Skip to main content

KAPITOLA OSMÁ

CAPÍTULO OITO

Pán Nṛsiṁhadeva zabíjí krále démonů

O Senhor Nṛsiṁhadeva Mata o Rei dos Demônios

V této kapitole se dozvídáme, že Hiraṇyakaśipu byl připraven zabít vlastního syna, Prahlāda Mahārāje, ale Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se před démonem zjevil jako Śrī Nṛkeśarī, napůl lev a napůl člověk, a připravil ho o život.

Descreve-se neste capítulo que Hiraṇyakaśipu estava disposto a matar seu próprio filho Prahlāda Mahārāja, mas, aparecendo diante do demônio como Śrī Nṛkeśarī, metade leão e metade homem, a Suprema Personalidade de Deus o matou.

Všichni synové démonů následovali pokyny, které jim dal Prahlāda Mahārāja, a tak vyvinuli pouto k Pánu Viṣṇuovi, Nejvyšší Osobnosti Božství. Když to začalo být očividné, jejich učitelé Ṣaṇḍa a Amarka dostali velký strach, že chlapci budou stále více oddáni Pánu. Bezmocně se obrátili na Hiraṇyakaśipua a podrobně mu popsali důsledky Prahlādova kázání. Jakmile to Hiraṇyakaśipu slyšel, rozhodl se, že svého syna zabije. Byl tak rozhněvaný, že Prahlāda mu padl k nohám a pronesl mnoho uklidňujících slov, ale démonského otce se mu přesto nepodařilo upokojit. Hiraṇyakaśipu se jako typický démon začal vyvyšovat nad Nejvyšší Osobnost Božství, ale Prahlāda Mahārāja mu odporoval; řekl, že Hiraṇyakaśipu není Bůh, a začal oslavovat Nejvyššího Pána. Prohlásil, že Pán je všudypřítomný, ovládá vše a nikdo Ho nepředčí ani se Mu nevyrovná. Požádal proto svého otce, aby se všemocnému Nejvyššímu Pánu podrobil.

Seguindo as instruções de Prahlāda Mahārāja, todos os filhos dos demônios se apegaram ao Senhor Viṣṇu, a Suprema Personalidade de Deus. Quando esse apego se intensificou, seus professores, Ṣaṇḍa e Amarka, ficaram muito temerosos com a possibilidade de que os meninos se tornassem cada vez mais devotados ao Senhor. Em desespero, aproximaram-se de Hiraṇyakaśipu e descreveram em pormenores o efeito da pregação de Prahlāda. Após ouvir isso, Hiraṇyakaśipu decidiu matar seu filho Prahlāda. Hiraṇyakaśipu estava tão irado que, embora Prahlāda Mahārāja tivesse caído a seus pés e dissesse muitas palavras apenas para apaziguá-lo, não conseguiu satisfazer seu pai demoníaco. Hiraṇyakaśipu, tal qual um típico demônio, passou a apregoar que era maior do que a Suprema Personalidade de Deus, mas Prahlāda Mahārāja o desafiou dizendo que Hiraṇyakaśipu não era Deus e começou a glorificar a Suprema Personalidade de Deus, declarando que o Senhor é onipenetrante, que tudo está sob o controle dEle e que ninguém é igual a Ele, tampouco maior do que Ele. Assim, pediu que seu pai se tornasse submisso ao onipotente Senhor Supremo.

Čím více Prahlāda Mahārāja oslavoval Nejvyšší Osobnost Božství, tím více byl démon rozhněvaný a pobouřený. Hiraṇyakaśipu se zeptal svého syna-vaiṣṇavy, zda je jeho Bůh ve sloupech paláce, a Prahlāda Mahārāja okamžitě přisvědčil, že Pán je všude, tedy i v každém sloupu. Když Hiraṇyakaśipu slyšel od svého malého syna tuto filozofii, vysmál se jeho slovům jako nerozumné dětské řeči a mocně udeřil do sloupu pěstí.

Quanto mais Prahlāda Mahārāja glorificava a Suprema Personalidade de Deus, mais irado e agitado ficava o demônio. Hiraṇyakaśipu perguntou a seu filho vaiṣṇava se Deus existia dentro das colunas do palácio, e Prahlāda Mahārāja imediatamente respondeu que, como está presente em toda parte, o Senhor também Se encontrava dentro das colunas. Ao ouvir seu jovem filho falar essa filosofia, Hiraṇyakaśipu zombou da afirmação do menino, tomando-a como mera conversa de criança e, com seu punho, deu um forte golpe no pilar.

V tom okamžiku zazněl burácivý zvuk. Král démonů nejprve viděl pouze sloup, ale na důkaz pravdivosti Prahlādových slov ze z něho vynořil Pán ve své úžasné inkarnaci zvané Narasiṁha, napůl lev a napůl člověk. Hiraṇyakaśipu si okamžitě uvědomil, že neobyčejná, úžasná inkarnace Pána mu jistě přinese smrt, a připravil se k boji. Pán pro zábavu nějakou dobu s démonem bojoval a večer, na rozhraní dne a noci, ho chytil, hodil si ho na klín a zabil ho tak, že mu rozerval břicho svými drápy. Zabil nejen Hiraṇyakaśipua, krále démonů, ale i mnoho jeho stoupenců. Když nebylo již s kým bojovat, Pán s hněvivým řevem usedl na Hiraṇyakaśipuův trůn.

Logo que Hiraṇyakaśipu golpeou a coluna, produziu-se um som estrondoso. Primeiramente, Hiraṇyakaśipu, o rei dos demônios, conseguiu ver apenas o pilar, mas, para confirmar as afirmações de Prahlāda, o Senhor surgiu do pilar como a maravilhosa encarnação de Narasiṁha, metade leão e metade homem. Hiraṇyakaśipu entendeu de imediato que a extraordinária e maravilhosa forma do Senhor decerto significava a sua morte e, então, preparou-se para lutar com a forma que era metade leão, metade homem. O Senhor realizou este Seu passatempo lutando um pouco com o demônio, e, à tardinha, logo antes de a noite cair, o Senhor agarrou o demônio, colocou-o sobre o colo e o matou, rasgando-lhe o abdômen com as unhas. O Senhor não matou apenas Hiraṇyakaśipu, o rei dos demônios, mas também matou muitos seguidores deste. Quando não restava ninguém com quem lutar, o Senhor, rugindo com muita ira, sentou-Se no trono de Hiraṇyakaśipu.

