Text 41
Sloka 41
Texto
Verš
pradhāna-puruṣeśvarāt
ātmanaḥ sarva-bhūtānāṁ
bhayaṁ tīvraṁ nivartate
pradhāna-puruṣeśvarāt
ātmanaḥ sarva-bhūtānāṁ
bhayaṁ tīvraṁ nivartate
Palabra por palabra
Synonyma
Traducción
Překlad
Jamás podrá deshacerse de los terribles temores del nacimiento y la muerte aquel que recurra a un refugio diferente de Mí, pues Yo soy el Señor Todopoderoso, la Suprema Personalidad de Dios, la fuente original de toda la creación, y también el Alma Suprema de todas las almas.
Hrozný strach ze zrození a smrti nemůže nikdy zahnat nikdo z těch, kteří vyhledávají útočiště jinde než u Mne, protože Já jsem všemocný Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, původní zdroj všeho stvoření a také Nejvyšší Duše všech duší.
Significado
Význam
Aquí se indica que solamente el devoto puro del Señor Supremo puede escapar del ciclo de nacimientos y muertes. Se dice:hariṁ vinā na mṛtiṁ taranti: No se puede superar el ciclo de nacimientos y muertes a menos que se reciba la gracia de la Suprema Personalidad de Dios. Aquí se confirma la misma idea: podemos tratar de comprender la Verdad Absoluta valiéndonos de nuestra imperfecta especulación basada en los sentidos, o podemos tratar de comprender el ser con el sistema del yoga místico; pero hagamos lo que hagamos, si no nos entregamos a la Suprema Personalidad de Dios, no podremos conseguir la liberación por ningún medio. Podría preguntarse si eso quiere decir que aquellos que siguen estrictamente las reglas y regulaciones, sometiéndose a grandes penitencias y austeridades, están esforzándose en vano. La respuesta la da el Śrīmad-Bhāgavatam (10.2.32): ye ’nye ’ravindākṣa vimukta-māninaḥ. El Señor Brahmā y otros semidioses oraron al Señor cuando Kṛṣṇa estaba en el vientre de Devakī: «Mi querido Señor de los ojos de loto, hay personas que están envanecidas pensando que se han liberado, que se han vuelto uno con Dios, o que se han vuelto Dios, pero a pesar de la vanidad que hay en sus pensamientos, su inteligencia no es digna de alabanza. Son poco inteligentes». Se afirma que su inteligencia, mucha o poca, ni siquiera está purificada. Con una inteligencia purificada, la entidad viviente no puede pensar sino en entregarse. Por lo tanto, el Bhagavad-gītā confirma que la inteligencia purificada es característica de los hombres más sabios. Bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate: Después de muchísimos nacimientos, aquel que tiene una inteligencia verdaderamente avanzada se entrega al Señor Supremo.
Zde je naznačeno, že nikdo nemůže ukončit cyklus zrození a smrti, dokud se nestane čistým oddaným Nejvyššího Pána. Je řečeno: hariṁ vinā na sṛtiṁ taranti. Živá bytost nemůže překonat cyklus zrození a smrti, dokud není obdařena přízní Nejvyšší Osobnosti Božství. Totéž je potvrzeno zde — člověk se může snažit pochopit Absolutní Pravdu svou nedokonalou smyslovou spekulací nebo se chtít realizovat prostřednictvím mystické yogy, ale ať dělá cokoliv, žádná metoda ho nemůže osvobodit, dokud se neodevzdá Nejvyšší Osobnosti Božství. Někdo se může zeptat, jestli to znamená, že snaha těch, kdo podstupují velké odříkání a přísně dodržují různá pravidla a předpisy, vyjde naprázdno. Odpověď je dána ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.2.32): ye'nye 'ravindākṣa vimukta-māninaḥ. Pán Brahmā a ostatní polobozi se modlili k Pánu Kṛṣṇovi, když byl v lůně Devakī: “Můj milý Pane s lotosovýma očima, někteří lidé se nadouvají pýchou, neboť si myslí, že jsou osvobození, že splynuli s Bohem nebo že se stali Bohem, ale přestože uvažují takto namyšleně, jejich inteligenci není možné chválit. Jsou méně inteligentní.” Je řečeno, že jejich inteligence, ať už vysoká či nízká, ještě není očištěná. Živá bytost s očištěnou inteligencí nemůže uvažovat jinak, než že se odevzdá. Bhagavad-gītā proto potvrzuje, že očištěná inteligence se objevuje u velice moudrých lidí. Bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate. Po mnoha a mnoha zrozeních se živá bytost se skutečně rozvinutou inteligencí odevzdá Nejvyššímu Pánu.
