Skip to main content

KAPITOLA ČTVRTÁ

Modlitby Haṁsa-guhya, které Pánu obětoval Prajāpati Dakṣa

Když Mahārāja Parīkṣit naléhavě žádal Śukadeva Gosvāmīho, aby mu popsal další podrobnosti o stvoření živých bytostí v tomto vesmíru, Śukadeva Gosvāmī mu sdělil, že poté, co Pracetové (deset synů Prācīnabarhiho) vstoupili do moře, aby se podrobili askezi, byla planeta Země kvůli nepřítomnosti krále zanedbaná. Přirozeně začalo růst mnoho plevele a nadbytečných stromů a nepěstovalo se žádné obilí; vše bylo jako jeden velký les. Když Pracetové vyšli z moře a viděli, že celý svět je plný stromů, velice se na stromy rozhněvali a rozhodli se napravit situaci tím, že je všechny zničí — vytvořili vítr a oheň, aby je spálili na popel. Soma, král Měsíce a veškerého rostlinstva, jim však toto ničení zakázal, protože stromy dávají plody a květy všem živým bytostem. Aby Pracety uspokojil, dal jim krásnou dívku, která se narodila z lůna Apsary Pramloci. Prostřednictvím semena všech Pracetů se později této dívce narodil syn Dakṣa.

Na počátku stvořil Dakṣa všechny polobohy, démony a lidské bytosti, ale když zjistil, že nedochází k náležitému vzrůstu počtu obyvatelstva, přijal sannyās a odešel k hoře jménem Vindhya, kde se podrobil tvrdé askezi a obětoval Pánu Viṣṇuovi modlitbu zvanou Haṁsa-guhya, kterou Ho velice potěšil. Její obsah následuje:

“Pán Hari, Nejvyšší Osobnost Božství a Nadduše, je vládcem jak živých bytostí, tak hmotné přírody. Je soběstačný a Sám vydává vlastní záři. Stejně jako předmět vnímání není původem našich poznávacích smyslů, tak ani živá bytost — i když sídlí v těle — není původcem svého věčného přítele Nadduše, Jež je příčinou stvoření všech smyslů. Smysly živé bytosti se kvůli nevědomosti zaobírají hmotnými předměty. Jelikož živá bytost žije, do jisté míry chápe stvoření tohoto hmotného světa, ale není schopna pochopit Nejvyšší Osobnost Božství, Pána, který je mimo pojetí těla, mysli a inteligence. Nicméně velcí mudrci, kteří neustále setrvávají v meditaci, mohou vidět osobní podobu Pána ve svých srdcích.

Jelikož je obyčejná živá bytost hmotně znečištěná, jsou její slova a inteligence také hmotné. Se svými hmotnými smysly nemůže odhalit Nejvyšší Osobnost Božství. Pojetí Boha vyvozené prostřednictvím hmotných smyslů je nesprávné, protože Nejvyšší Pán je mimo jejich dosah. Když však živá bytost zaměstná své smysly oddanou službou, věčná Nejvyšší Osobnost Božství se jí zjeví na úrovni duše. O tom, pro koho se tento Nejvyšší Bůh stal cílem života, se říká, že získal duchovní poznání.

Nejvyšší Brahman je příčinou všech příčin, protože existoval na počátku, před stvořením. Je původní příčinou všeho — hmotného i duchovního — a existuje nezávisle. Pán má ovšem energii zvanou avidyā (iluzorní energie), která vede spekulující filozofy k tomu, aby se považovali za dokonalé, a která mate podmíněnou duši. Nejvyšší Brahman, Nadduše, má velice rád Své oddané a udílí jim milost tím, že jim odhaluje Svou podobu, jméno a vlastnosti, které mohou v tomto hmotném světě uctívat.

Ti, kdo jsou pohrouženi v hmotném životě, však naneštěstí uctívají různé polobohy. Stejně jako vzduch vanoucí kolem lotosového květu nese jeho vůni nebo stejně jako nese prach a získává tím rozličné barvy, tak se Nejvyšší Osobnost Božství zjevuje v podobách různých polobohů podle tužeb Svých různých hloupých uctívatelů, ale ve skutečnosti je nejvyšší pravdou, Pánem Viṣṇuem. Aby plnil touhy Svých oddaných, zjevuje se v různých inkarnacích, a proto není třeba uctívat polobohy.”

Pán Viṣṇu byl modlitbami Dakṣi velmi potěšen a zjevil se před ním s osmi pažemi. Byl oblečený ve žlutých šatech a Jeho pleť měla načernalou barvu. Jelikož věděl, že si Dakṣa toužebně přál kráčet cestou požitku, dal mu schopnost užívat si iluzorní energie. Věnoval mu dceru Pañcajany jménem Asiknī, která byla Mahārājovi Dakṣovi vhodnou partnerkou k pohlavnímu styku. Však také Dakṣa získal své jméno proto, že byl velmi zběhlý v pohlavním životě. Pán Viṣṇu mu udělil toto požehnání a poté zmizel.

Verš

śrī-rājovāca
devāsura-nṛṇāṁ sargo
nāgānāṁ mṛga-pakṣiṇām
sāmāsikas tvayā prokto
yas tu svāyambhuve ’ntare
tasyaiva vyāsam icchāmi
jñātuṁ te bhagavan yathā
anusargaṁ yayā śaktyā
sasarja bhagavān paraḥ

Synonyma

śrī-rājā uvāca — král pravil; deva-asura-nṛṇām — polobohů, démonů a lidských bytostí; sargaḥ — stvoření; nāgānām — Nāgů (živých bytostí v podobě hadů); mṛga-pakṣiṇām — zvířat a ptáků; sāmāsikaḥ — stručně; tvayā — tebou; proktaḥ — popsané; yaḥ — co; tu — ovšem; svāyambhuve — Svāyambhuvy Manua; antare — v období; tasya — tohoto; eva — vskutku; vyāsam — podrobný výčet; icchāmi — přeji si; jñātum — poznat; te — od tebe; bhagavan — ó můj pane; yathā — jakož i; anusargam — následné stvoření; yayā — pomocí které; śaktyā — energie; sasarja — stvořil; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; paraḥ — transcendentální.

Překlad

Požehnaný král řekl Śukadevovi Gosvāmīmu: Můj drahý pane, polobozi, démoni, lidské bytosti, Nāgové, zvířata a ptáci byli stvořeni za vlády Svāyambhuvy Manua. O tomto stvoření jsi se již stručně zmínil (ve třetím zpěvu). Nyní si ho přeji poznat důkladně. Chtěl bych se také dozvědět o energii Nejvyšší Osobnosti Božství, pomocí níž Pán uskutečnil druhotné stvoření.

