Sloka 16

Text 16

Verš

Texto

ye tv ihāsakta-manasaḥ
karmasu śraddhayānvitāḥ
kurvanty apratiṣiddhāni
nityāny api ca kṛtsnaśaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

ye — ti, kdo; tu — ale; iha — v tomto světě; āsakta — závislí; manasaḥ — jejichž mysli; karmasu — plodonosné činnosti; śraddhayā — s vírou; anvitāḥ — obdaření; kurvanti — vykonávají; apratiṣiddhāni — připoutáni k výsledku; nityāni — předepsané povinnosti; api — jistě; ca — a; kṛtsnaśaḥ — opakovaně.

ye — los que; tu — pero; iha — en este mundo; āsakta — adictos; manasaḥ — cuyas mentes; karmasu — a las actividades fruitivas; śraddhayā — con fe; anvitāḥ — dotadas; kurvanti — ejecutan; apratiṣiddhāni — con apego al resultado; nityāni — deberes prescritos; api — ciertamente; ca — y; kṛtsnaśaḥ — repetidamente.

Překlad

Traducción

Osoby, které jsou na tomto hmotném světě příliš závislé, vykonávají velmi pečlivě a s velkou vírou své předepsané povinnosti. Každý den plní veškeré takové povinnosti, protože dychtí po plodech své práce.

Las personas demasiado adictas al mundo material ejecutan sus deberes prescritos con mucho esmero y gran fe. Diariamente ejecutan todos esos deberes con apego al resultado fruitivo.

Význam

Significado

Śrīmad-Bhāgavatam v tomto a následujících šesti verších kritizuje ty, kdo jsou příliš připoutáni k hmotě. Ve Vedách je přikázáno, že ti, kdo jsou připoutáni k požitkářskému stylu života, musí konat oběti a podrobit se určitým rituálním očistám. Denně se musí řídit pravidly a předpisy, aby dosáhli nebeských planet. Zde je řečeno, že tyto osoby nemohou nikdy získat osvobození. Ani ti, kdo uctívají polobohy s přesvědčením, že každý polobůh je odděleným Bohem, nemohou vstoupit do duchovního světa; o těch, kteří jsou zaneprázdněni povinnostmi, jimiž sledují zlepšení svých hmotných podmínek, ani nemluvě.

En este verso y en los seis siguientes, el Śrīmad-Bhāgavatam critica a las personas demasiado apegadas a lo material. En las Escrituras védicas se ordena que los que están apegados al disfrute de comodidades materiales tienen que hacer sacrificios y emprender determinadas ejecuciones rituales. A fin de elevarse a los planetas celestiales, tienen que observar ciertas reglas y regulaciones en la vida diaria. En este verso se afirma que esas personas nunca se pueden liberar. Los que adoran a los semidioses pensando que cada uno de ellos es un Dios independiente no pueden elevarse al mundo espiritual, y mucho menos las personas que simplemente están apegadas a ciertos deberes con la idea de mejorar sus condiciones materiales.