Skip to main content

Texts 39-40

Sloka 39-40

Texto

Verš

imaṁ lokaṁ tathaivāmum
ātmānam ubhayāyinam
ātmānam anu ye ceha
ye rāyaḥ paśavo gṛhāḥ
imaṁ lokaṁ tathaivāmum
ātmānam ubhayāyinam
ātmānam anu ye ceha
ye rāyaḥ paśavo gṛhāḥ
visṛjya sarvān anyāṁś ca
mām evaṁ viśvato-mukham
bhajanty ananyayā bhaktyā
tān mṛtyor atipāraye
visṛjya sarvān anyāṁś ca
mām evaṁ viśvato-mukham
bhajanty ananyayā bhaktyā
tān mṛtyor atipāraye

Palabra por palabra

Synonyma

imam — este; lokam — mundo; tathā — en efecto; eva — ciertamente; amum — ese mundo; ātmānam — el cuerpo sutil; ubhaya — en ambos; ayinam — viajando; ātmānam — el cuerpo; anu — en relación con; ye — aquellos que; ca — también; iha — en este mundo; ye — aquello que; rāyaḥ — riquezas; paśavaḥ — vacas; gṛhāḥ — casas; visṛjya — habiendo abandonado; sarvān — todo; anyān — lo demás; ca — y; mām — a Mí; evam — de este modo; viśvataḥ-mukham — el omnipresente Señor del universo; bhajanti — ellos adoran; ananyayā — ininterrumpido; bhaktyā — con servicio devocional; tān — a ellos; mṛtyoḥ — de la muerte; atipāraye — Yo llevo al otro lado.

imam — tento; lokam — svět; tathā — úměrně; eva — jistě; amum — onen svět; ātmānam — jemnohmotné tělo; ubhaya — v obou; ayinam — cestující; ātmānam — tělo; anu — ve vztahu k; ye — ti, kteří; ca — také; iha — v tomto světě; ye — to, co; rāyaḥ — bohatství; paśavaḥ — dobytek; gṛhāḥ — domy; visṛjya — vzdali se; sarvān — všeho; anyān — jiného; ca — a; mām — Mě; evam — takto; viśvataḥ-mukham — všeprostupujícího Pána vesmíru; bhajanti — uctívají; ananyayā — neochvějnou; bhaktyā — oddanou službou; tān — je; mṛtyoḥ — smrti; atipāraye — převedu na druhou stranu.

Traducción

Překlad

El devoto que con su servicio devocional ininterrumpido Me adora a Mí, el omnipresente Señor del universo, abandona toda aspiración por los planetas celestiales y por la felicidad de este mundo, como las riquezas, los hijos, el hogar, las vacas, y cualquier otra cosa relacionada con el cuerpo. Yo lo llevo al otro lado del nacimiento y la muerte.

Tak se oddaný, který neochvějnou oddanou službou uctívá Mě, všeprostupujícího Pána vesmíru, vzdává všeho úsilí o přemístění na nebeské planety nebo o štěstí v tomto světě, jež pochází z bohatství, dětí, dobytka, domova nebo čehokoliv, co se týká těla. Sám ho převedu na druhou stranu zrození a smrti.

Significado

Význam

El servicio devocional ininterrumpido, como se explica en estos dos versos, significa ocuparse plenamente en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa, el servicio devocional, aceptando al Señor Supremo como el centro de nuestra existencia. Como todo existe dentro del Señor Supremo, todo aquel que Le adore con fe inquebrantable obtiene automáticamente todas las opulencias y cumple con todos los deberes. Aquí el Señor promete llevar a Su devoto al otro lado del nacimiento y la muerte. Por esa razón, el Señor Caitanya recomendó que aquel que aspire a trascender el nacimiento y la muerte no debe tener ninguna posesión material. Eso significa que no debe tratar de ser feliz en este mundo, ni de elevarse al mundo celestial, ni debe esforzarse por conseguir riqueza material, hijos, casas o vacas.

