Skip to main content

KAPITOLA DEVÁTÁ

Matka Yaśodā svazuje Pána Kṛṣṇu

Matka Yaśodā dávala Kṛṣṇovi napít mléka z prsu, ale musela přestat, protože si všimla, že mléko na kamnech začíná vřít. Jelikož služebné byly zaměstnány jinými činnostmi, nenechala Kṛṣṇu již více pít a odběhla se postarat o hrnec s přetékajícím mlékem. Kṛṣṇu její chování rozzlobilo a vymyslel způsob, jak rozbít nádobu s jogurtem. Jelikož napáchal takovou spoušť, matka Yaśodā se rozhodla, že Ho sváže. To jsou události popsané v této kapitole.

Jednoho dne, když měly služebné jinou práci, stloukala matka Yaśodā sama jogurt na máslo. Do toho přišel Kṛṣṇa a požádal ji, aby Mu dala napít svého mléka. Matka Yaśodā to samozřejmě ihned udělala, ale pak viděla, že horké mléko na plotně vzkypělo, a proto okamžitě přestala Kṛṣṇu kojit a běžela zajistit, aby nepřeteklo. Kṛṣṇa, který musel přestat sát z matčina prsu, se však velice rozhněval. Vzal kámen, rozbil máselnici a šel do pokoje, kde začal čerstvě stlučené máslo jíst. Když se matka Yaśodā poté, co se postarala o přetékající mléko, vrátila a spatřila rozbitou nádobu, pochopila, že je to Kṛṣṇovo dílo, a hned se Ho vydala hledat. Vešla do pokoje, a tam spatřila Kṛṣṇu, jak stojí na velkém hmoždíři na drcení koření, zvaném ulūkhala. Obrátil ho dnem vzhůru, a tak z nádoby zavěšené u stropu kradl máslo, které rozdával opicím. Jakmile viděl, že přichází matka, začal okamžitě utíkat pryč a matka Yaśodā běžela za Ním. Po uběhnutí určité vzdálenosti se jí Ho podařilo chytit a Kṛṣṇa se kvůli svému přečinu rozplakal. Matka Yaśodā Mu samozřejmě pohrozila, že Ho potrestá, pokud se to bude opakovat, a rozhodla se Ho svázat provazem. Když chtěla udělat uzel, byl provaz, kterým Ho chtěla spoutat, bohužel kratší o šířku dvou prstů. Prodloužila provaz tím, že k němu přivázala jiný, ale pak zjistila, že je zase o dva prsty kratší. Zkoušela to znovu a znovu a pokaždé kousek na šířku dvou prstů chyběl. Velmi se tím unavila, a když Kṛṣṇa viděl, jak je Jeho milující matka vysílená, nechal se od ní spoutat. Nyní k ní byl soucitný a přestal projevovat svou neomezenou moc. Poté, co matka Yaśodā Kṛṣṇu svázala a šla se věnovat jiným domácím povinnostem, Kṛṣṇa zpozoroval dva stromy druhu yamala-arjuna. Těmito stromy byli ve skutečnosti Nalakūvara a Maṇigrīva, dva synové Kuvery, které Nārada Muni odsoudil, aby se stali stromy. Kṛṣṇa ze své milosti začal lézt směrem ke stromům, aby splnil touhu Nārady Muniho.

Verš

śrī-śuka uvāca
ekadā gṛha-dāsīṣu
yaśodā nanda-gehinī
karmāntara-niyuktāsu
nirmamantha svayaṁ dadhi
yāni yānīha gītāni
tad-bāla-caritāni ca
dadhi-nirmanthane kāle
smarantī tāny agāyata

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; ekadā — jednoho dne; gṛha-dāsīṣu — když měly všechny služebné v domácnosti jiné povinnosti; yaśodā — matka Yaśodā; nanda-gehinī — královna Nandy Mahārāje; karma-antara — jinými domácími povinnostmi; niyuktāsu — zaměstnány; nirmamantha — stloukala; svayam — sama; dadhi — jogurt; yāni — všechny takové; yāni — takové; iha — v této souvislosti; gītāni — písně; tat-bāla-caritāni — které popisovaly činnosti jejího dítěte; ca — a; dadhi-nirmanthane — zatímco stloukala jogurt; kāle — v tu dobu; smarantī — vzpomínající; tāni — je všechny (v podobě písní); agāyata — zpívala.

Překlad

Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Jednoho dne, když matka Yaśodā viděla, že jsou všechny služebné zaneprázdněny jinými domácími povinnostmi, začala sama stloukat jogurt. Během stloukání vzpomínala na Kṛṣṇovy dětské činnosti. Skládala si o nich vlastní písně a těšila se tím, že si o všech Jeho činnostech zpívala.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura na základě citátu z Vaiṣṇava-toṣaṇī od Śrīly Sanātany Gosvāmīho říká, že k události, kdy Kṛṣṇa rozbil nádobu s jogurtem a matka Yaśodā Ho svázala, došlo na den Dīpāvalī neboli Dīpa-mālikā. V Indii, zvláště v Bombaji, se tento svátek v měsíci Kārtiku slaví dodnes, a to obvykle velmi honosně, s ohňostroji a mnoha světly. Je třeba vědět, že ze všech krav Nandy Mahārāje jich několik, jež patřily matce Yaśodě, spásalo pouze trávu tak chutnou, že se to odráželo i na chuti jejich mléka. Matka Yaśodā chtěla nashromáždit mléko právě od nich, proměnit ho v jogurt, a ten pak osobně stlouci v máslo, protože si myslela, že malý Kṛṣṇa chodí do domů sousedních gopů a gopī krást máslo z toho důvodu, že Mu nechutná mléko a jogurt připravené obyčejným způsobem.

Během stloukání másla si matka Yaśodā zpívala o Kṛṣṇových dětských činnostech. Dříve bývalo zvykem, že když chtěl někdo na něco neustále vzpomínat, proměnil to v báseň nebo si ji nechal složit od profesionálního básníka. Je vidět, že matka Yaśodā nechtěla na Kṛṣṇovy činnosti nikdy zapomenout. Proto zbásnila všechny Kṛṣṇovy dětské skutky, jako bylo zabití Pūtany, Aghāsury, Śakaṭāsury a Tṛṇāvarty, a když stloukala máslo, zpívala si o nich ve verších. Tak má jednat ten, kdo si chce být vědom Kṛṣṇy dvacet čtyři hodin denně. Tato událost ukazuje, jak si byla matka Yaśodā vědomá Kṛṣṇy. Pro udržení vědomí Kṛṣṇy musíme následovat osoby, jako je ona.