Verš

śrī-sūta uvāca
iti sampraśnam ākarṇya
rājarṣer bādarāyaṇiḥ
pratinandya mahā-yogī
jagāda muni-sattamāḥ

Synonyma

śrī-sūtaḥ uvāca — Sūta Gosvāmī řekl; iti — takto; sampraśnam — dotaz; ākarṇya — když vyslechl; rājarṣeḥ — krále Parīkṣita; bādarāyaṇiḥ — Śukadeva Gosvāmī; pratinandya — s chválou; mahā-yogī — velký yogī; jagāda — odpověděl; muni-sattamāḥ — ó nejlepší z mudrců.

Překlad

Sūta Gosvāmī pravil: Ó velcí mudrci (shromáždění v Naimiṣāraṇyi), když velký yogī Śukadeva Gosvāmī vyslechl otázku krále Parīkṣita, ocenil ji a odpověděl následovně.

Verš

śrī-śuka uvāca
yadā pracetasaḥ putrā
daśa prācīnabarhiṣaḥ
antaḥ-samudrād unmagnā
dadṛśur gāṁ drumair vṛtām

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī řekl; yadā — když; pracetasaḥ — Pracetové; putrāḥ — synové; daśa — deset; prācīnabarhiṣaḥ — krále Prācīnabarhiho; antaḥ-samudrāt — z oceánu; unmagnāḥ — vynořili se; dadṛśuḥ — viděli; gām — celá planeta; drumaiḥ vṛtām — pokrytá stromy.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Když se deset synů Prācīnabarhiho vynořilo z vody, v níž se podrobovali askezi, viděli, že celá planeta byla zarostlá stromy.

Význam

Když král Prācīnabarhi vykonával védské obřady, v nichž bylo doporučeno zabíjet zvířata, Nārada Muni mu dal ze soucitu radu, aby s tím přestal. Prācīnabarhi Nāradu správně pochopil a opustil království, aby se v lese podrobil askezi. Jeho deset synů ovšem tou dobou podstupovalo askezi ve vodě, a proto nebylo krále, který by dohlédl na vládu nad světem. Když těchto deset synů (Pracetů) vyšlo z vody, viděli, že Země je zarostlá stromy.

Když vláda zanedbává zemědělství — které je nezbytné pro produkci potravy — země zaroste nadbytečnými stromy. Mnoho stromů je samozřejmě užitečných, protože dávají ovoce a květy, ale mnoho jiných stromů je neúčelných. Mohou být použity jako palivo a země může být odlesněna a využita k zemědělským účelům. Když je vláda nedbalá, rodí se méně obilí. Jak uvádí Bhagavad-gītā (18.44): kṛṣi-gorakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam — náležitým zaměstnáním vaiśyů, které odpovídá jejich povaze, je farmařit a chránit krávy. Povinností vlády a kṣatriyů je dohlížet, aby příslušníci třetí třídy, vaiśyové — kteří nejsou ani brāhmaṇové, ani kṣatriyové — byli takto řádně zaměstnáni. Kṣatriyové mají ochraňovat lidi, zatímco vaiśyové mají chránit užitečná zvířata, zvláště krávy.

Verš

drumebhyaḥ krudhyamānās te
tapo-dīpita-manyavaḥ
mukhato vāyum agniṁ ca
sasṛjus tad-didhakṣayā

Synonyma

drumebhyaḥ — na stromy; krudhyamānāḥ — velice rozhněvaní; te — oni (deset synů Prācīnabarhiho); tapaḥ-dīpita-manyavaḥ — jejichž hněv vzplanul kvůli dlouhodobé askezi; mukhataḥ — z úst; vāyum — vítr; agnim — oheň; ca — a; sasṛjuḥ — stvořili; tat — tyto lesy; didhakṣayā — s touhou spálit.

Překlad

Jelikož Pracetové po dlouhou dobu podstupovali askezi ve vodě, velice se na stromy rozhněvali. S touhou spálit je na popel začali chrlit z úst vítr a oheň.

Význam

Slovo tapo-dīpita-manyavaḥ vyjadřuje, že ti, kdo se podrobili tvrdé askezi (tapasya), jsou obdařeni velkou mystickou silou — jak ukázali Pracetové, kteří vytvořili oheň a vítr, jež chrlili z úst. Oddaní, přestože podstupují tvrdou tapasyu, jsou ovšem vimanyavaḥ, sādhavaḥ — nikdy se nehněvají. Vždy je zdobí dobré vlastnosti. Bhāgavatam (3.25.21) uvádí:

titikṣavaḥ kāruṇikāḥ
suhṛdaḥ sarva-dehinām
ajāta-śatravaḥ śāntāḥ
sādhavaḥ sādhu-bhūṣaṇāḥ

Sādhu, oddaný, se nikdy nehněvá. Skutečným rysem oddaných, kteří se podrobují tapasyi, askezi, je ochota odpouštět. I když má vaiṣṇava díky tapasyi dostatečnou moc, nerozhněvá se, jestliže se dostane do potíží. Pokud však někdo podstupuje tapasyu, ale nestane se vaiṣṇavou, nemůže vyvinout dobré vlastnosti. Například Hiraṇyakaśipu a Rāvaṇa se rovněž podrobili velké askezi, ale jen proto, aby projevili své démonské sklony. Vaiṣṇavové se při šíření slávy Pána musí setkávat s mnoha odpůrci, ale Śrī Caitanya Mahāprabhu doporučuje, aby se při kázání zdrželi hněvu. Pán Caitanya Mahāprabhu dává tento návod: tṛṇād api sunīcena taror api sahiṣṇunā / amāninā mānadena kīrtanīyaḥ sadā hariḥ. “Člověk by měl zpívat svaté jméno Pána s pokornou myslí a považovat se za nižšího než tráva na ulici. Má být snášenlivější než strom, bez jediné stopy falešné ctižádosti a připravený vzdávat úctu druhým. V takovém stavu mysli může zpívat svaté jméno Pána neustále.” Ti, kdo šíří slávu Pána, mají být pokornější než tráva a snášenlivější než strom; pak mohou kázat o slávě Pána bez potíží.

Verš

tābhyāṁ nirdahyamānāṁs tān
upalabhya kurūdvaha
rājovāca mahān somo
manyuṁ praśamayann iva

Synonyma

tābhyām — větrem a ohněm; nirdahyamānān — spalované; tān — je (stromy); upalabhya — když viděl; kurūdvaha — ó Mahārāji Parīkṣite; rājā — král lesa; uvāca — pravil; mahān — velký; somaḥ — vládnoucí božstvo Měsíce, Somadeva; manyum — hněv; praśamayan — uklidňující; iva — jako.

Překlad

Můj milý králi Parīkṣite, když Soma, král stromů a vládnoucí božstvo Měsíce, viděl, jak oheň a vítr pálí všechny stromy na popel, velice s nimi cítil, neboť on sám udržuje všechny byliny a stromy. Aby zmírnil hněv Pracetů, promluvil následovně.

