Sloka 43-44

VERSOS 43-44

Verš

Texto

rāgo dveṣaś ca lobhaś ca
śoka-mohau bhayaṁ madaḥ
māno ’vamāno ’sūyā ca
māyā hiṁsā ca matsaraḥ

rajaḥ pramādaḥ kṣun-nidrā
śatravas tv evam ādayaḥ
rajas-tamaḥ-prakṛtayaḥ
sattva-prakṛtayaḥ kvacit

Synonyma

Sinônimos

rāgaḥ — připoutanost; dveṣaḥ — nepřátelství; ca — také; lobhaḥ — chamtivost; ca — také; śoka — nářek; mohau — iluze; bhayam — strach; madaḥ — šílenství; mānaḥ — pýcha; avamānaḥ — urážky; asūyā — hledání chyb na druhých; ca — také; māyā — klamání; hiṁsā — násilí; ca — také; matsaraḥ — nesnášenlivost; rajaḥ — vášeň; pramādaḥ — zmatenost; kṣut — hlad; nidrā — spánek; śatravaḥ — nepřátelé; tu — ovšem; evam ādayaḥ — dokonce i další podobná pojetí života; rajaḥ-tamaḥ — kvůli pojetí vášně a nevědomosti; prakṛtayaḥ — příčiny; sattva — kvůli pojetí dobra; prakṛtayaḥ — příčiny; kvacit — někdy.

rāgaḥ — apego; dveṣaḥ — hostilidade; ca — também; lobhaḥ — cobiça; ca — também; śoka — lamentação; mohau — ilusão; bhayam — medo; madaḥ — loucura; mānaḥ — falso prestígio; avamānaḥ — ultraje; asūyā — achar defeitos nos outros; ca — também; māyā — decepção; hiṁsā — inveja; ca — também; matsaraḥ — impaciência; rajaḥ — frenesi; pramādaḥ — confusão; kṣut — fome; nidrā — sono; śatravaḥ — inimigos; tu — na verdade; evam ādayaḥ — mesmo outras dessas concepções de vida; rajaḥ-tamaḥ — vinculadas ao conceito de paixão e ignorância; prakṛtayaḥ — causas; sattva — vinculadas ao conceito de bondade; prakṛtayaḥ — causas; kvacit — às vezes.

Překlad

Tradução

Je-li někdo v podmíněném stavu, jeho pojetí života je někdy znečištěné vášní a nevědomostí, které se projevují jako připoutanost, nepřátelství, chamtivost, nářek, iluze, strach, šílenství, pýcha, urážky, hledání chyb na druhých, klamání, násilí, nesnášenlivost, vášeň, zmatenost, hlad a spánek. To vše jsou nepřátelé. Někdy je také pojetí živé bytosti znečištěné kvalitou dobra.

No estado condicionado, a pessoa tem concepções de vida que às vezes são contaminadas com a paixão e a ignorância, que se manifestam através de apego, hostilidade, cobiça, lamentação, ilusão, medo, loucura, falso prestígio, ultrajes, repreensão, fraude, inveja, intolerância, paixão, desorientação, fome e sono. Todos esses são inimigos. Às vezes, os conceitos que a pessoa retém consigo também são contaminados pela bondade.

Význam

Comentário

Skutečným cílem života je vrátit se domů, zpátky k Bohu, ale v cestě k jeho dosažení stojí mnoho překážek vytvořených třemi kvalitami hmotné přírody — někdy kombinací rajo-guṇy a tamo-guṇy, kvalit vášně a nevědomosti, a jindy kvalitou dobra. Tato pojetí života v hmotném světě brání v duchovním pokroku dokonce i lidumilovi, nacionalistovi a z hmotného hlediska dobrému člověku. Oč většími překážkami jsou potom nepřátelství, chamtivost, iluze, nářek a příliš velká připoutanost k hmotnému požitku. Abychom se blížili k terči, kterým je Viṣṇu — což je naším skutečným zájmem — musíme být silní a naučit se tyto různé překážky neboli nepřátele zdolávat. Jinými slovy, neměli bychom lpět na přání být dobrým či špatným člověkem tohoto hmotného světa.

