ŚB 3.5.46

Rozdíl mezi neosobními mentálními spekulanty a čistými oddanými Pána spočívá v tom, že jedni procházejí nekonečně strastiplným procesem chápání Absolutní Pravdy s potížemi na každém kroku, zatímco druzí (oddaní) vstupují hned na počátku svého snažení do království naprosté blaženosti. Oddaný musí pouze naslouchat o oddané službě, která je jednoduchá jako ta nejjednodušší věc v obyčejném životě. Sám také jedná velice jednoduše, zatímco mentální spekulant musí procházet bludištěm slov, která jsou zčásti skutečností a zčásti podvodem v zájmu zachování nepřirozeného neosobního postavení. Přes vyčerpávající snahu o dosažení dokonalého poznání dosahuje impersonalista pouze splynutí s neosobní jednotou v Pánově brahmajyoti, čehož dosahují i Pánovi nepřátelé jednoduše tím, že jsou od Něho zabiti. Oddaní ovšem dosahují nejvyšší úrovně poznání a odříkání a vstupují na Vaikuṇṭhaloky, planety v duchovním nebi. Impersonalisté dosahují pouze tohoto nebe a nezískávají žádnou opravdovou transcendentální blaženost. Oddaní však dosahují planet, kde probíhá skutečný duchovní život. Oddaný s vážným přístupem odhazuje výdobytky všeho druhu jako smetí a přijímá pouze oddanou službu, která je transcendentálním vyvrcholením všeho snažení.