Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ

Rozhovor mezi Manuem a Kardamou

Verš

vidura uvāca
svāyambhuvasya ca manor
vaṁśaḥ parama-sammataḥ
kathyatāṁ bhagavan yatra
maithunenaidhire prajāḥ

Synonyma

viduraḥ uvāca — Vidura řekl; svāyambhuvasya — Svāyambhuvy; ca — a; manoḥ — Manua; vaṁśaḥ — dynastie; parama — velice; sammataḥ — ctěná; kathyatām — popiš, prosím; bhagavan — ó vznešený mudrci; yatra — ve které; maithunena — pohlavním stykem; edhire — zvětšované; prajāḥ — potomstvo.

Překlad

Vidura řekl: Dynastie Svāyambhuvy Manua byla vysoce uznávaná. Ó vznešený mudrci, prosím pověz mi o této rase, jejíž potomstvo se šířilo pohlavním stykem.

Význam

Usměrněný pohlavní život, jehož cílem je plodit dobré obyvatelstvo, je chvályhodný. Vidura ovšem nechtěl slyšet vyprávění o někom, kdo se věnoval pouze sexu, ale zajímal se o potomstvo Svāyambhuvy Manua, protože v této dynastii se zrodili dobří, oddaní králové, kteří s velikou péčí chránili své podřízené na základě duchovního poznání. Naslouchat vyprávění o jejich činnostech je proto poučné. Důležité je v této souvislosti slovo parama-sammataḥ, které vyjadřuje, že potomstvo Svāyambhuvy Manua a jeho synů mělo uznání velkých autorit. Závěr tedy je, že pohlavní život určený pro plození příkladného obyvatelstva schvalují všichni mudrci a autority védských písem.

Verš

priyavratottānapādau
sutau svāyambhuvasya vai
yathā-dharmaṁ jugupatuḥ
sapta-dvīpavatīṁ mahīm

Synonyma

priyavrata — Mahārāja Priyavrata; uttānapādau — a Mahārāja Uttānapāda; sutau — dva synové; svāyambhuvasya — Svāyambhuvy Manua; vai — vskutku; yathā — podle; dharmam — náboženských zásad; jugupatuḥ — vládli; sapta-dvīpa-vatīm — tvořenému sedmi ostrovy; mahīm — světu.

Překlad

Dva velcí synové Svāyambhuvy Manua, Priyavrata a Uttānapāda, vládli světu tvořenému sedmi ostrovy podle náboženských zásad.

Význam

Śrīmad-Bhāgavatam také pojednává o velkých vládcích různých částí vesmíru. V tomto verši se objevují jména Priyavraty a Uttānapādy, synů Svāyambhuvy. Vládli planetě Zemi, která se dělí na sedm ostrovů. Těchto sedm ostrovů dodnes existuje jako Asie, Evropa, Afrika, Amerika, Austrálie a severní a jižní pól. Śrīmad-Bhāgavatam nepodává chronologický výčet všech indických králů, ale jsou v něm zaznamenány skutky jen těch nejdůležitejších, jako byli Priyavrata, Uttānapāda a mnoho dalších, jako Pán Rāmacandra a Mahārāja Yudhiṣṭhira, protože naslouchat o činnostech takových zbožných králů je důležité — ze studia jejich životů získá mnoho lidí prospěch.

Verš

tasya vai duhitā brahman
devahūtīti viśrutā
patnī prajāpater uktā
kardamasya tvayānagha

Synonyma

tasya — tohoto Manua; vai — vskutku; duhitā — dcera; brahman — ó svatý brāhmaṇo; devahūti — jménem Devahūti; iti — takto; viśrutā — byla známá; patnī — manželka; prajāpateḥ — pána stvořených bytostí; uktā — hovořil jsi o; kardamasya — Kardamy Muniho; tvayā — ty; anagha — ó, bezhříšný.

Překlad

Ó bezhříšný brāhmaṇo, mluvil jsi o jeho dceři jménem Devahūti, která byla manželkou mudrce Kardamy, pána stvořených bytostí.

Význam

V této kapitole hovoříme o Svāyambhuva Manuovi, ale v Bhagavad-gītě se pojednává o Vaivasvata Manuovi. Současný věk je věkem Vaivasvaty Manua. Svāyambhuva Manu vládl dříve — počátek jeho vlády spadá do věku Varāhy neboli do kalpy, ve které se Pán zjevil jako kanec. V jednom dni Brahmy se vystřídá čtrnáct Manuů a v životě každého z nich dochází k určitým zvláštním událostem. Vaivasvata Manu z Bhagavad-gīty a Svāyambhuva Manu jsou dvě různé osoby.

Verš

tasyāṁ sa vai mahā-yogī
yuktāyāṁ yoga-lakṣaṇaiḥ
sasarja katidhā vīryaṁ
tan me śuśrūṣave vada

Synonyma

tasyām — s ní; saḥ — Kardama Muni; vai — skutečně; mahā-yogī — velký mystický yogī; yuktāyām — obdařená; yoga-lakṣaṇaiḥ — osmi příznaky jógové dokonalosti; sasarja — plodil; katidhā — kolikrát; vīryam — potomstvo; tat — to vyprávění; me — mně; śuśrūṣave — toužícímu naslouchat; vada — pověz.

Překlad

Kolik potomků zplodil tento velký yogī s princeznou, která ovládala osm stupňů jógové dokonalosti? Prosím, pověz mi to. Velice si to přeji slyšet.

Význam

Zde se Vidura ptá na Kardamu Muniho, jeho manželku Devahūti a jejich děti. Je zde řečeno, že Devahūti byla velice pokročilá v osmistupňové yoze. Osm stupňů yogy představuje: (1) ovládání smyslů, (2) přísné dodržování pravidel a předpisů, (3) nácvik různých sedů, (4) ovládání dechu, (5) odpoutání smyslů od předmětů smyslového vnímání, (6) soustředění mysli, (7) meditace a (8) seberealizace. Po seberealizaci přichází na řadu dalších osm stádií dokonalosti, které se nazývají yoga-siddhi. Oba manželé, Kardama i Devahūti, byli vyspělí yogīni — on byl mahā-yogī, velký mystik, a ona yoga-lakṣaṇa neboli pokročilá v yoze. Spojili se v manželství a měli spolu děti. Dříve bylo zvykem, že velcí mudrci a světci plodili děti teprve tehdy, když svůj život přivedli k dokonalosti. Do té doby přísně dodržovali pravidla a předpisy celibátu. Brahmacarya (dodržování zásad celibátu) je pro dosažení dokonalé seberealizace a vyvinutí mystických sil nezbytná. Védská písma na žádném místě nedoporučují, aby se člověk i nadále věnoval hmotnému smyslovému požitku podle svých rozmarů a přání s tím, že přitom může rozvíjet dokonalou meditaci, když dobře zaplatí nějakému darebákovi.

Verš

rucir yo bhagavān brahman
dakṣo vā brahmaṇaḥ sutaḥ
yathā sasarja bhūtāni
labdhvā bhāryāṁ ca mānavīm

Synonyma

ruciḥ — Ruci; yaḥ — jenž; bhagavān — vznešený; brahman — ó svatý mudrci; dakṣaḥ — Dakṣa; — a; brahmaṇaḥ — Pána Brahmy; sutaḥ — syn; yathā — jakým způsobem; sasarja — plodili; bhūtāni — potomky; labdhvā — když získali; bhāryām — za manželky; ca — a; mānavīm — dcery Svāyambhuvy Manua.

Překlad

Ó svatý mudrci, řekni mi, jak vznešený Ruci a Dakṣa, syn Brahmy, plodili své děti, když získali za manželky dvě další dcery Svāyambhuvy Manua.

Význam

Všechny velké osobnosti, které přispívaly ke vzrůstu obyvatelstva na počátku stvoření, se nazývají Prajāpatiové. Rovněž Brahmā je znám jako Prajāpati a podobně i někteří jeho pozdější synové. Také Svāyambhuva Manu je Prajāpati a stejně tak Dakṣa, další Brahmův syn. Svāyambhuva měl dvě dcery, Ākūti a Prasūti. Prajāpati Ruci se oženil s Ākūti a Dakṣa s Prasūti. Tyto dvojice a jejich děti zplodily nesmírně mnoho potomků, kteří osídlili celý vesmír. Vidura se ptal: “Jak plodili obyvatelstvo na počátku?”

Verš

maitreya uvāca
prajāḥ sṛjeti bhagavān
kardamo brahmaṇoditaḥ
sarasvatyāṁ tapas tepe
sahasrāṇāṁ samā daśa

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — velký mudrc Maitreya řekl; prajāḥ — děti; sṛja — plodit; iti — takto; bhagavān — vznešený; kardamaḥ — Kardama Muni; brahmaṇā — Pána Brahmy; uditaḥ — na příkaz; sarasvatyām — na břehu řeky Sarasvatī; tapaḥ — odříkání; tepe — vykonával; sahasrāṇām — tisíc; samāḥ — let; daśa — deset.

Překlad

Velký mudrc Maitreya odpověděl: Když vznešený Kardama Muni dostal příkaz od Pána Brahmy, aby na světě plodil děti, věnoval se odříkání na břehu řeky Sarasvatī po dobu deseti tisíce let.

Význam

Tento verš udává, že Kardama Muni meditoval deset tisíc let, nežli dosáhl dokonalosti v yoze. Máme také informace, že Vālmīki Muni dosáhl dokonalosti poté, co se věnoval jógové meditaci šedesát tisíc let. Yogu tedy mohou s úspěchem provozovat jedině lidé s velice dlouhým životem, například sto tisíc let. To je způsob, jak dosáhnout skutečné dokonalosti yogy. Jinak to není možné. Dodržování předpisů, ovládání smyslů a nacvičování různých sedů jsou pouze předběžné činnosti. Nevíme, jak mohou být lidé okouzleni falešným jógovým systémem, podle něhož stačí meditovat patnáct minut denně, a člověk tak dosáhne dokonalosti v podobě splynutí s Bohem. Tento věk (Kali-yuga) je věkem podvodů a sporů. Podle takových bezcenných návodů nelze ve skutečnosti jógové dokonalosti dosáhnout. Védská literatura pro zdůraznění třikrát jasně opakuje, že v tomto věku Kali — kalau nāsty eva nāsty eva nāsty eva — není žádná jiná cesta, žádná jiná cesta, žádná jiná cesta nežli harer nāma, zpívání svatého jména Pána.

Verš

tataḥ samādhi-yuktena
kriyā-yogena kardamaḥ
samprapede hariṁ bhaktyā
prapanna-varadāśuṣam

Synonyma

tataḥ — tehdy, během tohoto odříkání; samādhi-yuktena — v tranzu; kriyā-yogena — uctíváním formou bhakti-yogy; kardamaḥ — mudrc Kardama; samprapede — sloužil; harim — Osobnosti Božství; bhaktyā — oddanou službou; prapanna — odevzdaným duším; varadāśuṣam — který dává veškerá požehnání.

Překlad

Během svého odříkání mudrc Kardama uctíval Osobnost Božství oddanou službou v tranzu, a tak uspokojoval Pána, který dává okamžitě veškerá požehnání těm, kdo se uchýlí pod Jeho ochranu.

Význam

V tomto verši je popsán smysl meditace. Kardama Muni se deset tisíc let věnoval mystické jógové meditaci, jen aby uspokojil Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Hariho. Ať už někdo vykonává yogu nebo hledá Boha spekulativním bádáním, v jeho snahách musí být alespoň příměs oddané služby. Bez oddanosti nemůže být nic dokonalé. Cílem dokonalosti a realizace je Nejvyšší Osobnost Božství. V šesté kapitole Bhagavad-gīty je jasně řečeno, že ten, kdo neustále jedná ve vědomí Kṛṣṇy, je nejvyšší yogī. Osobnost Božství, Hari, také plní touhy oddaných, kteří se Mu odevzdali. Chce-li člověk dosáhnout skutečného úspěchu, musí se odevzdat lotosovým nohám Osobnosti Božství, Hariho neboli Kṛṣṇy. Oddaná služba, jednání ve vědomí Kṛṣṇy, je přímá metoda a všechny další metody, i když se někdy doporučují, jsou nepřímé. Zvláště v tomto věku Kali je přímá metoda výhodnější, protože lidé mají krátký život, slabou inteligenci, jsou chudí a soužení mnoha nepříznivými vlivy. Pán Caitanya proto dává lidem největší požehnání: pro dosažení dokonalosti duchovního života stačí v tomto věku pouze zpívat svaté jméno Boha.

Slova samprapede harim znamenají, že Kardama Muni svou oddanou službou různými způsoby uspokojoval Nejvyšší Osobnost Božství, Hariho. Oddanou službu rovněž označuje slovo kriyā-yogena. Kardama Muni pouze nemeditoval, ale věnoval se také oddané službě. Chce-li člověk dosáhnout dokonalosti yogy nebo meditace, musí se věnovat oddané službě v podobě naslouchání, opěvování, vzpomínání atd. Vzpomínání je také meditace. Ale na koho se má vzpomínat? Na Nejvyšší Osobnost Božství. Člověk musí na Nejvyšší Osobu nejen vzpomínat, ale také naslouchat o činnostech Pána a opěvovat Jeho slávu. Tyto pokyny uvádějí autoritativní písma. Kardama Muni dosáhl dokonalosti meditace poté, co se po deset tisíc let věnoval oddané službě různého druhu, ale to není možné v tomto věku Kali, kdy se lidé stěží dožívají sta let. Kdo může v současné době úspěšně dodržovat mnohá přísná pravidla a předpisy yogy? Dokonalosti navíc mohou dosáhnout pouze odevzdané duše. Když se někdo ani nezmíní o Osobnosti Božství, jak může být odevzdaný? A nemedituje- li o Osobnosti Božství, jak může vykonávat yogu? Bohužel lidé v tomto věku, zvláště ti s démonskou povahou, chtějí být podvedeni. Nejvyšší Osobnost Božství proto posílá různé podvodníky, kteří je klamou ve jménu yogy a mohou jim dokonale zničit život. V 17.<|>verši šestnácté kapitoly Bhagavad-gīty je proto jasně řečeno, že darebáci, kteří se sami prohlašují za autority a jsou namyšlení díky svému nezákonnému shromažďování peněz, předvádějí yogu, aniž by následovali pokyny autoritativních knih. Jsou velice pyšní na peníze, o něž připravili nevinné lidi, kteří chtěli být podvedeni.

Verš

tāvat prasanno bhagavān
puṣkarākṣaḥ kṛte yuge
darśayām āsa taṁ kṣattaḥ
śābdaṁ brahma dadhad vapuḥ

Synonyma

tāvat — tehdy; prasannaḥ — potěšený; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; puṣkara-akṣaḥ — s lotosovýma očima; kṛte yuge — v Satya-yuze; darśayām āsa — ukázal; tam — Kardamovi Munimu; kṣattaḥ — ó Viduro; śābdam — kterou lze pochopit jedině z Ved; brahma — Absolutní Pravda; dadhat — předvedl; vapuḥ — Své transcendentální tělo.