Neochvějná oddaná služba, kterou popisují tyto dva verše, znamená zaměstnat se v plném vědomí Kṛṣṇy neboli oddané službě a přijímat Nejvyššího Pána jako všechno na světě. Jelikož Nejvyšší Pán obsahuje vše, ten, kdo Ho uctívá s neochvějnou vírou, automaticky získá všechna další bohatství a splní všechny ostatní povinnosti. Pán zde slibuje, že Svého oddaného převede na druhou stranu zrození a smrti. Pán Caitanya proto doporučil tomu, kdo chce překonat zrození a smrt, aby nevlastnil žádný hmotný majetek. To znamená, že člověk by se neměl snažit být šťastný v tomto světě nebo dosáhnout nebeského světa a nemá usilovat o hmotné bohatství, děti, domy či dobytek.

Ya se ha explicado que el devoto puro obtiene imperceptiblemente la liberación, y cuáles son los síntomas. Para el alma condicionada hay dos niveles de existencia. Uno corresponde a su condición presente, y el otro a los preparativos que hace para su vida siguiente. Si la influencia la modalidad de la bondad, puede que se esté preparando para ascender a los planetas superiores; si es la modalidad de la pasión, permanecerá aquí, en una sociedad donde hay mucha actividad; y si es la modalidad de la ignorancia, puede degradarse a la vida animal o a un nivel inferior de vida humana. Pero el devoto no se preocupa por esta vida ni por la siguiente, porque, sea lo que sea, él no desea una mayor prosperidad material, ni una vida más elevada o más baja. Él ora al Señor: «Mi querido Señor, no importa donde yo nazca, pero permíteme nacer, aunque sea como hormiga, en la casa de un devoto». El devoto puro no ora al Señor pidiéndole la liberación del cautiverio material. En realidad, el devoto puro nunca se cree merecedor de la liberación. Considerando su vida pasada y sus actividades pecaminosas, cree que merece ser enviado a la región más baja del infierno. Que en esta vida esté tratando de volverme devoto no significa que en mis muchas vidas pasadas fuese cien por ciento piadoso. No es así. El devoto, por lo tanto, siempre es consciente de su verdadera posición. Solo mediante su plena entrega al Señor se mitigan sus sufrimientos, por la gracia del Señor. Como declara el Bhagavad-gītā: «Entrégate a Mí, y Yo te protegeré de toda clase de reacciones pecaminosas». Esa es Su misericordia. Pero esto no quiere decir que quien se ha entregado a los pies de loto del Señor no haya realizado malas acciones en su vida pasada. El devoto siempre ora: «No me importa si por mis malas acciones tengo que nacer una y otra vez, pero mi única oración es que nunca olvide mi servicio a Ti». El devoto tiene esa fuerza mental, y le ora al Señor: «No me importa nacer una y otra vez, pero permíteme nacer en el hogar de Tu devoto puro, donde de nuevo tenga una oportunidad de cultivar mi vida espiritual».

Zde je vysvětleno, jak čistý oddaný nepostřehnutelně získává osvobození a jaké jsou toho příznaky. Pro podmíněnou duši existují dva stavy bytí. Jedním stavem je tento současný život a druhým je naše příprava na budoucí život. Jsem-li v kvalitě dobra, mohu se připravovat na přemístění na vyšší planety, jsem-li v kvalitě vášně, zůstanu zde, ve společnosti hýřící činností, a jsem-li v kvalitě nevědomosti, mohu sestoupit do zvířecího života nebo na nižší úroveň lidského života. Zájem oddaného se však nesoustředí ani na tento, ani na příští život, protože ani v jednom si nepřeje zlepšení své hmotné situace a dosažení vysoké či nízké úrovně. Modlí se k Pánovi: “Můj milý Pane, ať už se narodím kdekoliv, třeba jako mravenec, prosím, ať je to v domě oddaného.” Čistý oddaný se k Pánu nemodlí o osvobození z tohoto hmotného otroctví. Nikdy si nemyslí, že si osvobození zaslouží. Když uváží svůj minulý život a své hanebné činnosti, myslí si, že si zaslouží být poslán do nejnižších oblastí pekla. Jestliže se v tomto životě snažím stát oddaným, neznamená to, že jsem byl ve svých mnoha minulých životech na sto procent zbožný. To není možné. Oddaný si je tedy neustále vědom svého skutečného postavení. Jedině díky tomu, že se plně odevzdá Pánu, je Pánovou milostí zmírněno jeho utrpení. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě: “Odevzdej se Mně a Já tě ochráním od všech hříšných reakcí.” To je Pánova milost. Ale to neznamená, že ten, kdo se odevzdal lotosovým nohám Pána, v minulém životě nepáchal žádné špatnosti. Oddaný se vždy modlí: “Ať se za své minulé špatné činy rodím znovu a znovu, ale mé jediné přání je, abych nezapomněl na Tvoji službu.” Oddaný má takovou mentální sílu. Modlí se k Pánu: “Ať se rodím znovu a znovu, ale dej mi narodit se v domě Tvého čistého oddaného, abych mohl opět udělat nějaký pokrok.”