Význam

Z tohoto verše vyplývá, že vládnoucí božstvo Měsíce je tím, kdo udržuje všechny stromy a rostliny v celém vesmíru. Měsíčnímu svitu vděčí stromy a rostliny za svůj bujný růst. Jak bychom tedy mohli přijmout výroky takzvaných vědců, jejichž výpravy na Měsíc nás informovaly, že tam neexistuje žádná vegetace? Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura říká: somo vṛkṣādhiṣṭhātā sa eva vṛkṣāṇāṁ rājā — Soma, vládnoucí božstvo Měsíce, je králem všeho rostlinstva. Jak bychom mohli věřit tomu, že ten, kdo se stará o rostliny, nemá žádné na své vlastní planetě?

Verš

na drumebhyo mahā-bhāgā
dīnebhyo drogdhum arhatha
vivardhayiṣavo yūyaṁ
prajānāṁ patayaḥ smṛtāḥ

Synonyma

na — ne; drumebhyaḥ — stromy; mahā-bhāgāḥ — ó vy, kteří jste obdařeni velikým štěstím; dīnebhyaḥ — které jsou nebohé; drogdhum — pálit na popel; arhatha — měli byste; vivardhayiṣavaḥ — s touhou způsobit vzrůst; yūyam — vy; prajānām — všech živých bytostí, které u vás přijaly útočiště; patayaḥ — vládci či ochránci; smṛtāḥ — známí jako.

Překlad

Ó vy, kteří jste obdařeni velikým štěstím, neměli byste zabíjet tyto nebohé stromy a pálit je na popel. Vaší povinností je přát občanům (prajā) vše nejlepší a jednat jako jejich ochránci.

Význam

Zde je naznačeno, že vláda či král mají povinnost chránit nejen lidské bytosti, ale i všechny ostatní živé bytosti, včetně zvířat, stromů a rostlin. Žádná živá bytost nemá být zbytečně zabita.

Verš

aho prajāpati-patir
bhagavān harir avyayaḥ
vanaspatīn oṣadhīś ca
sasarjorjam iṣaṁ vibhuḥ

Synonyma

aho — běda; prajāpati-patiḥ — Pán všech pánů stvořených bytostí; bhagavān hariḥ — Nejvyšší Osobnost Božství, Hari; avyayaḥ — nezničitelný; vanaspatīn — stromy a rostliny; oṣadhīḥ — byliny; ca — a; sasarja — stvořil; ūrjam — posilující; iṣam — potravu; vibhuḥ — Nejvyšší Bytost.

Překlad

Śrī Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, je vládcem veškerých živých bytostí, včetně všech Prajāpatiů, mezi něž patří například Pán Brahmā. Jakožto všeprostupující a nezničitelný vládce stvořil všechny tyto stromy a rostliny jako potravu pro jiné živé bytosti.

Význam

Soma, vládnoucí božstvo Měsíce, připomněl Pracetům, že toto rostlinstvo stvořil Pán pánů, aby poskytovalo potravu všem. Kdyby se je Pracetové snažili zničit, jejich poddaní by rovněž trpěli, protože stromy jsou také nezbytné k zajištění potravy.

Verš

annaṁ carāṇām acarā
hy apadaḥ pāda-cāriṇām
ahastā hasta-yuktānāṁ
dvi-padāṁ ca catuṣ-padaḥ

Synonyma

annam — potrava; carāṇām — těch, kdo se pohybují pomocí křídel; acarāḥ — nehybné (plody a květy); hi — vskutku; apadaḥ — beznohé živé bytosti, jako je tráva; pāda-cāriṇām — zvířat, která se pohybují pomocí nohou, jako například krávy a buvoli; ahastāḥ — zvířata bez předních končetin; hasta-yuktānām — zvířat s předními končetinami, jako například tygrů; dvi-padām — lidských bytostí, které mají dvě nohy; ca — a; catuḥ-padaḥ — čtyřnohá zvířata, jako jsou jeleni.

Překlad

Řízením přírody jsou plody a květy považovány za potravu hmyzu a ptáků; tráva a jiné beznohé živé bytosti jsou určeny za potravu čtyřnohým zvířatům, jako jsou krávy a buvoli; zvířata, která nedokáží používat svých předních nohou jako rukou, mají být potravou zvířatům s drápy, jako jsou tygři, a čtyřnohá zvířata, jako jsou jeleni a kozy — jakož i obilí — mají být potravou lidským bytostem.

Význam

Podle zákona přírody neboli řízením Nejvyšší Osobnosti Božství je jeden druh živé bytosti potravou jiným živým bytostem. Jak je zde uvedeno: dvi-padāṁ ca catuṣ-padaḥ — čtyřnohá zvířata (catuṣ-padaḥ), jakož i obiloviny, jsou potravou lidským bytostem (dvi-padām). Tato čtyřnohá zvířata zahrnují jeleny či kozy; nikoliv krávy, kterým se má dostávat ochrany. Členové vyšších společenských tříd — brāhmaṇové, kṣatriyové a vaiśyové — obecně nejedí maso. Kṣatriyové někdy chodí do lesa zabíjet zvířata, jako jsou jeleni, protože se musí naučit umění zabíjet, a někdy tato zvířata také jedí. Rovněž śūdrové jedí zvířata, jako jsou kozy. Krávy však nejsou v žádném případě určeny k tomu, aby je lidé zabíjeli a jedli. Každá śāstra zabíjení krav důrazně odsuzuje. Je řečeno, že ten, kdo zabije krávu, bude muset trpět tolik let, kolik má kráva na těle chlupů. Manu-saṁhitā uvádí: pravṛttir eṣā bhūtānāṁ nivṛttis tu mahā-phalā — v tomto hmotném světě máme mnoho sklonů, ale v lidském životě je třeba se je naučit krotit. Ti, kdo touží jíst maso, mohou uspokojit žádosti svého jazyka masem nižších zvířat, ale nikdy nesmějí zabíjet krávy, které jsou díky tomu, že dávají mléko, uznávány za matky lidské společnosti. Śāstry obzvláště doporučují: kṛṣi-gorakṣya — třída vaiśyů má celé lidské společnosti zajišťovat potravu prostřednictvím zemědělských činností a poskytovat plnou ochranu kravám, což jsou ta nejužitečnější zvířata, protože dávají lidem mléko.

Verš

yūyaṁ ca pitrānvādiṣṭā
deva-devena cānaghāḥ
prajā-sargāya hi kathaṁ
vṛkṣān nirdagdhum arhatha

Synonyma

yūyam — vy; ca — také; pitrā — vaším otcem; anvādiṣṭāḥ — pověření; deva-devena — Osobností Božství, Pánem pánů; ca — také; anaghāḥ — ó vy, kteří jste prosti hříchu; prajā-sargāya — k plození obyvatelstva; hi — vskutku; katham — jak; vṛkṣān — stromy; nirdagdhum — pálit na popel; arhatha — můžete.

Překlad

Ó vy, jejichž srdce jsou čistá, váš otec Prācīnabarhi a Nejvyšší Osobnost Božství vám nařídili plodit obyvatelstvo. Jak tedy můžete pálit na popel tyto stromy a byliny, které jsou nezbytné pro zaopatření vašich poddaných a potomků?