Překlad

Tehdy v Satya-yuze se Pán s lotosovýma očima ukázal Kardamovi Munimu, protože s ním byl spokojen, a předvedl mu Svoji transcendentální podobu, kterou lze pochopit jedině prostřednictvím Ved.

Význam

V tomto verši jsou velice důležité dva body. Prvním je, že Kardama Muni dosáhl úspěchu v yoze na počátku Satya-yugy, kdy se lidé dožívali sta tisíce let. Kardama Muni dosáhl úspěchu a Pán, jelikož s ním byl spokojen, mu ukázal Svoji podobu, která není imaginární. Impersonalisté někdy hlásají, že člověk může svévolně soustředit mysl na nějakou podobu, kterou si představí nebo která se mu líbí. Zde je však velice jasně řečeno, že podoba, kterou Pán ze Své božské milosti ukázal Kardamovi Munimu, je zaznamenána ve védské literatuře. Śābdaṁ brahma — podoby Pána jsou jasně popsané ve védských textech. Kardama Muni neobjevil žádnou imaginární podobu Boha, o jakých mluví různí darebáci, ale skutečně viděl věčnou, blaženou a transcendentální podobu Pána.

Verš

sa taṁ virajam arkābhaṁ
sita-padmotpala-srajam
snigdha-nīlālaka-vrāta-
vaktrābjaṁ virajo ’mbaram

Synonyma

saḥ — Kardama Muni; tam — Jeho; virajam — bez jediné nečistoty; arka-ābham — zářící jako slunce; sita — bílé; padma — lotosy; utpala — vodní lilie; srajam — girlanda; snigdha — lesklé; nīla — tmavě modré; alaka — kadeře vlasů; vrāta — mnoho; vaktra — obličej; abjam — podobný lotosu; virajaḥ — neposkvrněné; ambaram — šaty.

Překlad

Kardama Muni viděl Nejvyšší Osobnost Božství, Pána, Jehož se nedotýká žádné hmotné znečištění, v Jeho věčné podobě zářící jako slunce, s girlandou z bílých lotosů a vodních lilií. Pán měl na Sobě šaty z čistého žlutého hedvábí a Jeho lotosový obličej lemovaly lesklé kadeře tmavých vlnitých vlasů.

Verš

kirīṭinaṁ kuṇḍalinaṁ
śaṅkha-cakra-gadā-dharam
śvetotpala-krīḍanakaṁ
manaḥ-sparśa-smitekṣaṇam

Synonyma

kirīṭinam — ozdobený korunou; kuṇḍalinam — měl náušnice; śaṅkha — lasturu; cakra — disk; gadā — kyj; dharam — držel; śveta — bílou; utpala — lilii; krīḍanakam — hračka; manaḥ — srdce; sparśa — dotýkající se; smita — s úsměvem; īkṣaṇam — rozhlížel se.

Překlad

Zdobila Ho koruna a náušnice. Ve třech rukách držel Své charakteristické znaky — lasturu, disk a kyj — a ve čtvrté bílou lilii. Rozhlížel se se šťastným úsměvem, který okouzluje srdce všech oddaných.

Verš

vinyasta-caraṇāmbhojam
aṁsa-deśe garutmataḥ
dṛṣṭvā khe ’vasthitaṁ vakṣaḥ-
śriyaṁ kaustubha-kandharam

Synonyma

vinyasta — umístěné; caraṇa-ambhojam — lotosové nohy; aṁsa-deśe — na zádech; garutmataḥ — Garuḍy; dṛṣṭvā — viděl; khe — ve vzduchu; avasthitam — stát; vakṣaḥ — na Jeho hrudi; śriyam — příznivý znak; kaustubha — drahokam Kaustubha; kandharam — krk.

Překlad

Pánovy lotosové nohy spočívaly na zádech Garuḍy, který se vznášel ve vzduchu. Hruď Pána zdobil zlatý pruh a okolo krku měl zavěšen slavný drahokam Kaustubha.

Význam

Verše 9—11 líčí Pána v Jeho transcendentální, věčné podobě a tyto popisy představují autoritativní védské údaje. Pánova podoba rozhodně nebyla výplodem Kardamovy představivosti. Jeho ozdoby se vymykají hmotnému pojetí, což připouštějí i impersonalisté, jako je Śaṅkarācārya, jenž prohlásil: “Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, nemá nic společného s hmotným stvořením.” Rozmanitost transcendentálního Pána — Jeho tělo, Jeho podoba, Jeho šaty, Jeho pokyny, Jeho slova atd.—není výtvorem hmotné energie. Všechny Jeho rysy potvrzuje védská literatura. Kardama Muni prostřednictvím yogy skutečně viděl Nejvyššího Pána takového, jaký je. Nemělo by žádný smysl po deseti tisíci letech vykonávání yogy vidět vymyšlenou podobu Boha. Yoga tedy nevrcholí v prázdnotě nebo impersonalismu — naopak, dokonalosti yogy člověk dosáhne tehdy, když skutečně spatří Nejvyššího Pána v Jeho věčné osobní podobě. Vědomí Kṛṣṇy seznamuje přímo s Kṛṣṇovou podobou. Podobu Kṛṣṇy popisuje autoritativní védský text Brahma-saṁhitā: Jeho sídlo je tvořeno kameny cintāmaṇi, Pán si tam hraje jako pasáček krav a slouží Mu mnoho tisíc gopī. Tyto popisy jsou autoritativní a člověk vědomý si Kṛṣṇy je bez okolků přijímá, jedná podle nich, káže o nich a oddaně slouží podle pokynů písem.

Verš

jāta-harṣo ’patan mūrdhnā
kṣitau labdha-manorathaḥ
gīrbhis tv abhyagṛṇāt prīti-
svabhāvātmā kṛtāñjaliḥ

Synonyma

jāta-harṣaḥ — přirozeně plný radosti; apatat — padl; mūrdhnā — hlavou; kṣitau — na zem; labdha — když dosáhl; manaḥ-rathaḥ — jeho touha; gīrbhiḥ — modlitbami; tu — a; abhyagṛṇāt — uspokojoval; prīti-svabhāva-ātmā — jehož srdce je přirozeně vždy plné lásky; kṛta-añjaliḥ — se sepjatýma rukama.

Překlad

Když se Kardama Muni osobně setkal s Nejvyšší Osobností Božství, byl velice spokojen, protože se mu splnila jeho transcendentální touha. Poklonil se hlavou k zemi, aby vzdal úctu Pánovým lotosovým nohám. Jeho srdce bylo přirozeně plné lásky k Bohu, a začal tedy se sepjatýma rukama uspokojovat Pána modlitbami.

Význam

Realizace osobní podoby Pána je nejvyšší úrovní jógové dokonalosti. V šesté kapitole Bhagavad-gīty, která popisuje systém yogy, je řečeno, že tato realizace osobní podoby Pána je dokonalostí yogy. Člověk, který zvládne různé sedy a osvojí si i další usměrňující zásady jógového systému, nakonec dospěje do stadia zvaného samādhi, pohroužení do Nejvyššího. Potom uvidí Nejvyššího Pána buď v Jeho částečné podobě Paramātmy, nebo takového, jaký je. Autoritativní texty, které se zabývají yogou, jako například Patañjali-sūtry, popisují samādhi jako transcendentální blaženost. Jógový systém popsaný v Patañjaliho knihách je autoritativní a moderní takzvaní yogīni, kteří si vymýšlejí vlastní systémy, aniž by se řídili autoritami, jsou pouze k smíchu. Patañjaliho jógový proces se nazývá aṣṭāṅga-yoga. Impersonalisté někdy tento systém znehodnocují svým monistickým přístupem. Patañjali uvádí, že když se duše setká s Nadduší, a vidí tak Pána, zažívá transcendentální blaženost. Jakmile však připustíme existenci Nadduše a individuální duše, impersonalistická teorie monismu ztrácí svoji platnost. Někteří impersonalisté a voidističtí filozofové proto překrucují Patañjaliho systém po svém, čímž znehodnocují celý proces yogy.

Když se člověk zbaví všech hmotných tužeb, dosáhne podle Patañjaliho svého skutečného, transcendentálního postavení a realizuje to, co se nazývá “duchovní moc”. Živá bytost vykonává hmotné činnosti pod vlivem kvalit hmotné přírody. Cílem takto zaměstnaných lidí je: (1) být zbožný, (2) dělat hospodářský pokrok, (3) být schopen uspokojovat své smysly a (4) splynout s Nejvyšším. Podle monistů dosáhne yogī nejvyššího stádia zvaného kaivalya, když splyne s Nejvyšším a ztratí svoji individuální existenci. Ve skutečnosti však kaivalya znamená realizovat Osobnost Božství. Jednota pochopení, že Nejvyšší Pán je zcela duchovní a na úrovni dokonalé duchovní realizace Ho můžeme skutečně poznat jako Nejvyšší Osobnost Božství, se nazývá kaivalya, nebo jazykem Patañjaliho, “realizace duchovní moci”. Zbavit se hmotných tužeb a být pevně umístěný v duchovní realizaci duše a Nadduše je podle něho projev cit-śakti. Dokonalá duchovní realizace je zdrojem duchovního štěstí, které je v Bhagavad-gītě charakterizováno jako svrchované a mimo dosah hmotných smyslů. Je řečeno, že existuje tranz dvojího druhu — samprajñāta a asamprajñāta—mentální spekulace a seberealizace. V samādhi neboli asamprajñātě může živá bytost svými duchovními smysly vnímat duchovní podobu Pána. To je konečný cíl duchovní realizace.

Mít stálou realizaci nejvyšší podoby Pána znamená podle Patañjaliho dosáhnout dokonalosti, jak to dokázal Kardama Muni. Dokud nedosáhneme této dokonalosti, která překonává všechna přípravná stadia dokonalosti yogy, nemůžeme hovořit o konečné realizaci. V systému aṣṭāṅga-yogy je osm druhů dokonalosti. Ten, kdo jich dosáhl, může být lehčí než nejlehčí nebo těžší než nejtěžší a může získat cokoliv chce. Avšak ani takovýto hmotný úspěch v yoze není jejím vrcholem a konečným cílem. Konečný cíl je popsán zde: Kardama Muni viděl Nejvyššího Pána v Jeho věčné podobě. Oddaná služba začíná u vztahu individuální duše a Nejvyšší Duše neboli Kṛṣṇy a Kṛṣṇových oddaných, a jakmile je dosažen, poklesnutí nepřipadá v úvahu. Chce-li někdo pomocí jógového systému dojít do stadia, kdy uvidí Nejvyšší Osobnost Božství tváří v tvář, ale přitom se nechá zlákat možností mít nějaké neobyčejné hmotné schopnosti, odvede ho to od dalšího pokroku. Hmotný požitek, který doporučují falešní yogīni, nemá nic společného s transcendentální realizací duchovního štěstí. Skuteční oddaní, zaměstnaní bhakti-yogou, přijímají pouze ty hmotné věci, které jsou absolutně nezbytné pro udržení těla a duše pohromadě, a zcela se vyhýbají jakémukoliv přehnanému hmotnému uspokojování smyslů. Jsou odhodláni podstoupit jakékoliv útrapy, pokud to povede k pokroku v realizaci Osobnosti Božství.

Verš

ṛṣir uvāca
juṣṭaṁ batādyākhila-sattva-rāśeḥ
sāṁsiddhyam akṣṇos tava darśanān naḥ
yad-darśanaṁ janmabhir īḍya sadbhir
āśāsate yogino rūḍha-yogāḥ

Synonyma

ṛṣiḥ uvāca — velký mudrc řekl; juṣṭam — je dosaženo; bata — ó; adya — nyní; akhila — všeho; sattva — dobra; rāśeḥ — který jsi zdrojem; sāṁsiddhyam — dokonalý úspěch; akṣṇoḥ — dvou očí; tava — Tebe; darśanāt — z pohledu na; naḥ — námi; yat — Jehož; darśanam — vidět; janmabhiḥ — po mnoho životů; īḍya — ó vznešený Pane; sadbhiḥ — když postupně zlepšovali své postavení; āśāsate — chtějí; yoginaḥ — yogīni; rūḍha-yogāḥ — kteří dosáhli jógové dokonalosti.

Překlad

Velký mudrc Kardama řekl: Ó vznešený Nejvyšší Pane, můj zrak nyní došel naplnění, neboť dosáhl nejvyšší dokonalosti, kterou představuje pohled na Tebe, v Němž spočívá veškerá existence. Tvoji transcendentální podobu chtějí vidět pokročilí yogīni, kteří se po mnoho životů věnují hluboké meditaci.

Význam

O Nejvyšší Osobnosti Božství je zde řečeno, že je zdrojem všeho dobra a veškeré blaženosti. Nikdo nezažívá skutečnou blaženost, dokud nemá vlastnosti v kvalitě dobra. Zaměstnat své tělo, mysl a činnosti ve službě Pánu tedy znamená být na nejvyšší úrovni dobra. Kardama Muni říká: “Můj Pane, jsi zdrojem všeho, co je možné zahrnout do kategorie dobra, a když Tě nyní vidím tváří v tvář, můj zrak dosáhl dokonalosti.” Tato slova vyjadřují čistou oddanost — pro oddaného je dokonalostí smyslů, jsou-li zaměstnány ve službě Pánovi. Dokonalostí zraku je dívat se na krásu Pána, dokonalostí sluchu je naslouchat o slávě Pána a dokonalostí chuti je pochutnávat si na prasādam. Jakmile člověk zaměstnává všechny své smysly činností, která má vztah k Osobnosti Božství, dosáhl dokonalosti, která se odborně nazývá bhakti-yoga. Tehdy smysly přestávají jednat hmotným způsobem a začínají sloužit Pánovi. Bhakti-yoga je služba toho, kdo se zbavil všech označení souvisejících s podmíněným životem a plně se věnuje službě Pánu. Kardama Muni dosvědčuje, že osobně vidět Pána prostřednictvím bhakti-yogy je dokonalostí zraku, a touto větou nijak nepřehání. Říká také, že lidé skutečně pokročilí v yoze život za životem usilují o spatření této podoby Osobnosti Božství. Kardama Muni nebyl žádný falešný yogī. Ten, kdo je na skutečně pokročilé úrovni, nechce nic jiného než vidět věčnou podobu Pána.

Verš

ye māyayā te hata-medhasas tvat-
pādāravindaṁ bhava-sindhu-potam
upāsate kāma-lavāya teṣāṁ
rāsīśa kāmān niraye ’pi ye syuḥ

Synonyma

ye — ti; māyayā — působením klamné energie; te — Tvé; hata — byla ztracena; medhasaḥ — jejichž inteligence; tvat — Tvoje; pāda-aravindam — lotosové nohy; bhava — hmotné existence; sindhu — oceán; potam — loď pro překonání; upāsate — uctívají; kāma-lavāya — pro dosažení bezvýznamného požitku; teṣām — jejich; rāsi — uděluješ; īśa — ó Pane; kāmān — touhy; niraye — v pekle; api — dokonce i; ye — které touhy; syuḥ — je možné získat.

Překlad

Tvé lotosové nohy jsou spolehlivou lodí pro překonání oceánu hmotné nevědomosti. Jedině lidé, kteří byli působením klamné energie zbaveni inteligence, uctívají tyto nohy proto, aby dosáhli bezvýznamného a chvilkového požitku, dostupného i bytostem žijícím v pekle. Ty jsi ale tak laskavý, můj Pane, že i jim dáváš Svoji milost.

