ŚB 7.9.32

न्यस्येदमात्मनि जगद्विलयाम्बुमध्ये
शेषेत्मना निजसुखानुभवो निरीह: ।
योगेन मीलितद‍ृगात्मनिपीतनिद्र-
स्तुर्ये स्थितो न तु तमो न गुणांश्च युङ्‌क्षे ॥ ३२ ॥
nyasyedam ātmani jagad vilayāmbu-madhye
śeṣetmanā nija-sukhānubhavo nirīhaḥ
yogena mīlita-dṛg-ātma-nipīta-nidras
turye sthito na tu tamo na guṇāṁś ca yuṅkṣe

Synonyma

nyasyauvrhající; idamtento; ātmanido svého vlastního Já; jagatTebou vytvořený vesmírný projev; vilaya-ambu-madhyev Příčinném oceánu, kde je vše uchováno ve stavu konzervované energie; śeṣejako bys spal; ātmanāsám; nijasvůj osobní; sukha-anubhavaḥprožívající stav duchovní blaženosti; nirīhaḥzdánlivě nečinný; yogenamystickou silou; mīlita-dṛkoči zdánlivě zavřené; ātmaprojevením sebe sama; nipītavyloučený; nidraḥjehož spánek; turyev transcendentálním stavu; sthitaḥudržující (sebe); nane; tuale; tamaḥhmotný spánek; naani; guṇāndo hmotných kvalit; caa; yuṅkṣehroužíš se.

Překlad

Ó můj Pane, ó Nejvyšší Osobnosti Božství, po zničení je tvořivá energie uložena v Tobě, který vypadáš, jako bys spal s přivřenýma očima. Ve skutečnosti ale nespíš jako obyčejná lidská bytost, neboť jsi vždy na transcendentální úrovni, nad stvořením hmotného světa, a vždy prožíváš transcendentální blaženost. V podobě Kāraṇodakaśāyī Viṣṇua takto setrváváš ve svém transcendentálním stavu, mimo styk s hmotnými předměty. I když se zdá, že spíš, tento spánek se liší od spánku pod vlivem nevědomosti.

Význam

V Brahma-saṁhitě (5.47) je velice jasně vysvětleno:
yaḥ kāraṇārṇava-jale bhajati sma yoga-
nidrām ananta-jagad-aṇḍa-sa-roma-kūpaḥ
ādhāra-śaktim avalambya parāṁ sva-mūrtiṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
“Uctívám původního Pána Govindu, který leží v Příčinném oceánu ve své úplné části jako Mahā-Viṣṇu. Zatímco se hrouží do mystického spánku věčnosti, z pórů Jeho transcendentálního těla vycházejí všechny vesmíry.” Ādi-puruṣa, původní Nejvyšší Osobnost Božství — Kṛṣṇa, Govinda — se expanduje do podoby Mahā-Viṣṇua. Po zničení tohoto vesmírného projevu zůstává ve stavu transcendentální blaženosti. Slovo yoga-nidrām se používá v souvislosti s Nejvyšší Osobností Božství. Měli bychom chápat, že tato nidrā (spánek) není jako naše nidrā podléhající kvalitě nevědomosti. Pán se vždy nachází na úrovni transcendence. Je sac-cid-ānanda, věčně blažený, a proto Ho spánek nevyvádí z rovnováhy, tak jako obyčejné lidské bytosti. Je třeba vědět, že Nejvyšší prožívá transcendentální blaženost ve všech stavech vědomí. Śrīla Madhvācārya stručně podotýká, že Pán je turya-sthitaḥ, vždy setrvávající na úrovni transcendence. Tam neexistuje nic takového, jako jāgaraṇa-nidrā-suṣupti — bdění, spánek a hluboký spánek.
Praktikování yogy je podobné jako yoga-nidrā Mahā-Viṣṇua. Yogīnům se doporučuje mít oči přivřené, ale nejedná se vůbec o spánek, i když falešní yogīni (zvláště v moderní době) při své takzvané yoze spí. V śāstrách je yoga popsána slovem dhyānāvasthita, stav dokonalé meditace, avšak jedná se o meditaci o Nejvyšší Osobnosti Božství. Dhyānāvasthita-tad-gatena manasā — mysl má vždy dlít u lotosových nohou Pána. Věnovat se yoze neznamená spát. Mysl má být stále aktivně upřena na lotosové nohy Pána. Takové praktikování yogy bude úspěšné.