Verš

ātiṣṭhata satāṁ mārgaṁ
kopaṁ yacchata dīpitam
pitrā pitāmahenāpi
juṣṭaṁ vaḥ prapitāmahaiḥ

Synonyma

ātiṣṭhata — jen následujte; satām mārgam — cestu velkých světců; kopam — hněv; yacchata — přemožte; dīpitam — který se nyní probudil; pitrā — otcem; pitāmahena api — a dědem; juṣṭam — vykonávané; vaḥ — vašimi; prapitāmahaiḥ — pradědy.

Překlad

Cesta dobra, po níž kráčel váš otec, děd a pradědové, je cestou péče o poddané (prajā) — lidi, zvířata i stromy. To je cesta, kterou byste měli následovat. Zbytečný hněv je v rozporu s vaší povinností, a proto vás žádám, abyste ho ovládli.

Význam

Slova pitrā pitāmahenāpi juṣṭaṁ vaḥ prapitāmahaiḥ popisují ctnostný královský rod, který tvoří králové, jejich otec, děd a pradědové. Takový rod je věhlasný, protože pečuje o občany (prajā). Slovo prajā se vztahuje na každého, kdo se narodil na území spravovaném danou vládou. Vznešené královské rody si byly vědomy toho, že všem živým bytostem—lidem, zvířatům či bytostem ještě nižším — se má dostávat ochrany. Moderní demokratický systém nemůže být takto vznešený, protože zvolení vůdci usilují pouze o moc a nemají žádný smysl pro zodpovědnost. V monarchii je král důstojný a koná slavné skutky jako jeho předkové. Soma, král Měsíce, zde proto Pracetům připomíná slávu jejich otce, děda a pradědů.

Verš

tokānāṁ pitarau bandhū
dṛśaḥ pakṣma striyāḥ patiḥ
patiḥ prajānāṁ bhikṣūṇāṁ
gṛhy ajñānāṁ budhaḥ suhṛt

Synonyma

tokānām — dětí; pitarau — dva rodiče; bandhū — přátelé; dṛśaḥ — oka; pakṣma — oční víčko; striyāḥ — ženy; patiḥ — manžel; patiḥ — ochránce; prajānām — poddaných; bhikṣūṇām — žebráků; gṛhī — hospodář; ajñānām — nevědomých; budhaḥ — učený; su-hṛt — přítel.

Překlad

Tak jako jsou otec a matka přáteli a opatrovateli svých dětí, jako je oční víčko ochráncem oka, jako je manžel opatrovatelem a ochráncem své ženy a hospodář tímtéž pro žebráky a jako je učený člověk přítelem pro nevědomého, tak je král ochráncem a dárcem života pro všechny své poddané. Stromy jsou rovněž jeho poddanými, a proto jim má poskytovat ochranu.

Význam

Svrchovanou vůlí Osobnosti Božství existují pro bezmocné živé bytosti různí ochránci a opatrovatelé. Stromy jsou rovněž považovány za poddané krále (prajā), a proto je povinností vládce chránit dokonce i je, ani nemluvě o ostatních tvorech. Král je vázán povinností chránit živé bytosti ve svém království. I když jsou tedy za ochranu a zaopatřování dětí přímo zodpovědní rodiče, povinností krále je dohlížet, aby všichni rodiče svou povinnost náležitě plnili. Král také zodpovídá za dozor nad ostatními ochránci uvedenými v tomto verši. Rovněž lze podotknout, že žebráky, o něž se mají starat hospodáři, nejsou žebráci z povolání, ale sannyāsīni a brāhmaṇové, jimž mají hospodáři dodávat potravu a ošacení.

Verš

antar deheṣu bhūtānām
ātmāste harir īśvaraḥ
sarvaṁ tad-dhiṣṇyam īkṣadhvam
evaṁ vas toṣito hy asau

Synonyma

antaḥ deheṣu — v tělech (v hloubi srdcí); bhūtānām — všech živých bytostí; ātmā — Nadduše; āste — sídlí; hariḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; īśvaraḥ — Pán či vládce; sarvam — všechny; tat-dhiṣṇyam — Jeho sídlo; īkṣadhvam — snažte se vidět; evam — takto; vaḥ — s vámi; toṣitaḥ — spokojený; hi — jistě; asau — ten Nejvyšší Pán.

Překlad

Nejvyšší Osobnost Božství sídlí jako Nadduše v hloubi srdcí všech živých bytostí, ať už pohyblivých či nehybných — lidí, ptáků, zvířat, stromů; vskutku každého. Měli byste proto každé tělo považovat za Pánovo sídlo či chrám; takovým náhledem Pána uspokojíte. Neměli byste rozhněvaně zabíjet tyto živé bytosti v podobách stromů.

Význam

Jak uvádí Bhagavad-gītā a potvrzují všechna védská písma: īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati — Nadduše sídlí v srdci každého. Jelikož je tedy tělo každého sídlem Nejvyšší Osobnosti Božství, nikdo by neměl žádné tělo ničit kvůli zbytečné zlobě. Takové jednání se Nadduši nelíbí. Soma řekl Pracetům, že jelikož se předtím snažili Nadduši uspokojit, neměli by nyní vyvolávat Její nespokojenost.

Verš

yaḥ samutpatitaṁ deha
ākāśān manyum ulbaṇam
ātma-jijñāsayā yacchet
sa guṇān ativartate

Synonyma

yaḥ — každý, kdo; samutpatitam — náhle probuzený; dehe — v těle; ākāśāt — z nebe; manyum — hněv; ulbaṇam — mocný; ātma-jijñāsayā — zkoumáním v oblasti duchovní realizace či seberealizace; yacchet — přemůže; saḥ — ten; guṇān — kvality hmotné přírody; ativartate — transcenduje.

Překlad

Ten, kdo zkoumá v oblasti seberealizace a tak potlačuje svůj mocný hněv — který se probouzí v těle náhle, jako kdyby spadl z nebe — transcenduje vliv kvalit hmotné přírody.

Význam

Když se někdo rozhněvá, zapomíná, kým je a v jaké je situaci, ale ten, kdo dokáže posoudit své postavení pomocí poznání, transcenduje vliv kvalit hmotné přírody. Člověk je vždy služebníkem chtivých tužeb, hněvu, chamtivosti, iluze, závisti a podobně, ale ten, kdo získá dostatečnou sílu tím, jak dělá duchovní pokrok, dokáže tyto neřesti ovládnout. Jakmile někdo dosáhne takové sebevlády, bude neustále v transcendentálním postavení, nedotčený kvalitami hmotné přírody. To je možné jedině tehdy, když se plně zaměstná službou Pánu. Pán říká v Bhagavad-gītě (14.26):

māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

“Kdo Mi slouží s úplnou oddaností a za žádných okolností nepoklesne, ten okamžitě překonává kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.” Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy zaměstnává člověka oddanou službou, a tak ho neustále udržuje v postavení, kdy je transcendentální hněvu, chamtivosti, chtíči, závisti a tak dále. Člověk musí vykonávat oddanou službu, neboť jinak se stane obětí kvalit hmotné přírody.