Význam

V sedmé kapitole Bhagavad-gīty jsou popsány dva druhy oddaných — ti, kteří touží po hmotném požitku, a ti, kteří nechtějí nic jiného než sloužit Pánu. Hmotný požitek mohou mít i prasata a psi, kteří žijí v pekelných životních podmínkách. Prase také jí, spí, v plné míře užívá sexu a také je velice spokojené, když ze své pekelné hmotné existence těží takový požitek. Moderní yogīni prohlašují, že člověk má smysly, a proto si musí v co největší míře užívat jako kočky a psi a zároveň může vykonávat yogu. To zde Kardama Muni odsuzuje — říká, že takový požitek je vhodný pro kočky a psy, žijící v pekelných podmínkách. Pán je tak laskavý, že pokud takzvaným yogīnům vyhovuje pekelný požitek, pomůže jim vyplnit všechny jejich hmotné touhy, ale nikdy nedosáhnou dokonalosti Kardamy Muniho.

Pekelné a démonské bytosti ve skutečnosti nevědí, co je konečnou dokonalostí, a proto si myslí, že nejvyšším cílem života je smyslový požitek. Prohlašují, že člověk může uspokojovat své smysly a zároveň se může recitováním určité mantry nebo nějakým cvičením snadno ucházet o dokonalost. Takové osoby zde charakterizuje slovo hata-medhasaḥ, které znamená “ti, kteří ztratili mozek”, neboť si od dokonalosti yogy nebo meditace slibují hmotný požitek. Pán říká v Bhagavad-gītě, že lidé, kteří uctívají polobohy, ztratili svoji inteligenci. Podobně i zde říká Kardama Muni, že ten, kdo chce pomocí yogy získat hmotný požitek, ztratil obsah svého mozku a je hlupák číslo jedna. Inteligentní člověk, který se věnuje yoze, ve skutečnosti nemá chtít nic jiného než uctíváním Osobnosti Božství překonat oceán nevědomosti a spatřit lotosové nohy Pána. Pán je ovšem tak laskavý, že i dnes dostávají lidé, kteří ztratili obsah svého mozku, požehnání stát se kočkami, psy nebo prasaty a užívat si hmotného štěstí, které přináší sex a smyslový požitek. Pán potvrzuje toto požehnání v Bhagavad-gītě: “Každému dávám to, co ode Mě chce získat.”

Verš

tathā sa cāhaṁ parivoḍhu-kāmaḥ
samāna-śīlāṁ gṛhamedha-dhenum
upeyivān mūlam aśeṣa-mūlaṁ
durāśayaḥ kāma-dughāṅghripasya

Synonyma

tathā — podobně; saḥ — sám; ca — také; aham — já; parivoḍhu-kāmaḥ — s touhou se oženit; samāna-śīlām — dívka se stejnou povahou; gṛha-medha — v manželství; dhenum — kráva hojnosti; upeyivān — přišel jsem; mūlam — kořen (lotosové nohy); aśeṣa — všeho; mūlam — zdroj; durāśayaḥ — s chtivou touhou; kāma-dugha — plnící všechna přání; aṅghripasya — (Tebe) jenž jsi strom.

Překlad

Proto když jsem zatoužil oženit se s dívkou, která bude mít stejnou povahu jako já a bude mi v manželství opravdovou krávou hojnosti, pro uspokojení své chtivé touhy jsem i já vyhledal útočiště u Tvých lotosových nohou, které jsou zdrojem všeho, neboť jsi jako strom přání.

Význam

Přestože Kardama Muni odsoudil ty, kdo se obracejí na Pána kvůli hmotným výhodám, zároveň vyjádřil před Pánem svůj hmotný nedostatek a touhu: “I když vím, že není správné žádat Tě o nic hmotného, přesto toužím oženit se s dívkou, která bude mít stejnou povahu jako já.” Slova “stejnou povahu” jsou velice významná. Dříve byli oddáváni chlapci a dívky se stejným založením. Pár tvořili chlapec a dívka s podobnými povahami, aby spolu byli šťastní. Ještě před dvaceti pěti lety — a pravděpodobně i dnes — rodiče v Indii porovnávali horoskopy budoucího páru, aby se k sobě chlapec a dívka po psychologické stránce skutečně hodili. Toto hledisko je velice důležité. V dnešní době se manželství uzavírá bez podobných předběžných úvah, a proto brzy po svatbě přichází rozvod a odloučení. Dříve spolu manželé pokojně žili celý život, ale nyní je to velice obtížné.

Kardama Muni chtěl mít choť se stejnou povahou, protože manželka je nezbytná, aby pomáhala v duchovním a hmotném pokroku. Je řečeno, že manželka umožňuje splnění všech tužeb co se týče náboženství, hospodářského rozvoje a smyslového požitku. Ten, kdo má dobrou manželku, je pokládán za nejšťastnějšího muže. Z hlediska astrologie je muž šťastný tehdy, má-li velké bohatství, zdařilé syny nebo velmi dobrou manželku, a poslední z těchto tří je považován za nejšťastnějšího. Než se muž ožení, měl by si vybrat ženu se stejnou povahou a nenechat se okouzlit takzvanou krásou nebo jinými přitažlivými znaky, které slibují smyslový požitek. Ve dvanáctém zpěvu Bhāgavatamu je řečeno, že v Kali-yuze se bude manželství zakládat na možnosti sexuálního života, a jakmile se v tomto směru objeví nějaké nedostatky, přijde na řadu rozvod.

Kardama Muni si své požehnání mohl vyžádat od Umy, protože v písmech je doporučeno, že chce-li někdo dobrou ženu, má uctívat bohyni Umu. Kardama ale raději uctíval Nejvyšší Osobnost Božství, protože Bhāgavatam doporučuje, že každý — ať už je plný tužeb, nemá žádnou touhu nebo touží po osvobození — má uctívat Nejvyššího Pána. Lidé se takto dělí na tři skupiny: jedni chtějí dosáhnout štěstí vyplněním svých hmotných tužeb, druzí očekávají štěstí od splynutí s Nejvyšším a třetí, dokonalí lidé, jsou oddaní. Nežádají od Osobnosti Božství nic na oplátku — chtějí pouze poskytovat transcendentální láskyplnou službu. V každém případě však má člověk uctívat Nejvyšší Osobnost Božství, protože Pán splní touhy každého. Výhodou uctívání Nejvyšší Osoby je, že bude-li člověk uctívat Kṛṣṇu, tak i přesto, že touží po hmotném požitku, stane se z něho postupně čistý oddaný a ztratí všechna hmotná přání.

Verš

prajāpates te vacasādhīśa tantyā
lokaḥ kilāyaṁ kāma-hato ’nubaddhaḥ
ahaṁ ca lokānugato vahāmi
baliṁ ca śuklānimiṣāya tubhyam

Synonyma

prajāpateḥ — Jenž jsi Pánem všech živých bytostí; te — Tebe; vacasā — pod vedením; adhīśa — ó můj Pane; tantyā — provazem; lokaḥ — podmíněné duše; kila — vskutku; ayam — tyto; kāma-hataḥ — přemožené chtivými touhami; anubaddhaḥ — jsou spoutány; aham — já; ca — a; loka-anugataḥ — následující podmíněné duše; vahāmi — nabízím; balim — obětiny; ca — a; śukla — ó vtělené náboženství; animiṣāya — existující jako věčný čas; tubhyam — Tobě.

Překlad

Ó můj Pane, jsi vládcem všech živých bytostí. Všechny podmíněné duše se pod Tvým dohledem neustále věnují uspokojování svých tužeb, jako kdyby byly spoutány provazem. Ó vtělené náboženství, po jejich vzoru i já přináším dary Tobě, který existuješ jako věčný čas.

Význam

V Kaṭha Upaniṣadě je řečeno, že Nejvyšší Pán je vládcem všech živých bytostí. Stará se o jejich potřeby a plní všechna jejich přání. Žádná živá bytost není nezávislá — všechny závisejí na milosti Nejvyššího Pána. Vedy proto ukládají každému užívat života pod vedením nejvyššího vládce, Osobnosti Božství. Védské texty, například Īśopaniṣad, uvádějí, že vše patří Nejvyšší Osobnosti Božství, a nikdo si proto nemá dělat nárok na cizí majetek, ale má žít z toho, co mu bylo vyhrazeno jako jeho podíl. Nejlepší, co může každá živá bytost udělat, je věnovat se hmotnému či duchovnímu životu pod vedením Nejvyššího Pána.

Je možné položit otázku: Když Kardama Muni byl tak duchovně pokročilý, proč Pána nežádal o osvobození? Proč chtěl užívat hmotného života, přestože se osobně setkal s Nejvyšším Pánem? Odpovědí je, že ne každý je způsobilý pro osvobození z hmotného otroctví. Povinností každého je tedy žít podle své současné situace, ale zároveň přijímat vedení Pána a pokyny Ved, jež jsou pokládány za Jeho přímá slova. Pán nám poskytuje příležitost užívat hmotného života tak, jak chceme, a zároveň dává pokyny, jak se máme řídit Vedami, abychom postupně dosáhli osvobození z hmotného otroctví. Podmíněné duše, které přicházejí do hmotného světa naplnit svoji touhu vládnout hmotné přírodě, jsou spoutány přírodními zákony. Nejlépe udělají, když se budou řídit védskými pravidly — to jim pomůže postupně dosáhnout osvobození.

Kardama Muni oslovuje Pána slovem śukla, které znamená “vládce náboženství”. Každá zbožná bytost má dodržovat náboženská pravidla, protože je předepsal Samotný Pán. “Náboženství” je označení pro příkazy a zákony Pána — nikdo si ho tedy nemůže vymyslet. V Bhagavad-gītě Pán říká, že náboženství znamená se Mu odevzdat. Člověk by měl tedy dodržovat védské předpisy a odevzdat se Nejvyššímu Pánu. To je dokonalostí lidského života. Měl by jednat zbožně, řídit se pravidly a předpisy, oženit se a pokojně žít, aby dosáhl vyšší úrovně duchovní realizace.

Verš

lokāṁś ca lokānugatān paśūṁś ca
hitvā śritās te caraṇātapatram
parasparaṁ tvad-guṇa-vāda-sīdhu-
pīyūṣa-niryāpita-deha-dharmāḥ

Synonyma

lokān — světské činnosti; ca — a; loka-anugatān — stoupenci světských činností; paśūn — stejní jako zvířata; ca — a; hitvā — poté, co se zřekli; śritāḥ — přijali útočiště; te — Tvých; caraṇa — lotosových nohou; ātapatram — slunečník; parasparam — spolu; tvat — o Tvých; guṇa — vlastnostech; vāda — rozhovory; sīdhu — omamným; pīyūṣa — nektarem; niryāpita — odstraněné; deha-dharmāḥ — základní tělesné potřeby.

Překlad

Ovšem ti, kteří se zřekli jednotvárných světských činností a společnosti zvířatům podobných stoupenců těchto činností a přijali útočiště pod slunečníkem Tvých lotosových nohou, kde ve společných rozhovorech pijí omamný nektar Tvých vlastností a zábav — takové osoby se mohou zbavit základních starostí o potřeby hmotného těla.

Význam

Kardama Muni nejprve popsal nutnost manželského života, ale nyní prohlašuje, že manželství a další společenské konvence jsou stereotypní pravidla pro ty, kdo závisí na hmotném smyslovém požitku. Základy zvířecího života — jedení, spaní, páření se a obrana — představují potřeby těla, ale ti, kdo jednají v transcendentálním vědomí Kṛṣṇy a zříkají se všech jednotvárných činností tohoto hmotného světa, nejsou vázáni společenskými konvencemi. Podmíněné duše jednají pod vlivem hmotné energie neboli věčného času — minulosti, přítomnosti a budoucnosti—ale jakmile se živá bytost zaměstná ve vědomí Kṛṣṇy, překoná hranice minulosti a přítomnosti a začne vykonávat věčné činnosti duše. Chce-li člověk užívat hmotného života, musí se řídit védskými pokyny, ale ti, kdo se věnují oddané službě Pánovi, nemají z pravidel hmotného světa strach. Tito oddaní se nestarají o konvence platné pro hmotné činnosti a směle přijímají toto útočiště, které chrání jako slunečník před žárem opakovaného zrození a smrti.

Neustálé převtělování duše z jednoho těla do druhého je příčinou utrpení hmotné existence. Tento podmíněný život v hmotném světě se nazývá saṁsāra. Živá bytost může svým dobrým jednáním získat zrození ve velice příznivých hmotných podmínkách, ale samotné zrození a smrt se podobají hroznému požáru. Śrī Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura to popsal ve své modlitbě k duchovnímu učiteli. Saṁsāru, opakování zrození a smrti, přirovnal k lesnímu požáru. Lesní požár může vypuknout sám od sebe třením suchých větví a žádný požárnický sbor ani zúčastněný člověk ho nedokáže uhasit. Řádící lesní požár může uhasit jedině záplava vody z mraku. Mrak je přirovnán k milosti duchovního mistra. Duchovní mistr ze soucitu přivolá mrak milosti Osobnosti Božství a jedině tehdy, když začne pršet vědomí Kṛṣṇy, může být požár hmotné existence uhašen. To je zde rovněž vysvětleno. Chce-li se člověk osvobodit z jednotvárného podmíněného života v hmotném světě, musí přijmout útočiště u lotosových nohou Pána. Nikoliv však jako impersonalisté, ale prostřednictvím oddané služby, vyprávění a naslouchání o Pánových zábavách. Jedině tím se lze osvobodit od akcí a reakcí hmotné existence. Je zde doporučeno zříci se podmíněného života v hmotném světě a společnosti takzvaných civilizovaných lidských bytostí, které pouze naleštěným způsobem vykonávají tytéž jednotvárné činnosti — jedení, spaní, bránění se a páření se. Pro vyprávění a naslouchání o slávě Pána je zde výraz tvad-guṇa-vāda-sīdhu. Jedině ten, kdo pije nektar vyprávění a naslouchání o zábavách Pána, může zapomenout na omámení hmotnou existencí.

Verš

na te ’jarākṣa-bhramir āyur eṣāṁ
trayodaśāraṁ tri-śataṁ ṣaṣṭi-parva
ṣaṇ-nemy ananta-cchadi yat tri-ṇābhi
karāla-sroto jagad ācchidya dhāvat

Synonyma

na — ne; te — Tvé; ajara — nezničitelného Brahmanu; akṣa — na nápravě; bhramiḥ — točící se; āyuḥ — délka života; eṣām — oddaných; trayodaśa — třináct; aram — paprsků; tri-śatam — tři sta; ṣaṣṭi — šedesát; parva — spojů; ṣaṭ — šest; nemi — obručí; ananta — nesčetně; chadi — listů; yat — které; tri — tři; nābhi — náboje; karāla-srotaḥ — obrovskou rychlostí; jagat — vesmír; ācchidya — zkracuje; dhāvat — ubíhající.

