Skip to main content

Sloka 47

Text 47

Verš

Texto

aham evāsam evāgre
nānyat kiñcāntaraṁ bahiḥ
saṁjñāna-mātram avyaktaṁ
prasuptam iva viśvataḥ
aham evāsam evāgre
nānyat kiñcāntaraṁ bahiḥ
saṁjñāna-mātram avyaktaṁ
prasuptam iva viśvataḥ

Synonyma

Palabra por palabra

aham — Já, Nejvyšší Osobnost Božství; eva — pouze; āsam — byl; eva — jistě; agre — na počátku, před stvořením; na — ne; anyat — jiného; kiñca — cokoliv; antaram — kromě Mě; bahiḥ — vnější (jelikož je vesmírný projev ve vnějším postavení vůči duchovnímu světu, duchovní svět existoval, když hmotný svět ještě neexistoval); saṁjñāna-mātram — pouze vědomí živých bytostí; avyaktam — neprojevené; prasuptam — spící; iva — jako; viśvataḥ — všude.

aham — Yo, la Suprema Personalidad de Dios; eva — solamente; āsam — existía; eva — ciertamente; agre — al principio, antes de la creación; na — no; anyat — otro; kiñca — nada; antaram — aparte de Mí; bahiḥ — externo (puesto que la manifestación cósmica es externa al mundo espiritual, este existía cuando aún no existía el mundo material); saṁjñāna-mātram — solo la conciencia de las entidades vivientes; avyaktam — no manifestada; prasuptam — durmiente; iva — como; viśvataḥ — por todas partes.

Překlad

Traducción

Před stvořením tohoto vesmírného projevu jsem existoval pouze Já se Svými duchovními energiemi. Vědomí bylo tehdy neprojevené, stejně jako je neprojevené ve spánku.

Antes de la creación de la manifestación cósmica, solo existía Yo con Mis potencias espirituales específicas. La conciencia permanecía aún en estado no manifiesto, como la conciencia de un hombre durante el sueño.

Význam

Significado

Slovo aham poukazuje na osobu. Ve Vedách je vysvětleno: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām — Pán je nejvyšší věčný mezi nespočetně mnoha věčnými a je nejvyšší živou bytostí mezi nesčetně mnoha živými bytostmi. Pán je osoba, která má také neosobní rysy; jak uvádí Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.11):

La palabra aham denota una persona. Como se explica en los Vedasnityo nityānāṁ cetanaś cetanānām: El Señor es el eterno supremo entre innumerables eternos, y el ser vivo supremo entre innumerables seres vivos. El Señor es una persona que también posee aspectos impersonales. Como se afirma en el Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.11):

vadanti tat tattva-vidas
tattvaṁ yaj jñānam advayam
brahmeti paramātmeti
bhagavān iti śabdyate
vadanti tat tattva-vidas
tattvaṁ yaj jñānam advayam
brahmeti paramātmeti
bhagavān iti śabdyate

“Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, nazývají tuto neduální podstatu Brahman, Paramātmā nebo Bhagavān.” Chápání Paramātmy a neosobního Brahmanu přišlo v úvahu až po stvoření; před stvořením existoval pouze Bhagavān, Nejvyšší Osobnost Božství. Jak rozhodně prohlašuje Bhagavad-gītā (18.55), Osobnost Božství lze pochopit jedině prostřednictvím bhakti-yogy. Konečnou příčinou — nejvyšší příčinou stvoření — je Nejvyšší Pán, k Jehož pochopení vede jedině bhakti-yoga. Nelze Ho pochopit spekulativním filozofickým bádáním nebo meditací, neboť všechny tyto procesy vznikly až po hmotném stvoření. Neosobní a lokalizované pojetí Nejvyšší Osobnosti Božství jsou víceméně hmotně znečištěné. Skutečným duchovním procesem je proto bhakti-yoga. Pán říká: bhaktyā mām abhijānāti — “Poznat Mě lze jedině oddanou službou.” Před stvořením existoval Pán jako osoba, což zde vyjadřuje slovo aham. Když Ho Prajāpati Dakṣa viděl jako osobu, krásně oblečeného a ozdobeného, skutečně poznal význam tohoto slova aham prostřednictvím oddané služby.