Sin entrega no puede lograrse la liberación. El Bhāgavatam dice:«Aquellos que están envanecidos, creyendo que se han liberado mediante algún proceso no devocional, no poseen una inteligencia elevada y clara, pues todavía no se han entregado a Ti. A pesar de llevar a cabo toda clase de austeridades y penitencias, e incluso llegar a un paso de la comprensión del Brahman, solo imaginan que están en la refulgencia del Brahman, pero en realidad, como no realizan actividades trascendentales, caen al plano de las actividades materiales». No debemos contentarnos con saber que somos Brahman. Debemos ocuparnos en el servicio del Brahman Supremo; eso es bhakti. El Brahman debe ocuparse en servir al Parabrahman. Se dice que sin ser Brahman no se puede servir al Brahman. El Brahman Supremo es la Suprema Personalidad de Dios, y la entidad viviente es también Brahman. El que no entiende perfectamente que él es Brahman, alma espiritual, servidor eterno del Señor, sino que simplemente se imagina que es Brahman, tiene una comprensión solamente teórica. Tenemos que comprender perfectamente, y al mismo tiempo, ocuparnos en el servicio devocional del Señor; entonces podremos existir en el estado de Brahman. Quien no lo haga así, caerá.
Bez odevzdání se nelze osvobodit. Bhāgavatam říká: “Ti, kdo jsou pouze pyšní a myslí si, že se osvobodili nějakou metodou bez oddanosti, nemají očištěnou inteligenci, protože se Ti ještě neodevzdali. Přestože vykonávali všechny druhy odříkání nebo dokonce dospěli na pokraj duchovní realizace, k realizaci Brahmanu, a myslí si, že se nacházejí v této záři, tak jelikož nevykonávají žádné transcendentální činnosti, poklesávají, aby se znovu věnovali hmotným činnostem.” Živá bytost by se neměla spokojit s pouhým poznáním, že je Brahman, ale sloužit Nejvyššímu Brahmanu—to je bhakti. Zaměstnáním Brahmanu by měla být služba Parabrahmanu. Je řečeno, že ten, kdo se ještě nestal Brahmanem, nemůže sloužit Brahmanu. Nejvyšším Brahmanem je Nejvyšší Osobnost Božství a živá bytost je také Brahman. Pokud si člověk pouze myslí, že je Brahman, aniž by to realizoval a jednal jako duše a věčný služebník Pána, jeho poznání je jen teoretické. Musí to realizovat a zároveň oddaně sloužit Pánovi — potom může existovat na úrovni Brahmanu. Jinak poklesne.
El Bhāgavatam dice que la inteligencia de los no devotos no es pura, pues menosprecian el servicio amoroso trascendental a los pies de loto del Señor, y que por ello caen. Toda entidad viviente debe tener alguna actividad. Si no se ocupa en las actividades del servicio trascendental, tiene que caer al plano de las actividades materiales. Tan pronto como cae al plano de las actividades materiales, no puede ser rescatado del ciclo de nacimientos y muertes. El Señor Kapila afirma aquí: «Sin Mi misericordia» (nānyatra mad-bhagavataḥ). En este verso se dice que el Señor es Bhagavān, la Suprema Personalidad de Dios, indicando con ello que posee todas las opulencias, y que, por lo tanto, es perfectamente capaz de liberarnos del ciclo de nacimientos y muertes. El Señor también recibe el nombre de pradhāna, porque Él es el Supremo. Él es imparcial con todos, pero favorece de modo especial a aquel que se entrega a Él. Por la gracia del Señor, con tan solo entregarnos a Él podemos salir de este ciclo de nacimientos y muertes. De lo contrario, podemos continuar durante muchísimas vidas tratando de liberarnos con otros procesos.
Bhāgavatam říká, že jelikož neoddaní zanedbávají transcendentální láskyplnou službu lotosovým nohám Osobnosti Božství, jejich inteligence je nedostatečná a poklesnou. Živá bytost potřebuje nějakou činnost. Pokud se nevěnuje činnostem oddané služby, musí poklesnout k hmotným činnostem. Jakmile se tak stane, nemůže se osvobodit z cyklu zrození a smrti. Pán Kapila zde říká: “bez Mé milosti” (nānyatra mad bhagavataḥ). Pán je zde označen jako Bhagavān, Nejvyšší Osobnost Božství — to naznačuje, že má všechny vznešené vlastnosti a je plně schopný osvobodit živou bytost z cyklu zrození a smrti. Dále je označen slovem pradhāna, protože je Nejvyšší. Je ke každému stejný, ale tomu, kdo se Mu odevzdá, věnuje zvláštní přízeň. Rovněž v Bhagavad-gītě je potvrzeno, že Pán je ke každému stejný — nikdo není Jeho nepřítel a nikdo není Jeho přítel. Ale je zvláště nakloněn tomu, kdo se Mu odevzdá. Milostí Pána se živá bytost může vyprostit z tohoto cyklu zrození a smrti jednoduše tím, že se Mu odevzdá. Jinak může trávit mnoho a mnoho dalších životů mnoha dalšími pokusy osvobodit se jiným způsobem.