Skip to main content

Text 5

Sloka 5

Texto

Verš

śrī-hiraṇyakaśipur uvāca
he durvinīta mandātman
kula-bheda-karādhama
stabdhaṁ mac-chāsanodvṛttaṁ
neṣye tvādya yama-kṣayam
śrī-hiraṇyakaśipur uvāca
he durvinīta mandātman
kula-bheda-karādhama
stabdhaṁ mac-chāsanodvṛttaṁ
neṣye tvādya yama-kṣayam

Palabra por palabra

Synonyma

śrī-hiraṇyakaśipuḥ uvāca — el bendito Hiraṇyakaśipu dijo; he — ¡oh!; durvinīta — más que desvergonzado; manda-ātman — ¡oh, necio estúpido!; kula-bheda-kara — que traes la desunión a la familia; adhama — ¡oh, el más bajo de los hombres!; stabdham — muy obstinado; mat-śāsana — de mi autoridad; udvṛttam — desviándote; neṣye — yo voy a llevar; tvā — a ti; adya — hoy; yama-kṣayam — a la morada de Yamarāja, el superintendente de la muerte.

śrī-hiraṇyakaśipuḥ uvāca — požehnaný Hiraṇyakaśipu řekl; he — ó; durvinīta — neskonale drzý; manda-ātman — hlupáku; kula-bheda-kara — který způsobuješ rozvrat v rodině; adhama — nejnižší z lidí; stabdham — zatvrzelý; mat-śāsana — od mé autority; udvṛttam — odvracíš se; neṣye — přivedu; tvā — tebe; adya — dnes; yama-kṣayam — do sídla Yamarāje, vládce smrti.

Traducción

Překlad

Hiraṇyakaśipu dijo: ¡Oh, desvergonzado!, eres el menos inteligente, el más bajo de los hombres, la destrucción de la familia, un necio obstinado que has pasado por alto la autoridad que tengo sobre ti. Hoy te voy a enviar con Yamarāja.

Hiraṇyakaśipu řekl: Ty drzé hloupé dítě! Rozvracíš rodinu a jsi nejnižší z lidí. Nejsi nic jiného než zatvrzelý hlupák, jelikož se vzpíráš mé autoritě. Dnes tě pošlu do sídla Yamarāje!

Significado

Význam

Hiraṇyakaśipu acusó a su hijo Prahlāda de ser durvinīta, es decir, descortés, incivilizado o desvergonzado. Sin embargo, Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, por la misericordia de Sarasvatī, la diosa de la sabiduría, ha sabido encontrar otro significado a la palabra durvinīta. La palabra duḥ, dice Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, se refiere al mundo material. Esto lo confirma el Señor Kṛṣṇa en el Bhagavad-gītā, cuando afirma que el mundo material es duḥkhālayam, es decir, lleno de condicionamientos materiales. Vi significaviśeṣa, «especialmente», y nīta significa «traído a». Por la misericordia del Señor Supremo, Prahlāda Mahārāja fue especialmente traído al mundo material para enseñar a la gente a liberarse del condicionamiento material. El Señor Kṛṣṇa dice: yadā yadā hi dharmasya glānir bhavati bhārata. Kṛṣṇa viene cuando toda la población, o parte de ella, olvida sus deberes. En ausencia de Kṛṣṇa, es el devoto quien lleva a cabo Su misma misión de liberar a las pobres almas condicionadas del castigo que sufren en las garras de māyā.