«Los trascendentalistas eruditos que conocen la Verdad Absoluta llaman a esa sustancia no dual Brahman, Paramātmā o Bhagavān». Paramātmā y el Brahman impersonal solo entraron en consideración después de la creación; antes, solo existía la Suprema Personalidad de Dios. Como declara firmemente el Bhagavad-gītā (18.55), al Señor solo se Le puede comprender mediante el bhakti-yoga. La causa original, la causa suprema de la creación, es la Suprema Personalidad de Dios, a quien solo se puede comprender mediante el bhakti-yoga. Ni la investigación filosófica especulativa ni la meditación permiten llegar a comprenderle, pues la existencia de esos procesos es posterior a la creación material. Hasta cierto punto, los conceptos impersonal y localizado del Señor Supremo están contaminados por la materia. El verdadero proceso espiritual es, por lo tanto, el bhakti-yoga. Dice el Señor: bhaktyā mām abhijānāti: «Solo mediante el servicio devocional se Me puede comprender». Como nos indica la palabra aham de este verso, el Señor, antes de la creación, existía en forma personal. Cuando Prajāpati Dakṣa Le vio en Su forma personal, hermosamente vestido y engalanado, tuvo una experiencia directa del significado de esa palabra, aham, a través del servicio devocional.

Každá osoba je věčná. Jelikož Pán říká, že existoval jako osoba před stvořením (agre) a bude rovněž existovat po zničení, je osobou věčně. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura proto cituje následující verše ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.9.13 — 14):

Toda persona es eterna. El Señor dice que Él existía en forma personal antes de la creación (agre), y que continuará siendo una persona después de la aniquilación; por lo tanto, Él es una persona eternamente. En relación con esto, Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura cita los siguientes versos del Śrīmad-Bhāgavatam (10.9.13-14):

na cāntar na bahir yasya
na pūrvaṁ nāpi cāparam
pūrvāparaṁ bahiś cāntar
jagato yo jagac ca yaḥ
na cāntar na bahir yasya
na pūrvaṁ nāpi cāparam
pūrvāparaṁ bahiś cāntar
jagato yo jagac ca yaḥ
taṁ matvātmajam avyaktaṁ
martya-liṅgam adhokṣajam
gopikolūkhale dāmnā
babandha prākṛtaṁ yathā
taṁ matvātmajam avyaktaṁ
martya-liṅgam adhokṣajam
gopikolūkhale dāmnā
babandha prākṛtaṁ yathā

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se zjevil ve Vṛndāvanu jako syn matky Yaśody, která Ho svázala provazem, stejně jako obyčejná matka svazuje hmotné dítě. Pro podobu Nejvyšší Osobnosti Božství (sac-cid-ānanda-vigrahu) ve skutečnosti neexistuje rozdělení na vnější a vnitřní, ale když se Pán zjevuje ve Své podobě, neinteligentní lidé Ho považují za obyčejnou osobu. Avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam — přestože přichází ve Svém vlastním těle, které se nikdy nemění, mūḍhové, neinteligentní lidé, si myslí, že neosobní Brahman přijal hmotné tělo, aby přišel v podobě osoby. Obyčejné živé bytosti přijímají hmotná těla, ale Nejvyšší Osobnost Božství nikoliv. Jelikož je Nejvyšší Osobnost Božství svrchovaným vědomím, je zde řečeno, že saṁjñāna-mātram (původní vědomí, vědomí Kṛṣṇy) bylo před stvořením neprojevené, přestože je vědomí Nejvyšší Osobnosti Božství původem všeho. Pán říká v Bhagavad-gītě (2.12): “Nikdy nebylo doby, kdy bych neexistoval Já, ty či všichni tito králové, a ani v budoucnosti nikdo z nás nepřestane existovat.” Osoba Pána je tedy Absolutní Pravdou v minulosti, přítomnosti i budoucnosti.