Verš

kṣaumaṁ vāsaḥ pṛthu-kaṭi-taṭe bibhratī sūtra-naddhaṁ
putra-sneha-snuta-kuca-yugaṁ jāta-kampaṁ ca subhrūḥ
rajjv-ākarṣa-śrama-bhuja-calat-kaṅkaṇau kuṇḍale ca
svinnaṁ vaktraṁ kabara-vigalan-mālatī nirmamantha

Synonyma

kṣaumam — šafránová barva smíšená se žlutou; vāsaḥ — matka Yaśodā měla na sobě takové sárí; pṛthu-kaṭi-taṭe — obepínající její široké boky; bibhratī — třesoucí se; sūtra-naddham — převázané pásem; putra-sneha-snuta — z její intenzivní láskou k dítěti zvlhly mlékem; kuca-yugam — bradavky jejích prsou; jāta-kampam ca — jak se ladně pohybovaly a chvěly; su-bhrūḥ — která měla nádherné obočí; rajju-ākarṣa — taháním za provaz od tlouku; śrama — vzhledem k námaze; bhuja — na jejíchž rukách; calat-kaṅkaṇau — pohybovaly se dva náramky; kuṇḍale — dvě náušnice; ca — také; svinnam — její vlasy byly černé jako mrak, takže z ní pot kapal jako déšť; vaktram — po celém obličeji; kabara-vigalat-mālatī — a květy mālatī jí padaly z vlasů; nirmamantha — takto matka Yaśodā stloukala máslo.

Překlad

Matka Yaśodā, oblečená v šafránově-žlutém sárí s pásem obepínajícím její kypré boky, tahala za provaz od tlouku a značně se přitom namáhala. Náramky a náušnice se jí houpaly a zvonily a celé její tělo se třáslo. Z intenzivní lásky ke svému dítěti měla ňadra vlhká od mléka. Její tvář s nádherným obočím smáčel pot a květy mālatī jí padaly z vlasů.

Význam

Každý, kdo si chce být vědom Kṛṣṇy v mateřské či rodičovské náladě, by měl rozjímat o tělesných rysech matky Yaśody. Ne že by si měl přát být jako ona, neboť to je māyāvāda. Ať už ve vztahu rodičovské náklonnosti, milostné lásky, přátelství nebo služebnictví-vždy musíme kráčet ve stopách obyvatel Vṛndāvanu, a ne se snažit být jako oni. Proto je zde tento popis. Pokročilí oddaní ho musí uchovávat ve svém srdci a neustále meditovat o vzhledu matky Yaśody-jak byla oblečená, jak pracovala a potila se, jak měla krásně vpletené květy do vlasů a tak dále. Oddaný by měl využít celého popisu, který je zde, aby myslel na to, jak je matka Yaśodā pohroužená v mateřské náklonnosti ke Kṛṣṇovi.

Verš

tāṁ stanya-kāma āsādya
mathnantīṁ jananīṁ hariḥ
gṛhītvā dadhi-manthānaṁ
nyaṣedhat prītim āvahan

Synonyma

tām — k matce Yaśodě; stanya-kāmaḥ — Kṛṣṇa, který chtěl pít mléko z jejího prsu; āsādya — poté, co se před ní objevil; mathnantīm — když stloukala máslo; jananīm — k matce; hariḥ — Kṛṣṇa; gṛhītvā — chytil; dadhi-manthānam — tlouk; nyaṣedhat — znemožnil; prītim āvahan — vytvářející situaci plnou lásky a náklonnosti.

Překlad

Když matka Yaśodā stloukala máslo, objevil se před ní Pán Kṛṣṇa s touhou pít mléko z jejího prsu, a aby zvětšil její transcendentální potěšení, chytil tlouk a nedovolil jí pokračovat.

Význam

Kṛṣṇa spal v pokoji, a jakmile vstal, dostal hlad a šel za svou matkou. S touhou zabránit jí ve stloukání a napít se mléka z jejích prsou jí znemožnil pohybovat tloukem.

Verš

tam aṅkam ārūḍham apāyayat stanaṁ
sneha-snutaṁ sa-smitam īkṣatī mukham
atṛptam utsṛjya javena sā yayāv
utsicyamāne payasi tv adhiśrite

Synonyma

tam — Kṛṣṇovi; aṅkam ārūḍham — s láskou Mu dovolila posadit se na její klín; apāyayat — nechala pít; stanam — z jejího prsu; sneha-snutam — z něhož intenzivní láskou vytékalo mléko; sa-smitam īkṣatī mukham — matka Yaśodā se usmívala a pozorovala Kṛṣṇův usměvavý obličej; atṛptam — Kṛṣṇu, který ještě nebyl pitím mléka zcela uspokojen; utsṛjya — odložila; javena — ve spěchu; — matka Yaśodā; yayau — opustila to místo; utsicyamāne payasi — neboť viděla, že mléko přetéká; tu — ale; adhiśrite — v hrnci na plotně.

Překlad

Matka Yaśodā pak Kṛṣṇu objala, nechala Ho sednout si na její klín a zahleděla se do Jeho tváře s hlubokou náklonností. Kvůli její intenzivní lásce jí z prsu vytékalo mléko. Když ale viděla, že hrnec s mlékem na kamnech přetéká, ihned svého syna opustila, aby se postarala o kypící mléko, i když dítě ještě nebylo pitím mléka z matčina prsu uspokojené.

Význam

Vše, co se v domácnosti matky Yaśody dělo, bylo určeno pro Kṛṣṇu. Přestože Kṛṣṇa pil její mateřské mléko, když viděla, že hrnec s mlékem v kuchyni přetéká, ihned s tím musela něco udělat, a proto svého syna opustila. Ten se však rozzlobil, jelikož se ještě dosyta nenapil jejího mateřského mléka. Někdy se člověk musí postarat o více než jeden aspekt důležitého jednání sledujícího stejný cíl. Ze strany matky Yaśody tedy nebylo neoprávněné, že svého syna opustila, aby se věnovala přetékajícímu mléku. Na úrovni lásky a náklonnosti je povinností oddaného udělat jednu věc dříve a další věci potom. Správnou intuici, jak to provést, dává Kṛṣṇa.

teṣāṁ satata-yuktānāṁ
bhajatāṁ prīti-pūrvakam
dadāmi buddhi-yogaṁ taṁ
yena mām upayānti te

Ve vědomí Kṛṣṇy je vše dynamické. Kṛṣṇa oddaného při rozhodování, co udělat jako první a co později, vede na úrovni absolutní pravdy.

