro, o mais velho, Sahasrajit, teve um filho chamado Śatajit, cujos três filhos chamavam-se Mahāhaya, Reṇuhaya e Haihaya.
Sloka 22:
Synem Haihayi byl Dharma a synem Dharmy byl Netra, otec Kuntiho. Kuntimu se narodil Sohañji, Sohañjimu Mahiṣmān, a ten měl syna Bhadrasenaku.
VERSO 22:
O filho de Haihaya foi Dharma, e o filho de Dharma foi Netra, o pai de Kunti. De Kunti, veio um filho chamado Sohañji; de Sohañji, veio Mahiṣmān, e de Mahiṣmān, Bhadrasenaka.
Sloka 23:
Synové Bhadraseny byli známí jako Durmada a Dhanaka. Dhanaka byl otcem Kṛtavīryi a také Kṛtāgniho, Kṛtavarmy a Kṛtauji.
VERSO 23:
Os filhos de Bhadrasena eram conhecidos como Durmada e Dha­naka. Dhanaka foi o pai de Kṛtavīrya e também de Kṛtāgni, Kṛtavarmā e Kṛtaujā.
Sloka 24:
Synem Kṛtavīryi byl Arjuna. Ten (Kārtavīryārjuna) se stal králem celého světa tvořeného sedmi ostrovy a od Dattātreyi, inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství, získal mystické dokonalosti zvané aṣṭa-siddhi.
VERSO 24:
O filho de Kṛtavīrya foi Arjuna. Ele [Kārtavīryārjuna] tornou-se o imperador de todo o mundo, consistindo em sete ilhas, e recebeu poder místico de Dattātreya, a encarnação da Suprema Personalidade de Deus. Assim, ele obteve as perfeições místicas conhecidas como aṣṭa-siddhi.
Sloka 25:
Žádný jiný král tohoto světa se Kārtavīryārjunovi nemohl vyrovnat, co se týče obětí, milodarů, askeze, mystických schopností, vzdělání, síly i milosrdnosti.
VERSO 25:
Nenhum outro rei deste mundo pôde igualar-se a Kārtavīryārjuna em sacrifícios, caridade, austeridade, poder místico, educação, força ou misericórdia.
Sloka 26:
Po osmdesát pět tisíc let si Kārtavīryārjuna neustále užíval hmotného bohatství všeho druhu s neubývající tělesnou silou a neslábnoucí pamětí. Jinými slovy, prostřednictvím svých šesti smyslů se těšil z nevyčerpatelného hmotného přepychu.
VERSO 26:
Por oitenta e cinco mil anos, Kārtavīryārjuna desfrutou continuamente de opulências materiais com plena força física e memória intacta. Em outras palavras, ele desfrutou de inexauríveis opulên­cias materiais com os seus seis sentidos.
Sloka 27:
Z tisíce Kārtavīryārjunových synů jich po boji s Paraśurāmou zůstalo naživu pouze pět. Jmenovali se Jayadhvaja, Śūrasena, Vṛṣabha, Madhu a Ūrjita.
VERSO 27:
Dos mil filhos de Kārtavīryārjuna, somente cinco permaneceram vivos após a luta com Paraśurāma. Seus nomes eram Jayadhvaja, Śūrasena, Vṛṣabha, Madhu e Ūrjita.
Sloka 28:
Jayadhvaja měl syna Tālajaṅghu, který měl celkem sto synů. Všechny kṣatriyi v této dynastii zvané Tālajaṅgha zahubila nesmírná síla, kterou Mahārāja Sagara získal od Aurvy Ṛṣiho.
VERSO 28:
Jayadhvaja teve um filho chamado Tālajaṅgha, que teve cem filhos. Todos os kṣatriyas daquela dinastia, conhecida como Tālajaṅgha, foram aniquilados pelo grande poder que Mahārāja Sagara recebeu de Aurva Ṛṣi.
Sloka 29:
Nejstarším z Tālajaṅghových synů byl Vītihotra. Jeho syn, Madhu, měl slavného syna zvaného Vṛṣṇi. Madhu měl celkem sto synů a Vṛṣṇi z nich byl nejstarší. Dynastie Yādavů, Mādhavů a Vṛṣṇiů pocházejí od Yadua, Madhua a Vṛṣṇiho.
VERSO 29:
Dos filhos de Tālajaṅgha, Vītihotra era o mais velho. O filho de Vītihotra chamado Madhu teve um célebre filho de nome Vṛṣṇi. Madhu teve cem filhos, dos quais Vṛṣṇi era o mais velho. As dinastias conhecidas como Yādava, Mādhava e Vṛṣṇi originaram-se de Yadu, Madhu e Vṛṣṇi.
Sloka 30-31:
Ó Mahārāji Parīkṣite, jelikož Yadu, Madhu i Vṛṣṇi byli zakladateli dynastií, jsou tyto rody nazvány Yādava, Mādhava a Vṛṣṇi. Syn Yadua jménem Kroṣṭā měl syna, jemuž se říkalo Vṛjinavān. Synem Vṛjinavāna byl Svāhita, synem Svāhity Viṣadgu, synem Viṣadgua Citraratha a synem Citrarathy Śaśabindu. Požehnaný Śaśabindu, mocný mystik, vlastnil čtrnáctero druhů bohatství a čtrnáct velkých klenotů. Proto se stal vládcem celého světa.