Překlad

Tvé kolo se třemi náboji se otáčí kolem nezničitelného Brahmanu jako své osy. Má třináct paprsků, 360 spojů, šest obručí a jeho povrch vytváří bezpočet listů. Ačkoliv otáčení tohoto kola obrovskou rychlostí zkracuje dobu trvání celého stvoření, nemůže se ani dotknout délky života oddaných Pána.

Význam

Časový faktor nemá vliv na délku života oddaných. V Bhagavad-gītě je řečeno, že i trocha oddané služby člověka zachrání před největším nebezpečím, které představuje převtělování duše z jednoho těla do druhého. Jedině oddaná služba Pánu může tento koloběh zastavit. Ve védských textech je řečeno: hariṁ vinā na sṛtiṁ taranti — bez milosti Pána nedokáže nikdo ukončit cyklus rození a umírání. Jak uvádí Bhagavad-gītā, jedině když člověk pochopí transcendentální povahu Pána a Jeho činností, Jeho příchodu a odchodu, může opustit cyklus rození a umírání a jít zpátky k Němu. Časový faktor se dělí na mnoho úseků v podobě chvil, hodin, měsíců, roků, různých intervalů, ročních období atd. Všechny úseky, na které se vztahuje tento verš, jsou určeny astronomickými počty ve védské literatuře. Existuje šest ročních období, která se nazývají ṛtu, a dále čtyřměsíční období zvané cāturmāsya. Tři intervaly délky čtyř měsíců dávají dohromady jeden celý rok. Ve védských astronomických počtech existuje třináct měsíců. Třináctý měsíc se nazývá adhi-māsa nebo mala-māsa a přidává se každý třetí rok. Časový faktor se ovšem nemůže dotknout délky života oddaných. V jiném verši je řečeno, že slunce svými východy a západy zkracuje život všem živým bytostem, ale nemůže ho zkrátit těm, kdo se věnují oddané službě. Čas se zde přirovnává k velkému kolu, které má 360 spojů, šest obručí v podobě ročních období a bezpočet listů v podobě okamžiků. Otáčí se kolem věčné existence, Brahmanu.

Verš

ekaḥ svayaṁ sañ jagataḥ sisṛkṣayā-
dvitīyayātmann adhi-yogamāyayā
sṛjasy adaḥ pāsi punar grasiṣyase
yathorṇa-nābhir bhagavan sva-śaktibhiḥ

Synonyma

ekaḥ — jeden; svayam — Ty; san — jsi; jagataḥ — vesmíry; sisṛkṣayā — s touhou stvořit; advitīyayā — jediný; ātman — v Sobě; adhi — ovládající; yoga-māyayā — yogamāyou; sṛjasi — tvoříš; adaḥ — tyto vesmíry; pāsi — udržuješ; punaḥ — opět; grasiṣyase — zlikviduješ; yathā — jako; ūrṇa-nābhiḥ — pavouk; bhagavan — ó Pane; sva-śaktibhiḥ — svou vlastní energií.

Překlad

Můj milý Pane, Ty Sám tvoříš vesmíry. Ó Osobnosti Božství, na základě Své touhy je tvoříš, udržuješ a potom opět ničíš Svými vlastními energiemi, které ovládá Tvá druhá energie zvaná yogamāyā, stejně jako pavouk svou vlastní energií utká pavučinu a opět ji sám zničí.

Význam

Dvě významná slova v tomto verši vyvracejí impersonalistickou teorii, že všechno je Bůh. Kardama zde říká: “Ó Nejvyšší Pane, jsi jeden jediný, ale máš mnoho různých energií.” Rovněž příklad pavouka je velice důležitý. Pavouk je individuální živá bytost. Svou energií vytváří pavučinu, na které si pak hraje, a jakmile se mu zachce, pavučinu zlikviduje a ukončí svoji hru. Když pavouk vyrábí pavučinu ze své sliny, neznamená to, že ztrácí svoji osobnost. Stejně tak stvoření a projevení hmotné či duchovní energie nezpůsobí, že by stvořitel přestal být osobou. Samotná tato modlitba naznačuje, že Pán je vnímavou bytostí, která slyší modlitby oddaného a může splnit jeho touhy. Pán je sac-cid-ānanda-vigraha, plný blaženosti, poznání a věčnosti.

Verš

naitad batādhīśa padaṁ tavepsitaṁ
yan māyayā nas tanuṣe bhūta-sūkṣmam
anugrahāyāstv api yarhi māyayā
lasat-tulasyā bhagavān vilakṣitaḥ

Synonyma

na — ne; etat — tento; bata — vskutku; adhīśa — ó Pane; padam — hmotný svět; tava — Tvoje; īpsitam — touha; yat — který; māyayā — Svou vnější energií; naḥ — pro nás; tanuṣe — projevuješ; bhūta-sūkṣmam — prvky, hrubohmotné a jemnohmotné; anugrahāya — abys udělil milost; astu — nechť se stane; api — také; yarhi — když; māyayā — Tvou bezpříčinnou milostí; lasat — zářící; tulasyā — s věncem z lístků tulasī; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; vilakṣitaḥ — je možné vnímat.

Překlad

Můj milý Pane, přestože to není Tvoje touha, projevuješ toto stvoření z hrubohmotných a jemnohmotných prvků pro náš smyslový požitek. Dostáváme Tvoji bezpříčinnou milost, protože ses před námi objevil ve Své věčné podobě, kterou zdobí zářící věnec z lístků tulasī.

Význam

Zde je jasně řečeno, že hmotný svět nevzniká z rozmaru Nejvyššího Pána. Je stvořen Jeho vnější energií kvůli touze živých bytostí užívat si jej. Tento hmotný svět nevzniká pro ty, kdo netouží po smyslovém požitku, stále se zaměstnávají transcendentální láskyplnou službou a jsou si věčně vědomi Kṛṣṇy. Pro ně existuje věčně duchovní svět, v němž si užívají. Na jiném místě Śrīmad-Bhāgavatamu je řečeno, že pro ty, kteří přijali útočiště u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství, nemá tento hmotný svět žádnou cenu — je plný nebezpečí na každém kroku a jako takový není určen pro oddané, ale pro živé bytosti, které chtějí na vlastní nebezpečí panovat hmotné energii. Kṛṣṇa je tak laskavý, že dává živým bytostem propadlým smyslovému požitku zvláštní svět, ve kterém si mohou užívat, jak chtějí, a zároveň se v něm zjevuje ve Své osobní podobě. Pán tvoří tento hmotný svět nerad, ale potom do něj sestupuje ve Své osobní podobě nebo posílá jednoho ze Svých spolehlivých synů či služebníka anebo spolehlivého autora, jako je Vyāsadeva, aby udílel pokyny. Pán dává pokyny také Osobně Svými slovy v Bhagavad-gītě. Tato kazatelská činnost probíhá souběžně s tvořením, a Pán tak chce přesvědčit pomatené živé bytosti, které promarňují své životy v hmotném světě, aby se k Němu vrátily a odevzdaly se Mu. Poslední pokyn Bhagavad-gīty proto zní: “Zanech všeho svého vymyšleného zaměstnání v hmotném světě a pouze se Mi odevzdej. Ochráním tě od všech hříšných reakcí.”

Verš

taṁ tvānubhūtyoparata-kriyārthaṁ
sva-māyayā vartita-loka-tantram
namāmy abhīkṣṇaṁ namanīya-pāda-
sarojam alpīyasi kāma-varṣam

Synonyma

tam — to; tvā — Ty; anubhūtyā — na základě realizace; uparata — znevážili; kriyā — požitek z plodonosných činností; artham — aby; sva-māyayā — Svou vlastní energií; vartita — vytvořil; loka-tantram — hmotné světy; namāmi — klaním se; abhīkṣṇam — neustále; namanīya — hodné úcty; pāda-sarojam — lotosové nohy; alpīyasi — bezvýznamného; kāma — touhy; varṣam — zahrnuješ.

Překlad

Neustále se s úctou klaním Tvým lotosovým nohám, které jsou ideálním útočištěm, protože zahrnuješ bezvýznamnou duši všemi druhy požehnání. Svou vlastní energií jsi stvořil tyto hmotné světy, abys umožnil všem živým bytostem Tě poznat, a odpoutat se tak od plodonosných činností.

Význam

Každý — ať už chce získat hmotný požitek, osvobození nebo transcendentální láskyplnou službu Pánu — by se měl klanět Nejvyššímu Pánovi, protože Pán může každému splnit jeho přání. V Bhagavad-gītě to potvrzuje: ye yathā māṁ prapadyante — každý, kdo si chce úspěšně užívat v hmotném světě, dostává potřebné požehnání od Pána; každý, kdo se chce osvobodit ze zapletení v hmotném světě, získává osvobození od Pána a každému, kdo Mu chce neustále sloužit v plném vědomí Kṛṣṇy, dává Pán toto požehnání. Pro hmotný požitek předepsal ve Vedách mnoho obětních obřadů, a lidé se tedy mohou řídit těmito pokyny a užívat života na vyšších planetách nebo ve vznešené aristokratické rodině. Postupy jsou dány ve védské literatuře a člověk jich může využít. Podobně jsou na tom ti, kteří touží po osvobození z hmotného světa.

Člověk si nezačne přát osvobození, dokud není znechucen požitkem v hmotném světě. Osvobození je žádoucí pro bytosti znechucené hmotným požitkem. Vedānta-sūtra proto říká: athāto brahma-jijñāsā — ti, kdo zanechali pokusů dosáhnout štěstí v hmotném světě, se mohou začít ptát na Absolutní Pravdu. Pro ty, kdo chtějí poznat Absolutní Pravdu, je zde Vedānta-sūtra a také Śrīmad-Bhāgavatam jakožto přímý komentář Vedānta-sūtry. Bhagavad-gītā je také Vedānta-sūtra, a skutečné poznání lze tedy získat pochopením Śrīmad-Bhāgavatamu, Vedānta-sūtry nebo Bhagavad-gīty. Jakmile někdo získá skutečné poznání, teoreticky se sjednotí s Nejvyšším, a jakmile začne se službou Brahmanu neboli s vědomím Kṛṣṇy, bude nejen osvobozen, ale navíc bude žít duchovním životem. Podobně pro ty, kdo chtějí panovat hmotné přírodě, je zde mnoho oblastí hmotného požitku. Je zde hmotné poznání a hmotná věda a těm, kdo si chtějí takto užívat, dává Pán všechny možnosti. Závěr je, že pro jakékoliv požehnání má člověk uctívat Nejvyšší Osobnost Božství. Slovo kāma-varṣam je velice důležité, protože vyjadřuje, že Pán plní touhy každého, kdo se na Něj obrátí. Chová-li však někdo ke Kṛṣṇovi upřímnou lásku, a přesto touží po hmotném požitku, nachází se v rozporuplném postavení. Kṛṣṇa je k takové bytosti velice laskavý a dává jí příležitost věnovat se transcendentální láskyplné službě Pánu, a tak postupně zapomenout na svoji halucinaci.

Verš

ṛṣir uvāca
ity avyalīkaṁ praṇuto ’bja-nābhas
tam ābabhāṣe vacasāmṛtena
suparṇa-pakṣopari rocamānaḥ
prema-smitodvīkṣaṇa-vibhramad-bhrūḥ

Synonyma

ṛṣiḥ uvāca — velký mudrc Maitreya řekl; iti — takto; avyalīkam — upřímně; praṇutaḥ — veleben; abja-nābhaḥ — Pán Viṣṇu; tam — Kardamovi Munimu; ābabhāṣe — odpověděl; vacasā — slovy; amṛtena — sladkými jako nektar; suparṇa — Garuḍy; pakṣa — záda; upari — na; rocamānaḥ — zářil; prema — láskyplný; smita — s úsměvem; udvīkṣaṇa — pohlédl; vibhramat — půvabně pohyboval; bhrūḥ — obočím.

Překlad

Maitreya pokračoval: Když Pán Viṣṇu, který nádherně zářil na zádech Garuḍy, vyslechl mudrcovu upřímnou chválu, odpověděl slovy sladkými jako nektar. Pohlédl na něho s láskyplným úsměvem a půvabně pohnul obočím.

Význam

Slovo vacasāmṛtena je významné. Kdykoliv Pán mluví, je to z úrovně transcendentálního světa. Nikdy nemluví z úrovně hmotného světa. Jelikož je transcendentální, Jeho řeč je také transcendentální, stejně jako Jeho činnosti. Vše ve vztahu k Němu je transcendentální. Slovo amṛta označuje toho, kdo neumírá. Slova a činnosti Pána jsou nesmrtelné — nejsou tedy výtvorem tohoto hmotného světa. Zvuk pocházející z hmotného světa se naprosto liší od zvuku z duchovního světa. Zvuk duchovního světa je jako nektar a je věčný, zatímco zvuk hmotného světa je banální a odsouzený k zániku. Zvuk svatého jména — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare — neustále zvyšuje nadšení toho, kdo ho zpívá. Pokud člověk opakuje monotónní hmotná slova, brzy ho to unaví, ale pokud zpívá Hare Kṛṣṇa dvacet čtyři hodin denně, nikdy se neunaví — naopak, bude mít čím dál větší chuť zpívat dál a dál. Odpověď Pána mudrci Kardamovi je charakterizována slovem vacasāmṛtena, neboť Pán promlouval z úrovně transcendentálního světa. Odpovídal transcendentálními slovy a přitom láskyplně pohyboval obočím. Když oddaný opěvuje Pánovu slávu, Pán je s ním velice spokojen a bez výhrad ho obdařuje transcendentálním požehnáním, protože je vždy bezpříčinně milostivý ke Svým oddaným.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
viditvā tava caityaṁ me
puraiva samayoji tat
yad-artham ātma-niyamais
tvayaivāhaṁ samarcitaḥ

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán řekl; viditvā — chápající; tava — tvoje; caityam — rozpoložení mysli; me — Já; purā — dříve; eva — jistě; samayoji — zařídil; tat — to; yat-artham — proč; ātma — mysli a smyslů; niyamaiḥ — ovládáním; tvayā — tebou; eva — pouze; aham — Já; samarcitaḥ — byl uctíván.

Překlad

Nejvyšší Pán řekl: Znal jsem Tvé smýšlení, a proto jsem již zařídil to, kvůli čemu jsi Mě řádně uctíval ovládáním mysli a smyslů.

Význam

Nejvyšší Osobnost Božství ve Svém aspektu Paramātmy dlí v srdci všech, a zná proto minulost, přítomnost i budoucnost každého jednotlivce. Zná jeho touhy a činnosti a ví o něm všechno. V Bhagavad-gītě je řečeno, že sídlí v srdci jako svědek. Nejvyšší Pán znal touhu v srdci Kardamy Muniho a již zařídil vše pro její naplnění. Pán nikdy nezklame upřímného oddaného, ať už chce cokoliv, ale nikdy nedovolí nic, co by bránilo jeho oddané službě.