SIGNIFICADO—A verdadeira meta da vida consiste em voltarmos ao lar, voltarmos ao Supremo, mas existem muitos obstáculos criados pelos três modos da natureza material – algumas vezes, existe a interposição de uma combinação de rajo-guṇa e tamo-guṇa, os modos da paixão e da ignorância, e, outras vezes, o modo da bondade se interpõe. No mundo material, mesmo que alguém seja um filantropo, um nacionalista e um bom homem de acordo com os cálculos materialistas, essas concepções de vida constituem um empecilho ao avanço espiritual. Logo, serão obstáculos ainda maiores a hostilidade, a cobiça, a ilusão, a lamentação e o excessivo apego ao gozo material. Para progredir rumo à meta Viṣṇu, o que é nosso verdadeiro interesse pessoal, a pessoa deve tornar-se muito poderosa para subjugar esses vários obstáculos ou inimigos. Em outras palavras, ninguém deve traçar como seu ideal ser um homem bom ou um homem mau neste mundo material.

Takzvané dobré a špatné vlastnosti v tomto světě jsou jedno a totéž, neboť je tvoří tři kvality hmotné přírody. Tuto hmotnou přírodu musíme překonat. Dokonce i védské obřady se zakládají na třech kvalitách. Proto Kṛṣṇa radil Arjunovi:

Neste mundo material, a suposta bondade e suposta maldade são a mesma coisa, visto que estão incluídas nos três modos da natureza material. Todos devem transcender essa natureza material. Mesmo as cerimônias ritualísticas védicas são influenciadas pelos três modos da natureza material. Portanto, Kṛṣṇa aconselhou a Arjuna:

traiguṇya-viṣayā vedā
nistraiguṇyo bhavārjuna
nirdvandvo nitya-sattva-stho
niryoga-kṣema ātmavān

“Védy převážně pojednávají o tématech spojených s třemi kvalitami hmotné přírody. Ó Arjuno, staň se transcendentálním vůči těmto kvalitám. Zůstaň nedotčen protiklady, buď prostý veškeré úzkosti kvůli zisku a bezpečí a setrvávej na úrovni svého skutečného já.” (Bg. 2.45) Na jiném místě Bhagavad-gīty Pán říká: ūrdhvaṁ gacchanti sattva-sthāḥ — pokud se někdo stane dobrým člověkem (to znamená pokud je pod vlivem kvality dobra), může dosáhnout vyšších planetárních soustav. Je-li naopak člověk nakažen rajo-guṇou a tamo-guṇou, může zůstat zde nebo poklesnout do říše zvířat. Všechny tyto situace jsou však překážkami na cestě k duchovnímu osvobození. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto říká:

“Os Vedas tratam principalmente do tema dos três modos da natureza material. Ó Arjuna, torna-te transcendental a esses três modos. Liberta-te de todas as dualidades e de todos os anseios advindos da busca de lucro e segurança e estabelece-te no eu.” (Bhagavad-gītā 2.45) Em outra passagem da Bhagavad-gītā, o Senhor diz que ūrdhvaṁ gacchanti sattva-sthāḥ: se alguém se torna uma pessoa excelente – em outras palavras, se está no modo da bondade –, ele pode elevar-se aos sistemas planetários superiores. Igualmente, se alguém está corroído por rajo-guṇa e tamo-guṇa, ele pode permanecer neste mundo ou descer até o reino animal. Todavia, todas essas situações são obstáculos no caminho da salvação espiritual. Śrī Caitanya Mahāprabhu, portanto, diz:

brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja

Má-li živá bytost dostatek štěstí, aby transcendovala všechny tyto takzvané dobré a špatné vlastnosti a dosáhla milostí Kṛṣṇy a gurua úrovně oddané služby, její život je úspěšný. Člověk tedy musí být velmi odvážný, aby tyto nepřátele vědomí Kṛṣṇy přemohl. Musí směle šířit vědomí Kṛṣṇy, aniž by se staral o dobro a zlo tohoto hmotného světa.

Se alguém é bastante afortunado para transcender toda essa dita bondade e dita maldade e chegar à plataforma do serviço devocional pela misericórdia de Kṛṣṇa e do guru, sua vida se torna exitosa. Nesse contexto, deve determinar-se muito fortemente a derrotar esses inimigos da consciência de Kṛṣṇa. Sem se preocupar com o bem e o mal que reinam neste mundo material, deve propagar a consciência de Kṛṣṇa com determinação imparável.