VERSOS 30-31:
Ó Mahārāja Parīkṣit, porque Yadu, Madhu e Vṛṣṇi inauguraram suas próprias dinastias, elas são conhecidas como Yādava, Mādhava e Vṛṣṇi. O filho de Yadu chamado Kroṣṭā teve um filho chamado Vṛjinavān. O filho de Vṛjinavān foi Svāhita; o filho de Svāhita, Viṣadgu; o filho de Viṣadgu, Citraratha, e o filho de Citraratha, Śaśabindu. O afortunadíssimo Śaśabindu, que foi um grande místico, possuía quatorze opulências e era proprietário de quatorze grandes joias. Assim, tornou-se o imperador do mundo.
Sloka 32:
Slavný Śaśabindu měl deset tisíc manželek a s každou zplodil jeden lakh synů. Celkový počet jeho synů tedy byl deset tisíc lakhů.
VERSO 32:
O famoso Śaśabindu teve dez mil esposas, e gerou cem mil filhos em cada uma delas. Ao todo, portanto, ele teve um bilhão de filhos.
Sloka 33:
Z těchto mnoha synů jich bylo šest nejpřednějších, například Pṛthuśravā a Pṛthukīrti. Syn Pṛthuśravy se jmenoval Dharma a jeho synem byl Uśanā, který vykonal sto obětí koně.
VERSO 33:
Entre esses muitos filhos, seis eram os principais, como, por exem­plo, Pṛthuśravā e Pṛthukīrti. O filho de Pṛthuśravā era conhecido como Dharma, cujo filho era conhecido como Uśanā. Uśanā reali­zou cem sacrifícios de cavalos.
Sloka 34:
Synem Uśany byl Rucaka, jehož pěti syny byli Purujit, Rukma, Rukmeṣu, Pṛthu a Jyāmagha. Prosím poslouchej, co ti o nich povím.
VERSO 34:
O filho de Uśanā foi Rucaka, que teve cinco filhos – Purujit, Rukma, Rukmeṣu, Pṛthu e Jyāmagha. Por favor, ouve enquanto falo acerca desses filhos.
Sloka 35-36:
Jyāmagha žádné syny neměl, ale bál se své manželky, Śaibyi, a proto si nemohl vzít další ženu. Jednou přivezl z domu nějakého královského nepřítele dívku, jež byla prostitutkou. Když ji Śaibyā uviděla, velice se rozzlobila a na svého manžela zavolala: “Můj muži, ty podvodníku, kdo je ta dívka, která sedí na kočáře na mém místě?” Jyāmagha na to odpověděl: “Ta dívka bude tvou snachou.” Když Śaibyā uslyšela tato žertovná slova, s úsměvem mu odpověděla.
VERSOS 35-36:
Jyāmagha não tinha filhos, mas, como temia sua esposa, Śaibyā, ele não pôde aceitar outra esposa. Jyāmagha certa vez tomou da casa de um certo inimigo real uma jovem prostituta, mas, ao vê-la, Śaibyā ficou muito irada e disse ao seu esposo: “Meu esposo traidor! Quem é esta jovem que ocupa o meu assento na quadri­ga?” Jyāmagha respondeu, então: “Esta jovem será tua nora.” Ao ouvir essas palavras jocosas, Śaibyā sorriu e respondeu.
Sloka 37:
Śaibyā řekla: “Jsem neplodná a jinou manželku nemáš. Jak může být tato dívka mojí snachou? To mi tedy vysvětli.” Jyāmagha odpověděl: “Postarám se o to, abys měla syna, má milá královno, a pak se tato dívka stane tvojí snachou.”
VERSO 37:
Śaibyā disse: “Sou estéril e não tenho co-esposa alguma. Como esta jovem pode ser minha nora? Por favor, dize-me.” Jyāmagha respondeu: “Minha querida rainha, providenciarei para que realmente tenhas um filho, de modo que esta jovem se torne tua nora.”
Sloka 38:
Kdysi dávno Jyāmagha svým uctíváním uspokojil polobohy a Pity. Teď se jejich milostí splnila jeho slova. Přestože byla Śaibyā neplodná, milostí polobohů otěhotněla a časem porodila dítě, jež dostalo jméno Vidarbha. Onu dívku přijali za snachu ještě předtím, než se dítě narodilo, a když tedy Vidarbha vyrostl, skutečně se s ní oženil.
VERSO 38:
Muitíssimo tempo atrás, Jyāmagha satisfizera os semideuses e Pitās em razão de adorá-los. Agora, por misericórdia deles, as palavras de Jyāmagha cumpriram-se. Embora Śaibyā fosse estéril, ela ficou grávida pela graça dos semideuses e, no decorrer do tempo, deu à luz um filho chamado Vidarbha. Antes do nascimento da criança, a jovem fora aceita como nora, de modo que Vidarbha, ao crescer, de fato a desposou.