Celý vesmír tak byl zbaven Hiraṇyakaśipuovy vlády a všichni jásali, plni transcendentální blaženosti. Před Pána poté předstoupili všichni polobozi v čele s Brahmou, včetně velkých světců, Pitů, Siddhů, Vidyādharů, Nāgů, Manuů, Prajāpatiů, Gandharvů, Cāraṇů, Yakṣů, Kimpuruṣů, Vaitāliků, Kinnarů a také mnoha dalších bytostí s lidskou podobou. Všichni stáli poblíž Nejvyšší Osobnosti Božství a začali Pánu, který seděl na trůnu a vydával oslnivou záři, přednášet své modlitby.

Com isso, todo o universo ficou livre do governo de Hiraṇyakaśipu, e todos sentiram o júbilo da bem-aventurança transcendental. Depois, todos os semideuses, encabeçados pelo senhor Brahmā, aproximaram-se do Senhor. Entre eles, encontravam-se grandes pessoas santas, os Pitās, os Siddhas, os Vidyādharas, as Nāgas, os Manus, os prajāpatis, os Gandharvas, os Cāraṇas, os Yakṣas, os Kimpuruṣas, os Vaitālikas, os Kinnaras e também muitas outras variedades de seres com forma humana. Colocados a uma pequena distância da Suprema Personalidade de Deus, eles começaram a oferecer suas orações ao Senhor, cuja refulgência espiritual encantava todos que O viam sentado no trono.

