Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.9.15

Verš

tad dāma badhyamānasya
svārbhakasya kṛtāgasaḥ
dvy-aṅgulonam abhūt tena
sandadhe ’nyac ca gopikā

Synonyma

tat dāma — ten provaz; badhyamānasya — jehož matka Yaśodā svazovala; sva-arbhakasya — jejího vlastního syna; kṛta-āgasaḥ — který zlobil; dvi-aṅgula — o šířku dvou prstů; ūnam — krátký; abhūt — stal se; tena — s tím provazem; sandadhe — spojila; anyat ca — jiný provaz; gopikā — matka Yaśodā.

Překlad

Když se matka Yaśodā snažila své zlobivé dítě svázat, viděla, že její provaz je o šířku dvou prstů krátký. Přinesla tedy jiný kus provazu, aby ho navázala.

Význam

Zde je první fáze toho, jak Kṛṣṇa ukazoval svou neomezenou moc matce Yaśodě, která se Ho snažila spoutat-provaz byl příliš krátký. Pán již projevil svou nekonečnou sílu tím, že zabil Pūtanu, Śakatāsuru a Tṛṇāvartu, a nyní předvádí matce Yaśodě další vibhūti neboli ukázku své síly. Přál si dát najevo: “Nemůžeš Mě spoutat, dokud sám nebudu chtít.” Proto mohla matka Yaśodā ve své snaze o svázání Kṛṣṇy přidávat jeden provaz za druhým, ale její úsilí skončilo vždy nezdarem. Jakmile však Kṛṣṇa svolil, povedlo se jí to. Jinými slovy-oddaný musí mít ke Kṛṣṇovi vztah transcendentální lásky, ale to neznamená, že může Kṛṣṇu ovládat. Kṛṣṇa udělá všechno sám, když je spokojený s oddanou službou. Sevonmukhe hi jihvādau svayam eva sphuraty adaḥ. S tím, jak oddaný dělá pokrok ve své službě, Kṛṣṇa mu vyjevuje více a více. Jihvādau-tato služba začíná jazykem, zpíváním a jedením Kṛṣṇova prasādam.

ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ

(Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)