Verš

na vai jātu mṛṣaiva syāt
prajādhyakṣa mad-arhaṇam
bhavad-vidheṣv atitarāṁ
mayi saṅgṛbhitātmanām

Synonyma

na — ne; vai — skutečně; jātu — někdy; mṛṣā — zbytečné; eva — pouze; syāt — může být; prajā — živých bytostí; adhyakṣa — ó vládče; mat-arhaṇam — uctívání Mě; bhavat-vidheṣu — pro osoby, jako jsi ty; atitarām — zcela; mayi — na Mě; saṅgṛbhita — jsou upnuté; ātmanām — těch, jejichž mysli.

Překlad

Pán pokračoval: Můj milý ṛṣi, ó vládče živých bytostí, ti, kdo Mi s oddaností slouží a uctívají Mě, a zvláště oddaní jako jsi ty, kteří se pro Mě vzdali všeho, nebudou nikdy zklamáni.

Význam

I když člověk slouží Pánovi s nějakými touhami, není nikdy zklamán. Oddaní jsou buď sakāma, nebo akāma. Ti, kteří se obracejí na Nejvyšší Osobnost Božství s touhami po hmotném požitku, se nazývají sakāma a ti, kteří nemají žádné hmotné touhy po smyslovém požitku, ale slouží Nejvyššímu Pánu ze spontánní lásky k Němu, se nazývají akāma. Sakāma oddaní se dělí do čtyř skupin — ti, kteří jsou zoufalí, ti, kteří potřebují peníze, zvídaví a moudří. Jeden uctívá Nejvyššího Pána kvůli svým tělesným nebo mentálním problémům, jiný uctívá Nejvyššího Pána, protože má málo peněz, další uctívá Pána ze zvědavosti a chce Ho poznat takového, jaký je, a někdo chce poznat Pána jako filozof svým intelektuálním bádáním. Nikoho z těchto čtyř druhů lidí nečeká zklamání — každý získá vytoužené výsledky svého uctívání.

Verš

prajāpati-sutaḥ samrāṇ
manur vikhyāta-maṅgalaḥ
brahmāvartaṁ yo ’dhivasan
śāsti saptārṇavāṁ mahīm

Synonyma

prajāpati-sutaḥ — syn Pána Brahmy; samrāṭ — král; manuḥ — Svāyambhuva Manu; vikhyāta — známý; maṅgalaḥ — jehož spravedlivé činy; brahmāvartam — Brahmāvarta; yaḥ — ten, který; adhivasan — žije na; śāsti — vládne; sapta — sedm; arṇavām — oceánů; mahīm — Země.

Překlad

Král Svāyambhuva Manu, syn Pána Brahmy, je známý svým spravedlivým jednáním. Sídlí na Brahmāvartě a vládne Zemi s jejími sedmi oceány.

Význam

Někdy se říká, že Brahmāvarta je částí Kurukṣetry nebo že samotná Kurukṣetra patří k Brahmāvartě, protože polobozi mají doporučeno na Kurukṣetře vykonávat duchovní rituální obřady. Podle jiných názorů je však Brahmāvarta místem na Brahmaloce, odkud Svāyambhuva vládl. Na povrchu této Země máme mnoho míst, která jsou známá také na vyšších planetárních systémech — jsou zde místa, jako Vṛndāvan, Dvārakā a Mathurā, která zároveň věčně existují na Kṛṣṇaloce. Na povrchu Země je mnoho podobných jmen a je možné, že ve věku Kance vládl této planetě Svāyambhuva Manu, jak je uvedeno zde. Významné je slovo maṅgalaḥ. Maṅgala znamená “ten, kdo je po všech stránkách dokonalý co se týče náboženských obřadů, vládnutí, čistoty a všech ostatních dobrých vlastností”. Vikhyāta znamená “slavný”. Svāyambhuva Manu byl slavný tím, že měl všechny dobré vlastnosti.

Verš

sa ceha vipra rājarṣir
mahiṣyā śatarūpayā
āyāsyati didṛkṣus tvāṁ
paraśvo dharma-kovidaḥ

Synonyma

saḥ — Svāyambhuva Manu; ca — a; iha — sem; vipra — ó vznešený brāhmaṇo; rāja-ṛṣiḥ — svatý král; mahiṣyā — se svou královnou; śatarūpayā — jménem Śatarūpā; āyāsyati — přijede; didṛkṣuḥ — s touhou vidět; tvām — tebe; paraśvaḥ — pozítří; dharma — v náboženských činnostech; kovidaḥ — velice zběhlý.

Překlad

Ó brāhmaṇo, tento slavný král, velice zběhlý ve vykonávání náboženských činností, sem pozítří přijede se svou královnou Śatarūpou, protože tě chce vidět.

Verš

ātmajām asitāpāṅgīṁ
vayaḥ-śīla-guṇānvitām
mṛgayantīṁ patiṁ dāsyaty
anurūpāya te prabho

Synonyma

ātma-jām — svoji dceru; asita — černé; apāṅgīm — oči; vayaḥ — dospět; śīla — charakterem; guṇa — dobrými vlastnostmi; anvitām — obdařená; mṛgayantīm — hledající; patim — manžela; dāsyati — dá; anurūpāya — jenž jsi vhodný; te — tobě; prabho — Můj milý pane.

Překlad

Má dospělou dceru s černýma očima, která je právě na vdávání, úctyhodného charakteru a je obdařena všemi dobrými vlastnostmi. I ona hledá vhodného manžela. Můj milý pane, jsi pro ni ideálním partnerem a její rodiče tě přijedou navštívit, aby ti ji dali za ženu.

Význam

Výběr vhodného manžela pro vhodnou dívku měli vždy na starosti její rodiče. Zde je jasně řečeno, že Manu a jeho manželka přijeli navštívit Kardamu Muniho, aby mu nabídli svoji dceru, protože měla dobré vlastnosti a rodiče jí hledali muže s podobným charakterem. To je rodičovská povinnost. Dívky se nikdy neposílají na ulici, aby si našly manžela, protože když si dospělá dívka hledá chlapce, nebere v úvahu, nakolik jí bude skutečně dobrým partnerem. Dívka si může na základě sexuální touhy vybrat kohokoliv, ale když manžela vybírají rodiče, mohou uvážit, koho vybrat a koho ne. Podle védského systému tedy dívku dávají vhodnému chlapci její rodiče, nikdy si nevybírá svého manžela sama.

Verš

samāhitaṁ te hṛdayaṁ
yatremān parivatsarān
sā tvāṁ brahman nṛpa-vadhūḥ
kāmam āśu bhajiṣyati

Synonyma

samāhitam — bylo upnuté; te — tvoje; hṛdayam — srdce; yatra — na koho; imān — po všechny tyto; parivatsarān — roky; — ona; tvām — ty; brahman — ó brāhmaṇo; nṛpa-vadhūḥ — princezna; kāmam — podle tvé touhy; āśu — velice brzy; bhajiṣyati — bude sloužit.

Překlad

Ó vznešený mudrci, tato princezna bude přesně taková, na jakou jsi myslel ve svém srdci po všechny ty dlouhé roky. Brzy připadne tobě a bude ti sloužit ke tvé plné spokojenosti.

Význam

Pán dává oddanému všechna požehnání podle touhy v jeho srdci, a v tomto případě tedy dal vědět Kardamovi Munimu: “Dívka, která se za tebe přijede provdat, je princezna, dcera krále Svāyambhuvy, a proto dokonale vyhovuje tvým požadavkům.” Člověk může dostat pěknou manželku, která přesně odpovídá jeho touhám, jedině milostí Boha. Stejně tak milostí Boha dostává dívka manžela, jaký vyhovuje jejímu srdci. Proto je řečeno, že budeme-li se při všem, co podnikáme během své hmotné existence, modlit k Nejvyššímu Pánovi, vše dopadne velice dobře, podle touhy našeho srdce. To znamená, že za všech okolností musíme hledat útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství a zcela záviset na rozhodnutí Pána. Člověk míní, Bůh mění. Splnění tužeb bychom proto měli nechat na Nejvyšší Osobnosti Božství — to je ideální řešení. Kardama Muni si přál pouze manželku, ale protože byl Pánův oddaný, Pán mu vybral za ženu dceru krále, princeznu. Kardama takto získal manželku, která předčila jeho očekávání. Pokud závisíme na volbě Nejvyšší Osobnosti Božství, získáme větší požehnání, než po jakém toužíme.

Významné je rovněž to, že Kardama Muni byl brāhmaṇa, zatímco král Svāyambhuva byl kṣatriya. Sňatky mezi příslušníky různých společenských tříd byly tedy běžné i v této dávné době. Systém byl takový, že brāhmaṇa se mohl oženit s dcerou kṣatriyi, ale kṣatriya si nemohl vzít dceru brāhmaṇy. Ve védských dějinách nacházíme příklad toho, jak Śukrācārya nabídl svoji dceru Mahārājovi Yayātimu, ale král musel odmítnout sňatek s dcerou brāhmaṇy — mohli se vzít teprve s brāhmaṇovým zvláštním svolením. Před mnoha miliony lety tedy nebyly sňatky mezi kastami zakázané, ale existoval určitý řád společenského chování.

Verš

yā ta ātma-bhṛtaṁ vīryaṁ
navadhā prasaviṣyati
vīrye tvadīye ṛṣaya
ādhāsyanty añjasātmanaḥ

Synonyma

— ona; te — tebou; ātma-bhṛtam — do ní zaseté; vīryam — semeno; nava-dhā — devět dcer; prasaviṣyati — porodí; vīrye tvadīye — s dcerami, které zplodíš; ṛṣayaḥ — mudrci; ādhāsyanti — budou plodit; añjasā — celkově; ātmanaḥ — děti.

Překlad

Ze semene, které do ní zaseješ, porodí devět dcer a s těmito tvými dcerami budou mudrci plodit další děti.

Verš

tvaṁ ca samyag anuṣṭhāya
nideśaṁ ma uśattamaḥ
mayi tīrthī-kṛtāśeṣa-
kriyārtho māṁ prapatsyase

Synonyma

tvam — ty; ca — a; samyak — náležitě; anuṣṭhāya — plněním; nideśam — příkaz; me — Můj; uśattamaḥ — zcela očištěn; mayi — Mně; tīrthī-kṛta — přenecháš; aśeṣa — všech; kriyā — činností; arthaḥ — plody; mām — ke Mně; prapatsyase — dospěješ.

Překlad

Tvé srdce se očistí řádným plněním Mého příkazu, přenecháš Mi plody všeho svého jednání a nakonec ke Mně dospěješ.

Význam

Zde jsou významná slova tīrthī-kṛtāśeṣa-kriyārthaḥ. Tīrtha znamená posvátné místo, kde se dávají milodary. Dříve lidé chodili na poutní místa a skládali tam mnoho velkých darů. To se děje dodnes. Pán proto řekl: “Abys posvětil své jednání a výsledky svých činů, všechno obětuješ Mně.” To je rovněž potvrzeno v Bhagavad-gītě: “Ať děláš cokoliv, jíš cokoliv nebo obětuješ cokoliv, výsledek dávej pouze Mně.” Na jiném místě Bhagavad-gīty Pán řekl: “Já jsem příjemcem všech obětí, všeho odříkání a všech činů pro dobro lidstva nebo společnosti.” Chce-li tedy člověk dělat něco pro dobro své rodiny, společnosti, země nebo celého lidstva, musí všechny své činnosti vykonávat ve vědomí Kṛṣṇy. To je pokyn, který dal Pán Kardamovi Munimu. Mahārāja Yudhiṣṭhira vítal Nāradu Muniho: “Každé místo, na které přijdeš, se posvětí tvou přítomností, protože Samotný Pán neustále sídlí ve tvém srdci.” Stejně tak bude vše posvěcené, budeme-li jednat ve vědomí Kṛṣṇy pod vedením Pána a Jeho představitele. To Pán naznačil Kardamovi Munimu, který se podle toho zachoval, a získal proto nejvznešenější manželku a dítě, jak se ukáže v pozdějších verších.

Verš

kṛtvā dayāṁ ca jīveṣu
dattvā cābhayam ātmavān
mayy ātmānaṁ saha jagad
drakṣyasy ātmani cāpi mām

Synonyma

kṛtvā — budeš prokazovat; dayām — soucit; ca — a; jīveṣu — živým bytostem; dattvā — budeš dávat; ca — a; abhayam — pocit jistoty; ātma-vān — seberealizovaný; mayi — ve Mně; ātmānam — sebe; saha jagat — společně s vesmírem; drakṣyasi — uvidíš; ātmani — v sobě; ca — a; api — také; mām — Mě.

Překlad

Budeš soucitný ke všem živým bytostem, a tímto způsobem dosáhneš seberealizace. Protože budeš všem dávat pocit jistoty, uvidíš sebe samotného i všechny vesmíry ve Mně a Mě v sobě.

Význam

Zde je popsán jednoduchý způsob seberealizace pro všechny živé bytosti. Nejprve je třeba pochopit, že tento svět je výtvorem svrchované vůle. V určitém smyslu je tento svět totožný s Nejvyšším Pánem. Jejich totožnost si však impersonalisté mylně vykládají — říkají, že Nejvyšší Absolutní Pravda, která se stává vesmírem, ztrácí Svoji oddělenou existenci. Na základě toho považují svět a všechno v něm za Pána. To je panteismus, ve kterém se vše pokládá za Pána. Takový je pohled impersonalistů. Oddaní Pána s osobním přístupem však pokládají všechno za majetek Nejvyššího Pána. Vše, co vidíme, je projevem Nejvyššího Pána, a vše se má proto zaměstnat v Jeho službě. To je skutečná jednota. Rozdíl mezi impersonalistou a personalistou je takový, že impersonalista nepřijímá oddělenou existenci Pána, zatímco personalista Pána uznává — chápe, že i když se Pán projevuje mnoha způsoby, stále si zachovává Svoji oddělenou osobní existenci. To je popsáno v Bhagavad-gītě: “Celý vesmír prostupuji Svou neosobní podobou. Vše spočívá ve Mně, ale Já Sám nejsem přítomen.” Dobře to ilustruje příklad slunce a slunečního svitu. Slunce svým světlem prostupuje celý vesmír a všechny planety spočívají ve slunečním svitu. Planety se však liší od planety Slunce a nikdo nemůže říci, že jelikož spočívají ve slunečním svitu, všechny jsou Slunce. Stejně tak impersonální nebo panteistický názor, že všechno je Bůh, není příliš inteligentní. Skutečnost je taková, jak Pán Sám vysvětlil, že i když nic nemůže existovat bez Něho, není pravda, že všechno je On. Pán se od všeho liší. Zde také říká: “Uvidíš, že všechno na světě je Mou částí.” To znamená, že vše bychom měli pokládat za výtvor Pánovy energie, a proto bychom měli vše zaměstnávat ve službě Pánovi. Svoji energii bychom měli využívat ve svém skutečném zájmu. Tak bude dokonale zužitkována.

Člověk může využívat energii ve svém skutečném zájmu, je-li soucitný. Ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, oddaný Pána, je vždy soucitný. Nespokojí se s tím, že on sám je oddaný, ale snaží se dát poznání o oddané službě každému. Mnoho oddaných Pána podstoupilo četná nebezpečí, aby rozdávali oddanou službu Pánu obyčejným lidem. To je třeba dělat.

