ТЕКСТ 6
Sloka 6
Текст
Verš
Дума по дума
Synonyma
ярхи – защото; ва̄ва ха – наистина; ра̄джан – о, царю; сах̣ – той; ра̄джа-путрах̣ – принцът; приявратах̣ – Прияврата; парама – върховен; бха̄гаватах̣ – предан; на̄радася – на На̄рада; чаран̣а – лотосовите нозе; упасевая̄ – служейки; ан̃джаса̄ – бързо; авагата – осъзна; парама-артха – трансцендентални теми; са-таттвах̣ – с всички познания; брахма-сатрен̣а – продължителни беседи върху Върховния; дӣкш̣иш̣яма̄н̣ах̣ – желаейки напълно да се посвети; авани-тала – земната повърхност; парипа̄лана̄я – да управлява; а̄мна̄та – казано в свещените писания; правара – най-висши; гун̣а – качества; ган̣а – съвкупност; ека̄нта – без отклонение; бха̄джанатая̄ – понеже притежаваше; сва-питра̄ – от баща си; упа̄мантритах̣ – попитан; бхагавати – във Върховната Божествена Личност; ва̄судеве – всепроникващият Бог; ева – несъмнено; авявадха̄на – непрекъснато; сама̄дхи-йогена – съсредоточен в йога; сама̄вешита – напълно отдаден; сакала – всички; ка̄рака – сетива; крия̄-кала̄пах̣ – чиито дейности; на – не; ева – така; абхянандат – приветства; ядяпи – въпреки; тат – това; апратя̄мна̄тавям – не може да бъде отхвърлена на никакво основание; тат-адхикаран̣е – заемайки тази длъжност; а̄тманах̣ – на себе си; анясма̄т – с други дейности; асатах̣ – материални; апи – несъмнено; пара̄бхавам – поквара; анвӣкш̣ама̄н̣ах̣ – предвиждайки.
yarhi — protože; vāva ha — vskutku; rājan — ó králi; saḥ — on; rāja-putraḥ — princ; priyavrataḥ — Priyavrata; parama — největší; bhāgavataḥ — oddaný; nāradasya — Nārady; caraṇa — lotosové nohy; upasevayā — službou; añjasā — rychle; avagata — začal si být vědom; parama-artha — transcendentální téma; sa-tattvaḥ — s veškerým dostupným poznáním; brahma-satreṇa — neustálými rozhovory o Nejvyšším; dīkṣiṣyamāṇaḥ — s touhou plně se odevzdat; avani-tala — povrch Země; paripālanāya — vládnout; āmnāta — jak nařizují zjevená písma; pravara — nejvyšší; guṇa — vlastností; gaṇa — souhrn; ekānta — bez odchýlení; bhājanatayā — jelikož vlastnil; sva-pitrā — svým otcem; upāmantritaḥ — požádán; bhagavati — do Nejvyšší Osobnosti Božství; vāsudeve — všeprostupující Pán; eva — jistě; avyavadhāna — bez ustání; samādhi-yogena — praktikováním yogy v naprostém pohroužení; samāveśita — zcela odevzdal; sakala — všechny; kāraka — smysly; kriyā-kalāpaḥ — jehož všechny činnosti; na — ne; eva — tak; abhyanandat — uvítal; yadyapi — ačkoliv; tat — to; apratyāmnātavyam — nelze ze žádného důvodu odmítnout; tat-adhikaraṇe — při zastávání onoho místa; ātmanaḥ — sebe; anyasmāt — kvůli jinému zaměstnání; asataḥ — hmotnému; api — jistě; parābhavam — úpadek; anvīkṣamāṇaḥ — předvídal.
Превод
Překlad
Шукадева Госва̄мӣ продължи: Скъпи царю, принц Прияврата бе велик предан, защото се стремеше към лотосовите нозе на На̄рада, духовния си учител; така постигна висше съвършенство в трансценденталното знание. Със задълбочените си познания той постоянно обсъждаше духовни теми и не се разсейваше с нищо друго. Тогава баща му го помоли да поеме управлението на света. Той се опита да убеди Прияврата, че според свещените писания това е негов дълг. Но принцът следваше бхакти йога, винаги помнеше Върховната Божествена Личност и така използваше сетивата си в служене на Бога. Затова не се зарадва на повелята на своя баща, макар че не можеше да я отхвърли. И добросъвестно го попита дали няма да се отклони от преданото служене, като приеме поста на световен владетел.
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, princ Priyavrata byl velký oddaný, protože vyhledal lotosové nohy Nārady, svého duchovního mistra, čímž dosáhl nejvyšší dokonalosti transcendentálního poznání. S pokročilým poznáním neustále rozmlouval o duchovních námětech a nerozptyloval svou pozornost ničím jiným. Jeho otec ho poté požádal, aby se ujal vlády nad světem; snažil se Priyavratu přesvědčit, že je to podle zjevených písem jeho povinnost. Princ Priyavrata však stále praktikoval bhakti-yogu — bez ustání vzpomínal na Nejvyšší Osobnost Božství, a tak zaměstnával všechny smysly službou Pánu. Nařízení svého otce tedy neuvítal, i když ho nemohl odmítnout. S obavami se proto zeptal, zda ho přijetí zodpovědnosti za vládu nad světem nemůže odvést od oddané služby.