Verš

sañjāta-kopaḥ sphuritāruṇādharaṁ
sandaśya dadbhir dadhi-mantha-bhājanam
bhittvā mṛṣāśrur dṛṣad-aśmanā raho
jaghāsa haiyaṅgavam antaraṁ gataḥ

Synonyma

sañjāta-kopaḥ — tím pádem, jelikož se Kṛṣṇa velice hněval; sphurita-aruṇa-adharam — našpulené narudlé rty; sandaśya — kousající; dadbhiḥ — svými zuby; dadhi-mantha-bhājanam — nádobu, v níž byl stloukán jogurt; bhittvā — poté, co rozbil; mṛṣā-aśruḥ — s falešnými slzami v očích; dṛṣat-aśmanā — kamenem; rahaḥ — v ústraní; jaghāsa — začal jíst; haiyaṅgavam — čerstvě stlučené máslo; antaram — v místnosti; gataḥ — poté, co odešel.

Překlad

Kṛṣṇa se velice hněval. Zatínal zuby do svých narudlých rtů a s falešnými slzami v očích rozbil kamenem nádobu s jogurtem. Pak vešel do místnosti a v ústraní začal pojídat čerstvě stlučené máslo.

Význam

Když se dítě rozhněvá, je přirozené, že může začít naříkat s falešnými slzami v očích. To udělal Kṛṣṇa. Skousl své narudlé rty, kamenem rozbil nádobu a vešel do pokoje, kde začal čerstvě stlučené máslo jíst.

Verš

uttārya gopī suśṛtaṁ payaḥ punaḥ
praviśya saṁdṛśya ca dadhy-amatrakam
bhagnaṁ vilokya sva-sutasya karma taj
jahāsa taṁ cāpi na tatra paśyatī

Synonyma

uttārya — odstavující z kamen; gopī — matka Yaśodā; su-śṛtam — velice horké; payaḥ — mléko; punaḥ — znovu; praviśya — přišla na místo stloukání; sandṛśya — když viděla; ca — také; dadhi-amatrakam — nádobu obsahující jogurt; bhagnam — rozbitou; vilokya — když toto viděla; sva-sutasya — jejího dítěte; karma — práce; tat — to; jahāsa — usmála se; tam ca — Kṛṣṇu také; api — zároveň; na — ne; tatra — tam; paśyatī — nacházející.

Překlad

Matka Yaśodā odstavila horké mléko z plotny a vrátila se na místo stloukání. Když viděla, že nádoba s jogurtem je rozbitá a že Kṛṣṇa tam není, došla k závěru, že rozbití máselnice byla Jeho práce.

Význam

Když Yaśodā viděla, že nádoba je rozbitá a Kṛṣṇa nikde není, s jistotou usoudila, že rozbití nádoby byla Kṛṣṇova práce. O tom nebylo pochyb.

Verš

ulūkhalāṅghrer upari vyavasthitaṁ
markāya kāmaṁ dadataṁ śici sthitam
haiyaṅgavaṁ caurya-viśaṅkitekṣaṇaṁ
nirīkṣya paścāt sutam āgamac chanaiḥ

Synonyma

ulūkhala-aṅghreḥ — hmoždíře, ve kterém se drtilo koření a který byl postavený dnem vzhůru; upari — na vrchu; vyavasthitam — Kṛṣṇa seděl; markāya — opici; kāmam — pro své uspokojení; dadatam — rozdával příděly; śici sthitam — umístěné v nádobě na máslo zavěšené u stropu; haiyaṅgavam — máslo a jiné mléčné výrobky; caurya-viśaṅkita — jelikož kradl, rozhlížely se úzkostlivě na všechny strany; īkṣaṇam — jehož oči; nirīkṣya — když to viděla; paścāt — zezadu; sutam — ke svému synovi; āgamat — přiblížila se; śanaiḥ — velmi pomalu, opatrně.

Překlad

Kṛṣṇa v tu dobu seděl na dřevěném hmoždíři na drcení koření, převráceném dnem vzhůru, a pro zábavu rozdával mléčné výrobky, jako je jogurt a máslo, opicím. Jelikož kradl, s velkou úzkostí se rozhlížel kolem sebe, neboť tušil, že by Ho matka mohla potrestat. Když Ho matka Yaśodā zahlédla, opatrně se k Němu zezadu přiblížila.

Význam

Matka Yaśodā byla schopná Kṛṣṇu vystopovat podle otisků od másla z Jeho chodidel. Viděla, že krade máslo, a proto se usmívala. Mezitím také do pokoje vlétly a opět z něho se strachem vylétly vrány. Tak matka Yaśodā našla Kṛṣṇu kradoucího máslo a úzkostlivě se rozhlížejícího kolem sebe.

Verš

tām ātta-yaṣṭiṁ prasamīkṣya satvaras
tato ’varuhyāpasasāra bhītavat
gopy anvadhāvan na yam āpa yogināṁ
kṣamaṁ praveṣṭuṁ tapaseritaṁ manaḥ

Synonyma

tām — matku Yaśodu; ātta-yaṣṭim — držící v ruce proutek; prasamīkṣya — Kṛṣṇa, jenž ji uviděl v této náladě; satvaraḥ — velmi rychle; tataḥ — odtamtud; avaruhya — poté, co slezl; apasasāra — začal utíkat; bhīta-vat — jako kdyby se velice bál; gopī — matka Yaśodā; anvadhāvat — začala Ho pronásledovat; na — ne; yam — jehož; āpa — nedokázali dosáhnout; yoginām — velkých yogīnů, mystiků; kṣamam — kteří by k Němu mohli dospět; praveṣṭum — snažící se vstoupit do záře Brahmanu nebo do Paramātmy; tapasā — tvrdou askezí; īritam — snažící se dosáhnout tohoto cíle; manaḥ — meditací.

Překlad

Když Pán Śrī Kṛṣṇa zpozoroval svou matku s proutkem v ruce, velice rychle slezl z hmoždíře a začal utíkat, jako kdyby se bál. I když se Ho yogīni snaží meditací zmocnit jako Paramātmy s touhou vstoupit prostřednictvím náročné askeze do Pánovy záře, nejsou schopni Ho dosáhnout. Ale matka Yaśodā, která tutéž Osobnost Božství, Kṛṣṇu, považovala za svého syna, se za Ním rozběhla, aby Ho chytila.

