Śrīmad-bhāgavatam 2.7.11
Verš
sākṣāt sa yajña-puruṣas tapanīya-varṇaḥ
chandomayo makhamayo ’khila-devatātmā
vāco babhūvur uśatīḥ śvasato ’sya nastaḥ
Synonyma
satre — při obětním obřadu; mama — mém; āsa — zjevil se; bhagavān — Osobnost Božství; haya-śīraṣā — s koňskou hlavou; atha — takto; sākṣāt — přímo; saḥ — On; yajña-puruṣaḥ — ten, pro Jehož potěšení je oběť vykonávána; tapanīya — zlatá; varṇaḥ — pleť; chandaḥ-mayaḥ — zosobněné védské hymny; makha-mayaḥ — zosobněné oběti; akhila — vše, co existuje; devatā-ātmā — duše polobohů; vācaḥ — zvuky; babhūvuḥ — bylo slyšet; uśatīḥ — velice potěšující na poslech; śvasataḥ — když dýchal; asya — Jeho; nastaḥ — skrze nozdry.
Překlad
Při oběti, kterou jsem já (Brahmā) vykonával, se Pán zjevil v podobě Hayagrīvy. Je zosobněním obětí a Jeho pleť má zlatou barvu. Je také zosobněním Ved a Nadduší všech polobohů. Když dýchal, z Jeho nozder vycházely všechny sladké zvuky védských hymnů.
Význam
Védské hymny jsou obvykle určeny pro oběti, které vykonávají ploduchtiví pracovníci s touhou uspokojit polobohy a získat tak své výsledky. Pán je však zosobněním obětí i zosobněním védských hymnů. Je-li tedy někdo přímo oddaným Pána, pak automaticky dosahuje cíle všech obětí a těší všechny polobohy. Oddaní Pána nemusí vykonávat žádnou oběť pro potěšení polobohů, jak nařizují Vedy, a přesto jsou na vyšší úrovni než ploduchtiví pracovníci či uctívači polobohů.