Verš

alaṁ dagdhair drumair dīnaiḥ
khilānāṁ śivam astu vaḥ
vārkṣī hy eṣā varā kanyā
patnītve pratigṛhyatām

Synonyma

alam — dost; dagdhaiḥ — s pálením; drumaiḥ — stromy; dīnaiḥ — nebohé; khilānām — zbytku stromů; śivam — vše nejlepší; astu — nechť je; vaḥ — vás; vārkṣī — vychovaná stromy; hi — vskutku; eṣā — tato; varā — volba; kanyā — dcera; patnītve — do manželského stavu; pratigṛhyatām — nechť je přijatá.

Překlad

Není třeba dále pálit tyto nebohé stromy. Nechť jsou všechny zbylé stromy šťastné a vy také. Zde je krásná a dobrými vlastnostmi obdařená dívka jménem Māriṣā, kterou stromy vychovaly jako svou dceru. Přijměte ji prosím za manželku.

Verš

ity āmantrya varārohāṁ
kanyām āpsarasīṁ nṛpa
somo rājā yayau dattvā
te dharmeṇopayemire

Synonyma

iti — takto; āmantrya — když oslovil; vara-ārohām — která měla výrazné, nádherné boky; kanyām — dívku; āpsarasīm — narozenou Apsaře; nṛpa — ó králi; somaḥ — Soma, vládnoucí božstvo Měsíce; rājā — král; yayau — vrátil se; dattvā — když dal; te — oni; dharmeṇa — podle náboženských zásad; upayemire — oženili se.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, poté, co Soma, král Měsíce, takto Pracety upokojil, dal jim krásnou dívku, jejíž matkou byla Apsarā jménem Pramlocā. Všichni Pracetové přijali dceru Pramloci, která měla výrazné, nádherné boky, a oženili se s ní v souladu s náboženskými pokyny.

Verš

tebhyas tasyāṁ samabhavad
dakṣaḥ prācetasaḥ kila
yasya prajā-visargeṇa
lokā āpūritās trayaḥ

Synonyma

tebhyaḥ — od všech Pracetů; tasyām — v jejím lůně; samabhavat — byl zplozen; dakṣaḥ — Dakṣa, odborník na plození dětí; prācetasaḥ — syn Pracetů; kila — vskutku; yasya — jehož; prajā-visargeṇa — plozením živých bytostí; lokāḥ — světy; āpūritāḥ — naplněné; trayaḥ — tři.

Překlad

V lůně této dívky všichni Pracetové zplodili syna jménem Dakṣa, který zaplnil tři světy živými bytostmi.

Význam

Dakṣa se nejprve narodil za vlády Svāyambhuvy Manua, ale jelikož urazil Pána Śivu, byl potrestán tím, že namísto vlastní hlavy dostal hlavu kozy. Takto zneuctěný musel opustit toto tělo a v šesté manvantaře, zvané Cākṣuṣa manvantara, se narodil z lůna Māriṣi jako Dakṣa. V této souvislosti cituje Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura následující verš:

cākṣuṣe tv antare prāpte
prāk-sarge kāla-vidrute
yaḥ sasarja prajā iṣṭāḥ
sa dakṣo daiva-coditaḥ

“Jeho předchozí tělo bylo zničeno, ale on, tentýž Dakṣa, inspirovaný svrchovanou vůlí, stvořil v Cākṣuṣa manvantaře všechny žádoucí živé bytosti.” (Bhāg. 4.30.49) Takto Dakṣa znovu získal své dřívější bohatství a znovu plodil tisíce a milióny dětí, aby zaplnil všechny tři světy.

Verš

yathā sasarja bhūtāni
dakṣo duhitṛ-vatsalaḥ
retasā manasā caiva
tan mamāvahitaḥ śṛṇu

Synonyma

yathā — jako; sasarja — stvořil; bhūtāni — živé bytosti; dakṣaḥ — Dakṣa; duhitṛ-vatsalaḥ — který má velice rád své dcery; retasā — semenem; manasā — myslí; ca — také; eva — vskutku; tat — to; mama — ode mě; avahitaḥ — pozorně; śṛṇu — prosím vyslechni.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Prosím, vyslechni ode mě s napjatou pozorností, jak Prajāpati Dakṣa, který měl velice rád své dcery, stvořil prostřednictvím svého semene a mysli různé druhy živých bytostí.

Význam

Slovo duhitṛ-vatsalaḥ naznačuje, že všichni obyvatelé (prajā) se narodili Dakṣovým dcerám. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura říká, že Dakṣa zjevně neměl žádného syna.

Verš

manasaivāsṛjat pūrvaṁ
prajāpatir imāḥ prajāḥ
devāsura-manuṣyādīn
nabhaḥ-sthala-jalaukasaḥ

Synonyma

manasā — myslí; eva — vskutku; asṛjat — stvořil; pūrvam — na počátku; prajāpatiḥ — Prajāpati (Dakṣa); imāḥ — tyto; prajāḥ — živé bytosti; deva — polobohy; asura — démony; manuṣya-ādīn — a další živé bytosti počínaje lidmi; nabhaḥ — na nebi; sthala — na zemi; jala — či ve vodě; okasaḥ — jež mají svá sídla.

Překlad

Prajāpati Dakṣa nejprve pomocí své mysli stvořil nejrůznější polobohy, démony, lidské bytosti, ptáky, zvířata, vodní živočichy a další tvory.

Verš

tam abṛṁhitam ālokya
prajā-sargaṁ prajāpatiḥ
vindhya-pādān upavrajya
so ’carad duṣkaraṁ tapaḥ

Synonyma

tam — to; abṛṁhitam — nezvyšující; ālokya — když viděl; prajā-sargam — stvoření živých bytostí; prajāpatiḥ — Dakṣa, otec živých bytostí; vindhya-pādān — hory poblíž pohoří jménem Vindhya; upavrajya — odešel k; saḥ — on; acarat — vykonával; duṣkaram — velice tvrdou; tapaḥ — askezi.

Překlad

Když však viděl, že náležitě neplodí všechny druhy živých bytostí, odešel k jedné hoře poblíž pohoří jménem Vindhya a tam podstoupil velice tvrdou askezi.

Verš

tatrāghamarṣaṇaṁ nāma
tīrthaṁ pāpa-haraṁ param
upaspṛśyānusavanaṁ
tapasātoṣayad dharim

Synonyma

tatra — tam; aghamarṣaṇam — Aghamarṣaṇa; nāma — jménem; tīrtham — svaté místo; pāpa-haram — vhodné ke zničení všech hříšných reakcí; param — nejlepší; upaspṛśya — prováděl ācaman a koupal se; anusavanam — pravidelně; tapasā — askezí; atoṣayat — potěšil; harim — Nejvyšší Osobnost Božství.

Překlad

Poblíž té hory bylo svaté místo jménem Aghamarṣaṇa. Tam Prajāpati Dakṣa vykonával obřady a uspokojil Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství, praktikováním velké askeze pro Jeho potěšení.