Sloka 1:
Nārada Muni pokračoval: Všichni synové démonů si uvědomili hodnotu Prahlādova transcendentálního učení, vzali ho velmi vážně a zavrhli materialistické pokyny svých učitelů Ṣaṇḍy a Amarky.
VERSO 1:
Nārada Muni prosseguiu: Todos os filhos dos demônios apreciaram as instruções transcendentais de Prahlāda Mahārāja e as levaram muito a sério. Eles rejeitaram as instruções materialistas dadas por seus professores, Ṣaṇḍa e Amarka.
Sloka 2:
Když Śukrācāryovi synové Ṣaṇḍa a Amarka viděli, že všichni studenti, synové démonů, díky styku s Prahlādem Mahārājem rozvíjejí vědomí Kṛṣṇy, dostali strach. Přišli za králem démonů a podrobně mu popsali vzniklou situaci.
VERSO 2:
Ao observarem que todos os estudantes, os filhos dos demônios, estavam se tornando avançados em consciência de Kṛṣṇa devido à associação com Prahlāda Mahārāja, Ṣaṇḍa e Amarka, os filhos de Śukrācārya, ficaram com medo. Aproximaram-se do rei dos demônios e descreveram a verdadeira situação.  
Sloka 3-4:
Když Hiraṇyakaśipu pochopil, co se stalo, rozhněval se natolik, že se celé jeho tělo začalo třást. Rozhodl se, že svého syna zabije. Byl od přírody velmi krutý a nyní, když se cítil uražen, začal syčet jako had, na kterého někdo šlápl. Jeho syn Prahlāda byl klidný, mírný a vlídný, ovládal své smysly a stál před ním se sepjatýma rukama. Vzhledem ke svému věku a chování neměl být trestán, ale Hiraṇyakaśipu, který na něho úkosem upřeně hleděl, ho přesto začal plísnit hrubými slovy.
VERSOS 3-4:
Ao se inteirar da situação, Hiraṇyakaśipu ficou tão extremamente irado que seu corpo tremia. Foi então que ele decidiu matar o seu filho Prahlāda. Por natureza, Hiraṇyakaśipu era muito cruel e, sentindo-se insultado, começou a sibilar como uma serpente pisada. Seu filho Prahlāda era pacífico, meigo e cortês, e tinha seus sentidos sob controle. De mãos postas, permanecia diante de Hiraṇyakaśipu. Considerando a idade e o comportamento de Prahlāda, ele não deveria ser castigado. Porém, fixando nele um olhar penetrante e perverso, Hiraṇyakaśipu o censurou com as seguintes palavras ásperas.
Sloka 5:
Hiraṇyakaśipu řekl: Ty drzé hloupé dítě! Rozvracíš rodinu a jsi nejnižší z lidí. Nejsi nic jiného než zatvrzelý hlupák, jelikož se vzpíráš mé autoritě. Dnes tě pošlu do sídla Yamarāje!
VERSO 5:
Hiraṇyakaśipu disse: Ó pessoa das mais insolentes, és um ininteligentíssimo destruidor da família, e, sendo o mais baixo da humanidade, violaste meu poder de governar-te e, portanto, és um tolo obstinado. Hoje te enviarei para a residência de Yamarāja.
Sloka 6:
Prahlāde, ty ničemný synu! Víš, že když se zlobím, všechny planety tří světů se třesou i s jejich vládci. Od koho pochází síla, díky které může být darebák jako ty tak opovážlivý, že se zdá, jako bys neměl strach, a stavíš se proti mé autoritě?
VERSO 6:
Meu filho Prahlāda, és um patife. Sabes muito bem que, quando estou irado, todos os planetas dos três mundos estremecem juntamente com seus principais governantes. Quem te deu poder, ó insolente, para te tornares tão atrevido a ponto de não ficares com medo de desafiar a minha autoridade em governar-te?
Sloka 7:
Prahlāda Mahārāja řekl: Můj milý králi, zdroj mé síly, na který se ptáš, je i zdrojem tvé síly. Veškerá síla má ve skutečnosti jeden původní zdroj. Ten je nejen tvou nebo mou silou, ale jedinou silou všech. Nikdo nemůže získat žádnou sílu bez Něho. Všechny bytosti, pohyblivé či nehybné, výše či níže postavené — dokonce i Pána Brahmu — ovládá síla Nejvyšší Osobnosti Božství.
VERSO 7:
Prahlāda Mahārāja disse: Meu querido rei, a fonte de minha força, sobre a qual estás indagando, também é a fonte da tua. Na verdade, a fonte que origina todas as espécies de forças é única. Ele não é apenas a tua e a minha força, mas a única força de todos. Sem Ele, ninguém pode obter força alguma. Móveis ou inertes, superiores ou inferiores, todos, incluindo o senhor Brahmā, são controlados pela força da Suprema Personalidade de Deus.
Sloka 8:
Nejvyšší Osobnost Božství, Pán, který je svrchovaný vládce a čas, je silou smyslů, mysli a těla a také vlastní životaschopností smyslů. Jeho vliv je neomezený. Je nejvyšší živou bytostí a vládne třem kvalitám hmotné přírody. Vlastní silou tvoří, udržuje a také ničí tento vesmírný projev.
VERSO 8:
A Suprema Personalidade de Deus, que é o controlador supremo e o fator tempo, é o poder dos sentidos, o poder da mente, o poder do corpo e a força vital dos sentidos. Sua influência é ilimitada. Ele é a melhor de todas as entidades vivas, o controlador dos três modos da natureza material. Mediante Seu poder pessoal, Ele cria, mantém e, por fim, aniquila esta manifestação cósmica.
Sloka 9:
Prahlāda Mahārāja pokračoval: Můj milý otče, vzdej se prosím démonské mentality. Nerozlišuj v srdci na nepřátele a přátele; přijímej v mysli všechny rovnocenně. V tomto světě neexistuje žádný nepřítel kromě neovládnuté a svedené mysli. Když vidíme všechny stejně, dostáváme se na úroveň dokonalého uctívání Pána.
VERSO 9:
Prahlāda Mahārāja continuou: Meu querido pai, por favor, abandona tua mentalidade demoníaca. Em teu coração, não discrimines entre amigos e inimigos; procura ter uma mente equânime com todos. A não ser a mente descontrolada e desencaminhada, não existe inimigo algum neste mundo. Quando uma pessoa vê todos na plataforma de igualdade, ela consegue adorar o Senhor perfeitamente.
Sloka 10:
V minulosti žilo mnoho hlupáků, jako jsi ty, kteří neporazili šest nepřátel, jež kradou bohatství těla. Tito hlupáci byli plní pýchy a mysleli si: “Porazil jsem všechny nepřátele na všech deseti světových stranách.” Zvítězí-li však někdo nad šesti nepřáteli a vnímá všechny živé bytosti rovnocenně, žádní nepřátelé pak pro něho neexistují. Nepřátelé jsou pouze výplodem představivosti toho, kdo je pod vlivem nevědomosti.
VERSO 10:
Houve outrora muitos tolos que, exatamente como tua pessoa, não derrotaram os seis inimigos que consomem a riqueza do corpo. Esses tolos pensavam com muito orgulho: “Venci todos os inimigos em todas as dez direções.” Contudo, se alguém vence os seis inimigos e é equânime com todas as entidades vivas, não existem inimigos para ele. Os inimigos são meras imaginações da pessoa que está em ignorância.
Sloka 11:
