ŚB 10.9.13-14
Dévanágarí
न चान्तर्न बहिर्यस्य न पूर्वं नापि चापरम् ।
पूर्वापरं बहिश्चान्तर्जगतो यो जगच्च य: ॥ १३ ॥
तं मत्वात्मजमव्यक्तं मर्त्यलिङ्गमधोक्षजम् ।
गोपिकोलूखले दाम्ना बबन्ध प्राकृतं यथा ॥ १४ ॥
पूर्वापरं बहिश्चान्तर्जगतो यो जगच्च य: ॥ १३ ॥
तं मत्वात्मजमव्यक्तं मर्त्यलिङ्गमधोक्षजम् ।
गोपिकोलूखले दाम्ना बबन्ध प्राकृतं यथा ॥ १४ ॥
Verš
na cāntar na bahir yasya
na pūrvaṁ nāpi cāparam
pūrvāparaṁ bahiś cāntar
jagato yo jagac ca yaḥ
na pūrvaṁ nāpi cāparam
pūrvāparaṁ bahiś cāntar
jagato yo jagac ca yaḥ
taṁ matvātmajam avyaktam
martya-liṅgam adhokṣajam
gopikolūkhale dāmnā
babandha prākṛtaṁ yathā
martya-liṅgam adhokṣajam
gopikolūkhale dāmnā
babandha prākṛtaṁ yathā
Synonyma
na — ne; ca — také; antaḥ — vnitřek; na — ani; bahiḥ — vnějšek; yasya — jehož; na — ani; pūrvam — počátek; na — ani; api — vskutku; ca — také; aparam — konec; pūrva-aparam — počátek a konec; bahiḥ ca antaḥ — vnitřek a vnějšek; jagataḥ — celého vesmírného projevu; yaḥ — ten, kdo je; jagat ca yaḥ — a kdo je zcela vším ve stvoření; tam — Jeho; matvā — považující; ātmajam — za svého syna; avyaktam — neprojevené; martya-liṅgam — vypadající jako lidská bytost; adhokṣajam — mimo dosah smyslového vnímání; gopikā — matka Yaśodā; ulūkhale — k hmoždíři; dāmnā — provazem; babandha — přivazovala; prākṛtam yathā — jako se to dělá obyčejnému lidskému dítěti.
Překlad
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nemá počátek ani konec, vnějšek či vnitřek a žádnou přední ani zadní stranu; prostupuje vším. Jelikož nepodléhá času, neplatí pro Něho rozdíl mezi minulostí, přítomností a budoucností; existuje věčně ve své transcendentální podobě. Jelikož je absolutní, mimo jakoukoliv relativitu, nevztahují se na Něho rozdíly mezi příčinou a následkem, i když On sám je příčina i následek všeho. Tato neprojevená osoba, která není vnímatelná smysly, se nyní zjevila jako lidské dítě a matka Yaśodā, která Ji považovala za své obyčejné dítě, Ji přivazovala provazem k dřevěnému hmoždíři.
Význam
V Bhagavad-gītě (10.12) je Kṛṣṇa popsán jako Nejvyšší Brahman (paraṁ brahma paraṁ dhāma). Slovo brahma znamená “největší”. Kṛṣṇa je větší než největší, neboť je neomezený a všeprostupující. Jak by bylo možné někoho všeprostupujícího změřit nebo spoutat? Dále je Kṛṣṇa časovým faktorem. Prostupuje tedy vším nejen v prostoru, ale i v čase. Pro čas máme míry, ale přestože nás omezuje minulost, přítomnost a budoucnost, pro Kṛṣṇu nic takového neplatí. Každou individuální osobu lze změřit, ale Kṛṣṇa již ukázal, že ačkoliv je také individuální, celý vesmírný projev spočívá v Jeho ústech. Ze všech těchto skutečností vyplývá, že Kṛṣṇu není možné změřit. Jak Ho tedy mohla matka Yaśodā chtít změřit a svázat? Musíme učinit závěr, že se to odehrávalo na úrovni čisté transcendentální lásky. Jedině tak to bylo možné.
advaitam acyutam anādim ananta-rūpam
ādyaṁ purāṇa-puruṣaṁ nava-yauvanaṁ ca
vedeṣu durlabham adurlabham ātma-bhaktau
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
ādyaṁ purāṇa-puruṣaṁ nava-yauvanaṁ ca
vedeṣu durlabham adurlabham ātma-bhaktau
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
(Brahma-saṁhitā 5.33)
Vše je jednotné, neboť Kṛṣṇa je svrchovanou příčinou všeho. Kṛṣṇu nelze změřit nebo vypočítat pomocí védského poznání (vedeṣu durlabham). Je dostupný jedině oddaným (adurlabham ātma-bhaktau). Ti s Ním mohou manipulovat, neboť jednají na základě láskyplné služby (bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ). Matka Yaśodā se Ho tedy chystala svázat.