Verš

astauṣīd dhaṁsa-guhyena
bhagavantam adhokṣajam
tubhyaṁ tad abhidhāsyāmi
kasyātuṣyad yathā hariḥ

Synonyma

astauṣīt — uspokojený; haṁsa-guhyena — slavnými modlitbami, které jsou známé pod názvem Haṁsa-guhya; bhagavantam — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; adhokṣajam — který je mimo dosah smyslů; tubhyam — tobě; tat — to; abhidhāsyāmi — vyložím; kasya — s Dakṣou, Prajāpatim; atuṣyat — byl spokojený; yathā — jak; hariḥ — Nejvyšší Pán.

Překlad

Můj milý králi, zevrubně ti vyložím modlitby známé jako Haṁsa-guhya, které Dakṣa obětoval Nejvyšší Osobnosti Božství, a popíši, jak s ním byl Pán díky těmto modlitbám spokojen.

Význam

Je třeba vědět, že modlitby s názvem Haṁsa-guhya nesložil Dakṣa, ale již existovaly ve védské literatuře.

Verš

śrī-prajāpatir uvāca
namaḥ parāyāvitathānubhūtaye
guṇa-trayābhāsa-nimitta-bandhave
adṛṣṭa-dhāmne guṇa-tattva-buddhibhir
nivṛtta-mānāya dadhe svayambhuve

Synonyma

śrī-prajāpatiḥ uvāca — Prajāpati Dakṣa řekl; namaḥ — uctivé poklony; parāya — Transcendenci; avitatha — správné; anubhūtaye — Jemu, Jehož duchovní energie přináší realizaci Jeho; guṇa-traya — tří kvalit hmotné přírody; ābhāsa — živých bytostí, které se objevily; nimitta — a hmotné energie; bandhave — vládci; adṛṣṭa-dhāmne — Jenž není vnímán ve Svém sídle; guṇa-tattva-buddhibhiḥ — podmíněnými dušemi, kterým jejich chabá inteligence namlouvá, že skutečná pravda se nachází v projevech tří kvalit hmotné přírody; nivṛtta-mānāya — Jenž překonává všechna hmotná měřítka a výpočty; dadhe — vzdávám; svayambhuve — Nejvyššímu Pánu, který je projeven bez příčiny.

Překlad

Prajāpati Dakṣa řekl: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je transcendentální vůči iluzorní energii a hmotným kategoriím, které z ní vznikají. Má neselhávající poznání a svrchovanou sílu vůle a je vládcem živých bytostí a iluzorní energie. Podmíněné duše, pro něž je tento hmotný projev vším, Ho nemohou spatřit, jelikož se vymyká důkazům v rámci experimentálního poznání. Je Sám důkazem Sebe, je soběstačný a není důsledkem žádné vyšší příčiny. Vzdávám Mu uctivé poklony.

Význam

Zde je vysvětleno transcendentální postavení Nejvyšší Osobnosti Božství. Pána nemohou vidět podmíněné duše, jež přivykly hmotnému pohledu a nemají schopnost pochopit, že Nejvyšší Osobnost Božství setrvává ve Svém sídle, které je mimo dosah tohoto pohledu. Dokonce i kdyby nějaký materialista dokázal spočítat všechny atomy ve vesmíru, ani tehdy by nebyl schopen pochopit Nejvyšší Osobnost Božství. To potvrzuje Brahma-saṁhitā (5.34):

panthās tu koṭi-śata-vatsara-saṁpragamyo
vāyor athāpi manaso muni-puṅgavānām
so 'py asti yat-prapada-sīmny avicintya-tattve
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Podmíněné duše se mohou mnoho miliard let snažit pochopit Nejvyšší Osobnost Božství pomocí svých mentálních spekulací a cestovat rychlostí mysli či větru, ale Absolutní Pravda pro ně přesto zůstane nepochopitelná, protože žádný materialista nedokáže změřit délku a šířku neomezené existence Nejvyšší Osobnosti Božství. Někdo může položit otázku: “Jestliže Absolutní Pravda přesahuje všechna měřítka, jak je možné Ji realizovat?” Odpověď na to dává slovo svayambhuve — člověk Pána může nebo nemusí chápat, ale Pán přesto existuje ve Své vlastní duchovní energii.

Verš

na yasya sakhyaṁ puruṣo ’vaiti sakhyuḥ
sakhā vasan saṁvasataḥ pure ’smin
guṇo yathā guṇino vyakta-dṛṣṭes
tasmai maheśāya namaskaromi

Synonyma

na — ne; yasya — Jehož; sakhyam — přátelství; puruṣaḥ — živá bytost; avaiti — zná; sakhyuḥ — svrchovaného přítele; sakhā — přítel; vasan — žije; saṁvasataḥ — toho, kdo žije s; pure — v těle; asmin — tomto; guṇaḥ — předmět smyslového vnímání; yathā — stejně jako; guṇinaḥ — svého příslušného smyslového orgánu; vyakta-dṛṣṭeḥ — Jenž dohlíží na hmotný projev; tasmai — Jemu; mahā-īśāya — nejvyššímu vládci; namaskaromi — klaním se.

Překlad

Stejně jako smyslové předměty (podoba, chuť, dotek, vůně a zvuk) nemohou pochopit, jak je smysly vnímají, tak ani podmíněná duše—přestože sídlí ve svém těle společně s Nadduší — nemůže pochopit, jak svrchovaná duchovní osoba, vládce hmotného stvoření, řídí její smysly. S úctou se klaním této Nejvyšší Osobě, která je nejvyšším vládcem.

Význam

Individuální duše a Nejvyšší Duše žijí společně v těle. To potvrzují Upaniṣady přirovnáním ke dvěma ptačím přátelům, kteří žijí na stejném stromě — jeden pták jí ovoce toho stromu a druhý pouze přihlíží a řídí prvního. Individuální duše — jež je přirovnána k ptáku, který jí—nevidí svého přítele, Nejvyšší Duši, přestože sedí vedle ní. Nadduše ve skutečnosti řídí činnost jejích smyslů při požívání si smyslových předmětů, ale stejně jako není v moci smyslových předmětů vidět smysly, tak podmíněná duše nemůže vidět řídící duši. Podmíněná duše má touhy a Nejvyšší Duše je plní, ale podmíněná duše Nejvyšší Duši nevidí. Prajāpati Dakṣa se tedy klaní Nejvyšší Duši, Nadduši, přestože Ji není schopen vidět. Je uváděn také další příklad: i když obyčejní občané jednají pod řízením vlády, nechápou, jak jsou ovládáni nebo co je to vláda. V této souvislosti cituje Madhvācārya následující verš ze Skanda Purāṇy:

yathā rājñaḥ priyatvaṁ tu
bhṛtyā vedena cātmanaḥ
tathā jīvo na yat-sakhyaṁ
vetti tasmai namo 'stu te

“Stejně jako různí služebníci v různých odděleních velké instituce nevidí hlavního ředitele, pod kterým pracují, podmíněné duše nevidí svrchovaného přítele, který sídlí v jejich tělech. Pokloňme se proto s úctou Nejvyššímu, který je pro naše hmotné oči neviditelný.”

