Sloka 12

Text 12

Verš

Text

yan martya-līlaupayikaṁ sva-yoga-
māyā-balaṁ darśayatā gṛhītam
vismāpanaṁ svasya ca saubhagarddheḥ
paraṁ padaṁ bhūṣaṇa-bhūṣaṇāṅgam

Synonyma

Synonyms

yat — Jeho věčná podoba, která; martya — svět smrti; līlā-upayikam — právě vhodná pro zábavy; sva-yoga-māyā-balam — silou vnitřní energie; darśayatā — aby projevil; gṛhītam — odhalil; vismāpanam — úžasné; svasya — Své vlastní; ca — a; saubhaga-ṛddheḥ — bohatých; param — nejvyšší; padam — konečné postavení; bhūṣaṇa — ozdoba; bhūṣaṇa-aṅgam — ozdob.

yat — His eternal form which; martya — mortal world; līlā-upayikam — just suitable for the pastimes; sva-yoga-māyā-balam — potency of the internal energy; darśayatā — for manifestation; gṛhītam — discovered; vismāpanam — wonderful; svasya — of His own; ca — and; saubhaga-ṛddheḥ — of the opulent; param — supreme; padam — ultimate stand; bhūṣaṇa — ornament; bhūṣaṇa-aṅgam — of the ornaments.

Překlad

Translation

Pán se zjevil ve světě smrti prostřednictvím Své vnitřní energie yoga-māyi. Přišel ve Své věčné podobě, která je vhodná pro Jeho zábavy. Tyto zábavy udivily dokonce i ty, kdo jsou pyšní na své bohatství, včetně Samotného Pána v Jeho podobě Pána Vaikuṇṭhy. Jeho (Śrī Kṛṣṇovo) transcendentální tělo je ozdoba všech ozdob.

The Lord appeared in the mortal world by His internal potency, yoga-māyā. He came in His eternal form, which is just suitable for His pastimes. These pastimes were wonderful for everyone, even for those proud of their own opulence, including the Lord Himself in His form as the Lord of Vaikuṇṭha. Thus His [Śrī Kṛṣṇa’s] transcendental body is the ornament of all ornaments.

Význam

Purport

Jak udávají védské hymny (nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām), Osobnost Božství převyšuje všechny ostatní živé bytosti ve všech vesmírech hmotného světa. Pán je vůdcem všech živých bytostí a nikdo Ho nepředčí ani se Mu nemůže vyrovnat v bohatství, síle, slávě, kráse, poznání a odříkání. Když byl Pán Kṛṣṇa přítomen v tomto vesmíru, vypadal jako člověk, protože se zjevil tak, jak se právě hodilo pro Jeho zábavy ve světě smrti. Nepřišel do lidské společnosti ve Své vaikuṇṭhské podobě se čtyřma rukama, protože by se to pro Jeho zábavy nehodilo. I když vypadal jako člověk, nikdo se Mu v žádném směru nevyrovnal a nikdy nevyrovná žádnou ze šesti vznešených vlastností. Každý je více či méně pyšný na své bohatství v tomto světě, ale když byl Pán Kṛṣṇa přítomen v lidské společnosti, předčil všechny Své současníky v celém vesmíru.

In conformity with the Vedic hymns (nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām), the Personality of Godhead is more excellent than all other living beings within all the universes in the material world. He is the chief of all living entities; no one can surpass Him or be equal to Him in wealth, strength, fame, beauty, knowledge or renunciation. When Lord Kṛṣṇa was within this universe, He seemed to be a human being because He appeared in a manner just suitable for His pastimes in the mortal world. He did not appear in human society in His Vaikuṇṭha feature with four hands because that would not have been suitable for His pastimes. But in spite of His appearing as a human being, no one was or is equal to Him in any respect in any of the six different opulences. Everyone is more or less proud of his opulence in this world, but when Lord Kṛṣṇa was in human society, He excelled all His contemporaries within the universe.