Význam

Yogīni neboli mystici chtějí polapit Kṛṣṇu v podobě Paramātmy a snaží se k Němu přiblížit pomocí tvrdé askeze, ale bez úspěchu. Zde však vidíme, že Kṛṣṇa brzy padne do rukou Yaśody a strachy utíká pryč. To ukazuje rozdíl mezi bhaktou a yogīnem. Yogīni ke Kṛṣṇovi nemohou dospět, ale čistí oddaní, jako je matka Yaśodā, se Ho již zmocnili. Kṛṣṇa se dokonce bál Yaśodina proutku. O tom se ve svých modlitbách zmínila královna Kuntī: bhaya-bhāvanayā sthitasya (Bhāg. 1.8.31). Kṛṣṇa se bojí matky Yaśody a yogīni se bojí Kṛṣṇy. Yogīni se ke Kṛṣṇovi snaží dospět pomocí jñāna-yogy a jiných druhů yogy, ale jsou neúspěšní. Zato matka Yaśodā byla sice obyčejná žena, ale jak je v tomto verši jasně popsáno, Kṛṣṇa se jí bál.

Verš

anvañcamānā jananī bṛhac-calac-
chroṇī-bharākrānta-gatiḥ sumadhyamā
javena visraṁsita-keśa-bandhana-
cyuta-prasūnānugatiḥ parāmṛśat

Synonyma

anvañcamānā — rychle běžící za Kṛṣṇou; jananī — matka Yaśodā; bṛhat-calat-śroṇī-bhara-ākrānta-gatiḥ — přetížený vahou jejích velkých prsou, unavila se a musela zpomalit; su-madhyamā — jelikož její útlý pás; javena — jelikož utíkala velice rychle; visraṁsita-keśa-bandhana — z jejího účesu, který se uvolnil; cyuta-prasūna-anugatiḥ — byla následována květy, které za ní padaly; parāmṛśat — nakonec se jí Kṛṣṇu podařilo chytit.

Překlad

Když matka Yaśodā běžela za Kṛṣṇou, její útlý pás byl přetížený váhou jejích těžkých prsou, a proto musela přirozeně zpomalit. Jelikož pronásledovala Kṛṣṇu velice rychle, vlasy se jí uvolnily a padaly za ní květy, které v nich měla připevněné. Přesto se jí podařilo svého syna Kṛṣṇu chytit.

Význam

Yogīni se nedokáží Kṛṣṇy zmocnit ani pomocí náročné askeze, ale matka Yaśodā Ho nakonec přes všechny překážky bez potíží chytila. To je rozdíl mezi yogīnem a bhaktou. Yogīni nemohou vstoupit ani do Kṛṣṇovy záře. Yasya prabhā prabhavato jagad-aṇḍa-koṭi-koṭiṣu (Brahma-saṁhitā 5.40). V této záři spočívají milióny vesmírů, ale yogīni a jñānī do ní nemohou vstoupit ani po mnoha letech askeze, zatímco bhaktové se mohou Kṛṣṇy zmocnit pouhou láskou a náklonností. To je příklad, který zde ukázala matka Yaśodā. Proto Kṛṣṇa potvrzuje, že pokud Ho chce někdo chytit, musí začít s oddanou službou.

bhaktyā mām abhijānāti
yāvān yaś cāsmi tattvataḥ
tato māṁ tattvato jñātvā
viśate tad-anantaram

Bhaktové snadno vstoupí i na Kṛṣṇovu planetu, ale méně inteligentní yogīni a jñānī se budou pomocí své meditace za Kṛṣṇou stále jen honit. Dokonce i když se dostanou do Kṛṣṇovy záře, poklesnou.

Verš

kṛtāgasaṁ taṁ prarudantam akṣiṇī
kaṣantam añjan-maṣiṇī sva-pāṇinā
udvīkṣamāṇaṁ bhaya-vihvalekṣaṇaṁ
haste gṛhītvā bhiṣayanty avāgurat

Synonyma

kṛta-āgasam — který dělal, co neměl; tam — Kṛṣṇovi; prarudantam — jemuž bylo do pláče; akṣiṇī — své oči; kaṣantam — mnoucí si; añjat-maṣiṇī — z jehož očí se černé líčidlo slzami rozmazalo po celém obličeji; sva-pāṇinā — vlastní rukou; udvīkṣamāṇam — jehož matka Yaśodā viděla v tomto stavu; bhaya-vihvala-īkṣaṇam — jenž měl v očích zoufalý pohled vyvolaný strachem ze své matky; haste — za ruku; gṛhītvā — poté, co Ho chytila; bhiṣayantī — matka Yaśodā Mu hrozila; avāgurat — a tak Ho velice mírně pokárala.

Překlad

Poté, co matka Yaśodā Kṛṣṇu dostihla, dostal ještě větší strach a přiznal, že dělal, co neměl. Když se na Něho dívala, viděla, že pláče. Slzy se mísily s černým líčidlem kolem Jeho očí, a jak si mnul oči rukama, rozmazal si ho po celém obličeji. Matka Yaśodā chytila svého nádherného syna za ruku a začala Ho mírně kárat.

Význam

Z těchto příkladů, jak spolu matka Yaśodā a Kṛṣṇa jednali, je zřejmé, jak vznešené je postavení čistého oddaného, který s láskou slouží Pánu. Yogīni, jñānī, karmī a védántisté se ke Kṛṣṇovi nemohou ani přiblížit; zůstávají Mu velice vzdálení a snaží se vstoupit do záře vycházející z Jeho těla, i když ani toho nejsou schopni. Velcí polobozi, jako je Pán Brahmā a Pán Śiva, Pána neustále uctívají meditací a službou. Dokonce i mocný vládce Yamarāja se Kṛṣṇy bojí. Proto-jak se dozvídáme v příběhu o Ajāmilovi-nařídil svým služebníkům, aby se k oddaným ani nepřibližovali, natož pak aby je brali do zajetí. To znamená, že i Yamarāja se bojí Kṛṣṇy a Jeho oddaných. Tentýž Kṛṣṇa však přesto natolik závisel na matce Yaśodě, že když Mu jen pohrozila proutkem, přiznal se, že dělal, co neměl, a začal plakat jako obyčejné dítě. Matka Yaśodā samozřejmě nechtěla své milované dítě příliš trestat, a proto okamžitě proutek zahodila a pouze Kṛṣṇu vyhubovala: “Nyní Tě svážu, abys už nedělal další neplechu. Nějaký čas si teď nebudeš moci ani hrát se svými kamarády.” To ukazuje postavení čistého oddaného oproti jiným, jako jsou jñānī, yogīni a zastánci védských obřadů, ve vztahu k transcendentální povaze Absolutní Pravdy.

