Sloka 1-2
VERSOS 1-2
Verš
Texto
lakṣaṇaṁ mahad-ādīnāṁ
prakṛteḥ puruṣasya ca
svarūpaṁ lakṣyate ’mīṣāṁ
yena tat-pāramārthikam
lakṣaṇaṁ mahad-ādīnāṁ
prakṛteḥ puruṣasya ca
svarūpaṁ lakṣyate ’mīṣāṁ
yena tat-pāramārthikam
yan-mūlaṁ tat pracakṣate
bhakti-yogasya me mārgaṁ
brūhi vistaraśaḥ prabho
yan-mūlaṁ tat pracakṣate
bhakti-yogasya me mārgaṁ
brūhi vistaraśaḥ prabho
Synonyma
Sinônimos
devahūtiḥ uvāca — Devahūti řekla; lakṣaṇam — příznaky; mahat-ādīnām — mahat-tattvy atd.; prakṛteḥ — hmotné přírody; puruṣasya — duše; ca — a; svarūpam — povaha; lakṣyate — je popsána; amīṣām — těch; yena — jako; tat-pārama-arthikam — jejich skutečná povaha; yathā — jako; sāṅkhyeṣu — v sāṅkhyové filozofii; kathitam — je vysvětleno; yat — čeho; mūlam — konečný cíl; tat — to; pracakṣate — nazývají; bhakti-yogasya — oddané služby; me — mně; mārgam — cestu; brūhi — prosím vysvětli; vistaraśaḥ — důkladně; prabho — můj milý Pane Kapilo.
devahūtiḥ uvāca — Devahūti disse; lakṣaṇam — sintomas; mahat-ādīnām — do mahat-tattva e assim por diante; prakṛteḥ — da natureza material; puruṣasya — do espírito; ca — e; svarūpam — a natureza; lakṣyate — foi descrita; amīṣām — desses; yena — pelos quais; tat-pārama-arthikam — a verdadeira natureza deles; yathā — como; sāṅkhyeṣu — na filosofia sāṅkhya; kathitam — foi explicado; yat — do qual; mūlam — fim último; tat — que; pracakṣate — chamam; bhakti-yogasya — de serviço devocional; me — a mim; mārgam — o caminho; brūhi — por favor, explica; vistaraśaḥ — extensamente; prabho — meu querido Senhor Kapila.
Překlad
Tradução
Devahūti se zeptala: Můj milý Pane, již jsi velice vědeckým způsobem podle sāṅkhyového filozofického systému popsal příznaky celé hmotné přírody a duše. Nyní mi prosím vysvětli cestu oddané služby, která je konečným cílem každé filozofie.
Devahūti perguntou: Meu querido Senhor, acabas de desccrever muito cientificamente os sintomas da totalidade da natureza material e as características do espírito de acordo com o sistema sāṅkhya de filosofia. Agora, peço-Te para explicar-me o caminho do serviço devocional, que é o fim último de todos os sistemas filosóficos.
Význam
Comentário
V této dvacáté deváté kapitole je obšírně vysvětlena a popsána sláva oddané služby a také vliv času na podmíněnou duši. Důkladný popis vlivu času má podmíněnou duši odpoutat od jejích hmotných činností, které jsou považovány za pouhou ztrátu času. Minulá kapitola obsahuje analytický rozbor hmotné přírody, duše a Nejvyššího Pána neboli Nadduše a tato kapitola vysvětluje principy bhakti-yogy neboli oddané služby — vykonávání činností na úrovni věčného vztahu mezi živými bytostmi a Osobností Božství.
Neste vigésimo nono capítulo, as glórias do serviço devocional serão elaboradamente explicadas, e também se descreverá a influência do tempo sobre a alma condicionada. Descreve-se elaboradexmente a influência do tempo com o objetivo de fazer a alma condicionada desapegar-se de suas atividades materiais, que são consideradas mera perda de tempo. No capítulo anterior, a natureza material, o espírito e o Senhor Supremo, ou a Superalma, foram estudados analiticamente, e, neste capítulo, serão explicados os princípios de bhakti-yoga, ou serviço devocional – a execução de atividades na relação eterna entre as entidades vivas e a Personalidade de Deus.
Bhakti-yoga, oddaná služba, je základním principem všech filozofických systémů — veškerá filozofie, která není zaměřena na oddanou službu Pánu, představuje pouze mentální spekulaci. Pochopitelně bhakti-yoga bez filozofického základu je samozřejmě více méně věcí sentimentu. Existují dva druhy lidí. Jedni se považují za intelektuálně pokročilé a pouze spekulují nebo meditují, zatímco druzí jsou sentimentální a nemají pro svá tvrzení žádné filozofické podklady. Ani jedni nemohou dosáhnout nejvyššího životního cíle; a pokud ano, bude jim to trvat mnoho a mnoho let. Védská písma proto prohlašují, že existují tři prvky — Nejvyšší Pán, živá bytost a jejich věčný vztah — a cílem života je řídit se zásadami bhakti, oddané služby, a nakonec s plnou oddaností a láskou dosáhnout planety Nejvyššího Pána jako Jeho věčný služebník.
Bhakti-yoga, serviço devocional, é o princípio básico de todos os sistemas de filosofia; toda a filosofia que não visa ao serviço devocional ao Senhor é considerada mera especulação mental. Porém, evidentemente, bhakti-yoga sem base filosófica é mais ou menos sentimentalismo. Há duas classes de homens. Alguns se consideram intelectualmente avançados e só fazem especular e meditar, e outros são sentimentalistas e não têm base filosófica para suas proposições. Nenhuma das duas classes pode alcançar a meta máxima da vida – ou, se o fizerem, será somente depois de muitos e muitos anos. A literatura védica, portanto, sugere que há três elementos – a saber, o Senhor Supremo, a entidade viva e a relação eterna entre eles: e a meta da vida é seguir os princípios de bhakti, ou serviço devocional, e atingir, por fim, o planeta do Senhor Supremo em plena devoção e amor como servo eterno do Senhor.
Sāṅkhyová filozofie představuje analytický rozbor veškeré existence. Vše musíme chápat na základě zkoumání povahy a vlastností daného předmětu. To se nazývá získání poznání. Neměli bychom však pouze získávat poznání, aniž bychom dosáhli životního cíle, bhakti-yogy, která je zároveň základním předpokladem pro získávání poznání. Pokud se vzdáme bhakti-yogy a zabýváme se pouze analytickým zkoumáním pravé povahy světa, výsledek našeho zkoumání bude prakticky nulový. V Bhāgavatamu je řečeno, že taková činnost se podobá mlácení již vymláceného obilí. Nemá význam mlátit prázdné slupky, ve kterých již není zrno. Vědeckým studiem hmotné přírody, živé bytosti a Nadduše musíme pochopit základní princip oddané služby Pánu.
A filosofia sāṅkhya é o estudo analítico de toda a existência. Tudo deve ser entendido mediante o exame de sua natureza e características. Chama-se isso de aquisição de conhecimento. Porém, não se deve simplesmente adquirir conhecimento sem alcançar a meta da vida ou o princípio básico para adquirir conhecimento – bhakti-yoga. Se abandonarmos o bhakti-yoga e apenas nos ocuparmos com o estudo analítico da natureza das coisas como elas são, então o resultado será praticamente nulo. O Bhāgavatam afirma que tal ocupação é algo semelhante a debulhar cascas de arroz vazias. Não adianta bater a casca se o grão já foi colhido. Mediante o estudo científico da natureza material, da entidade viva e da Superalma, tem-se de entender o princípio básico do serviço devocional ao Senhor.