El devoto puro no desea que su próxima vida sea mejor. Él ha abandonado ya esa clase de deseos. En cualquier forma de vida, como hombre casado, o incluso como animal, el ser viviente tendrá algunos hijos, algunos recursos y algunas posesiones, pero el devoto no desea poseer nada. Se satisface con cualquier cosa que pueda conseguir por la gracia de Dios. No tiene el menor apego por mejorar su posición social o la educación de sus hijos. Él no es irresponsable; cumple con su deber; pero no invierte demasiado tiempo en mejorar su pasajera vida familiar o social. Está totalmente ocupado en servir al Señor, y en lo demás emplea únicamente el tiempo absolutamente indispensable (yathārham upayuñjataḥ). Ese devoto puro no se preocupa de lo que ocurra en la vida siguiente ni en esta; no se preocupa ni siquiera por la familia, los hijos o la sociedad. Se ocupa completamente en el servicio del Señor siendo consciente de Kṛṣṇa. En el Bhagavad-gītā se explica que, sin que el devoto lo sepa, el Señor lo dispone todo para que Su devoto ascienda a Su morada trascendental inmediatamente después de abandonar el cuerpo. Una vez que abandone el cuerpo, no irá al vientre de otra madre. Las entidades vivientes comunes entran después de morir en el vientre de otra madre, según sukarma, sus actividades, para tomar otro tipo de cuerpo. Pero en lo que al devoto respecta, él pasa inmediatamente al mundo espiritual, donde goza de la compañía del Señor. Así es la misericordia especial del Señor. El modo en que eso se hace posible se explica en los siguientes versos. Como es todopoderoso, el Señor puede hacer cualquier cosa. Puede excusar todas las reacciones pecaminosas. Puede transferir inmediatamente a una persona a Vaikuṇṭhaloka. Así es el poder inconcebible de la Suprema Personalidad de Dios, que tiene una disposición favorable hacia los devotos puros.

Čistý oddaný neusiluje o lepší postavení v příštím životě. Této naděje se již vzdal. Ať se člověk narodí v jakémkoliv životním stavu, jako hospodář nebo i jako zvíře, musí mít nějaké děti, nějaké prostředky a nějaké vlastnictví, ale oddaný o nic takového neusiluje. Je spokojený s tím, co získá milostí Boha. Nijak nelpí na zlepšení svého společenského postavení nebo na lepším vzdělání svých dětí. Není nedbalý — má smysl pro povinnost—ale neztrácí příliš mnoho času zlepšováním svého dočasného rodinného nebo společenského života. Plně se zaměstnává ve službě Pánu a na zbývající záležitosti vyhrazuje tolik času, kolik je nezbytně nutné (yathārham upayuñjataḥ). Takový čistý oddaný netouží poznat, co se stane v příštím nebo v tomto životě; nezajímá se dokonce ani o rodinu, děti nebo společnost. Plně se věnuje službě Pánu ve vědomí Kṛṣṇy. V Bhagavad-gītě je řečeno, že aniž by o tom oddaný věděl, Pán zařizuje, aby byl okamžitě po opuštění těla přemístěn do Jeho transcendentálního sídla. Pak již nevstoupí do lůna další matky. Obyčejná živá bytost se po smrti dostává do lůna další matky, aby přijala nové tělo podle své karmy neboli činností. Oddaný se však okamžitě přemístí do společnosti Pána v duchovním světě. To je Pánova zvláštní milost. Jak je to možné, bude vysvětleno v následujících verších. Pán je všemocný, a proto může učinit cokoliv. Může prominout všechny hříšné reakce a přemístit živou bytost okamžitě na Vaikuṇṭhaloku. Taková je nepochopitelná moc Nejvyšší Osobnosti Božství, Pána, který je příznivě nakloněn čistým oddaným.