Verš

deho ’savo ’kṣā manavo bhūta-mātrām
ātmānam anyaṁ ca viduḥ paraṁ yat
sarvaṁ pumān veda guṇāṁś ca taj-jño
na veda sarva-jñam anantam īḍe

Synonyma

dehaḥ — toto tělo; asavaḥ — životní vzduchy; akṣāḥ — různé smysly; manavaḥ — mysl, chápání, intelekt a ego; bhūta-mātrām — pět hrubohmotných prvků a smyslových předmětů (podobu, chuť, zvuk a tak dále); ātmānam — samy sebe; anyam — kterýkoliv jiný; ca — a; viduḥ — znají; param — nad; yat — to, co; sarvam — vše; pumān — živá bytost; veda — zná; guṇān — kvality hmotné přírody; ca — a; tat-jñaḥ — když tyto věci zná; na — ne; veda — zná; sarva-jñam — vševědoucímu; anantam — neomezenému; īḍe — s úctou se klaním.

Překlad

Tělo, životní vzduchy, vnější a vnitřní smysly, pět hrubohmotných prvků a jemné smyslové předměty (podoba, chuť, vůně, zvuk a dotek) jakožto hmota nemohou znát svou povahu, povahu jiných smyslů či povahu svých vládců. Živá bytost je však duchovní, a proto je v její moci znát své tělo, životní vzduchy, smysly, prvky a smyslové předměty, jakož i tři kvality, které tvoří jejich základ. Nicméně ani když si jich je živá bytost plně vědoma, nemůže vidět Nejvyšší Bytost, která je vševědoucí a neomezená. S úctou se tedy klaním Nejvyššímu.

Význam

Materialističtí vědci mohou analyticky prostudovat hmotné prvky, tělo, smysly, smyslové předměty a dokonce i vzduch, který ovládá životní sílu, ale přesto nedokáží pochopit, že nad tím vším je skutečná duše. Jinými slovy — živá bytost může jakožto duše pochopit všechny hmotné předměty, nebo — je-li seberealizovaná — je schopna pochopit Paramātmu, o Níž meditují yogīni. Nicméně ani pokročilá živá bytost nemůže pochopit Nejvyšší Bytost, Osobnost Božství, neboť Pán je ananta, neomezený majitel všech šesti vznešených vlastností.

Verš

yadoparāmo manaso nāma-rūpa-
rūpasya dṛṣṭa-smṛti-sampramoṣāt
ya īyate kevalayā sva-saṁsthayā
haṁsāya tasmai śuci-sadmane namaḥ

Synonyma

yadā — když v tranzu; uparāmaḥ — úplné ukončení; manasaḥ — mysli; nāma-rūpa — hmotná jména a podoby; rūpasya — toho, prostřednictvím čeho se projevují; dṛṣṭa — hmotného pohledu; smṛti — a vzpomínek; sampramoṣāt — díky zničení; yaḥ — kdo (Nejvyšší Osobnost Božství); īyate — je vnímán; kevalayā — s duchovní; sva-saṁsthayā — Svou původní podobou; haṁsāya — svrchovaně čistému; tasmai — Jemu; śuci-sadmane — Jehož lze realizovat jedině ve stavu čisté duchovní existence; namaḥ — s úctou se klaním.

Překlad

Když je vědomí zcela zbavené hrubého i jemného znečištění hmotnou existencí a není vzrušené jako během činného stavu či snění a když mysl není ztracená jako v hlubokém spánku (suṣupti), člověk se dostává na úroveň tranzu. Tehdy překonává svůj hmotný pohled a vzpomínky mysli, jež projevují jména a podoby. Jedině v takovém tranzu je zjevena Nejvyšší Osobnost Božství. Pokloňme se tedy s úctou Nejvyššímu Pánu, Jehož lze vidět v tomto neznečištěném, transcendentálním stavu.

Význam

Existují dvě stádia realizace Boha. Jedno se nazývá sujñeyam, snadno pochopitelné (obvykle mentální spekulací), a druhé durjñeyam, chápané jen s velkými potížemi. Realizace Paramātmy a Brahmanu jsou považovány za sujñeyam, ale realizace Nejvyšší Osobnosti Božství je durjñeyam. Jak je zde popsáno, konečné realizace Osobnosti Božství člověk dosáhne tehdy, když se vzdá činností mysli — myšlení, cítění a chtění—neboli když skončí s mentální spekulací. Tato transcendentální realizace je výše než suṣupti, hluboký spánek. V našem hrubém podmíněném stavu vnímáme vše prostřednictvím hmotné zkušenosti a vzpomínek a v jemném stavu vnímáme svět ve snech. Proces vidění rovněž zahrnuje vzpomínky a rovněž existuje v jemné podobě. Nad hrubou zkušeností a sny je suṣupti, hluboký spánek, a když živá bytost dospěje na zcela duchovní úroveň, kdy transcenduje hluboký spánek, dosáhne tranzu (viśuddha-sattva či vasudeva-sattva), v němž je zjevena Osobnost Božství.

Ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi na bhaved grāhyam indriyaiḥ — živá bytost nemůže realizovat původní Osobnost Božství, dokud je na hrubé či jemné smyslové úrovni, na úrovni duality. Sevonmukhe hi jihvādau svayam eva sphuraty adaḥ. Když však zaměstná své smysly službou Pánu — zvláště jazyk zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry a ochutnáváním jedině Kṛṣṇova prasādam v postoji služby — Nejvyšší Osobnost Božství se jí zjeví. To zde vyjadřuje slovo śuci-sadmane. Śuci znamená “očištěné”. Když si člověk osvojí postoj poskytování služby svými smysly, celá jeho existence se stane śuci-sadma, úrovní dokonalé čistoty. Dakṣa se tedy s úctou klaní Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Jenž je zjeven na úrovni śuci-sadma. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti cituje následující modlitbu Pána Brahmy ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.14.6): tathāpi bhūman mahimāguṇasya te viboddhum arhaty amalāntar-ātmabhiḥ. “Můj Pane, ten, jehož srdce bylo zcela očištěno, může porozumět Tvým transcendentálním vlastnostem a velikosti Tvých činností.”