Hiraṇyakaśipu odpověděl: Ty darebáku, snažíš se snižovat mou důležitost, jako bys ovládal smysly lépe než já. Jsi nějak moc chytrý. Je mi tedy jasné, že chceš zemřít mou rukou, neboť takové nesmyslné řeči vedou ti, jejichž smrt se blíží.
VERSO 11:
Hiraṇyakaśipu respondeu: És um patife. Estás tentando minimizar meu valor, como se fosses capaz de me superar no controle dos sentidos. Consideras-te inteligente por demais. Portanto, posso facilmente entender que desejas morrer em minhas mãos, pois só se dão a esse tipo de conversa sem sentido aqueles que estão prestes a morrer.
Sloka 12:
Ó ty nešťastníku Prahlāde, stále jsi mluvil o nějaké svrchované bytosti, jiné než jsem já, která je nade vším, vládne každému a je všudypřítomná. Ale kde je? Jestliže je všude, proč není přede mnou v tomto sloupu?
VERSO 12:
Ó desafortunadíssimo Prahlāda, sempre descreveste um ser supremo diferente de mim, um ser supremo que está acima de tudo, que é o controlador de todos e que é onipenetrante. Mas onde Ele está? Se Ele está em toda parte, por que Ele não está presente diante de mim neste pilar?
Sloka 13:
Mluvíš jen nesmysly, a proto ti nyní oddělím hlavu od těla. Teď mi ukaž, jak tě tvůj Bůh, kterého tolik uctíváš, přijde ochránit. Chci to vidět.
VERSO 13:
Porque falas tanta tolice, agora mesmo separarei de teu corpo a tua cabeça. Veremos, então, se teu adorável Senhor virá proteger-te. Faço questão de ver isso.
Sloka 14:
Hiraṇyakaśipu, který měl nesmírnou sílu, byl posedlý hněvem a napadal svého syna Prahlāda, vznešeného oddaného, hrubými slovy. Neustále ho proklínaje tasil meč, vstal z královského trůnu a rozzuřeně udeřil do sloupu pěstí.
VERSO 14:
Estando obcecado pela ira, Hiraṇyakaśipu, que possuía muitíssima força física, fez uso de palavras ásperas para repreender seu excelente filho, o devoto Prahlāda. Amaldiçoando-o repetidas vezes, Hiraṇyakaśipu pegou de sua espada, levantou-se do seu trono real e, com muita ira, golpeou a coluna com seu punho.
Sloka 15:
Můj milý Yudhiṣṭhire, tehdy se ze sloupu ozval strašlivý zvuk — zdálo se, že jeho silou puká obal vesmíru. Dospěl i k sídlům polobohů, jako je Pán Brahmā, kteří si mysleli: “Naše planety postihuje zkáza!”
VERSO 15:
Então, de dentro do pilar, eclodiu um som horripilante, que parecia rachar a cobertura do universo. Ó meu querido Yudhiṣṭhira, esse som alcançou até mesmo as moradas dos semideuses, tais como o senhor Brahmā, e, ao ouvirem-no, eles pensaram: “Oh! Nossos planetas estão sendo destruídos!”
Sloka 16:
Když Hiraṇyakaśipu, toužící zabít vlastního syna, předváděl svou neobyčejnou sílu, uslyšel tento úžasný, burácivý, dosud nikdy neslyšený zvuk. Když ho slyšeli ostatní vůdci démonů, začali se bát. Nikdo z nich nedokázal najít zdroj tohoto zvuku ve shromáždění.
VERSO 16:
Enquanto mostrava seu poder extraordinário, Hiraṇyakaśipu, que desejava matar seu próprio filho, ouviu aquele som magnífico e estrondoso, nunca antes ouvido por alguém. Ao escutarem o som, os outros líderes dos demônios ficaram com medo. Nenhum deles pôde localizar em que setor da assembleia teria surgido aquele som.
Sloka 17:
Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, chtěl dokázat, že tvrzení Jeho služebníka Prahlāda Mahārāje (že Nejvyšší Pán je všude, dokonce i ve sloupu sněmovny) bylo pravdivé, a proto projevil podobu, kterou dosud nikdo nikdy nespatřil — nebyl to ani člověk, ani lev. V této úžasné podobě se zjevil v sále.
VERSO 17:
Para provar que a afirmação de Seu servo Prahlāda Mahārāja tinha fundamento – em outras palavras, para provar que o Senhor Supremo está em toda parte, mesmo dentro do pilar de um salão de assembleia –, Hari, a Suprema Personalidade de Deus, manifestou uma forma maravilhosa nunca antes vista. A forma não era nem de homem nem de leão. Assim, no salão da assembleia, o Senhor apareceu em Sua forma maravilhosa.
Sloka 18:
Zatímco se Hiraṇyakaśipu rozhlížel na všechny strany, aby nalezl původ onoho zvuku, ze sloupu vystoupil Pán v této úžasné podobě, o které se nedalo říci, zda je to člověk či lev. Ohromený Hiraṇyakaśipu přemýšlel: “Co je to za bytost, napůl člověk a napůl lev?”
VERSO 18:
Enquanto Hiraṇyakaśipu olhava aos arredores tentando identificar a fonte do som, essa maravilhosa forma do Senhor, que não podia ser definida nem como homem nem como leão, emergiu do pilar. Estupefato, Hiraṇyakaśipu se colocou a imaginar: “Que criatura é esta, metade homem e metade leão?”
Sloka 19-22:
Hiraṇyakaśipu pozoroval Pána, který před ním stál ve své podobě Nṛsiṁhadeva, a snažil se zjistit, kdo to vlastně je. Pánova podoba byla nesmírně hrozivá — v Jeho očích, připomínajících tekoucí zlato, se zračil hněv; hříva zvětšující velikost Jeho hrůzostrašné tváře zářila; měl děsivé zuby a Jeho jazyk, pohybující se ze strany na stranu jako meč při souboji, byl ostrý jako břitva. Měl vztyčené, nehybné uši a Jeho nozdry a doširoka rozevřená tlama vypadaly jako horské jeskyně. Čelisti se děsivě rozevíraly a celé Jeho tělo se dotýkalo nebe. Měl krátký a silný krk, širokou hruď, útlý pas a chlupy na těle bílé jako měsíční paprsky. Jeho paže připomínaly šiky vojáků a rozpínaly se na všechny strany, když svou lasturou, diskem, kyjem, lotosem a dalšími osobními zbraněmi zabíjel démony, darebáky a ateisty.
VERSOS 19-22:
Hiraṇyakaśipu estudou a forma do Senhor, tentando determinar o que seria a forma de Nṛsiṁhadeva que agora Se encontrava em sua frente. A forma do Senhor era extremamente aterradora devido a Seus olhos irados, que pareciam ouro derretido; devido à Sua juba reluzente, a expandir as dimensões de Seu rosto amedrontador, e por seus dentes mortais e Sua língua afiada como uma navalha, que se movia como uma espada em um duelo. Suas orelhas estavam eretas e imóveis, e Suas narinas e Sua boca escancarada lembravam as cavernas de uma montanha. Suas mandíbulas se moviam assustadoramente, e Seu corpo era da altura do céu. Seu pescoço era muito curto e grosso, Seu peito era amplo, Sua cintura era delgada, e os pelos de Seu corpo eram tão brancos como os raios da Lua. Seus braços, que pareciam fileiras de soldados, espalhavam-se em todas as direções, à medida que, com Seu búzio, disco, maça, lótus e outras armas naturais, Ele matava os demônios, os impostores e os ateístas.
Sloka 23:
Hiraṇyakaśipu si pro sebe mumlal: “Pán Viṣṇu, který vládne velkou mystickou silou, přichystal tento plán, aby mě zabil, ale k čemu je takový pokus dobrý? Kdo se mnou může bojovat?” S těmito myšlenkami pozdvihl svůj kyj a zaútočil na Pána jako slon.
VERSO 23:
Hiraṇyakaśipu murmurou consigo mesmo: “O Senhor Viṣṇu, que possui muito poder místico, traçou este plano para me matar, mas que utilidade há nisso? Quem pode lutar contra mim?” De posse desse pensamento e apanhando sua maça, Hiraṇyakaśipu, tal qual um elefante, investiu contra o Senhor.
Sloka 24:
Když Hiraṇyakaśipu napadl Pána, který neobyčejně zářil, přestal být vidět, stejně jako když nepatrný hmyz vlétne do ohně a zmizí z očí. To není nic zvláštního, neboť Pán neustále setrvává na úrovni čistého dobra. Dříve, během tvoření, vstoupil do temného vesmíru a celý ho osvětlil svou duchovní září.
VERSO 24:
Assim como um pequeno inseto cai forçosamente no fogo e essa criatura insignificante se torna invisível, Hiraṇyakaśipu se tornou invisível ao atacar o Senhor, que era pleno de refulgência. Isso não é espantoso de modo algum, pois o Senhor sempre está situado em bondade pura. Outrora, durante a criação, Ele entrou no universo escuro e o iluminou com Seu fulgor espiritual.
Sloka 25:
Velký démon Hiraṇyakaśipu, který byl nesmírně rozhněvaný, pak rychle napadl Pána Nṛsiṁhadeva a začal Ho bít kyjem. Pán však démona i s jeho kyjem chytil, jako když Garuḍa chytí velkého hada.
VERSO 25:
Depois disso, o grande demônio Hiraṇyakaśipu, muitíssimo irado, atacou rapidamente Nṛsiṁhadeva, começando a golpeá-lO com sua maça. O Senhor Nṛsiṁhadeva, entretanto, capturou o grande demônio, juntamente com sua maça, assim como Garuḍa captura uma enorme serpente.
Sloka 26:
Ó Yudhiṣṭhire, vznešený synu Bharaty! Když dal Pán Nṛsiṁhadeva Hiraṇyakaśipuovi příležitost vyklouznout Mu z rukou, stejně jako si Garuḍa někdy hraje s hadem a pustí ho ze zobáku, polobozi, kteří přišli o svá sídla a ve strachu z démona se skrývali za mraky, to nepovažovali za příliš dobré znamení. Byli tím vyvedeni z klidu.
VERSO 26:
Ó Yudhiṣṭhira, ó grande filho de Bharata, quando o Senhor Nṛsṁhadeva deu a Hiraṇyakaśipu uma oportunidade de fugir de Suas mãos, assim como Garuḍa, às vezes, brinca com uma serpente e a deixa escapar de sua boca, os semideuses, que haviam perdido suas moradas e se escondiam atrás das nuvens com medo do demônio, não consideraram muito bom aquele incidente. Na verdade, eles se perturbaram.
Sloka 27:
Když byl Hiraṇyakaśipu vysvobozen z Nṛsiṁhadevových rukou, mylně se domníval, že se Pán bojí jeho síly. Proto poté, co si na chvíli odpočinul od boje, vzal svůj meč a štít a znovu na Něho velkou silou zaútočil.
VERSO 27:
Ao se livrar das mãos de Nṛsiṁhadeva, Hiraṇyakaśipu pensou que o Senhor temia o seu poder. Portanto, após um pequeno descanso, ele pegou de sua espada e escudo e, com muito ímpeto, novamente arremeteu contra o Senhor.
Sloka 28:
Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, jenž je nesmírně silný a mocný, se hlasitě, pronikavě smál. Chytil Hiraṇyakaśipua, který se chránil mečem a štítem, žádné místo nenechával nekryté a rychlostí sokola se pohyboval chvílemi po nebi a chvílemi po zemi. Bál se Nṛsiṁhadevova smíchu, a tak měl zavřené oči.
VERSO 28:
Enquanto ria alto e de maneira estridente, a Suprema Personalidade de Deus, Nārāyaṇa, que é extremamente forte e poderoso, agarrou Hiraṇyakaśipu, que se protegia com sua espada e escudo, não apresentando pontos vulneráveis. Com a velocidade de um falcão, Hiraṇyakaśipu se movia ora no céu, ora na terra, mantendo os olhos fechados devido ao medo que a risada de Nṛsiṁhadeva lhe causava.
Sloka 29:
Pán Nṛsiṁhadeva chytil Hiraṇyakaśipua, jehož nemohl zranit ani blesk krále Indry, jako když had chytí myš nebo Garuḍa uchvátí prudce jedovatého hada. Démon, vyděšený tím, že byl chycen, házel svými údy na všechny strany. Pán si ho položil na klín, podepřel ho svými stehny a ve vchodu do sněmovny ho svými drápy hravě roztrhal na kusy.
VERSO 29:
Assim como uma serpente captura um rato ou Garuḍa captura uma serpente muito venenosa, o Senhor Nṛsiṁhadeva capturou Hiraṇyakaśipu, que não podia ser trespassado nem mesmo pelo raio do rei Indra. À medida que Hiraṇyakaśipu, sentindo-se muito aflito com o fato de ter sido capturado, movia seus membros de um lado a outro e em todas as direções, o Senhor Nṛsiṁhadeva colocou o demônio em Seu colo, apoiando-o em Suas coxas, e, na entrada do salão da assembleia, o Senhor, com as unhas de Sua mão, dilacerou o demônio com grande facilidade.
Sloka 30:
Tvář a hříva Pána Nṛsiṁhadeva byly potřísněné kapkami krve a do Jeho strašných očí plných hněvu nebylo možné pohlédnout. Nejvyšší Osobnost Božství, Nṛsiṁhadeva, si jazykem olizoval koutek úst a zdobila Ho girlanda ze střev vyrvaných z Hiraṇyakaśipuova břicha. Připomínal tak lva, který právě zabil slona.
VERSO 30:
A boca e a juba do Senhor Nṛsiṁhadeva ficaram salpicadas de sangue, e era impossível alguém conseguir fitar Seus olhos ferozes e cheios de ira. Lambendo os lados de Sua boca com Sua língua, a Suprema Personalidade de Deus, Nṛsiṁhadeva, que estava decorado com uma guirlanda do intestino arrancado do abdômen de Hiraṇyakaśipu, parecia um leão que acaba de matar um elefante.
Sloka 31:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který měl obrovské množství paží, nejprve vyrval Hiraṇyakaśipuovo srdce a poté odhodil démona stranou a obrátil se proti tisícům jeho vojáků. Tito věrní následovníci Hiraṇyakaśipua tasili zbraně, aby s Ním bojovali, ale On je všechny zabil pouhými špičkami svých drápů.
VERSO 31:
A Suprema Personalidade de Deus, que tinha muitos e muitos braços, primeiramente arrancou o coração de Hiraṇyakaśipu, após o que o jogou de lado. Então, partiu em direção aos soldados do demônio. Esses soldados, que, com suas armas em riste, tinham vindo aos milhares para combater o Senhor Nṛsiṁhadeva, eram fiéis seguidores de Hiraṇyakaśipu, mas o Senhor matou todos eles meramente com as pontas de Suas unhas.
Sloka 32:
Hříva Pána Nṛsiṁhadeva rozvířila oblaka a rozehnala je do všech stran. Pánovy planoucí oči zbavily svítící nebeská tělesa záře a Jeho dech rozbouřil moře a oceány. Všichni sloni na světě začali strachem z Jeho řevu sténat.
VERSO 32:
O pelo sobre a cabeça de Nṛsiṁhadeva açoitava as nuvens e as espalhava por todos os lados, Seus olhos brilhantes suplantavam a refulgência dos luzeiros no céu, e Sua respiração agitava os mares e oceanos. Por causa de Seu rugido, todos os elefantes do mundo começaram a chorar de medo.
Sloka 33:
Nṛsiṁhadevova hříva vymrštila letadla do meziplanetárního prostoru a vyšších planetárních soustav. Zdálo se, že Země se pod tlakem Pánových lotosových nohou vychyluje ze svého postavení, a Jeho nesnesitelná síla způsobila, že se zvedaly všechny kopce a hory. Záře Pánova těla potlačila přirozený jas nebe a všech světových stran.
VERSO 33:
O pelo da cabeça de Nṛsiṁhadeva lançou aeroplanos ao espaço sideral e ao sistema planetário superior. Devido à pressão dos pés de lótus do Senhor, a Terra pareceu sair de sua posição, e todas as colinas e montanhas se curvaram ao peso de Sua força intolerável. Em virtude da refulgência corpórea do Senhor, o céu e todas as direções reduziram sua iluminação natural.
Sloka 34:
Pán Nṛsiṁhadeva, v plném lesku a s hrůzostrašným vzezřením, byl nesmírně rozhněvaný, a když nenašel soupeře, který by se postavil Jeho moci a vznešenosti, usedl ve sněmovně na honosný královský trůn. Ze strachu a pocitu podřízenosti nikdo nedokázal přistoupit, aby Mu osobně sloužil.
VERSO 34:
Manifestando uma refulgência notável e um semblante aterrador, o Senhor Nṛsiṁha, estando muito irado e não encontrando nenhum rival capaz de enfrentar Seu poder e opulência, ali mesmo, no salão da assembleia, sentou-Se no excelente trono do rei. Devido ao medo e ao respeito, ninguém ousou apresentar-se para servir ao Senhor diretamente.
Sloka 35:
Hiraṇyakaśipu byl jako horečnatý zánět mozkových blan v hlavě tří světů. Proto když manželky polobohů na nebeských planetách uviděly, že tento velký démon byl zabit rukou Nejvyšší Osobnosti Božství, tváře jim rozkvetly velkou radostí. Znovu a znovu Pána Nṛsiṁhadeva zasypávaly z nebes deštěm květů.
VERSO 35:
Hiraṇyakaśipu havia sido exatamente como uma febre de meningite na cabeça dos três mundos. Portanto, quando, nos planetas celestiais, as esposas dos semideuses viram que o grande demônio fora morto pelas próprias mãos da Suprema Personalidade de Deus, seus rostos desabrocharam em grande júbilo. As esposas dos semideuses não se cansavam de derramar chuvas de flores sobre o Senhor Nṛsiṁhadeva.
Sloka 36:
Nebe tehdy zaplnila letadla polobohů toužících vidět činy Nejvyššího Pána, Nārāyaṇa. Polobozi rozezněli bubny a kotle, andělské ženy, které to slyšely, začaly tancovat a nejpřednější z Gandharvů krásně zpívali.
VERSO 36:
Naquele momento, os aeroplanos dos semideuses, que desejavam ver as atividades de Nārāyaṇa, o Senhor Supremo, encheram o céu. Os semideuses começaram a bater tambores e timbales, e, ao ouvi-los, as mulheres angélicas se puseram a dançar, enquanto os principais Gandharvas cantavam docemente.
Sloka 37-39:
Můj milý králi Yudhiṣṭhire, nato se polobozi přiblížili k Pánu. Vedli je Pán Brahmā, král Indra a Pán Śiva a doprovázeli je velcí světci a obyvatelé Pitṛloky, Siddhaloky, Vidyādhara-loky a planety hadů. Přišli Manuové a rovněž vůdčí osobnosti různých jiných planet, andělské tanečnice a také Gandharvové, Cāraṇové, Yakṣové, obyvatelé Kinnaraloky, Vetālové, obyvatelé Kimpuruṣa-loky a důvěrní služebníci Viṣṇua, jako například Sunanda a Kumuda. Ti všichni přistoupili k Pánu, jenž pronikavě zářil, a jednotlivě Mu skládali poklony a přednášeli modlitby s rukama sepjatýma u svých hlav.
VERSOS 37-39:
Meu querido rei Yudhiṣṭhira, os semideuses se aproximaram, então, do Senhor. Encabeçados pelo senhor Brahmā, pelo rei Indra e pelo senhor Śiva, entre eles estavam grandes pessoas santas e os habitantes de Pitṛloka, de Siddhaloka, de Vidyādhara-loka e do planeta das serpentes. Os Manus se aproximaram, e a mesma atitude foi tomada pelos líderes de vários outros planetas. As dançarinas angélicas se colocaram ao Seu redor, bem como os Gandharvas, os Cāraṇas, os Yakṣas, os habitantes de Kinnaraloka, os Vetālas, os habitantes de Kimpuruṣa-loka e os servos pessoais de Viṣṇu, tais como Sunanda e Kumuda. Todos iam se achegando ao Senhor, de quem emanava um brilho intenso. De mãos postas diante de seus rostos, ofereceram-Lhe individualmente suas reverências e orações.
Sloka 40:
Pán Brahmā se modlil: Můj Pane, jsi neomezený a vlastníš nekonečné energie. Nikdo není schopen odhadnout Tvou moc a úžasný vliv, neboť Tvé činy nejsou nikdy znečištěné hmotnou energií. Prostřednictvím hmotných kvalit hravě tvoříš, udržuješ a opět ničíš celý vesmír, a přesto sám zůstáváš stále stejný; Tvé osobnosti nikdy neubývá. Proto Ti skládám uctivé poklony.
VERSO 40:
O senhor Brahmā orou: Meu Senhor, sois ilimitado e possuís potências intermináveis. Ninguém pode calcular ou estimar Vosso poder e Vossa influência maravilhosa, pois as ações que praticais nunca são contaminadas pela energia material. Através das qualidades materiais, criais, mantendes e aniquilais muito facilmente o universo, apesar do que permaneceis imutável e sem deterioração. Portanto, ofereço-Vos minhas respeitosas reverências.
Sloka 41:
Pán Śiva řekl: Konec věku je doba pro Tvou zlobu. Ó můj Pane, jenž jsi přirozeně nakloněn svému oddanému, když je nyní tento nicotný démon Hiraṇyakaśipu zabit, poskytni prosím ochranu jeho synu Prahlādu Mahārājovi, který stojí poblíž a je Tvým zcela odevzdaným oddaným.
VERSO 41:
O senhor Śiva disse: O fim do milênio é a ocasião para manifestardes Vossa ira. Agora que foi morto esse demônio insignificante, Hiraṇyakaśipu, ó meu Senhor, que sois naturalmente afetuoso com Vosso devoto, por favor, protegei seu filho Prahlāda Mahārāja, que está postado perto de Vós, tal qual um devoto plenamente rendido a Vós.
Sloka 42:
Král Indra řekl: Ó Nejvyšší Pane, jsi náš vysvoboditel a ochránce. Získal jsi od démona zpět naše obětní podíly, které ve skutečnosti patří Tobě. Démonský král Hiraṇyakaśipu naháněl všem velkou hrůzu, a tak se zmocnil našich srdcí, jež jsou Tvým trvalým sídlem. Tvá přítomnost nyní rozptýlila temnotu, kterou byla naše srdce prostoupená. Ó Pane, pro ty, kdo se neustále věnují službě Tobě, jež je vznešenější než osvobození, je veškeré hmotné bohatství bezvýznamné. Tito oddaní nestojí ani o osvobození, natož pak o výhody, které přinášejí kāma, artha a dharma.