Verš

tyaktvā yaṣṭiṁ sutaṁ bhītaṁ
vijñāyārbhaka-vatsalā
iyeṣa kila taṁ baddhuṁ
dāmnātad-vīrya-kovidā

Synonyma

tyaktvā — zahodila; yaṣṭim — proutek, který držela; sutam — svého syna; bhītam — když zvážila, jak se její syn nesmírně bojí; vijñāya — chápající; arbhaka-vatsalā — Kṛṣṇova milující matka; iyeṣa — přála si; kila — jistě; tam — Kṛṣṇu; baddhum — svázat; dāmnā — provazem; a-tat-vīrya-kovidā — bez poznání o svrchovaně mocné Osobnosti Božství (díky intenzivní lásce ke Kṛṣṇovi).

Překlad

Matka Yaśodā byla neustále zaplavena intenzivní láskou ke Kṛṣṇovi, aniž by věděla, kdo Kṛṣṇa je nebo jak je mocný. Díky mateřské náklonnosti, kterou k Němu cítila, ji nikdy ani nezajímalo, kdo vlastně je. Když tedy viděla, že se její syn začal příliš bát, zahodila proutek a rozhodla se Ho svázat, aby již nepáchal žádné další darebnosti.

Význam

Matka Yaśodā chtěla Kṛṣṇu spoutat ne proto, aby Ho potrestala, ale protože si myslela, že je příliš neposedný a mohl by ve strachu utéci z domu. To by vyvolalo další rozruch. Ve své bezvýhradné lásce Mu v tom chtěla zabránit, a proto se Ho rozhodla svázat provazem. Chtěla, aby si Kṛṣṇa zapamatoval, že když se bojí pouhého pohledu na její proutek, neměl by dělat takové nezbednosti, jako je rozbíjení nádob s jogurtem a máslem a rozdávání jejich obsahu opicím. Matku Yaśodu nezajímalo, kdo Kṛṣṇa je a jak Jeho moc sahá všude. To je příklad čisté lásky ke Kṛṣṇovi.

Verš

na cāntar na bahir yasya
na pūrvaṁ nāpi cāparam
pūrvāparaṁ bahiś cāntar
jagato yo jagac ca yaḥ
taṁ matvātmajam avyaktam
martya-liṅgam adhokṣajam
gopikolūkhale dāmnā
babandha prākṛtaṁ yathā

Synonyma

na — ne; ca — také; antaḥ — vnitřek; na — ani; bahiḥ — vnějšek; yasya — jehož; na — ani; pūrvam — počátek; na — ani; api — vskutku; ca — také; aparam — konec; pūrva-aparam — počátek a konec; bahiḥ ca antaḥ — vnitřek a vnějšek; jagataḥ — celého vesmírného projevu; yaḥ — ten, kdo je; jagat ca yaḥ — a kdo je zcela vším ve stvoření; tam — Jeho; matvā — považující; ātmajam — za svého syna; avyaktam — neprojevené; martya-liṅgam — vypadající jako lidská bytost; adhokṣajam — mimo dosah smyslového vnímání; gopikā — matka Yaśodā; ulūkhale — k hmoždíři; dāmnā — provazem; babandha — přivazovala; prākṛtam yathā — jako se to dělá obyčejnému lidskému dítěti.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nemá počátek ani konec, vnějšek či vnitřek a žádnou přední ani zadní stranu; prostupuje vším. Jelikož nepodléhá času, neplatí pro Něho rozdíl mezi minulostí, přítomností a budoucností; existuje věčně ve své transcendentální podobě. Jelikož je absolutní, mimo jakoukoliv relativitu, nevztahují se na Něho rozdíly mezi příčinou a následkem, i když On sám je příčina i následek všeho. Tato neprojevená osoba, která není vnímatelná smysly, se nyní zjevila jako lidské dítě a matka Yaśodā, která Ji považovala za své obyčejné dítě, Ji přivazovala provazem k dřevěnému hmoždíři.

Význam

V Bhagavad-gītě (10.12) je Kṛṣṇa popsán jako Nejvyšší Brahman (paraṁ brahma paraṁ dhāma). Slovo brahma znamená “největší”. Kṛṣṇa je větší než největší, neboť je neomezený a všeprostupující. Jak by bylo možné někoho všeprostupujícího změřit nebo spoutat? Dále je Kṛṣṇa časovým faktorem. Prostupuje tedy vším nejen v prostoru, ale i v čase. Pro čas máme míry, ale přestože nás omezuje minulost, přítomnost a budoucnost, pro Kṛṣṇu nic takového neplatí. Každou individuální osobu lze změřit, ale Kṛṣṇa již ukázal, že ačkoliv je také individuální, celý vesmírný projev spočívá v Jeho ústech. Ze všech těchto skutečností vyplývá, že Kṛṣṇu není možné změřit. Jak Ho tedy mohla matka Yaśodā chtít změřit a svázat? Musíme učinit závěr, že se to odehrávalo na úrovni čisté transcendentální lásky. Jedině tak to bylo možné.

advaitam acyutam anādim ananta-rūpam
ādyaṁ purāṇa-puruṣaṁ nava-yauvanaṁ ca
vedeṣu durlabham adurlabham ātma-bhaktau
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

(Brahma-saṁhitā 5.33)

Vše je jednotné, neboť Kṛṣṇa je svrchovanou příčinou všeho. Kṛṣṇu nelze změřit nebo vypočítat pomocí védského poznání (vedeṣu durlabham). Je dostupný jedině oddaným (adurlabham ātma-bhaktau). Ti s Ním mohou manipulovat, neboť jednají na základě láskyplné služby (bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ). Matka Yaśodā se Ho tedy chystala svázat.

Verš

tad dāma badhyamānasya
svārbhakasya kṛtāgasaḥ
dvy-aṅgulonam abhūt tena
sandadhe ’nyac ca gopikā

Synonyma

tat dāma — ten provaz; badhyamānasya — jehož matka Yaśodā svazovala; sva-arbhakasya — jejího vlastního syna; kṛta-āgasaḥ — který zlobil; dvi-aṅgula — o šířku dvou prstů; ūnam — krátký; abhūt — stal se; tena — s tím provazem; sandadhe — spojila; anyat ca — jiný provaz; gopikā — matka Yaśodā.

Překlad

Když se matka Yaśodā snažila své zlobivé dítě svázat, viděla, že její provaz je o šířku dvou prstů krátký. Přinesla tedy jiný kus provazu, aby ho navázala.