Пояснение
Význam
Шрӣла Нароттама да̄са Т̣ха̄кура казва: чха̄д̣ия̄ ваиш̣н̣ава-сева̄ ниста̄ра па̄йечхе кеба̄ – „Никой никога няма да постигне окончателно освобождение от материалното робство, ако не служи в лотосовите нозе на чист ваиш̣н̣ава или духовен учител“. Принц Прияврата неотклонно служел в лотосовите нозе на На̄рада и затова успял да проникне в трансценденталното знание (са-таттвах̣). Думата са-таттвах̣ значи, че Прияврата знаел всичко за душата, за Върховната Божествена Личност и за взаимоотношенията между тях. Освен това той познавал материалния свят и връзката на душата и Върховния в този свят. Затова принцът решил да се посвети единствено на служене на Бога.
Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura zpívá: chāḍiyā vaiṣṇava-sevā nistāra pāyeche kebā — “Ještě nikdo nikdy nedosáhl dokonalého osvobození z hmotného otroctví, aniž by sloužil lotosovým nohám čistého vaiṣṇavy, duchovního mistra.” Princ Priyavrata soustavně sloužil lotosovým nohám Nārady, a díky tomu v pravdě pochopil transcendentální náměty (sa-tattvaḥ). Slovo sa-tattvaḥ znamená, že Priyavrata znal všechny skutečnosti o duši, Nejvyšší Osobnosti Božství a jejich vzájemném vztahu a věděl také vše o hmotném světě a vztahu duše a Nejvyššího Pána v hmotném světě. Proto chtěl jedině sloužit Pánu.
Когато Сва̄ямбхува Ману, бащата на Прияврата, го помолил да поеме управлението на света, принцът не се зарадвал на предложението му. Това е характерно за освободения велик предан. Дори да е потънал в светски занимания, той не намира удоволствие в тях, а остава съсредоточен в служенето на Бога. И светските дела не му въздействат. Например без да е прекомерно привързан към децата си, той се грижи за тях и ги възпитава като предани. Говори на съпругата си с нежни думи, но не е привлечен от нея. Със своето служене преданият придобива добродетелите на Върховния Бог. Бог Кр̣ш̣н̣а имал шестнайсет хиляди съпруги, всички те необикновено красиви. Той бил нежен и любящ съпруг, но не бил увлечен по никоя от тях. Така и преданият може да се ожени и да бъде много мил с жена си и децата си, но да не е привързан към семейния живот.
Když ho jeho otec, Svāyambhuva Manu, požádal, aby přijal zodpovědnost za vládu nad světem, nebyl to pro něho vítaný návrh. To je známka velkého, osvobozeného oddaného. I když se zabývá světskými záležitostmi, nenachází v nich potěšení, ale zůstává neustále pohroužený ve službě Pánu. Zatímco slouží Pánovi, zabývá se navenek světskými záležitostmi, ale to ho nijak neovlivňuje. Nijak ho například nepřitahují jeho děti, ale přesto se o ně stará a vychovává z nich oddané. Také své manželce říká láskyplná slova, ale není k ní připoutaný. Vykonáváním oddané služby získává oddaný veškeré dobré vlastnosti Nejvyššího Pána. Pán Kṛṣṇa měl šestnáct tisíc manželek, které byly všechny velice krásné, a i když se ke každé choval jako milující manžel, nebyl přitahován ani poután k žádné z nich. Stejně tak i oddaný může žít rodinným životem a chovat se láskyplně ke své manželce a dětem, ale nikdy není k těmto činnostem připoutaný.
В този стих се казва, че като служел в лотосовите нозе на духовния си учител, принц Прияврата много бързо постигнал съвършенството на Кр̣ш̣н̣а съзнание. Това е единственият начин за напредък в духовния живот. Както твърдят Ведите:
Tento verš uvádí, že službou lotosovým nohám svého duchovního mistra dospěl princ Priyavrata velice brzy do dokonalého stádia vědomí Kṛṣṇy. To je jediný způsob, jak pokročit v duchovním životě. Ve Vedách je řečeno:
ятха̄ деве татха̄ гурау
тасяите катхита̄ хй артха̄х̣
прака̄шанте маха̄тманах̣
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ
„На този, който има непоколебима вяра във Върховния Бог и в духовния си учител, се разкрива същината на цялото ведическо знание“ (Швета̄шватара Упаниш̣ад, 6.23). Преданият постоянно мисли за Бога. Когато повтаря мантрата Харе Кр̣ш̣н̣а, думите Кр̣ш̣н̣а и Харе веднага му напомнят за деянията на Бога. Той е посветил целия си живот в служене на Бога и не може да го забрави нито за миг. Обикновеният човек непрекъснато мисли за материални дейности, а мислите на предания са насочени към духовни дейности. Това се нарича брахма-сатра, постоянна медитация върху Върховния Бог. Принц Прияврата изучил до съвършенство тази медитация от Шрӣ На̄рада.
“Tomu, kdo má neochvějnou víru v Nejvyššího Pána a duchovního mistra, je vyjevena podstata všeho védského poznání.” (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23). Oddaný myslí na Pána bez ustání. Když zpívá Hare Kṛṣṇa mantru, slova Kṛṣṇa a Hare mu okamžitě připomenou všechny Pánovy činnosti. Jelikož celým svým životem slouží Pánu, nemůže na Něho nikdy zapomenout. Stejně jako obyčejný člověk neustále upíná svou mysl na hmotné činnosti, oddaný ji vždy soustřeďuje na duchovní činnosti. To se nazývá brahma-satra, neustálá meditace o Nejvyšším Pánu. Prince Priyavratu do této činnosti dokonale zasvětil Śrī Nārada Muni.