Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 7.8.19-22

Verš

mīmāṁsamānasya samutthito ’grato
nṛsiṁha-rūpas tad alaṁ bhayānakam
pratapta-cāmīkara-caṇḍa-locanaṁ
sphurat saṭā-keśara-jṛmbhitānanam
karāla-daṁṣṭraṁ karavāla-cañcala-
kṣurānta-jihvaṁ bhrukuṭī-mukholbaṇam
stabdhordhva-karṇaṁ giri-kandarādbhuta-
vyāttāsya-nāsaṁ hanu-bheda-bhīṣaṇam
divi-spṛśat kāyam adīrgha-pīvara-
grīvoru-vakṣaḥ-sthalam alpa-madhyamam
candrāṁśu-gauraiś churitaṁ tanūruhair
viṣvag bhujānīka-śataṁ nakhāyudham
durāsadaṁ sarva-nijetarāyudha-
praveka-vidrāvita-daitya-dānavam

Synonyma

mīmāṁsamānasya — Hiraṇyakaśipua, který přemítal nad úžasnou podobou Pána; samutthitaḥ — zjevila se; agrataḥ — před; nṛsiṁha-rūpaḥ — podoba Nṛsiṁhy (napůl lev a napůl člověk); tat — ta; alam — neobyčejně; bhayānakam — hrozivá; pratapta — jako roztavené; cāmīkara — zlato; caṇḍa-locanam — probodávající očima; sphurat — blýskající se; saṭā-keśara — Jeho hřívou; jṛmbhita-ānanam — jehož tvář byla rozšířena; karāla — strašných; daṁṣṭram — s řadou zubů; karavāla-cañcala — míhající se jako ostrý meč; kṣura-anta — a ostrý jako břitva; jihvam — jehož jazyk; bhrukuṭī-mukha — vzhledem k Jeho zamračené tváři; ulbaṇam — strašlivý; stabdha — nehybné; ūrdhva — vztyčené; karṇam — jehož uši; giri-kandara — jako jeskyně v hoře; adbhuta — úžasné; vyāttāsya — s doširoka rozevřenou tlamou; nāsam — a nozdrami; hanu-bheda-bhīṣaṇam — vyvolávající strach rozevřenými čelistmi; divi-spṛśat — dotýkající se nebe; kāyam — jehož tělo; adīrgha — krátký; pīvara — silný; grīva — krk; uru — široká; vakṣaḥ-sthalam — hruď; alpa — útlý; madhyamam — pas; candra-aṁśu — jako paprsky měsíce; gauraiḥ — bělavé; churitam — pokrytý; tanūruhaiḥ — chlupy; viṣvak — na všechny strany; bhuja — paží; anīka-śatam — stovkami řad; nakha — s drápy; āyudham — jako smrtícími zbraněmi; durāsadam — nesmírně obtížné přemoci; sarva — všechny; nija — vlastních; itara — a dalších; āyudha — zbraní; praveka — použitím nejlepších; vidrāvita — zahnáni na útěk; daitya — jímž démoni; dānavam — a darebáci (ateisté).

Překlad

Hiraṇyakaśipu pozoroval Pána, který před ním stál ve své podobě Nṛsiṁhadeva, a snažil se zjistit, kdo to vlastně je. Pánova podoba byla nesmírně hrozivá — v Jeho očích, připomínajících tekoucí zlato, se zračil hněv; hříva zvětšující velikost Jeho hrůzostrašné tváře zářila; měl děsivé zuby a Jeho jazyk, pohybující se ze strany na stranu jako meč při souboji, byl ostrý jako břitva. Měl vztyčené, nehybné uši a Jeho nozdry a doširoka rozevřená tlama vypadaly jako horské jeskyně. Čelisti se děsivě rozevíraly a celé Jeho tělo se dotýkalo nebe. Měl krátký a silný krk, širokou hruď, útlý pas a chlupy na těle bílé jako měsíční paprsky. Jeho paže připomínaly šiky vojáků a rozpínaly se na všechny strany, když svou lasturou, diskem, kyjem, lotosem a dalšími osobními zbraněmi zabíjel démony, darebáky a ateisty.