Význam

Zde je první fáze toho, jak Kṛṣṇa ukazoval svou neomezenou moc matce Yaśodě, která se Ho snažila spoutat-provaz byl příliš krátký. Pán již projevil svou nekonečnou sílu tím, že zabil Pūtanu, Śakatāsuru a Tṛṇāvartu, a nyní předvádí matce Yaśodě další vibhūti neboli ukázku své síly. Přál si dát najevo: “Nemůžeš Mě spoutat, dokud sám nebudu chtít.” Proto mohla matka Yaśodā ve své snaze o svázání Kṛṣṇy přidávat jeden provaz za druhým, ale její úsilí skončilo vždy nezdarem. Jakmile však Kṛṣṇa svolil, povedlo se jí to. Jinými slovy-oddaný musí mít ke Kṛṣṇovi vztah transcendentální lásky, ale to neznamená, že může Kṛṣṇu ovládat. Kṛṣṇa udělá všechno sám, když je spokojený s oddanou službou. Sevonmukhe hi jihvādau svayam eva sphuraty adaḥ. S tím, jak oddaný dělá pokrok ve své službě, Kṛṣṇa mu vyjevuje více a více. Jihvādau-tato služba začíná jazykem, zpíváním a jedením Kṛṣṇova prasādam.

ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ

(Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)

Verš

yadāsīt tad api nyūnaṁ
tenānyad api sandadhe
tad api dvy-aṅgulaṁ nyūnaṁ
yad yad ādatta bandhanam

Synonyma

yadā — když; āsīt — stal se; tat api — dokonce i nový provaz, který byl navázán; nyūnam — stále krátký; tena — potom, s tímto druhým provazem; anyat api — ještě jiný provaz; sandadhe — spojila; tat api — ten také; dvi-aṅgulam — o dva prsty; nyūnam — zůstával krátký; yat yat ādatta — tak to bylo vždy, s každým provazem, který přidala; bandhanam — aby spoutala Kṛṣṇu.

Překlad

Nový provaz byl také o dva prsty kratší a dva prsty chyběly i po přidání dalšího provazu. Ať přidala provazů sebevíc, stále to nestačilo; s tím, že byly pokaždé krátké, se nedalo nic udělat.

Verš

evaṁ sva-geha-dāmāni
yaśodā sandadhaty api
gopīnāṁ susmayantīnāṁ
smayantī vismitābhavat

Synonyma

evam — takto; sva-geha-dāmāni — všechny provazy, které byly v domácnosti; yaśodā — matka Yaśodā; sandadhati api — ačkoliv postupně navázala; gopīnām — když všechny ostatní starší gopī, přítelkyně matky Yaśody; su-smayantīnām — všechny se tím bavily; smayantī — matka Yaśodā se také smála; vismitā abhavat — byly ohromené.

Překlad

Tak matka Yaśodā svázala všechny provazy, které měla v domácnosti, ale svázat Kṛṣṇu se jí přesto nepodařilo. Její přítelkyně, starší gopī ze sousedství, se smály a bavily se tím. I matka Yaśodā se usmívala, přestože se tolik namáhala. Všechny byly ohromené.

Význam

Tato událost byla skutečně úžasná, protože Kṛṣṇa byl jen dítě s malýma ručkama. Na Jeho svázání by musel stačit provaz dlouhý ani ne půl metru. Všechny provazy v domě musely být dohromady dlouhé stovky metrů, ale přesto Ho nebylo možné spoutat, protože i po navázání byly stále krátké. Matka Yaśodā a její přítelkyně gopī přirozeně uvažovaly: “Jak je to možné?” Všechny se při pohledu na tuto komickou příhodu smály. První provaz byl krátký o šířku dvou prstů a poté, co k němu byl přidán další provaz, stále dva prsty chyběly. Kdyby se sečetlo, oč byly krátké všechny provazy dohromady, muselo by to činit šířku stovek prstů. To bylo jistě důvodem k údivu. Byl to další případ, kdy Kṛṣṇa své matce a jejím přítelkyním ukázal svou nepochopitelnou moc.

Verš

sva-mātuḥ svinna-gātrāyā
visrasta-kabara-srajaḥ
dṛṣṭvā pariśramaṁ kṛṣṇaḥ
kṛpayāsīt sva-bandhane

Synonyma

sva-mātuḥ — své matky (Kṛṣṇovy matky, Yaśodādevī); svinna-gātrāyāḥ — když Kṛṣṇa viděl, že se Jeho matka marnou prací potí po celém těle; visrasta — padaly; kabara — z jejích vlasů; srajaḥ — jejíž květy; dṛṣṭvā — když viděl stav své matky; pariśramam — chápal, že už je přepracovaná a unavená; kṛṣṇaḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; kṛpayā — ze své bezpříčinné milosti ke své oddané a matce; āsīt — souhlasil; sva-bandhane — se svým spoutáním.

Překlad

Celé tělo matky Yaśody kvůli její těžké práci zalil pot a květy i ozdobný hřeben jí vypadávaly z vlasů. Když malý Kṛṣṇa viděl svou matku tak unavenou, slitoval se nad ní a nechal se od ní svázat.

Význam

Když matka Yaśodā a ostatní ženy nakonec viděly, že Kṛṣṇu nelze svázat ani všemi provazy v domě-přestože je zároveň ozdoben mnoha náramky a jinými šperky z drahokamů-došly k závěru, že Kṛṣṇa má takové štěstí, že Ho není možné spoutat žádným hmotným způsobem. S představou, že Ho spoutají, se tedy rozloučily. Kṛṣṇa však někdy při soutěžení se svými oddanými přistoupí na to, že bude poražen. Byla proto povolána Kṛṣṇova vnitřní energie yogamāyā a Kṛṣṇa se nechal od matky Yaśody svázat.

Verš

evaṁ sandarśitā hy aṅga
hariṇā bhṛtya-vaśyatā
sva-vaśenāpi kṛṣṇena
yasyedaṁ seśvaraṁ vaśe

Synonyma

evam — takto; sandarśitā — byl projeven; hi — vskutku; aṅga — ó Mahārāji Parīkṣite; hariṇā — Nejvyšším Pánem, Osobností Božství; bhṛtya-vaśyatā — Jeho transcendentální vlastnost, že se podřizuje svému služebníkovi či oddanému; sva-vaśena — jenž podléhá pouze sám sobě; api — jistě; kṛṣṇena — Kṛṣṇou; yasya — jehož; idam — celý vesmír; sa-īśvaram — s mocnými polobohy, jako je Pán Śiva a Pán Brahmā; vaśe — pod vládou.

