Skip to main content

Sloka 56

VERSO 56

Verš

Texto

athāpi pṛcche tvāṁ vīra
yad-arthaṁ tvam ihāgataḥ
tad vayaṁ nirvyalīkena
pratipadyāmahe hṛdā
athāpi pṛcche tvāṁ vīra
yad-arthaṁ tvam ihāgataḥ
tad vayaṁ nirvyalīkena
pratipadyāmahe hṛdā

Synonyma

Sinônimos

atha api — přes to všechno; pṛcche — ptám se; tvām — tě; vīra — ó udatný králi; yat-artham — záměr; tvam — ty; iha — zde; āgataḥ — přišel; tat — to; vayam — my; nirvyalīkena — bez výhrad; pratipadyāmahe — vykonáme; hṛdā — celým srdcem.

atha api — apesar de tudo isso; pṛcche — eu pergunto; tvām — a ti; vīra — ó rei valente; yat-artham — o propósito; tvam — tu; iha — aqui; āgataḥ — vieste; tat — este; vayam — nós; nirvyalīkena — sem reservas; pratipadyāmahe — cumpriremos; hṛdā — com o coração e a alma.

Překlad

Tradução

Přes to všechno se tě ptám, ó udatný králi, s jakým záměrem sem přicházíš? Ať je to cokoliv, bez výhrad to vykonáme.

Apesar de tudo isso, ó rei valente, peço que me reveles com que propósito vieste aqui. O que quer que seja, nós o cumpriremos sem reservas.

Význam

Comentário

Když host přijde do domu přítele, má k tomu zřejmě nějaký zvláštní důvod. Kardama Muni chápal, že tak velký král, jakým byl Svāyambhuva, musel mít nějaký zvláštní důvod, aby přišel do jeho poustevny, i když cestoval po celém království, aby zkontroloval situaci. Připravil se tedy splnit královu touhu. Dříve bylo zvykem, že mudrci chodili za králi a králové navštěvovali mudrce v jejich poustevnách. Navzájem si s radostí poskytovali službu. Tento vzájemný vztah se nazývá bhakti-kārya. Jeden pěkný verš (kṣatraṁ dvijatvam) popisuje vztah mezi brāhmaṇou a kṣatriyou, ve kterém se oba zajímali o dobro toho druhého. Kṣatram znamená “královský řád” a dvijatvam znamená “bráhmanský řád”. Těmto dvěma třídám bylo dáno navzájem si pomáhat. Králové chránili brāhmaṇy, aby se mohli starat o duchovní rozvoj společnosti, a brāhmaṇové dávali králům cenné rady, jak mohou být stát a jeho občané postupně povýšeni k duchovní dokonalosti.

Quando um visitante vai à casa de um amigo, subentende-se que o faz com algum propósito especial. Kardama Muni pôde entender que um rei tão grandioso como Svāyambhuva, embora viajando para inspecionar as condições de seu reino, devia ter algum propósito especial ao vir a seu eremitério. Assim, ele se preparou para satisfazer o desejo do rei. Antigamente, era habitual os sábios visitarem os reis e os reis visitarem os sábios em seus eremitérios. Cada um tinha prazer em atender os pedidos do outro. Essa relação recíproca se chama bhakti-kārya. Há um excelente verso que descreve a relação de benéfico interesse mútuo entre o brāhmaṇa e o kṣatriya (kṣatraṁ dvijatvam). Kṣatram significa “a ordem real”, e dvijatvam significa “a ordem bramânica”. As duas destinavam-se ao interesse mútuo. A ordem real protegia os brāhmaṇas para o cultivo de avanço espiritual na sociedade, e os brāhmaṇas davam suas valiosas instruções à ordem real, sobre como o estado e os cidadãos podem ser gradualmente elevados em perfeição espiritual.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté první kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Rozhovor mezi Manuem a Kardamou”.

Neste ponto, encerram-se os Significados Bhaktivedanta do terceiro canto, vigésimo primeiro capítulo, do Śrīmad-Bhāgavatam, intitulado “Conversa entre Manu e Kardama”.