Když jsou Pánovy zábavy viditelné lidskýma očima, nazývají se prakaṭa, a když nejsou viditelné, nazývají se aprakaṭa. Pánovy zábavy ve skutečnosti nikdy nekončí, stejně jako slunce nikdy neopouští oblohu. Slunce je neustále na své oběžné dráze na obloze, ale našemu omezenému zraku je někdy viditelné a někdy neviditelné. Stejně tak zábavy Pána vždy probíhají v některém z vesmírů, a když Pán Kṛṣṇa zmizel z transcendentálního sídla ve Dvārace, zmizel pouze z očí jejích obyvatel. Nikdo by se neměl mylně domnívat, že Jeho transcendentální tělo, které je vhodné pro zábavy ve světě smrti, je nějakým způsobem podřadnější, než jsou Jeho různé expanze na Vaikuṇṭhalokách. Jeho tělo projevené v hmotném světě je nad jiné transcendentálnější, neboť Jeho zábavy ve světě smrti předčí Jeho milost, kterou projevuje na Vaikuṇṭhalokách. Na Vaikuṇṭhalokách je Pán milostivý k osvobozeným živým bytostem (nitya-mukta), ale při Svých zábavách ve světě smrti je milostivý i k pokleslým věčně podmíněným duším (nitya-baddha). Dokonce ani na Vaikuṇṭhalokách nevyjevuje v takové míře Svých šest vznešených vlastností, jak je projevil ve světě smrti prostřednictvím Své vnitřní energie yoga-māyi. Všechny Jeho zábavy byly projevené nikoliv prostřednictvím hmotné energie, ale Jeho duchovní energie. Jedinečnost Jeho rāsa-līly ve Vṛndāvanu a Jeho manželského života s šestnácti tisíci manželkami udivuje i Nārāyaṇa na Vaikuṇṭě a tím spíše jiné živé bytosti v tomto světě smrti. Nad jeho zábavami žasnou i jiné inkarnace Pána, jako je Śrī Rāma, Nṛsiṁha a Varāha. Jeho vznešenost byla tak dokonalá, že Jeho zábavy uctíval i Pán Vaikuṇṭhy, který se neliší od Pána Kṛṣṇy Samotného.

When the Lord’s pastimes are visible to the human eye, they are called prakaṭa, and when they are not visible they are called aprakaṭa. In fact, the Lord’s pastimes never stop, just as the sun never leaves the sky. The sun is always in its right orbit in the sky, but it is sometimes visible and sometimes invisible to our limited vision. Similarly, the pastimes of the Lord are always current in one universe or another, and when Lord Kṛṣṇa disappeared from the transcendental abode of Dvārakā, it was simply a disappearance from the eyes of the people there. It should not be misunderstood that His transcendental body, which is just suitable for the pastimes in the mortal world, is in any way inferior to His different expansions in the Vaikuṇṭhalokas. His body manifested in the material world is transcendental par excellence in the sense that His pastimes in the mortal world excel His mercy displayed in the Vaikuṇṭhalokas. In the Vaikuṇṭhalokas the Lord is merciful toward the liberated or nitya-mukta living entities, but in His pastimes in the mortal world He is merciful even to the fallen souls who are nitya-baddha, or conditioned forever. The six excellent opulences which He displayed in the mortal world by the agency of His internal potency, yoga-māyā, are rare even in the Vaikuṇṭhalokas. All His pastimes were manifested not by the material energy but by His spiritual energy. The excellence of His rāsa-līlā at Vṛndāvana and His householder life with sixteen thousand wives is wonderful even for Nārāyaṇa in Vaikuṇṭha and is certainly so for other living entities within this mortal world. His pastimes are wonderful even for other incarnations of the Lord, such as Śrī Rāma, Nṛsiṁha and Varāha. His opulence was so superexcellent that His pastimes were adored even by the Lord of Vaikuṇṭha, who is not different from Lord Kṛṣṇa Himself.