Rovněž je řečeno, že ten, kdo chodí do chrámu, uctívá Pána s velkou oddaností a prokazuje úctu jiným oddaným, ale nemá kladný postoj k lidem všeobecně, má být pokládán za oddaného třetí třídy. Oddaný druhé třídy je milostivý a soucitný k pokleslým duším. Je si neustále vědom svého postavení věčného služebníka Pána, a proto se přátelí s oddanými, chová se soucitně k obyčejným lidem, které učí o oddané službě, a odmítá se stýkat a spolupracovat s neoddanými. Ten, kdo ve své oddané službě Pánu není soucitný k obyčejným lidem, je oddaným třetí třídy. Oddaný první třídy ujišťuje každou živou bytost, že se této hmotné existence nemusí bát: “Žijme ve vědomí Kṛṣṇy a překonejme hmotnou nevědomost.”

V tomto verši stojí, že Pán nařídil Kardamovi Munimu, aby byl ve svém rodinném životě velice soucitný a štědrý a dával lidem pocit jistoty během svého života v odříkání. Úkolem sannyāsīna neboli člověka v životním stavu odříkání je dávat lidem osvícení. Sannyāsī má cestovat od domu k domu a přinášet poznání. Hospodář se pod vlivem māyi plně věnuje rodinným starostem a zapomíná na svůj vztah ke Kṛṣṇovi. Pokud zemře v tomto zapomnění, jako kočky a psi, jeho život bude promarněn. Sannyāsī má proto povinnost jít a probouzet podmíněné duše poznáním o jejich věčném vztahu s Pánem a zaměstnávat je v oddané službě. Oddaný má pokleslým duším projevovat milost a ujišťovat je, že nemusí mít strach. Jakmile se člověk stane oddaným Pána, je přesvědčen, že ho Pán chrání. Samotný strach se bojí Pána, tak proč by se měl oddaný bát?

Zbavit obyčejného člověka strachu je největší milosrdenství. Sannyāsī neboli člen životního stavu odříkání má jít ode dveří ke dveřím, z vesnice do vesnice, z města do města a ze země do země — po celém světě, kam až může cestovat — a má poučovat hospodáře o vědomí Kṛṣṇy. Hospodář zasvěcený od sannyāsīna má povinnost šířit vědomí Kṛṣṇy doma—co nejčastěji by měl do svého domu zvát přátele a sousedy a pořádat programy o vědomí Kṛṣṇy. Takový program znamená zpívat svaté jméno Kṛṣṇy a přednášet z Bhagavad-gīty nebo Śrīmad-Bhāgavatamu. Pro šíření vědomí Kṛṣṇy je napsáno mnoho literatury a každý hospodář je povinen se o Kṛṣṇovi učit od svého duchovního mistra, sannyāsīna. Ve službě Pánu existuje dělba práce. Povinností hospodáře je vydělávat peníze, protože sannyāsī sám nic nevydělává a je v tomto ohledu zcela závislý na hospodáři. Hospodář má vydělávat peníze obchodem nebo svým povoláním a věnovat alespoň padesát procent příjmu na šíření vědomí Kṛṣṇy. Dvacet pět procent může utratit pro svoji rodinu a dvacet pět procent by si měl schovat pro případ nouze. To na svém příkladě ukázal Rūpa Gosvāmī a oddaní by se tím měli řídit.

Spojit se s Nejvyšším Pánem vlastně znamená vzít Jeho zájem za svůj. Když se spojíme s Nejvyšším Pánem, nebudeme stejně velcí, jako je On. To není možné. Část se nikdy nevyrovná celku a živá bytost je vždy nepatrnou částí. Jednota s Pánem tedy znamená, že máme stejný zájem jako On. Pán chce, aby na Něho každá živá bytost neustále myslela, stala se Jeho oddaným a nepřetržitě Ho uctívala. To je jasně řečeno v Bhagavad-gītě: man-manā bhava mad-bhaktaḥ. Kṛṣṇa po každém chce, aby na Něho neustále myslel a klaněl se Mu. To je vůle Nejvyššího Pána a oddaní se mají snažit Jeho touhu naplnit. Jelikož Pán je neomezený, Jeho touha je také neomezená. Neexistuje zde nepřekonatelná překážka, a proto i služba oddaného je neomezená. V transcendentálním světě probíhá neomezená soutěž mezi Pánem a Jeho služebníkem. Pán chce neomezeně naplňovat Své touhy a oddaný Mu také slouží, aby naplňoval Jeho neomezené touhy. Pán a Jeho oddaný mají neomezený jednotný zájem.

Verš

sahāhaṁ svāṁśa-kalayā
tvad-vīryeṇa mahā-mune
tava kṣetre devahūtyāṁ
praṇeṣye tattva-saṁhitām

Synonyma

saha — s; aham — Já; sva-aṁśa-kalayā — Moje úplná část; tvat-vīryeṇa — prostřednictvím tvého semene; mahā-mune — ó velký mudrci; tava kṣetre — v lůně tvé ženy; devahūtyām — Devahūti; praṇeṣye — naučím; tattva — o základních kategoriích; saṁhitām — doktrínu.

Překlad

Ó velký mudrci, společně s tvými devíti dcerami projevím Svou úplnou část prostřednictvím tvé ženy Devahūti, kterou pak poučím o filozofickém systému, jenž rozebírá základní kategorie.

Význam

Slovo svāṁśa-kalayā zde vyjadřuje, že se Pán zjeví jako syn Devahūti a Kardamy Muniho jménem Kapiladeva a bude prvním, kdo předloží sāṅkhyovou filozofii, zmíněnou v tomto verši jako tattva-saṁhitā. Pán předpověděl Kardamovi Munimu, že se zjeví ve Své inkarnaci Kapiladeva a bude šířit filozofii sāṅkhyi. Sāṅkhyová filozofie je ve světě dobře známá z podání jiného Kapiladeva, ale tato sāṅkhyová filozofie se liší od sāṅkhyi, kterou původně učil Samotný Pán. Existují dva druhy sāṅkhyové filozofie — bezbožná a zbožná. Sāṅkhya, kterou šířil Kapiladeva, syn Devahūti, je zbožná filozofie.

Existují různé projevy Pána, který je jeden, ale stal se mnoha. Pán se dělí do dvou různých expanzí, kalā a vibhinnāṁśa. Obyčejné živé bytosti se nazývají expanze vibhinnāṁśa a neomezené expanze kategorie viṣṇu-tattva, jako je Vāmana, Govinda, Nārāyaṇa, Pradyumna, Vāsudeva a Ananta, se nazývají svāṁśa-kalā. Svāṁśa je označení přímé expanze a kalā znamená expanzi z expanze původního Pána. Baladeva je expanzí Kṛṣṇy a další expanzí z Baladeva je Saṅkarṣaṇa — Saṅkarṣaṇa je tedy kalā, ale Baladeva je svāṁśa. Není mezi Nimi ovšem žádný rozdíl. To je velice pěkně vysvětleno v Brahma-saṁhitě (5.46): dīpārcir eva hi daśāntaram abhyupetya. Od jedné svíčky můžeme zapálit druhou svíčku, od druhé třetí, potom čtvrtou, a takto můžeme rozsvítit tisíce svíček a žádná z nich nebude dávat méně světla než kterákoliv jiná. Každá svíčka svítí stejně silně, ale přesto můžeme rozlišit, která je první, která druhá, která třetí a která čtvrtá. Podobně není žádný rozdíl mezi bezprostřední expanzí Pána a Jeho druhotnou expanzí. Přesně stejným způsobem můžeme uvažovat o jménech Pána — jelikož Pán je absolutní, Jeho jméno, Jeho podoba, Jeho zábavy, Jeho příslušenství a Jeho vlastnosti mají všechny tutéž sílu. V absolutním světě je jméno “Kṛṣṇa” transcendentálním zvukovým zastoupením Pána. Z hlediska síly není žádný rozdíl mezi Jeho vlastnostmi, jménem, podobou atd. Jakmile zpíváme jméno Pána, “Hare Kṛṣṇa”, je to stejně mocné jako Pán Samotný. Z hlediska síly také není rozdíl mezi podobou Pána, Jehož uctíváme, a podobou Pána v chrámu. Neměli bychom si myslet, že uctíváme figurku nebo sochu Pána, i když druzí mohou považovat Božstvo za sochu. Síla je vždy stejná, a proto uctíváním sochy Pána získáme stejný výsledek jako uctíváním Samotného Pána. To je věda o vědomí Kṛṣṇy.

Verš

maitreya uvāca
evaṁ tam anubhāṣyātha
bhagavān pratyag-akṣajaḥ
jagāma bindusarasaḥ
sarasvatyā pariśritāt

Synonyma

maitreyaḥ uvāca — velký mudrc Maitreya řekl; evam — takto; tam — k němu; anubhāṣya — když promluvil; atha — tehdy; bhagavān — Pán; pratyak — přímo; akṣa — smysly; jaḥ — vnímaný; jagāma — vzdálil se; bindu-sarasaḥ — od jezera Bindu-sarovary; sarasvatyā — řekou Sarasvatī; pariśritāt — obtékaného.

Překlad

Maitreya pokračoval: Když Pán, který se zjevuje jedině tomu, jehož smysly jsou na úrovni vědomí Kṛṣṇy, takto promluvil ke Kardamovi Munimu, vzdálil se od jezera, zvaného Bindu-sarovara, které obtékala řeka Sarasvatī.

Význam

Jedno slovo je v tomto verši velice významné. Je zde řečeno, že Pán je pratyag-akṣaja. Nelze Ho vnímat hmotnými smysly, ale přesto je možné Ho vidět. To se zdá být sporné. Máme hmotné smysly, jak tedy můžeme vidět Nejvyššího Pána? Nazývá se adhokṣaja, což znamená, že Ho nelze vnímat hmotnými smysly. Akṣaja znamená “poznání vnímané hmotnými smysly”. Jelikož Pán není předmět, který bychom mohli pochopit spekulací za pomoci našich hmotných smyslů, nazývá se také ajita — podrobí si každého, ale nikdo si nepodrobí Jeho. Co tedy znamená, že je přesto možné Ho vidět? Je řečeno, že nikdo nemůže slyšet transcendentální jméno Kṛṣṇy, nikdo nemůže chápat Jeho transcendentální podobu a nikdo nemůže proniknout do Jeho transcendentálních zábav. Není to možné. Jak je tedy možné Ho vidět a chápat? Když člověk projde přípravou v oddané službě a začne Pánovi sloužit, jeho smysly se postupně zbaví hmotného znečištění. Jakmile jsou smysly takto očištěné, můžeme vidět, chápat, slyšet atd. V jednom slově, které je zde použité, pratyag-akṣaja, je zahrnuto očištění hmotných smyslů a vnímání transcendentální podoby, jména a vlastností Kṛṣṇy.

Verš

nirīkṣatas tasya yayāv aśeṣa-
siddheśvarābhiṣṭuta-siddha-mārgaḥ
ākarṇayan patra-rathendra-pakṣair
uccāritaṁ stomam udīrṇa-sāma

Synonyma

nirīkṣataḥ tasya — zatímco se díval; yayau — zmizel; aśeṣa — všemi; siddha-īśvara — osvobozenými dušemi; abhiṣṭuta — opěvovaná; siddha-mārgaḥ — cesta do duchovního světa; ākarṇayan — slyšel; patra-ratha-indra — Garuḍy (krále ptáků); pakṣaiḥ — křídly; uccāritam — rozeznívané; stomam — hymny; udīrṇa-sāma — tvořící Sāma Vedu.

Překlad

Zatímco mudrc stál a díval se, Pán ho opustil cestou vedoucí na Vaikuṇṭhu — cestou, kterou opěvují všechny velké osvobozené duše. Mudrc stál a naslouchal mávání křídel Pánova přepravce, Garuḍy, které rozeznívalo hymny tvořící základ Sāma Vedy.

Význam

Ve védské literatuře je řečeno, že dvě křídla transcendentálního ptáka Garuḍy, který Pána všude přenáší, jsou dva oddíly Sāma Vedy, zvané bṛhat a rathāntara. Garuḍa slouží jako přepravce Nejvyššího Pána, a je proto pokládán za transcendentálního krále všech přepravců. Svými dvěma křídly začal Garuḍa rozeznívat Sāma Vedu, kterou recitují velcí mudrci, aby uspokojili Pána. Brahmā, Śiva, Garuḍa a další polobozi Pána uctívají vybranými verši a velcí mudrci Ho uctívají hymny z védských textů, jako jsou Upaniṣady a Sāma Veda. Tyto verše ze Sāma Vedy oddaný automaticky slyší, když jiný velký oddaný Pána, Garuḍa, mává svými křídly.

Zde je jasně řečeno, že mudrc Kardama viděl cestu, kterou Pán odlétal na Vaikuṇṭhu. Tím je potvrzeno, že Pán sestupuje ze Svého sídla, Vaikuṇṭhy v duchovním nebi, a nosí Ho Garuḍa. Cestu vedoucí na Vaikuṇṭhu neuctívají obyčejní transcendentalisté. Jedině ti, kteří jsou již osvobozeni z hmotného otroctví, se mohou stát oddanými Pána. Ti, kdo z hmotného otroctví osvobozeni nejsou, nemohou transcendentální oddanou službu pochopit. V Bhagavad-gītě je jasně řečeno: yatatām api siddhānām. Mnoho duší se snaží dosáhnout dokonalosti tím, že usilují o osvobození z hmotného otroctví, a ty, které jsou skutečně osvobozené, se označují slovy brahma-bhūta nebo siddha. Jedině siddhové neboli duše osvobozené z hmotného života se mohou stát oddanými. To je rovněž potvrzeno v Bhagavad-gītě — každý, kdo jedná ve vědomí Kṛṣṇy neboli v oddané službě, je již osvobozen od vlivu kvalit hmotné přírody. I zde se potvrzuje, že cestu oddané služby uctívají osvobozené bytosti, a nikoliv podmíněné duše. Podmíněná duše nemůže pochopit oddanou službu Pánu. Kardama Muni byl osvobozená duše a osobně viděl Pána tváří v tvář. Byl nepochybně osvobozený, a díky tomu mohl vidět Garuḍu, jak odnáší Pána cestou na Vaikuṇṭhu, a slyšet mávání jeho křídel, které znělo zvukem “Hare Kṛṣṇa”, jenž je esencí Sāma Vedy.

Verš

atha samprasthite śukle
kardamo bhagavān ṛṣiḥ
āste sma bindusarasi
taṁ kālaṁ pratipālayan

Synonyma

atha — tehdy; samprasthite śukle — když Pán odešel; kardamaḥ — Kardama Muni; bhagavān — velice mocný; ṛṣiḥ — mudrc; āste sma — zůstal; bindu-sarasi — na břehu jezera Bindu-sarovary; tam — ten; kālam — čas; pratipālayan — očekával.

Překlad

Po Pánově odchodu zůstal vznešený mudrc Kardama na břehu Bindu-sarovary a očekával čas, o kterém Pán hovořil.

Verš

manuḥ syandanam āsthāya
śātakaumbha-paricchadam
āropya svāṁ duhitaraṁ
sa-bhāryaḥ paryaṭan mahīm

Synonyma

manuḥ — Svāyambhuva Manu; syandanam — na kočár; āsthāya — nasedl; śātakaumbha — ze zlata; paricchadam — vnější pokryv; āropya — posadil; svām — svoji; duhitaram — dceru; sabhāryaḥ — spolu se svou ženou; paryaṭan — cestující po celé; mahīm — Zemi.