Překlad

Ó Mahārāji Parīkṣite, celý tento vesmír se svými vznešenými polobohy, jako je Pán Śiva, Pán Brahmā či Pán Indra, podléhá Nejvyšší Osobnosti Božství. Přesto má Nejvyšší Pán jeden zvláštní transcendentální rys-že se podřizuje svým oddaným. To Kṛṣṇa v této zábavě předvedl.

Význam

Této Kṛṣṇově zábavě je velmi těžké porozumět, ale oddaní ji chápou. Je tedy řečeno: darśayaṁs tad-vidāṁ loka ātmano bhṛtya-vaśyatām (Bhāg. 10.11.9)-Pán projevuje svoji transcendentální vlastnost, že se podrobuje svým oddaným. Brahma-saṁhitā (5.35) uvádí:

eko 'py asau racayituṁ jagad-aṇḍa-koṭiṁ
yac-chaktir asti jagad-aṇḍa-cayā yad antaḥ
aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-sthaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Svou jedinou úplnou částí zvanou Paramātmā Pán ovládá nespočetně mnoho vesmírů se všemi jejich polobohy, ale přesto se nechává ovládat oddaným. V Upaniṣadách je řečeno, že Nejvyšší Osobnost Božství dovede běžet rychleji než mysl, ale zde vidíme, že i když chtěl Kṛṣṇa své matce utéci, nakonec prohrál a matka Yaśodā Ho chytila. Lakṣmī-sahasra-śata-sambhrama-sevyamānam-Kṛṣṇovi slouží tisíce bohyní štěstí, ale On přesto krade máslo jako nějaký chudák. Yamarāja, který vládne všem živým bytostem, se bojí Kṛṣṇova rozkazu, ale Kṛṣṇa má strach z proutku své matky. Neoddaný těmto protikladům nemůže rozumět, ale oddaný ví, jak mocná je čistá oddaná služba Kṛṣṇovi; je tak mocná, že čistý oddaný může Kṛṣṇu ovládat. Toto bhṛtya-vaśyatā neznamená, že Pán je ovládán svým služebníkem-znamená to, že je ovládán jeho čistou láskou. V Bhagavad-gītě (1.21) je uvedeno, že se Kṛṣṇa stal Arjunovým vozatajem. Arjuna Mu nařídil: senayor ubhayor madhye rathaṁ sthāpaya me 'cyuta-“Můj milý Kṛṣṇo, přistoupil jsi na to, že budeš mým vozatajem a budeš plnit mé pokyny. Zavez tedy můj vůz mezi obě vojska.” Kṛṣṇa tento rozkaz okamžitě vykonal, a proto by někdo mohl namítat, že také není nezávislý. To je však ajñāna, nevědomost. Kṛṣṇa je vždy zcela nezávislý, a když se podřizuje svým oddaným, je to projev ānanda-cinmaya-rasy, nálady transcendentálních vlastností, která zvětšuje Jeho transcendentální potěšení. Každý Kṛṣṇu uctívá jako Nejvyšší Osobnost Božství, a Kṛṣṇa si proto někdy přeje být někým ovládán. Touto osobou nemůže být nikdo jiný než čistý oddaný.

Verš

nemaṁ viriñco na bhavo
na śrīr apy aṅga-saṁśrayā
prasādaṁ lebhire gopī
yat tat prāpa vimuktidāt

Synonyma

na — ne; imam — toto vznešené postavení; viriñcaḥ — Pán Brahmā; na — ani; bhavaḥ — Pán Śiva; na — ani; śrīḥ — bohyně štěstí; api — zajisté; aṅga-saṁśrayā — i když je vždy lepší polovinou Nejvyšší Osobnosti Božství; prasādam — milost; lebhire — získali; gopī — matka Yaśodā; yat tat — jako ta, kterou; prāpa — získala; vimukti-dāt — od Kṛṣṇy, jenž vysvobozuje z hmotného světa.

Překlad

Ani Pán Brahmā, ani Pán Śiva, a dokonce ani bohyně štěstí, která je vždy lepší polovinou Nejvyšší Osobnosti Božství, nemůže od Nejvyššího Pána, jenž vysvobozuje z hmotného světa, dostat takovou milost jako matka Yaśodā.

Význam

Toto je srovnání matky Yaśody s jinými oddanými Pána. V Caitanya-caritāmṛtě (Ādi 5.142) je uvedeno: ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya-jediným svrchovaným pánem je Kṛṣṇa a všichni ostatní jsou Jeho služebníci. Kṛṣṇa má transcendentální vlastnost bhṛtya-vaśyatā-podřizuje se svému služebníkovi (bhṛtya). A přestože je každý bhṛtya a Kṛṣṇa má tu vlastnost, že se podřizuje svým služebníkům, postavení matky Yaśody je nejvznešenější. Pán Brahmā je bhṛtya, Kṛṣṇův služebník, a je ādi-kavi, původní tvůrce tohoto vesmíru (tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye). Přesto však nemohl získat takovou milost jako matka Yaśodā. Co se týče Pána Śivy, ten je označován za nejpřednějšího z vaiṣṇavů (vaiṣṇavānāṁ yathā śambhuḥ). Ale kdo jsou Pán Brahma a Pán Śiva-vždyť bohyně štěstí, Lakṣmī, je Pánovou služebnicí, která Ho vždy doprovází, neboť je stále ve styku s Jeho tělem. Ani ona však nemohla dostat takovou milost. Proto byl Mahārāja Parīkṣit překvapen a uvažoval: “Co matka Yaśodā a Nanda Mahārāja udělali ve svých minulých životech, že dostali tak jedinečnou příležitost-být milujícím otcem a matkou Kṛṣṇy?”

V tomto verši jsou tři zápory: na, na, na. Když se něco opakuje třikrát-“to dělej, to dělej, to dělej”-je zřejmé, že se tím na danou skutečnost klade velký důraz. V tomto verši nacházíme na lebhire, na lebhire, na lebhire. Matka Yaśodā je však v nanejvýš vznešeném postavení, a proto se jí Kṛṣṇa zcela podřídil.

