Skip to main content

Sloka 46

Text 46

Verš

Texto

pānena te deva kathā-sudhāyāḥ
pravṛddha-bhaktyā viśadāśayā ye
vairāgya-sāraṁ pratilabhya bodhaṁ
yathāñjasānvīyur akuṇṭha-dhiṣṇyam
pānena te deva kathā-sudhāyāḥ
pravṛddha-bhaktyā viśadāśayā ye
vairāgya-sāraṁ pratilabhya bodhaṁ
yathāñjasānvīyur akuṇṭha-dhiṣṇyam

Synonyma

Palabra por palabra

pānena — pitím; te — o Tobě; deva — ó Pane; kathā — námětů; sudhāyāḥ — nektaru; pravṛddha — vysoce osvícení; bhaktyā — oddanou službou; viśada-āśayāḥ — s velice vážným přístupem; ye — ti, kteří; vairāgya-sāram — celý význam odříkání; pratilabhya — dosahující; bodham — inteligence; yathā — jakož i; añjasā — rychle; anvīyuḥ — dosahují; akuṇṭha-dhiṣṇyam — Vaikuṇṭhaloky v duchovním nebi.

pānena — por beber; te — de Ti; deva — ¡oh, Señor!; kathā — relatos; sudhāyāḥ — del néctar; pravṛddha — sumamente iluminados; bhaktyā — mediante el servicio devocional; viśada-āśayāḥ — con una actitud muy seria; ye — aquellos que; vairāgya-sāram — todo el significado de la renunciación; pratilabhya — logrando; bodham — inteligencia; yathā — tanto como; añjasā — rápidamente; anvīyuḥ — logran; akuṇṭha-dhiṣṇyam — Vaikuṇṭhaloka, en el cielo espiritual.

Překlad

Traducción

Ó Pane, ti, kteří díky svému vážnému přístupu vstoupí do stádia osvícené oddané služby, naplňují celý význam odříkání a poznání a přicházejí na Vaikuṇṭhaloky v duchovním nebi jednoduše tím, že pijí nektar Tvých námětů.

¡Oh, Señor! Las personas que, por su actitud seria, llegan a la etapa del servicio devocional iluminado, cumplen con el significado completo de la renunciación y el conocimiento, y llegan a Vaikuṇṭhaloka del cielo espiritual, simplemente con beber el néctar de los relatos acerca de Ti.

Význam

Significado

Rozdíl mezi neosobními mentálními spekulanty a čistými oddanými Pána spočívá v tom, že jedni procházejí nekonečně strastiplným procesem chápání Absolutní Pravdy s potížemi na každém kroku, zatímco druzí (oddaní) vstupují hned na počátku svého snažení do království naprosté blaženosti. Oddaný musí pouze naslouchat o oddané službě, která je jednoduchá jako ta nejjednodušší věc v obyčejném životě. Sám také jedná velice jednoduše, zatímco mentální spekulant musí procházet bludištěm slov, která jsou zčásti skutečností a zčásti podvodem v zájmu zachování nepřirozeného neosobního postavení. Přes vyčerpávající snahu o dosažení dokonalého poznání dosahuje impersonalista pouze splynutí s neosobní jednotou v Pánově brahmajyoti, čehož dosahují i Pánovi nepřátelé jednoduše tím, že jsou od Něho zabiti. Oddaní ovšem dosahují nejvyšší úrovně poznání a odříkání a vstupují na Vaikuṇṭhaloky, planety v duchovním nebi. Impersonalisté dosahují pouze tohoto nebe a nezískávají žádnou opravdovou transcendentální blaženost. Oddaní však dosahují planet, kde probíhá skutečný duchovní život. Oddaný s vážným přístupem odhazuje výdobytky všeho druhu jako smetí a přijímá pouze oddanou službu, která je transcendentálním vyvrcholením všeho snažení.

La diferencia entre los especuladores mentales impersonalistas y los devotos puros del Señor consiste en que los primeros pasan en cada etapa a través de un entendimiento miserable de la Verdad Absoluta, mientras que los devotos entran en el reino de todos los placeres, incluso desde el comienzo de su intento. El devoto únicamente tiene que oír hablar de las actividades devocionales, que son tan sencillas como cualquier otra cosa de la vida ordinaria, y además, también actúa de manera muy sencilla; mientras que el especulador mental tiene que pasar a través de malabarismos de palabras, que son parcialmente ciertas y parcialmente un espectáculo fingido para el mantenimiento de un estado impersonal artificial. El impersonalista, a pesar de sus arduos esfuerzos por obtener conocimiento perfecto, logra fundirse en la unidad impersonal del brahmajyoti del Señor, lo cual logran también los enemigos del Señor con solo ser muertos por Él. Sin embargo, los devotos alcanzan la etapa más elevada del conocimiento y la renunciación, y llegan a los Vaikuṇṭhalokas, los planetas del cielo espiritual. El impersonalista alcanza únicamente el cielo, y no obtiene ninguna dicha trascendental tangible, mientras que el devoto alcanza los planetas en los que impera verdadera vida espiritual. Con una actitud seria, el devoto rechaza todos los logros como si no fueran más que polvo, y acepta únicamente el servicio devocional, la culminación trascendental.