VERSO 42:
O rei Indra disse: Ó Senhor Supremo, sois nosso libertador e protetor. As partilhas de sacrifício a que tínhamos direito, as quais na verdade eram Vossas, mas que o demônio extorquiu de nós, conseguistes recuperá-las. Porque o rei demoníaco, Hiraṇyakaśipu, era muito aterrorizante, todos os nossos corações, que são Vossa morada permanente, foram por ele devastados. Agora, com Vossa presença, a melancolia e a escuridão de nossos corações se dissiparam. Ó Senhor, para aqueles que estão sempre ocupados em Vosso serviço, que é mais sublime do que a liberação, toda a opulência material é insignificante. Se eles nem mesmo se importam com a liberação, o que dizer, então, de se interessarem nos benefícios obtidos através de kāma, artha e dharma?
Sloka 43:
Všichni přítomní světci přednesli následující modlitby: Ó Pane, svrchovaný zaopatřovateli těch, kteří přijali útočiště u Tvých lotosových nohou! Ó původní Osobnosti Božství, proces askeze, do něhož jsi nás dříve zasvětil, je Tvou osobní duchovní silou. Právě prostřednictvím askeze tvoříš hmotný svět, který v Tobě leží skrytý. Tento démon askezi téměř vymýtil, ale Ty jsi svým nynějším zjevením v podobě Nṛsiṁhadeva, jež nám poskytuje ochranu, a zabitím Hiraṇyakaśipua platnost tohoto procesu znovu potvrdil.
VERSO 43:
Todas as pessoas santas ali presentes ofereceram suas orações com as seguintes palavras: Ó Senhor, ó mantenedor supremo dos que se refugiaram em Vossos pés de lótus, ó original Personalidade de Deus, o processo de austeridade e penitência, no qual nos instruístes antes, é o poder espiritual do Vosso próprio eu. É através da austeridade que criais o mundo material, que repousa adormecido dentro de Vós. Essa austeridade esteve a ponto de ser interrompida pelas atividades desse demônio, mas agora, graças ao Vosso aparecimento sob a forma de Nṛsiṁhadeva, destinada a simplesmente nos proteger, e com a morte desse demônio, novamente aprovastes o processo de austeridade.
Sloka 44:
Obyvatelé Pitṛloky se modlili: S úctou se klaníme Pánu Nṛsiṁhadevovi, udržovateli náboženských zásad vesmíru. Zabil Hiraṇyakaśipua—démona, který používal násilí, aby si užíval všech obětin z obřadů śrāddha, konaných našimi syny a vnuky k výročí naší smrti, a který pil vodu se sezamovými semínky obětovanou na svatých poutních místech. Ó Pane, zabitím tohoto démona jsi všechno toto ukradené vlastnictví získal zpět z jeho břicha, které jsi rozerval svými drápy. Chceme Ti proto složit uctivé poklony.
VERSO 44:
Os habitantes de Pitṛloka oraram: Ofereçamos nossas respeitosas reverências ao Senhor Nṛsiṁhadeva, o mantenedor dos princípios religiosos do universo. Ele matou Hiraṇyakaśipu, o demônio que, à força, desfrutou de todas as oferendas das cerimônias śrāddha realizadas por nossos filhos e netos por ocasião dos aniversários de nossa morte e que bebeu a água na qual foram mergulhadas sementes de sésamo e oferecida nos lugares sagrados de peregrinação. Matando esse demônio, ó Senhor, arrancastes toda a propriedade acumulada em seu abdômen, trespassando-o com Vossas unhas. Portanto, desejamos oferecer-Vos nossas respeitosas reverências.
Sloka 45:
Obyvatelé Siddhaloky se modlili: Ó Pane Nṛsiṁhadeve, díky tomu, že pocházíme ze Siddhaloky, přirozeně oplýváme dokonalostí ve všech osmi druzích mystické síly. Hiraṇyakaśipu však byl tak zlotřilý, že nám prostřednictvím své moci a askeze naše schopnosti odebral. V důsledku toho začal být nesmírně pyšný na svou mystickou moc. Jelikož jsi nyní tohoto darebáka zabil svými drápy, skládáme Ti uctivé poklony.
VERSO 45:
Os habitantes de Siddhaloka oraram: Ó Senhor Nṛsiṁhadeva, como pertencemos a Siddhaloka, naturalmente alcançamos a perfeição em todas as oito espécies de poder místico. Entretanto, Hiraṇyakaśipu era tão desonesto que, à força de seu poder e austeridades, arrebatou nossos poderes. Em decorrência disso, tornou-se muito orgulhoso de sua força mística. Agora, porque esse impostor foi morto por Vossas unhas, nós Vos oferecemos nossas respeitosas reverências.
Sloka 46:
Obyvatelé Vidyādhara-loky se modlili: Pošetilý Hiraṇyakaśipu nám z pýchy na svou mimořádnou sílu a schopnost porážet druhé zakázal používat naše umění objevovat se a mizet různými způsoby podle různých druhů meditace. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, teď tohoto démona zabil jako zvíře. Této svrchované podobě Pána Nṛsiṁhadeva, který projevuje své zábavy, věčně skládáme uctivé poklony.
VERSO 46:
Os habitantes de Vidyādhara-loka oraram: Devido ao fato de que sentia muito orgulho de sua força física superior e era muito hábil em derrotar os outros, esse tolo Hiraṇyakaśipu aboliu o poder que havíamos adquirido e que, de acordo com muitas variedades de meditação a que recorríamos, dava-nos a oportunidade de manifestarmos várias espécies de aparecimento e desaparecimento. Agora, a Suprema Personalidade de Deus matou o demônio exatamente como se este fosse um animal. A essa suprema forma de passatempo do Senhor Nṛsiṁhadeva, nós eternamente oferecemos nossas respeitosas reverências.
Sloka 47:
Obyvatelé Nāgaloky pravili: Tento Hiraṇyakaśipu, největší hříšník, vzal z našich kápí všechny drahokamy a unesl všechny naše krásné manželky. Nyní, když jsi svými drápy rozerval jeho hruď, přinášíš našim ženám nesmírnou radost. S úctou se Ti tedy společně klaníme.
VERSO 47:
Os habitantes de Nāgaloka disseram: O pecaminosíssimo Hiraṇyakaśipu roubou todas as joias de nossos capelos e todas as nossas belas esposas. Agora que seu peito foi dilacerado por Vossas unhas, sois uma fonte de prazer para nossas esposas. Portanto, nós Vos oferecemos nossas respeitosas reverências.
Sloka 48:
Všichni Manuové přednesli následující modlitby: Ó Pane, my Manuové jako vykonavatelé Tvých příkazů dáváme lidstvu zákony, ale kvůli dočasné nadvládě démona Hiraṇyakaśipua byly naše zákony pro zachovávání varṇāśrama-dharmy zničeny. Ó Pane, když jsi teď tohoto velkého démona zabil, nastaly opět normální poměry. Prosíme nařiď nám, svým věčným služebníkům, co máme dělat nyní.
VERSO 48:
Todos os Manus ofereceram suas orações da seguinte maneira: Como Vossos mensageiros, ó Senhor, nós, os Manus, somos os legisladores da sociedade humana, mas, devido à supremacia temporária deste grande demônio, Hiraṇyakaśipu, nossas leis de manutenção do varṇāśrama-dharma foram revogadas. Ó Senhor, agora que matastes esse grande demônio, reassumimos nossa condição normal. Por favor, determinai o que deverão fazer agora estes Vossos servos eternos.
Sloka 49:
Prajāpatiové přednesli následující modlitby: Ó Nejvyšší, jenž jsi pánem dokonce i Brahmy a Śivy, stvořil jsi nás, abychom plnili Tvé příkazy, ale Hiraṇyakaśipu nám zakázal tvořit další řádné potomstvo. Nyní před námi tento démon leží mrtvý, s hrudí rozervanou Tvými drápy. Skládáme proto uctivé poklony Tobě, jehož inkarnace v této podobě čistého dobra přináší blaho celému vesmíru.
VERSO 49:
Os prajāpatis ofereceram as seguintes orações: Ó Senhor Supremo, Senhor inclusive de Brahmā e Śiva, nós, os prajāpatis, fomos criados por Vós para executarmos Vossas ordens, mas fomos proibidos por Hiraṇyakaśipu de continuarmos criando boas progênies. Agora, o demônio jaz morto diante de nós, com o peito retalhado por Vós. Portanto, deixai-nos oferecer nossas respeitosas reverências a Vós, cuja encarnação sob esta forma de bondade pura se destina ao bem-estar de todo o universo.
Sloka 50:
Obyvatelé Gandharvaloky se modlili: Pane, vždy Ti sloužíme jako tanečníci a zpěváci v divadelních představeních, ale Hiraṇyakaśipu si nás svou silou a udatností podrobil. Teď jsi ho přivedl do tohoto potupného stavu. Čím mohou být prospěšné činnosti takového povýšence, jako je Hiraṇyakaśipu?
VERSO 50:
Os habitantes de Gandharvaloka oraram: Ó onipotência, sempre nos ocupamos em Vosso serviço, dançando e cantando em atuações dramáticas, mas esse Hiraṇyakaśipu, pela influência de sua força física e bravura, manteve-nos sob seu jugo. Agora, porém, Vossa Onipotência lhe impôs essa condição inferior. Que benefício pode resultar das atividades desse arrogante Hiraṇyakaśipu?
Sloka 51:
Obyvatelé Cāraṇaloky prohlásili: Ó Pane, jelikož jsi zničil démona Hiraṇyakaśipua, který byl kůlem vraženým do srdcí všech čestných lidí, ulevilo se nám a navěky přijímáme útočiště u Tvých lotosových nohou, které zbavují podmíněnou duši hmotného znečištění.
VERSO 51:
Os habitantes do planeta Cāraṇa disseram: Ó Senhor, visto que destruístes o demônio Hiraṇyakaśipu, que sempre foi um espinho no coração de todos os homens honestos, sentimo-nos aliviados agora, e eternamente nos refugiamos em Vossos pés de lótus, que outorgam à alma condicionada o poder de se libertar da contaminação material.
Sloka 52:
Obyvatelé Yakṣaloky se modlili: Ó vládce dvaceti čtyř prvků! Jelikož vykonáváme služby, které Ti přinášejí potěšení, jsme považováni za nejlepší z Tvých služebníků, ale z nařízení Hiraṇyakaśipua, syna Diti, jsme byli přinuceni stát se nosiči královských nosítek. Ó Pane v podobě Nṛsiṁhadeva, Ty víš, jak tento démon každého sužoval; nyní jsi ho však zabil a jeho tělo se mísí s pěti hmotnými prvky.
VERSO 52:
Os habitantes de Yakṣaloka oraram: Ó controlador dos vinte e quatro elementos, somos considerados os melhores servos de Vossa Onipotência, pois prestamos serviços que Vos satisfazem, apesar do que, por ordem de Hiraṇyakaśipu, o filho de Diti, fomos ocupados como carregadores de palanquim. Ó Senhor Nṛsiṁhadeva, sabeis como esse demônio causou problemas a todos, mas, agora, Vós o matastes, e seu corpo está se decompondo nos cinco elementos materiais.
Sloka 53:
Obyvatelé Kimpuruṣa-loky pravili: My jsme nepatrné živé bytosti a Ty jsi Nejvyšší Osobnost Božství, svrchovaný vládce. Jak Ti tedy můžeme přednést vhodné modlitby? Když byli oddaní tímto démonem znechuceni a odsoudili ho, Ty jsi ho zabil.
VERSO 53:
Os habitantes de Kimpuruṣa-loka disseram: Somos entidades vivas insignificantes, mas sois a Suprema Personalidade de Deus, o controlador supremo. Portanto, como Vos podemos oferecer orações adequadas? Visto que este demônio foi condenado pelos devotos que estavam desgostosos com ele, decidistes, então, matá-lo.
Sloka 54:
Obyvatelé Vaitālika-loky prohlásili: Drahý Pane, díky tomu, že jsme na velkých shromážděních a v obětních arénách opěvovali Tvou neposkvrněnou slávu, zvykli jsme si na to, že nám všichni projevovali hlubokou úctu. Tento démon si však násilím přivlastnil naše postavení. Máme tedy velké štěstí, že jsi ho zabil — je to stejné, jako když se člověk zbaví chronické nemoci.
VERSO 54:
Os habitantes de Vaitālika-loka disseram: Querido Senhor, devido ao fato de que, em monumentais assembleias e arenas de sacrifício, vivíamos cantando Vossas glórias imaculadas, estávamos acostumados a receber grande respeito da parte de todos. Esse demônio, entretanto, usurpou essa posição. Agora, para nossa imensa fortuna, matastes esse grande demônio, exatamente como uma pessoa que cura uma doença crônica.
Sloka 55:
Kinnarové pravili: Ó svrchovaný vládce, jsme Tvoji věční služebníci, ale místo abychom sloužili Tobě, museli jsme neustále a bez odměny sloužit tomuto démonovi. Ó Pane Nṛsiṁhadeve, náš vládce, Ty jsi tohoto hříšného muže teď zabil, a proto Ti skládáme uctivé poklony. Prosíme, buď i nadále naším ochráncem a příznivcem.
VERSO 55:
Os Kinnaras disseram: Ó controlador supremo, somos servos eternos de Vossa Onipotência, mas, em vez de Vos prestar serviço, esse demônio nos ocupou em servi-lo constantemente e sem remuneração. Agora, matastes esse homem pecaminoso. Portanto, ó Senhor Nṛsiṁhadeva, nosso mestre, oferecemos-Vos nossas respeitosas reverências. Por favor, continuai nosso amo.
Sloka 56:
Společníci Pána Viṣṇua na Vaikuṇṭě přednesli tuto modlitbu: Ó Pane, náš svrchovaný dárce útočiště, dnes Tě vidíme v úžasné podobě Pána Nṛsiṁhadeva, která přináší blaho celému světu. Víme, že Hiraṇyakaśipu nebyl nikdo jiný než Jaya, který Ti sloužil, ale následkem kletby brāhmaṇů dostal tělo démona. Chápeme, že když jsi ho nyní zabil, je to Tvoje zvláštní milost vůči němu.
VERSO 56:
Os associados do Senhor Viṣṇu em Vaikuṇṭha ofereceram esta oração: Ó Senhor, nosso refúgio supremo, vimos hoje Vossa maravilhosa forma de Nṛsiṁhadeva, destinada à boa fortuna do mundo inteiro. Ó Senhor, sabemos que Hiraṇyakaśipu era o mesmo Jaya que Vos prestava serviço, mas foi amaldiçoado pelos brāhmaṇas e, então, recebeu um corpo de demônio. Compreendemos que o fato de ele ter sido morto agora demonstra Vossa misericórdia especial para com ele.