Sloka 56
Text 56
Verš
Text
yad-arthaṁ tvam ihāgataḥ
tad vayaṁ nirvyalīkena
pratipadyāmahe hṛdā
yad-arthaṁ tvam ihāgataḥ
tad vayaṁ nirvyalīkena
pratipadyāmahe hṛdā
Synonyma
Synonyms
Překlad
Translation
Přes to všechno se tě ptám, ó udatný králi, s jakým záměrem sem přicházíš? Ať je to cokoliv, bez výhrad to vykonáme.
In spite of all this, I ask you, O valiant King, the purpose for which you have come here. Whatever it may be, we shall carry it out without reservation.
Význam
Purport
Když host přijde do domu přítele, má k tomu zřejmě nějaký zvláštní důvod. Kardama Muni chápal, že tak velký král, jakým byl Svāyambhuva, musel mít nějaký zvláštní důvod, aby přišel do jeho poustevny, i když cestoval po celém království, aby zkontroloval situaci. Připravil se tedy splnit královu touhu. Dříve bylo zvykem, že mudrci chodili za králi a králové navštěvovali mudrce v jejich poustevnách. Navzájem si s radostí poskytovali službu. Tento vzájemný vztah se nazývá bhakti-kārya. Jeden pěkný verš (kṣatraṁ dvijatvam) popisuje vztah mezi brāhmaṇou a kṣatriyou, ve kterém se oba zajímali o dobro toho druhého. Kṣatram znamená “královský řád” a dvijatvam znamená “bráhmanský řád”. Těmto dvěma třídám bylo dáno navzájem si pomáhat. Králové chránili brāhmaṇy, aby se mohli starat o duchovní rozvoj společnosti, a brāhmaṇové dávali králům cenné rady, jak mohou být stát a jeho občané postupně povýšeni k duchovní dokonalosti.
When a guest comes to a friend’s house, it is understood that there is some special purpose. Kardama Muni could understand that such a great king as Svāyambhuva, although traveling to inspect the condition of his kingdom, must have had some special purpose to come to his hermitage. Thus he prepared himself to fulfill the King’s desire. Formerly it was customary that the sages used to go to the kings and the kings used to visit the sages in their hermitages; each was glad to fulfill the other’s purpose. This reciprocal relationship is called bhakti-kārya. There is a nice verse describing the relationship of mutual beneficial interest between the brāhmaṇa and the kṣatriya (kṣatraṁ dvijatvam). Kṣatram means “the royal order,” and dvijatvam means “the brahminical order.” The two were meant for mutual interest. The royal order would give protection to the brāhmaṇas for the cultivation of spiritual advancement in society, and the brāhmaṇas would give their valuable instruction to the royal order on how the state and the citizens can gradually be elevated in spiritual perfection.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté první kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Rozhovor mezi Manuem a Kardamou”.
Thus end the Bhaktivedanta purports of the Third Canto, Twenty-first Chapter, of the Śrīmad-Bhāgavatam, entitled “Conversation Between Manu and Kardama.”