La Personalidad de Dios nació en Vṛndāvana como hijo de madre Yaśodā; ella ató al Señor con una cuerda del mismo modo que una madre corriente ata a un niño material. En realidad, en la forma de la Suprema Personalidad de Dios (sac-cid-ānanda-vigraha), la diferencia entre externo e interno no existe; sin embargo, cuando adviene en Su propia forma, los que son poco inteligentes Le consideran una persona corriente. Avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam: Él viene en Su propio cuerpo, que nunca cambia; pero los mūḍhas, los poco inteligentes, creen que se trata del Brahman impersonal, que ha asumido un cuerpo material para manifestarse en forma personal. Los seres vivos comunes reciben cuerpos materiales, pero ese no es el caso de la Suprema Personalidad de Dios. Como Él es la conciencia suprema, en este verso se afirma quesamjñāna-mātram, la conciencia original, la conciencia de Kṛṣṇa, permanecía en estado no manifestado antes de la creación, aunque la conciencia de la Suprema Personalidad de Dios es el origen de todo. El Señor dice en el Bhagavad-gītā (2.12): «Nunca hubo un tiempo en que Yo no existiera, ni tú, ni ninguno de estos reyes; ni en el futuro ninguno de nosotros dejará de existir». Así, la persona del Señor es la Verdad Absoluta en el pasado, en el presente y en el futuro.

Madhvācārya v této souvislosti cituje dva verše z Matsya Purāṇy:

En relación con esto, Madhvācārya cita dos versos del Matsya Purāṇa:

nānā-varṇo haris tv eko
bahu-śīrṣa-bhujo rūpāt
āsīl laye tad-anyat tu
sūkṣma-rūpaṁ śriyaṁ vinā
nānā-varṇo haris tv eko
bahu-śīrṣa-bhujo rūpāt
āsīl laye tad-anyat tu
sūkṣma-rūpaṁ śriyaṁ vinā
asuptaḥ supta iva ca
mīlitākṣo ’bhavad dhariḥ
anyatrānādarād viṣṇau
śrīś ca līneva kathyate
sūkṣmatvena harau sthānāl
līnam anyad apīṣyate
asuptaḥ supta iva ca
mīlitākṣo ’bhavad dhariḥ
anyatrānādarād viṣṇau
śrīś ca līneva kathyate
sūkṣmatvena harau sthānāl
līnam anyad apīṣyate

Podoba Nejvyššího Pána je sac-cid-ānanda-vigraha, a proto po zničení všeho Pán zůstává ve Své původní podobě, ale jelikož těla ostatních živých bytostí jsou hmotná, hmota splývá s hmotou a jemná podoba duše zůstává v těle Pána. Pán nespí, ale obyčejné živé bytosti zůstávají spát až do dalšího stvoření. Neinteligentní člověk si myslí, že bohatství Nejvyššího Pána přestává po zničení existovat, ale to není pravda — v duchovním světě zůstává takové, jaké je; pouze v hmotném světě je vše zničeno. Brahma-līna, splynutí s Nejvyšším Brahmanem, není skutečná līna neboli zničení, neboť jemnohmotná podoba, která zůstává v záři Brahmanu, se po hmotném stvoření vrátí do hmotného světa a znovu přijme hrubohmotnou podobu. To je popsáno slovy bhūtvā bhūtvā pralīyate. Když je hmotné tělo zničeno, duše zůstává v jemné podobě, která později přijme další hmotné tělo. To platí pro podmíněné duše, ale Nejvyšší Osobnost Božství zůstává věčně ve Svém původním vědomí a duchovním těle.

Tras la aniquilación total, el Señor Supremo, como es sac-cid-ānanda-vigraha, permanece en Su forma original; pero como las demás entidades vivientes poseen cuerpos materiales, la materia se funde en la materia y la forma sutil del alma espiritual permanece dentro del cuerpo del Señor. El Señor no duerme, pero las entidades vivientes comunes permanecen dormidas hasta la siguiente creación. La persona poco inteligente piensa que la opulencia del Señor Supremo deja de existir tras la aniquilación, pero no es así. En el mundo espiritual, la opulencia de la Suprema Personalidad de Dios permanece tal y como es; solo en el mundo material queda todo destruido. Brahma-līna, la fusión en el Brahman Supremo, no es la verdadera līna, o aniquilación, pues la forma sutil que permanece en la refulgencia del Brahman volverá al mundo material cuando se produzca una nueva creación material, y recibirá una nueva forma material. Esto se explica con las palabras bhūtvā bhūtvā pralīyate. Con la aniquilación del cuerpo material, el alma espiritual permanece en una forma sutil, que más tarde recibe otro cuerpo material. Esto es lo que ocurre con las almas condicionadas; sin embargo, la Suprema Personalidad de Dios permanece eternamente en Su conciencia y en Su cuerpo espiritual originales.