Sloka 26

VERSO 26

Verš

Texto

kvāhaṁ rajaḥ-prabhava īśa tamo ’dhike ’smin
jātaḥ suretara-kule kva tavānukampā
na brahmaṇo na tu bhavasya na vai ramāyā
yan me ’rpitaḥ śirasi padma-karaḥ prasādaḥ

Synonyma

Sinônimos

kva — kde; aham — já (jsem); rajaḥ-prabhavaḥ — narozený v těle plném vášně; īśa — ó můj Pane; tamaḥ — kvalita nevědomosti; adhike — překonávající; asmin — v této; jātaḥ — narozený; sura-itara-kule — v rodině ateistů neboli démonů (kteří jsou na nižší úrovni než oddaní); kva — kde; tava — Tvoje; anukampā — bezpříčinná milost; na — ne; brahmaṇaḥ — Pána Brahmy; na — ne; tu — ale; bhavasya — Pána Śivy; na — ani; vai — dokonce; ramāyāḥ — bohyně štěstí; yat — která; me — mě; arpitaḥ — věnovaná; śirasi — na hlavu; padma-karaḥ — lotosová ruka; prasādaḥ — symbol milosti.

kva — onde; aham — eu (estou); rajaḥ-prabhavaḥ — tendo nascido em um corpo cheio de paixão; īśa — ó meu Senhor; tamaḥ — o modo da ignorância; adhike — excedendo em; asmin — neste; jātaḥ — nascido; sura-itara-kule — em família de ateístas ou demônios (que são subordinados aos devotos); kva — onde; tava — Vossa; anukampā — misericórdia imotivada; na — não; brahmaṇaḥ — do senhor Brahmā; na — não; tu — mas; bhavasya — do senhor Śiva; na — nem; vai — mesmo; ramāyāḥ — da deusa da fortuna; yat — que; me — minha; arpitaḥ — oferecidas; śirasi — sobre a cabeça; padma-karaḥ — mãos de lótus; prasādaḥ — o símbolo da misericórdia.

Překlad

Tradução

Ó můj Pane, ó Nejvyšší, narodil jsem se v rodině pohroužené do pekelných hmotných kvalit, vášně a nevědomosti. Jaké je tedy moje postavení? A co říci o Tvé bezpříčinné milosti, které se nikdy nedostalo ani Brahmovi, Śivovi nebo Lakṣmī, bohyni štěstí? Nikdy jsi jim nepoložil svou lotosovou ruku na hlavu, ale mně ano.

Ó meu Senhor, ó Supremo, porque nasci em família cheia de qualidades materiais e infernais manifestas através da paixão e da ignorância, qual a minha posição? E o que dizer de Vossa imotivada misericórdia, que jamais foi oferecida nem mesmo ao senhor Brahmā, ao senhor Śiva ou à deusa da fortuna, Lakṣmī? Embora nunca tenhais colocado Vossas mãos de lótus sobre suas cabeças, puseste-la sobre a minha.

Význam

Comentário

Prahlāda Mahārāje překvapila bezpříčinná milost Nejvyšší Osobnosti Božství. Narodil se v démonské rodině a Pán, jenž nikdy předtím nepoložil svou lotosovou ruku na hlavu Brahmy, Śivy či bohyně štěstí, která je Jeho věčnou společnicí, přesto vlídně položil svou ruku na Prahlādovu hlavu. To je projev bezpříčinné milosti. Nejvyšší Osobnost Božství může udělit svou bezpříčinnou milost komukoliv, bez ohledu na jeho postavení v tomto hmotném světě. Každý může uctívat Nejvyššího Pána, ať je jeho hmotné postavení jakékoliv. To dokládá Bhagavad-gītā (14.26) takto:

SIGNIFICADO—Prahlāda Mahārāja estava surpreso com a imotivada misericórdia do Senhor Supremo, a Personalidade de Deus, pois, embora Prahlāda tivesse nascido em família demoníaca e embora o Senhor jamais tivesse posto Sua mão de lótus sobre a cabeça de Brahmā, Śiva ou da deusa da fortuna, Sua companheira constante, o Senhor Nṛsiṁhadeva bondosamente colocou Sua mão sobre a cabeça de Prahlāda. Este é o significado da misericórdia imotivada. A imotivada misericórdia da Suprema Personalidade de Deus pode ser outorgada a qualquer pessoa, não importando qual seja a sua posição neste mundo material. Todos podem reunir condições de adorar o Senhor Supremo, qualquer que seja sua posição material. Confirma isso a Bhagavad-gītā (14.26):

māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

māṁ ca yo ’vyabhicāreṇa
bhakti yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

“Ten, kdo mi slouží s naprostou a výlučnou, neselhávající oddaností, okamžitě překonává kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.” Každý, kdo se neustále věnuje oddané službě Pánu, se nachází v duchovním světě a nemá nic společného s hmotnými kvalitami (sattva-guṇou, rajo-guṇou a tamo-guṇou).

