Śrīmad-bhāgavatam 7.8.5
Verš
he durvinīta mandātman
kula-bheda-karādhama
stabdhaṁ mac-chāsanodvṛttaṁ
neṣye tvādya yama-kṣayam
Synonyma
śrī-hiraṇyakaśipuḥ uvāca — požehnaný Hiraṇyakaśipu řekl; he — ó; durvinīta — neskonale drzý; manda-ātman — hlupáku; kula-bheda-kara — který způsobuješ rozvrat v rodině; adhama — nejnižší z lidí; stabdham — zatvrzelý; mat-śāsana — od mé autority; udvṛttam — odvracíš se; neṣye — přivedu; tvā — tebe; adya — dnes; yama-kṣayam — do sídla Yamarāje, vládce smrti.
Překlad
Hiraṇyakaśipu řekl: Ty drzé hloupé dítě! Rozvracíš rodinu a jsi nejnižší z lidí. Nejsi nic jiného než zatvrzelý hlupák, jelikož se vzpíráš mé autoritě. Dnes tě pošlu do sídla Yamarāje!
Význam
Hiraṇyakaśipu zavrhoval svého syna-vaiṣṇavu jako nevychovaného a necivilizovaného či drzého (durvinīta). Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ovšem milostí Sarasvatī, bohyně vzdělanosti, odvodil z tohoto slova jiný význam. Říká, že duḥ označuje tento hmotný svět. To v Bhagavad-gītě potvrzuje Pán Kṛṣṇa, když učí, že tento svět se vyznačuje hmotným podmíněním (duḥkhālayam). Vi značí viśeṣa, “zvláště”, a nīta znamená “přivedený do”. Prahlāda Mahārāja byl milostí Nejvyššího Pána přiveden do tohoto hmotného světa, aby učil lidi, jak se vymanit z hmotného podmínění. Pán Kṛṣṇa říká: yadā yadā hi dharmasya glānir bhavati bhārata—když veškeré obyvatelstvo nebo jeho část zapomíná na svou povinnost, Kṛṣṇa přichází. Není-li přítomný Kṛṣṇa, je zde oddaný, ale poslání zůstává stejné — vysvobozovat nebohé podmíněné duše ze zajetí māyi, která je trestá.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dále vysvětluje, že manda ve slově mandātman znamená “špatný” či “velmi pomalý v duchovním chápání”. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.1.10) stojí: mandāḥ sumanda-matayo manda-bhāgyā. Prahlāda Mahārāja poskytuje vedení všem mandům, zkaženým živým bytostem pod vlivem māyi. Je dobrodincem dokonce i pošetilých a zkažených živých bytostí v tomto hmotném světě. Kula-bheda-karādhama — svým jednáním zastínil velké osobnosti, které založily mocné rody. Každý věnuje pozornost vlastní rodině a chce proslavit svou dynastii, ale Prahlāda Mahārāja byl tak velkomyslný, že nedělal rozdíly mezi jednou a druhou živou bytostí. Proto byl větší než vznešení Prajāpatiové, kteří založili vlastní dynastie. Slovo stabdham znamená “umíněný”. Oddaný nedbá na pokyny asurů. Když začnou poučovat, oddaný mlčí. Dbá na pokyny, které pocházejí od Kṛṣṇy, ne od démonů či neoddaných. Démonovi neprokazuje žádnou úctu, ani kdyby se jednalo o jeho vlastního otce. Prahlāda Mahārāja příkazy svého démonského otce neposlouchal (mac-chāsanodvṛttam). Yama-kṣayam — každá podmíněná duše podléhá Yamarājovi, ale Hiraṇyakaśipu řekl, že považuje syna za svého vysvoboditele, neboť Prahlāda ukončí jeho koloběh zrození a smrti. Protože Prahlāda Mahārāja byl jakožto velký oddaný lepší než kterýkoliv yogī, měl být Hiraṇyakaśipu uveden do společnosti bhakti-yogīnů. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvětlil slova tohoto verše velice zajímavým způsobem — tak, jak mohou být vyložena z pohledu Sarasvatī, matky vzdělanosti.