Překlad

Svāyambhuva Manu nasedl s manželkou na zlatem zdobený kočár, dceru usadil vedle sebe a vydal se na cestu po celé Zemi.

Význam

Král Manu jakožto velký vládce světa mohl poslat svého zástupce, aby mu pro dceru našel vhodného manžela, ale jelikož ji miloval, jak se na otce patří, sám se vydal do světa na zlatém kočáře v doprovodu pouze své manželky, aby dceři našel vhodného muže.

Verš

tasmin sudhanvann ahani
bhagavān yat samādiśat
upāyād āśrama-padaṁ
muneḥ śānta-vratasya tat

Synonyma

tasmin — v ten; su-dhanvan — ó velký lučištníku Viduro; ahani — v ten den; bhagavān — Pán; yat — který; samādiśat — předpověděl; upāyāt — dospěl; āśrama-padam — k posvátné poustevně; muneḥ — mudrce; śānta — završené; vratasya — jehož sliby odříkání; tat — ten.

Překlad

Ó Viduro, přesně v ten den, kdy předpověděl Pán, dospěli k poustevně mudrce, který právě završil své sliby odříkání.

Verš

yasmin bhagavato netrān
nyapatann aśru-bindavaḥ
kṛpayā samparītasya
prapanne ’rpitayā bhṛśam
tad vai bindusaro nāma
sarasvatyā pariplutam
puṇyaṁ śivāmṛta-jalaṁ
maharṣi-gaṇa-sevitam

Synonyma

yasmin — do kterého; bhagavataḥ — Pána; netrāt — z oka; nyapatan — spadly; aśru-bindavaḥ — kapky slz; kṛpayā — soucitem; samparītasya — který byl dojatý; prapanne — odevzdané duše (Kardamy); arpitayā — umístěné; bhṛśam — velice; tat — to; vai — jistě; bindu-saraḥ — jezero slz; nāma — zvané; sarasvatyā — řekou Sarasvatī; pariplutam — přetékající; puṇyam — svatý; śiva — příznivý; amṛta — nektar; jalam — voda; mahā-ṛṣi — velkých mudrců; gaṇa — spoustou; sevitam — obsluhované.

Překlad

U posvátného jezera Bindu-sarovary, zcela naplněného vodou řeky Sarasvatī, pobývalo mnoho významných mudrců. Jeho posvěcená voda byla nejen duchovně příznivá, ale také sladká jako nektar. Nazývalo se Bindu-sarovara, protože do něj spadly kapky slz z očí Pána, který byl dojatý velikým soucitem s mudrcem, jenž vyhledal Jeho ochranu.

Význam

Kardama podstoupil odříkání, aby získal bezpříčinnou milost Pána, a když Pán dospěl k jeho poustevně, cítil ke Kardamovi takový soucit, že radostí ronil slzy, které se staly Bindu-sarovarou. Bindu-sarovaru proto uctívají velcí mudrci a vzdělaní učenci, protože podle filozofie Absolutní Pravdy se Pán a Jeho slzy od sebe neliší. Stejně jako se kapky potu, které ukáply z Pánova palce na noze, staly posvátnou Gangou, slzy z transcendentálních očí Pána se staly Bindu-sarovarou. Obojí jsou transcendentální bytosti, které velcí mudrci a vzdělanci uctívají. Tento verš říká, že voda Bindu-sarovary je śivāmṛta-jala. Śiva znamená “léčivá”. Každý, kdo se napije vody z Bindu-sarovary, se vyléčí ze všech hmotných nemocí. Stejně tak proti hmotným nemocem pomáhá koupel v řece Ganze. To uznávají velcí učenci a autority a platí to i v současném pokleslém věku Kali.

Verš

puṇya-druma-latā-jālaiḥ
kūjat-puṇya-mṛga-dvijaiḥ
sarvartu-phala-puṣpāḍhyaṁ
vana-rāji-śriyānvitam

Synonyma

puṇya — zbožné; druma — stromy; latā — rostlin; jālaiḥ — skupinami; kūjat — vydávající pokřik; puṇya — zbožná; mṛga — zvířata; dvijaiḥ — s ptáky; sarva — ve všech; ṛtu — ročních obdobích; phala — na plody; puṣpa — na květy; āḍhyam — bohaté; vana-rāji — háje stromů; śriyā — krásou; anvitam — ozdobené.

Překlad

Na břehu jezera stály skupiny zbožných stromů a rostlin, které byly bohaté na plody a květy ve všech ročních obdobích a poskytovaly útočiště zbožným zvířatům a ptákům, vydávajícím různorodý pokřik. Háje lesních stromů zdobily jezero svou krásou.

Význam

Zde je řečeno, že kolem Bindu-sarovary byly zbožné stromy a ptáci. Stejně jako v lidské společnosti jsou různé druhy lidí, někteří zbožní a ctnostní a jiní bezbožní a hříšní, tak i stromy a ptáci mohou být zbožní nebo bezbožní. Za bezbožné se pokládají stromy, které nemají dobré ovoce a pěkné květy, a ptáci, jež jsou velice oškliví, jako například vrány. V okolí Bindu-sarovary nebyl ani jeden bezbožný pták nebo strom. Každý strom nesl plody a květy a každý pták zpíval o slávě Pána: “Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare”.

Verš

matta-dvija-gaṇair ghuṣṭaṁ
matta-bhramara-vibhramam
matta-barhi-naṭāṭopam
āhvayan-matta-kokilam

Synonyma

matta — rozjásaná; dvija — ptáků; gaṇaiḥ — hejna; ghuṣṭam — znělo; matta — opojené; bhramara — včely; vibhramam — létající sem a tam; matta — šílení; barhi — pávi; naṭa — tanečníků; āṭopam — pýcha; āhvayat — volaly na sebe; matta — veselé; kokilam — kukačky.

Překlad

Po celé oblasti zněl zpěv rozjásaných ptáků. Opojené včely létaly z místa na místo, omámení pávi pyšně tančili a veselé kukačky volaly jedna na druhou.

Význam

Tento verš popisuje krásu příjemných zvuků, které bylo slyšet v oblasti kolem jezera Bindu-sarovary. Černé včely šílely z pití medu a opile bzučely. Veselí pávi tančili jako herci a herečky v divadle a veselé kukačky krásnými hlasy volaly své druhy a družky.

Verš

kadamba-campakāśoka-
karañja-bakulāsanaiḥ
kunda-mandāra-kuṭajaiś
cūta-potair alaṅkṛtam
kāraṇḍavaiḥ plavair haṁsaiḥ
kurarair jala-kukkuṭaiḥ
sārasaiś cakravākaiś ca
cakorair valgu kūjitam

Synonyma

kadamba — květy kadamba; campaka — květy campaka; aśoka — květy aśoka; karañja — květy karañja; bakula — květy bakula; āsanaiḥ — stromy āsana; kunda — kunda; mandāra — mandāra; kuṭajaiḥ — a stromy kuṭaja; cūta-potaiḥ — mladými mangovníky; alaṅkṛtam — ozdobené; kāraṇḍavaiḥ — kachnami kāraṇḍava; plavaiḥ — plavami; haṁsaiḥ — labutěmi; kuraraiḥ — orlovci říčními; jala-kukkuṭaiḥ — vodním ptactvem; sārasaiḥ — jeřáby; cakravākaiḥ — ptáky cakravāka; ca — a; cakoraiḥ — ptáky cakora; valgu — příjemný; kūjitam — ptačí zpěv.

Překlad

Jezero Bindu-sarovaru zdobily kvetoucí stromy, jako například kadamba, campaka, aśoka, karañja, bakula, āsana, kunda, mandāra, kuṭaja a mladé mangovníky. Vzduch byl naplněn zpěvem kachen kāraṇḍav, plav, labutí, orlovců, vodních ptáků, jeřábů, cakravāků a cakorů.

Význam

Pro většinu stromů, květů, plodů a ptáků z okolí jezera Bindu-sarovary neexistují anglická (ani česká) synonyma. Všechny uvedené stromy jsou velice zbožné, neboť mají krásně vonící květy, zvláště campaka, kadamba a bakula. Celá oblast byla velice příjemná díky sladkým hlasům vodních ptáků a jeřábů, které vytvářely příznivou duchovní atmosféru.

Verš

tathaiva hariṇaiḥ kroḍaiḥ
śvāvid-gavaya-kuñjaraiḥ
gopucchair haribhir markair
nakulair nābhibhir vṛtam

Synonyma

tathā eva — podobně; hariṇaiḥ — jeleny; kroḍaiḥ — kanci; śvāvit — dikobrazi; gavaya — divoké zvíře, připomínají krávu; kuñjaraiḥ — slony; gopucchaiḥ — paviány; haribhiḥ — lvy; markaiḥ — opicemi; nakulaiḥ — promykami; nābhibhiḥ — kabory pižmovými; vṛtam — obydlené okolí.

Překlad

Na jeho březích se zdržovalo mnoho jelenů, kanců, dikobrazů, gavayí, slonů, paviánů, lvů, opic, promyk a kaborů pižmových.

Význam

Kabory pižmové nenajdeme v každém lese, ale jedině na místech, jako je Bindu-sarovara. Jsou neustále opojeni vůní pižma, vyměšovaného z jejich vlastního pupku. Gavaya je zvláštní druh krávy, která má na konci ocasu chomáč žíní. Tyto žíně se používají při chrámovém uctívání k ovívání Božstev. Kráva gavaya se někdy nazývá camarī a je velice posvátná. V Indii dodnes žijí cikáni a lesní obchodníci, kteří se živí prodejem pižma (kastūrī) a žíní z krav camarī. Ve vyšších vrstvách hinduistického obyvatelstva je o tyto věci neustále velký zájem a obchodování s nimi je běžné ve všech velkých indických městech a vesnicích.

Verš

praviśya tat tīrtha-varam
ādi-rājaḥ sahātmajaḥ
dadarśa munim āsīnaṁ
tasmin huta-hutāśanam
vidyotamānaṁ vapuṣā
tapasy ugra-yujā ciram
nātikṣāmaṁ bhagavataḥ
snigdhāpāṅgāvalokanāt
tad-vyāhṛtāmṛta-kalā-
pīyūṣa-śravaṇena ca
prāṁśuṁ padma-palāśākṣaṁ
jaṭilaṁ cīra-vāsasam
upasaṁśritya malinaṁ
yathārhaṇam asaṁskṛtam

Synonyma

praviśya — když vstoupil; tat — to; tīrtha-varam — nejlepší z posvátných míst; ādi-rājaḥ — první panovník (Svāyambhuva Manu); saha-ātmajaḥ — se svou dcerou; dadarśa — viděl; munim — mudrce; āsīnam — sedět; tasmin — v poustevně; huta — do kterého nabízel obětiny; huta-aśanam — posvátný oheň; vidyotamānam — jasně zářil; vapuṣā — svým tělem; tapasi — v odříkání; ugra — hrozně; yujā — zabývající se yogou; ciram — po dlouhou dobu; na — ne; atikṣāmam — velmi vyzáblý; bhagavataḥ — Pána; snigdha — láskyplný; apāṅga — kosý; avalokanāt — z pohledu; tat — Jeho; vyāhṛta — ze slov; amṛta-kalā — podobných měsíci; pīyūṣa — nektar; śravaṇena — jelikož slyšel; ca — a; prāṁśum — vysoký; padma — lotosový květ; palāśa — okvětní lístek; akṣam — oči; jaṭilam — rozcuchané vlasy; cīra-vāsasam — s cáry místo šatů; upasaṁśritya — přistoupil blíž; malinam — zašpiněný; yathā — jako; arhaṇam — drahokam; asaṁskṛtam — nehlazený.

Překlad

Když první panovník, Svāyambhuva Manu, vstoupil se svou dcerou na toto nejposvátnější místo a přicházel k mudrci, viděl ho sedět ve své poustevně, kde právě uspokojil posvátný oheň, do kterého nalil obětiny. Jeho tělo jasně zářilo — i když se po dlouhou dobu věnoval přísnému odříkání, nebyl vyzáblý, neboť mu Pán věnoval Svůj láskyplný pohled a mohl slyšet nektar proudící z měsíci podobných slov Pána. Mudrc byl vysoký, měl oči velké jako okvětní lístky lotosu a rozcuchané vlasy. Byl oblečený v cárech. Svāyambhuva Manu přistoupil blíže a viděl, že je jaksi zašpiněný, jako nehlazený drahokam.

Význam

Zde je několik příkladů toho, jak vypadá brahmacārī-yogī. První ranní povinností brahmacārīna, který usiluje o duchovní pokrok, je huta-hutāśana, vykonat oběť pro Nejvyššího Pána. Brahmacārī nemůže ráno spát do sedmi nebo do devíti hodin. Musí vstát velice brzy, alespoň hodinu a půl před východem slunce, a nabídnout obětiny, nebo — v tomto věku — zpívat svaté jméno Pána, Hare Kṛṣṇa. Jak citoval Pán Caitanya: kalau nāsty eva nāsty eva nāsty eva gatir anyathā — v tomto věku není žádná jiná cesta, žádná jiná cesta, žádná jiná cesta než zpívat svaté jméno Pána. Brahmacārī musí brzy ráno vstát, a když se usadí, má zpívat Pánovo svaté jméno. Již podle toho, jak mudrc vypadal, musel podstoupit velké odříkání. To je známkou toho, kdo dodržuje slib celibátu (brahmacarya). Jakmile někdo žije jiným způsobem, projeví se to na chtíči, který je vidět na jeho tváři a těle. Slovo vidyotamānam vyjadřuje, že jeho tělo projevovalo rysy brahmacārīna. To je průkazné svědectví o tom, že člověk skutečně v yoze podstoupil velké odříkání. Ten, kdo hodně pije, kouří nebo stále vyhledává sex, nemůže nikdy provozovat yogu. Yogīni jsou obvykle velice hubení, protože jejich život není vůbec pohodlný, ale Kardama Muni vyzáblý nebyl, protože tváří v tvář viděl Nejvyšší Osobnost Božství. Slovo snigdhāpāṅgāvalokanāt znamená, že měl to štěstí vidět Nejvyššího Pána tváří v tvář. Vypadal zdravě, protože na vlastní uši slyšel nektarové zvukové vibrace přímo z lotosových rtů Osobnosti Božství. Stejně tak se zlepší zdraví každého, kdo slyší transcendentální zvuk svatého jména Pána, Hare Kṛṣṇa. Sami vidíme, že mnoha brahmacārīnům a gṛhasthům, spojeným s Mezinárodní společností pro vědomí Kṛṣṇy, se zlepšilo zdraví a rozjasnily se jim tváře. To je důležité — když brahmacārī dělá duchovní pokrok, musí vypadat velice zdravě a zářivě. Mudrc je výstižně přirovnán k nehlazenému drahokamu. I když drahokam právě vytěžený z dolu vypadá špinavý, jeho jas mu není možné vzít. Přestože Kardama nebyl náležitě oblečený a jeho tělo nebylo důkladně umyté, vypadal jako drahokam.