“Aquele que se ocupa em serviço devocional pleno e não falha em circunstância alguma, transcende de imediato os modos da natureza material e chega, então, ao nível de Brahman.” Todo aquele que se ocupa no contínuo serviço devocional ao Senhor está situado no mundo espiritual e nada tem a ver com as qualidades materiais (sattva-guṇa, rajo-guṇa e tamo-guṇa).

Prahlāda Mahārāja byl na duchovní úrovni, a proto neměl nic společného se svým tělem, které se narodilo pod vlivem kvalit vášně a nevědomosti. Příznaky vášně a nevědomosti jsou podle Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.19) chtíč a dychtění (tadā rajas tamo-bhāvāḥ kāma-lobhādayaś ca ye). Vznešený oddaný Prahlāda Mahārāja si myslel, že tělo pocházející od jeho otce sestává z vášně a nevědomosti. Prahlāda však byl plně zaměstnaný službou Pánu, a proto jeho tělo nepatřilo do hmotného světa. Tělo čistého vaiṣṇavy je zduchovnělé již v tomto životě. Když například vložíme železo do ohně, rozžhaví se do ruda a přestává být železem — stává se ohněm. Podobně takzvaná hmotná těla oddaných, kteří se plně věnují oddané službě Pánu, nemají díky tomu, že jsou neustále v ohni duchovního života, nic společného s hmotou; jsou zduchovnělá.

Como estava situado na plataforma espiritual, Prahlāda Mahārāja nada tinha a ver com o seu corpo, que nascera dos modos da paixão e da ignorância. As características da paixão e da ignorância são especificadas no Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.19) como luxúria e anseio (tadā rajas tamo-bhāvāḥ kāma-lobhādayaś ca ye). Prahlāda Mahārāja, sendo um grande devoto, julgava que o corpo que recebera de seu pai nascera da paixão e da ignorância, mas, como Prahlāda estava inteiramente ocupado a serviço do Senhor, seu corpo não pertencia ao mundo material. Mesmo nesta vida, o corpo do vaiṣṇava puro já é espiritualizado. Por exemplo, posto em contato com o fogo, o ferro se torna incandescente e, deixando de ser ferro, passa a ser fogo. Igualmente, os aparentes corpos materiais dos devotos que se ocupam em pleno serviço devocional ao Senhor, estando constantemente no fogo da vida espiritual, nada têm a ver com a matéria, senão que são espiritualizados.

Śrīla Madhvācārya poznamenává, že bohyně štěstí, matka vesmíru, nemohla získat takovou milost jako Prahlāda Mahārāja — přestože je neustálou společnicí Nejvyššího Pána, Pán tíhne více ke svým oddaným. Oddaná služba je tedy tak vznešená, že i když je vykonávána těmi, kdo se narodili v nízko postavených rodinách, Pán ji považuje za hodnotnější než službu bohyně štěstí. Pán Brahmā, král Indra a ostatní polobozi žijící na vyšších planetárních soustavách mají jiný charakter vědomí, a proto je někdy znepokojují démoni, ale oddaný, i když žije na nižších planetách, si užívá života s vědomím Kṛṣṇy za jakýchkoliv okolností. Parataḥ svataḥ karmataḥ — když jedná sám, když dostává pokyny od jiných nebo když se věnuje svým hmotným činnostem, užívá si života po všech stránkách. Madhvācārya v této souvislosti cituje následující verše uvedené ve spisu Brahma-tarka:

Śrīla Madhvācārya enfatiza que a deusa da fortuna, a mãe do universo, não pôde obter misericórdia semelhante àquela oferecida a Prahlāda Mahārāja, pois, embora a deusa da fortuna seja a companheira inseparável do Senhor Supremo, o Senhor é mais propenso aos Seus devotos. Em outras palavras, o serviço devocional é tão imponente que, mesmo quando oferecido por pessoas nascidas de famílias inferiores, o Senhor o aceita como sendo mais valioso do que o serviço prestado pela deusa da fortuna. O senhor Brahmā, o rei Indra e os outros semideuses, que vivem nos sistemas planetários superiores, estão situados em um espírito de consciência diferente, de modo que, às vezes, são afligidos pelos demônios, mas o devoto, mesmo que esteja situado nos planetas inferiores, goza da vida em consciência de Kṛṣṇa em quaisquer circunstâncias. Parataḥ svataḥ karmataḥ: à medida que ele age, à medida que é instruído pelos outros ou à medida que executa suas atividades materiais, ele goza da vida sob todos os aspectos. Com relação a isso, Madhvācārya cita os seguintes versos, que são mencionados no Brahma-tarka.

śrī-brahma-brāhmīvīndrādi-
tri-katat strī-puru-ṣṭutāḥ
tad anye ca kramādeva
sadā muktau smṛtāv api

hari-bhaktau ca taj-jñāne
sukhe ca niyamena tu
parataḥ svataḥ karmato vā
na kathañcit tad anyathā