Rovněž významné je slovo vimuktidāt. Existují různé druhy osvobození, jako je sāyujya, sālokya, sārūpya, sārṣṭi a sāmīpya, ale vimukti znamená “zvláštní mukti”. Dosažení vimukti, “zvláštní mukti”, je přisuzováno tomu, kdo se po vysvobození dostal na úroveň prema-bhakti. Proto je zde uvedeno slovo na. O této vznešené úrovni zvané premā Śrī Caitanya Mahāprabhu prohlásil: premā pum-artho mahān. Matka Yaśodā jedná v tak vznešeném láskyplném vztahu přirozeně. Je tedy oddanou kategorie nitya-siddha, expanzí Kṛṣṇovy energie hlādinī. Pomocí té si Pán vychutnává transcendentální blaženost prostřednictvím expanzí, jimiž jsou zvláštní oddaní (ānanda-cinmaya-rasa-pratibhāvitābhiḥ). Tito oddaní nepatří do kategorie sādhana-siddha.

Verš

nāyaṁ sukhāpo bhagavān
dehināṁ gopikā-sutaḥ
jñānināṁ cātma-bhūtānāṁ
yathā bhaktimatām iha

Synonyma

na — ne; ayam — toto; sukha-āpaḥ — co lze velmi snadno získat nebo co přináší štěstí; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; dehinām — těch, kdo jsou pod vlivem tělesného pojetí života, zvláště karmī; gopikā-sutaḥ — Kṛṣṇa, syn matky Yaśody (jako syn Vasudevy je Kṛṣṇa zván Vāsudeva a jako syn matky Yaśody je zván Kṛṣṇa); jñāninām ca — a jñānīch, kteří se snaží zbavit hmotného znečištění; ātma-bhūtānām — vnitřně spokojených yogīnů; yathā — jako; bhakti-matām — oddaných; iha — v tomto světě.

Překlad

Nejvyšší Osobnost Božství Kṛṣṇa, syn matky Yaśody, je snadno dostupný oddaným, kteří Mu s láskou spontánně slouží, ne však mentálním spekulantům, těm, kdo usilují o seberealizaci podstupováním přísné askeze, nebo těm, kdo považují tělo za vlastní já.

Význam

Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství jako syn matky Yaśody, je snadno dostupný oddaným, ale ne tapasvīm, yogīnům, jñānīm a jiným osobám s tělesným pojetím života. I když se jim někdy může říkat śānta-bhaktové, skutečná bhakti začíná dāsya-rasou. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (4.11):

ye yathā māṁ prapadyante
tāṁs tathaiva bhajāmy aham
mama vartmānuvartante
manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ

“Každou živou bytost odměňuji podle toho, jak se Mi odevzdává. Všichni v každém ohledu kráčejí po Mé cestě, ó synu Pṛthy.” Každý hledá Kṛṣṇu, neboť On je Nadduší všech individuálních duší. Každý miluje své tělo a chce ho ochraňovat, protože v něm sám sídlí jako duše, a každý miluje duši, protože ta je nedílnou částí Nadduše. Proto se každý ve skutečnosti snaží dosáhnout štěstí obnovením svého vztahu s Nadduší. Pán říká v Bhagavad-gītě (15.15): vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ-“Všechny Védy slouží k poznání Mne.” To znamená, že všichni karmī, jñānī, yogīni a světci hledají Kṛṣṇu. Kdo však kráčí ve stopách oddaných, kteří mají s Kṛṣṇou přímý vztah-zvláště obyvatel Vṛndāvanu-může dosáhnout nejvyššího postavení ve společnosti Kṛṣṇy. Je řečeno, že Kṛṣṇa ani na okamžik neopouští Vṛndāvan (vṛndāvanaṁ parityajya padam ekaṁ na gacchati). Vṛndāvana-vāsī, jako je matka Yaśodā, Kṛṣṇovi přátelé a Kṛṣṇovy milostné partnerky, mladší gopī, s nimiž tancuje, mají s Kṛṣṇou velice důvěrné vztahy, a ten, kdo kráčí ve stopách těchto oddaných, může Kṛṣṇu získat. Ačkoliv Kṛṣṇovy expanze nitya-siddha zůstávají neustále s Kṛṣṇou, pokud ti, kdo usilují o sādhana-siddhi, kráčejí v jejich stopách, mohou i oni snadno Kṛṣṇy dosáhnout. Některé osoby však lpí na tělesném pojetí života. Například Pán Brahmā a Pán Śiva zaujímají velice prestižní postavení, a proto mají pocit, že jsou vznešení īśvarové. Jelikož jsou to vysoce postavení guṇa-avatārové, připadají si tak trochu jako Kṛṣṇa. Čistí oddaní, kteří obývají Vṛndāvan, však žádnému tělesnému pojetí nepodléhají. Jsou plně odevzdaní službě Pánu s hlubokou láskou, která se nazývá premā. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto hlásal: premā pum-artho mahān-premā, čistá láska ke Kṛṣṇovi je nejvyšší dokonalostí života. A matka Yaśodā se jeví jako nejpřednější z oddaných, kteří této dokonalosti dosáhli.

Verš

kṛṣṇas tu gṛha-kṛtyeṣu
vyagrāyāṁ mātari prabhuḥ
adrākṣīd arjunau pūrvaṁ
guhyakau dhanadātmajau

Synonyma

kṛṣṇaḥ tu — mezitím; gṛha-kṛtyeṣu — domácími pracemi; vyagrāyām — velice vytížená; mātari — když Jeho matka; prabhuḥ — Pán; adrākṣīt — pozoroval; arjunau — dva vedle sebe stojící stromy arjuna; pūrvam — před Ním; guhyakau — které byly v dřívějším věku polobohy; dhanada-ātmajau — syny Kuvery, pokladníka polobohů.

Překlad

Zatímco byla matka Yaśodā zaneprázdněna domácími pracemi, Nejvyšší Pán Kṛṣṇa pozoroval dva vedle sebe stojící stromy yamala-arjuna, které byly v předchozím věku polobohy, syny Kuvery.

Verš

purā nārada-śāpena
vṛkṣatāṁ prāpitau madāt
nalakūvara-maṇigrīvāv
iti khyātau śriyānvitau

Synonyma

purā — dříve; nārada-śāpena — prokleti Nāradou Munim; vṛkṣatām — podoby stromů; prāpitau — získali; madāt — kvůli šílenství; nalakūvara — jedním z nich byl Nalakūvara; maṇigrīvau — druhým byl Maṇigrīva; iti — tak; khyātau — známí; śriyā anvitau — velmi bohatí.

Překlad

Ve svém minulém životě byli tito dva synové, kteří se jmenovali Nalakūvara a Maṇigrīva, nesmírně bohatí a požehnaní. Kvůli pýše a plané prestiži však nebrali na nikoho ohledy, a proto je Nārada Muni proklel, aby se stali stromy.

Význam

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k deváté kapitole desátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Matka Yaśodā svazuje Pána Kṛṣṇu”.