Verš

athoṭajam upāyātaṁ
nṛdevaṁ praṇataṁ puraḥ
saparyayā paryagṛhṇāt
pratinandyānurūpayā

Synonyma

atha — tenkrát; uṭajam — k poustevně; upāyātam — přišel; nṛdevam — panovník; praṇatam — poklonil se; puraḥ — před; saparyayā — s úctou; paryagṛhṇāt — ho přijal; pratinandya — přivítal ho; anurūpayā — jak odpovídá královskému postavení.

Překlad

Když mudrc viděl, že panovník přišel k jeho poustevně a klaní se před ním, požehnal mu na přivítanou a přijal ho s patřičnou úctou.

Význam

Nejenže král Svāyambhuva Manu přišel k chýši ze suchého listí, kde žil poustevník Kardama, ale také mu vzdal uctivé poklony. Povinností poustevníka v takovém případě bylo požehnat králi, který vyhledal jeho poustevnu v džungli.

Verš

gṛhītārhaṇam āsīnaṁ
saṁyataṁ prīṇayan muniḥ
smaran bhagavad-ādeśam
ity āha ślakṣṇayā girā

Synonyma

gṛhīta — přijal; arhaṇam — úctu; āsīnam — posadil se; saṁyatam — mlčel; prīṇayan — příjemně; muniḥ — mudrc; smaran — vzpomínal; bhagavat — Pána; ādeśam — pokyn; iti — takto; āha — promluvil; ślakṣṇayā — sladkým; girā — hlasem.

Překlad

Poté, co král získal mudrcovu pozornost, mlčky usedl. Kardama si vybavil Pánovy pokyny a příjemně sladkým hlasem k němu promluvil.

Verš

nūnaṁ caṅkramaṇaṁ deva
satāṁ saṁrakṣaṇāya te
vadhāya cāsatāṁ yas tvaṁ
hareḥ śaktir hi pālinī

Synonyma

nūnam — jistě; caṅkramaṇam — cesta; deva — ó pane; satām — spravedlivých; saṁrakṣaṇāya — pro ochranu; te — tvoje; vadhāya — pro zabíjení; ca — a; asatām — démonů; yaḥ — ten, kdo; tvam — ty; hareḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; śaktiḥ — energie; hi — jelikož; pālinī — ochranná.

Překlad

Účelem cesty, na kterou ses vydal, ó pane, je jistě chránit spravedlivé a zabíjet démony, neboť jsi ztělesněním ochranné energie Śrī Hariho.

Význam

Z mnoha védských textů a zvláště historických příběhů, jako je Śrīmad-Bhāgavatam a Purāṇy, vyplývá, že zbožní králové v dávných dobách jezdili na projížďky po svých královstvích, aby chránili zbožné obyvatele a trestali nebo zabíjeli bezbožné. Někdy se vydávali lovit lesní zvířata, aby se cvičili v zabíjení, protože bez této přípravy by nedokázali zabíjet nežádoucí živly ve společnosti. Kṣatriyové mají dovoleno se dopouštět takového násilí, neboť násilí pro dobrý účel patří k jejich povinnostem. V tomto verši jsou dvě jasná slova: vadhāya, “za účelem zabíjení”, a asatām, “nežádoucích živlů”. Ochranná energie krále se pokládá za energii Nejvyššího Pána. V Bhagavad-gītě (4.8) Pán říká: paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām. Pán sestupuje, aby chránil spravedlivé a zabíjel démony. Schopnost chránit zbožné bytosti a zabíjet démony neboli nežádoucí živly je tedy energií přímo od Nejvyššího Pána a král nebo vůdčí představitel státu má tuto energii mít. V současném věku je velice obtížné najít hlavu státu, která ovládá umění, jak zabíjet nežádoucí živly. Moderní vůdčí představitelé státu sedí pohodlně ve svých palácích a nechávají bezdůvodně zabíjet nevinné bytosti.

Verš

yo ’rkendv-agnīndra-vāyūnāṁ
yama-dharma-pracetasām
rūpāṇi sthāna ādhatse
tasmai śuklāya te namaḥ

Synonyma

yaḥ — ty, který; arka — Slunce; indu — Měsíce; agni — Agniho, boha ohně; indra — Indry, pána nebes; vāyūnām — Vāyua, boha větru; yama — Yamy, boha trestu; dharma — Dharmy, boha spravedlnosti; pracetasām — a Varuṇy, boha vod; rūpāṇi — podoby; sthāne — když je to nutné; ādhatse — bereš na sebe; tasmai — Jemu; śuklāya — Pánu Viṣṇuovi; te — tobě; namaḥ — poklony.

Překlad

Když je to nutné, přijímáš úlohu boha Slunce; boha Měsíce; Agniho, boha ohně; Indry, pána ráje; Vāyua, boha větru; Yamy, boha trestu; Dharmy, boha spravedlnosti, a Varuṇy, boha vládnoucího vodám. Uctivě se ti klaním, neboť nejsi nikdo jiný než Pán Viṣṇu!

Význam

Jelikož mudrc Kardama byl brāhmaṇa a Svāyambhuva byl kṣatriya, mudrc se nemusel králi klanět, protože byl ve vyšším společenském postavení nežli král. Přesto však Manuovi složil poklony, protože Manu, král a vládce, byl zástupcem Nejvyššího Pána. Nejvyšší Pán je předmětem úcty pro brāhmaṇu, kṣatriyu i śūdru. Jako zástupce Nejvyššího Pána si král zasloužil uctivé poklony od každého.

Verš

na yadā ratham āsthāya
jaitraṁ maṇi-gaṇārpitam
visphūrjac-caṇḍa-kodaṇḍo
rathena trāsayann aghān
sva-sainya-caraṇa-kṣuṇṇaṁ
vepayan maṇḍalaṁ bhuvaḥ
vikarṣan bṛhatīṁ senāṁ
paryaṭasy aṁśumān iva
tadaiva setavaḥ sarve
varṇāśrama-nibandhanāḥ
bhagavad-racitā rājan
bhidyeran bata dasyubhiḥ

Synonyma

na — ne; yadā — když; ratham — na vůz; āsthāya — nasedl; jaitram — vítězný; maṇi — drahokamy; gaṇa — s mnoha; arpitam — ozdobený; visphūrjat — drnčení tětivy; caṇḍa — zvuk, který nahání hrůzu zločincům; kodaṇḍaḥ — luk; rathena — přítomností takového vozu; trāsayan — vyhrožující; aghān — všem viníkům; sva-sainya — tvých vojáků; caraṇa — nohami; kṣuṇṇam — dusaná; vepayan — rozechvívají; maṇḍalam — kouli; bhuvaḥ — Země; vikarṣan — vedoucí; bṛhatīm — velkou; senām — armádu; paryaṭasi — cestuješ; aṁśumān — zářící slunce; iva — jako; tadā — tehdy; eva — jistě; setavaḥ — pravidla náboženství; sarve — všechna; varṇa — vareṇ; āśrama — āśramů; nibandhanāḥ — závazky; bhagavat — Pánem; racitāḥ — stvořené; rājan — ó králi; bhidyeran — byly by zrušené; bata — běda; dasyubhiḥ — darebáky.

Překlad

Kdybys nenasedal na svůj vítězný vůz vyzdobený drahokamy, jehož pouhá přítomnost nahání zločincům hrůzu, kdybys nevydával hrozivé zvuky drnčením tětivy svého luku a kdybys necestoval po světě jako zářící slunce v čele velké armády, jejíž vojáci svým rázným krokem rozechvívají celou zeměkouli, lumpové a darebáci by zrušili všechny morální zákony týkající se vareṇ a āśramů, které stvořil Samotný Pán.

Význam

Zodpovědný král má povinnost chránit společenské a duchovní řády v lidské společnosti. Z duchovního hlediska se společnost dělí na čtyři āśramy — brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa — a společenské třídy podle činností a kvalifikací tvoří brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové. Tyto společenské třídy, odpovídající různým druhům práce a vlastností, popisuje Bhagavad-gītā. V současnosti bohužel nežijí zodpovědní králové, kteří by systém společenských a duchovních stavů náležitě ochraňovali, a proto se z něho stal dědičný kastovní systém. Ten však není pravý. Lidskou společností je společnost, která spěje k duchovní realizaci. Nejvyspělejší lidská společnost se nazývala ārya—to znamená “ti, kteří dělají pokrok”. Otázkou tedy je: “Která společnost dělá pokrok?” Pokrok neznamená zbytečně vytvářet hmotné “nezbytnosti”, a mrhat tak lidskou energií na řešení problémů vzniklých kvůli takzvanému hmotnému pohodlí. Skutečným pokrokem je pokrok k duchovní realizaci a společnost, která směřovala k tomuto cíli, se nazývala árijská civilizace. Inteligentní lidé, brāhmaṇové, jejichž příkladem je Kardama Muni, rozvíjeli duchovní stránku života a kṣatriyové, jako je král Svāyambhuva, vládli na zemi a zajišťovali vše potřebné pro duchovní realizaci. Povinností krále je cestovat po celé zemi a dohlížet na to, aby bylo vše v pořádku. Indická civilizace, založená na existenci čtyř vareṇ a āśramů, se zkazila tím, že začala záviset na cizincích neboli na těch, kdo se neřídili zásadami varṇāśramy. Varṇāśramský systém takto nyní zdegeneroval na kastovní systém.

V tomto verši je potvrzeno, že zřízení čtyř vareṇ a čtyř āśramů je bhagavad-racita, to znamená “naplánované Nejvyšší Osobností Božství”. Totéž potvrzuje Bhagavad-gītā: cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭam. Pán říká, že zřízení čtyř vareṇ a čtyř āśramů “je vytvořené Mnou”. Nic z toho, co Pán vytvořil, není možné uzavřít nebo zakrýt. Varṇy i āśramy budou nadále existovat — buď ve své původní, nebo v degenerované podobě, ale jelikož je stvořil Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, nelze je odstranit. Jsou jako slunce, stvoření Boha, a proto nikdy nezmizí. Slunce existuje stále; ať je zakryté mraky nebo svítí na čistém nebi. Podobně když varṇāśramský systém upadá, získává podobu dědičného kastovního systému, ale v každé společnosti existuje třída inteligentních lidí, třída válečníků, třída obchodníků a třída dělníků. Pokud jsou vedeni ke vzájemné spolupráci podle védských zásad, všude vládne mír a duchovní pokrok. Jakmile se však objeví nenávist, zanedbávání předepsaných povinností a vzájemná nedůvěra, celý systém degeneruje, a jak je řečeno zde, vzniká žalostná situace. V současné době se v takových žalostných podmínkách nachází celý svět, protože se v něm střetává příliš mnoho různých zájmů. Je to způsobeno úpadkem čtyř vareṇ a āśramů.

Verš

adharmaś ca samedheta
lolupair vyaṅkuśair nṛbhiḥ
śayāne tvayi loko ’yaṁ
dasyu-grasto vinaṅkṣyati

Synonyma

adharmaḥ — nespravedlnost; ca — a; samedheta — by vzkvétala; lolupaiḥ — kteří se zajímají jen o peníze; vyaṅkuśaiḥ — neovládanými; nṛbhiḥ — lidmi; śayāne tvayi — kdybys ulehl k odpočinku; lokaḥ — svět; ayam — tento; dasyu — darebáky; grastaḥ — napaden; vinaṅkṣyati — zanikne.

Překlad

Kdybys přestal myslet na světovou situaci, vzkvétala by nespravedlnost, protože lidem, kteří se zajímají jen o peníze, by nic nestálo v cestě. Tito darebáci by přešli do útoku a svět by byl ztracen.

Význam

Poněvadž nyní neexistuje vědecké rozdělení na čtyři varṇy a āśramy, celému světu vládnou nežádoucí lidé, kteří neprošli žádnou přípravou v otázkách náboženství, politiky a společenského řádu, a to je velice žalostná situace. Ve zřízení čtyř vareṇ a čtyř āśramů jsou stanovené zásady pro výchovu lidí v každé jednotlivé třídě. Stejně jako jsou v moderní době zapotřebí inženýři, lékaři a elektroinženýři a všichni procházejí nezbytnou přípravou v různých vědeckých ústavech, tak i v dřívějších dobách členové vyšších společenských tříd — inteligence (brāhmaṇové), vládci (kṣatriyové) a obchodníci (vaiśyové) — dostávali náležitou přípravu. Bhagavad-gītā popisuje povinnosti brāhmaṇů, kṣatriyů, vaiśyů a śūdrů. Bez této přípravy dochází k tomu, že člověk se prohlašuje za brāhmaṇu či kṣatriyu pouze proto, že se narodil v rodině brāhmaṇů či kṣatriyů, přestože sám vykonává povinnosti śūdry. Tyto neoprávněné nároky na příslušnost k vyšší třídě mění systém vědeckého rozdělení společnosti na kastovní systém, který je naprosto zvrácenou podobou původního řádu. Společnost se kvůli tomu nyní nachází v chaotické situaci a není v ní ani mír, ani blahobyt. Jasně je zde řečeno, že bez dohledu silného krále si bezbožní a nekvalifikovaní lidé budou klást nároky na určité postavení ve společnosti, a tak zanikne celý společenský řád.

Verš

athāpi pṛcche tvāṁ vīra
yad-arthaṁ tvam ihāgataḥ
tad vayaṁ nirvyalīkena
pratipadyāmahe hṛdā

Synonyma

atha api — přes to všechno; pṛcche — ptám se; tvām — tě; vīra — ó udatný králi; yat-artham — záměr; tvam — ty; iha — zde; āgataḥ — přišel; tat — to; vayam — my; nirvyalīkena — bez výhrad; pratipadyāmahe — vykonáme; hṛdā — celým srdcem.

Překlad

Přes to všechno se tě ptám, ó udatný králi, s jakým záměrem sem přicházíš? Ať je to cokoliv, bez výhrad to vykonáme.

Význam

Když host přijde do domu přítele, má k tomu zřejmě nějaký zvláštní důvod. Kardama Muni chápal, že tak velký král, jakým byl Svāyambhuva, musel mít nějaký zvláštní důvod, aby přišel do jeho poustevny, i když cestoval po celém království, aby zkontroloval situaci. Připravil se tedy splnit královu touhu. Dříve bylo zvykem, že mudrci chodili za králi a králové navštěvovali mudrce v jejich poustevnách. Navzájem si s radostí poskytovali službu. Tento vzájemný vztah se nazývá bhakti-kārya. Jeden pěkný verš (kṣatraṁ dvijatvam) popisuje vztah mezi brāhmaṇou a kṣatriyou, ve kterém se oba zajímali o dobro toho druhého. Kṣatram znamená “královský řád” a dvijatvam znamená “bráhmanský řád”. Těmto dvěma třídám bylo dáno navzájem si pomáhat. Králové chránili brāhmaṇy, aby se mohli starat o duchovní rozvoj společnosti, a brāhmaṇové dávali králům cenné rady, jak mohou být stát a jeho občané postupně povýšeni k duchovní dokonalosti.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté první kapitole třetího zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Rozhovor mezi Manuem a Kardamou”.