Hiraṇyakaśipu zavrhoval svého syna-vaiṣṇavu jako nevychovaného a necivilizovaného či drzého (durvinīta). Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ovšem milostí Sarasvatī, bohyně vzdělanosti, odvodil z tohoto slova jiný význam. Říká, že duḥ označuje tento hmotný svět. To v Bhagavad-gītě potvrzuje Pán Kṛṣṇa, když učí, že tento svět se vyznačuje hmotným podmíněním (duḥkhālayam). Vi značí viśeṣa, “zvláště”, a nīta znamená “přivedený do”. Prahlāda Mahārāja byl milostí Nejvyššího Pána přiveden do tohoto hmotného světa, aby učil lidi, jak se vymanit z hmotného podmínění. Pán Kṛṣṇa říká: yadā yadā hi dharmasya glānir bhavati bhārata—když veškeré obyvatelstvo nebo jeho část zapomíná na svou povinnost, Kṛṣṇa přichází. Není-li přítomný Kṛṣṇa, je zde oddaný, ale poslání zůstává stejné — vysvobozovat nebohé podmíněné duše ze zajetí māyi, která je trestá.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura continúa con su explicación diciendo que la palabra mandātmansignifica manda, muy torpe o inepto en lo que se refiere a la iluminación espiritual. Como se afirma en elŚrīmad-Bhāgavatam (1.1.10): mandāḥ sumanda-matayo manda-bhāgyā. Prahlāda Mahārāja es la guía de todos los mandas, es decir, de las entidades vivientes torpes que se encuentran bajo la influencia de māyā. Él beneficia incluso a las entidades vivientes torpes e ineptas del mundo material. Kula-bheda-karādhama: Con sus actividades, Prahlāda Mahārāja hizo que las grandes personalidades fundadoras de grandes familias pareciesen insignificantes. Todo el mundo centra su interés en su familia y en hacer famosa su propia dinastía; Prahlāda Mahārāja, sin embargo, era tan generoso que no hacía diferencias entre las entidades vivientes. Por eso era más grande que los grandes prajāpatis fundadores de dinastías. La palabra stabdham significa «obstinado». Al devoto no le importan las instrucciones de los asuras. Cuando ellos hablan, prefiere guardar silencio, porque lo que le importa son las instrucciones de Kṛṣṇa, y no las de los demonios y no devotos. A los demonios, nunca les ofrece respeto, aunque se trate de su propio padre. Mac-chāsanodvṛttam: Prahlāda Mahārāja desobedecía las órdenes de su demoníaco padre. Yama-kṣayam: Toda alma condicionada está bajo el control de Yamarāja, pero Hiraṇyakaśipu dijo que consideraba a Prahlāda Mahārāja su liberador, pues Prahlāda iba a liberarle del ciclo de nacimientos y muertes. Prahlāda Mahārāja, al ser un gran devoto, era mejor que cualquier yogī; por esa razón, Hiraṇyakaśipu iba a entrar en la sociedad de bhakti-yogīs. Esta es la interesante explicación de Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura acerca de estas palabras, tal como se pueden interpretar por la gracia de Sarasvatī, la madre de la sabiduría.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dále vysvětluje, že manda ve slově mandātman znamená “špatný” či “velmi pomalý v duchovním chápání”. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.1.10) stojí: mandāḥ sumanda-matayo manda-bhāgyā. Prahlāda Mahārāja poskytuje vedení všem mandům, zkaženým živým bytostem pod vlivem māyi. Je dobrodincem dokonce i pošetilých a zkažených živých bytostí v tomto hmotném světě. Kula-bheda-karādhama — svým jednáním zastínil velké osobnosti, které založily mocné rody. Každý věnuje pozornost vlastní rodině a chce proslavit svou dynastii, ale Prahlāda Mahārāja byl tak velkomyslný, že nedělal rozdíly mezi jednou a druhou živou bytostí. Proto byl větší než vznešení Prajāpatiové, kteří založili vlastní dynastie. Slovo stabdham znamená “umíněný”. Oddaný nedbá na pokyny asurů. Když začnou poučovat, oddaný mlčí. Dbá na pokyny, které pocházejí od Kṛṣṇy, ne od démonů či neoddaných. Démonovi neprokazuje žádnou úctu, ani kdyby se jednalo o jeho vlastního otce. Prahlāda Mahārāja příkazy svého démonského otce neposlouchal (mac-chāsanodvṛttam). Yama-kṣayam — každá podmíněná duše podléhá Yamarājovi, ale Hiraṇyakaśipu řekl, že považuje syna za svého vysvoboditele, neboť Prahlāda ukončí jeho koloběh zrození a smrti. Protože Prahlāda Mahārāja byl jakožto velký oddaný lepší než kterýkoliv yogī, měl být Hiraṇyakaśipu uveden do společnosti bhakti-yogīnů. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvětlil slova tohoto verše velice zajímavým způsobem — tak, jak mohou být vyložena z pohledu Sarasvatī, matky vzdělanosti.