Verš

manīṣiṇo ’ntar-hṛdi sanniveśitaṁ
sva-śaktibhir navabhiś ca trivṛdbhiḥ
vahniṁ yathā dāruṇi pāñcadaśyaṁ
manīṣayā niṣkarṣanti gūḍham
sa vai mamāśeṣa-viśeṣa-māyā-
niṣedha-nirvāṇa-sukhānubhūtiḥ
sa sarva-nāmā sa ca viśva-rūpaḥ
prasīdatām aniruktātma-śaktiḥ

Synonyma

manīṣiṇaḥ — velcí učení brāhmaṇové vykonávající obřady a oběti; antaḥ-hṛdi — v hloubi srdce; sanniveśitam — spočívající; sva-śaktibhiḥ — se Svými duchovními energiemi; navabhiḥ — také s devíti různými hmotnými energiemi (hmotná příroda, celková hmotná energie, ego, mysl a pět smyslových předmětů); ca — a (pět hrubohmotných prvků a deset činných a poznávacích smyslů); trivṛdbhiḥ — třemi kvalitami přírody; vahnim — oheň; yathā — jako; dāruṇi — ve dřevě; pāñcadaśyam — zažehnutý recitací patnácti hymnů, známých jako Sāmidhenī mantry; manīṣayā — očištěnou inteligencí; niṣkarṣanti — získají; gūḍham — ačkoliv neprojevující; saḥ — ta Nejvyšší Osobnost Božství; vai — vskutku; mama — mně; aśeṣa — všechny; viśeṣa — druhy; māyā — iluzorní energie; niṣedha — procesem negace; nirvāṇa — osvobození; sukha-anubhūtiḥ — Jenž je realizován prostřednictvím transcendentální blaženosti; saḥ — ten Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; sarva-nāmā — který je zdrojem všech jmen; saḥ — ten Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; ca — také; viśva-rūpaḥ — gigantická podoba vesmíru; prasīdatām — kéž je milostivý; anirukta — nepochopitelná; ātma-śaktiḥ — rezervoár všech duchovních energií.

Překlad

Velcí učení brāhmaṇové, kteří jsou zkušení ve vykonávání obřadů a obětí, dokáží recitováním patnácti manter zvaných Sāmidhenī probudit oheň spící v palivovém dřevě, a prokázat tak účinnost védských manter. Stejně tak ti, kdo mají skutečně rozvinuté vědomí — kdo si jsou vědomi Kṛṣṇy — dokáží objevit Nadduši, která prostřednictvím Své duchovní energie sídlí v srdci. Srdce je pokryté třemi kvalitami hmotné přírody a devíti hmotnými prvky (jimiž jsou hmotná příroda, celková hmotná energie, ego, mysl a pět předmětů smyslového požitku), jakož i pěti hrubohmotnými prvky a deseti smysly. Těchto dvacet sedm prvků tvoří vnější energii Pána. Velcí yogīni meditují o Pánu, Jenž sídlí jako Nadduše, Paramātmā, v hloubi srdce. Kéž je se mnou tato Nadduše spokojená! Nadduši může realizovat ten, kdo touží po vysvobození z nekonečné rozmanitosti hmotného života. Tohoto vysvobození skutečně dosáhne tehdy, když se zaměstná transcendentální láskyplnou službou a realizuje Pána díky svému služebnickému postoji. Pána lze oslovit rozmanitými duchovními jmény, která jsou pro hmotné smysly nepochopitelná. Kdy se mi podaří tuto Nejvyšší Osobnost Božství potěšit?

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura používá ve svém komentáři k tomuto verši slovo durvijñeyam, které znamená “velmi obtížné realizovat”. Čistý stav existence popisuje Bhagavad-gītā (7.28), kde Kṛṣṇa říká:

yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ

“Ti, kdo jednali zbožně v tomto i dřívějších životech, jejichž hříšné činy jsou zcela vymazány a kdo jsou osvobozeni od duality iluze, Mi s odhodláním slouží.”

Na jiném místě v Bhagavad-gītě (9.14) Pán říká:

satataṁ kīrtayanto māṁ
yatantaś ca dṛḍha-vratāḥ
namasyantaś ca māṁ bhaktyā
nitya-yuktā upāsate

“Velké duše vždy opěvují Mou slávu, snaží se s velkým odhodláním, klaní se přede Mnou a takto Mě neustále s oddaností uctívají.”

Člověk může pochopit Nejvyšší Osobnost Božství poté, co transcenduje všechny hmotné překážky. Proto Pán Kṛṣṇa v Gītě (7.3) také říká:

manuṣyāṇāṁ sahasreṣu
kaścid yatati siddhaye
yatatām api siddhānāṁ
kaścin māṁ vetti tattvataḥ

“Z mnoha tisíců lidí možná jeden usiluje o dokonalost a z těch, kteří dokonalosti dosáhli, Mě sotva jeden zná v pravdě.”

Pro pochopení Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, musí člověk podstoupit tvrdou askezi, ale cesta oddané služby je tak dokonalá, že jejím následováním lze velice snadno dospět na duchovní úroveň a porozumět Pánu. To je rovněž potvrzeno v Bhagavad-gītě (18.55), kde Kṛṣṇa říká:

bhaktyā mām abhijānāti
yāvān yaś cāsmi tattvataḥ
tato māṁ tattvato jñātvā
viśate tad-anantaram

“Pochopit Nejvyššího Pána takového, jaký je, lze pouze oddanou službou. A ten, kdo si Ho je díky takové oddanosti plně vědom, může vstoupit do království Boha.”

I když je tedy námět velice obtížný na pochopení, (durvijñeyam), ten, kdo následuje předepsanou metodu, mu snadno porozumí. Přijít do styku s Nejvyšší Osobností Božství je možné prostřednictvím čisté oddané služby, která začíná u śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti cituje verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (2.8.5): praviṣṭaḥ karṇa-randhreṇa svānāṁ bhāva-saroruham. Proces naslouchání a opěvování vstupuje do hloubi srdce, a tak se člověk stává čistým oddaným. Pokračuje-li v tomto procesu, dosáhne stádia transcendentální lásky a tehdy oceňuje transcendentální jméno, podobu, vlastnosti a zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství. Čistý oddaný tedy může prostřednictvím oddané služby vidět Nejvyšší Osobnost Božství navzdory mnoha hmotným překážkám, jež jsou všechny Pánovými různými energiemi. Oddaný tyto překážky snadno překoná a přichází do styku přímo s Nejvyšší Osobností Božství. Hmotné překážky popsané v těchto verších ostatně nejsou nic jiného než různé energie Pána. Když oddaný dychtí vidět Nejvyšší Osobnost Božství, modlí se k Pánu:

ayi nanda-tanuja kiṅkaraṁ
patitaṁ māṁ viṣame bhavāmbudhau
kṛpayā tava pāda-paṅkaja-
sthita-dhūlī-sadṛśaṁ vicintaya

“Ó synu Nandy Mahārāje, jsem Tvůj věčný služebník, ale přesto jsem z nějakého důvodu spadl do oceánu zrození a smrti. Vyzdvihni mě prosím z tohoto oceánu smrti a umísti mě jako jeden z atomů ke Tvým lotosovým nohám.” Pán, Jehož oddaný potěšil, mění všechny jeho hmotné překážky v duchovní službu. V této souvislosti cituje Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura verš z Viṣṇu Purāṇy:

hlādinī sandhinī samvit
tvayy ekā sarva-saṁsthitau
hlāda-tāpa-karī miśrā
tvayi no guṇa-varjite

V hmotném světě se duchovní energie Nejvyšší Osobnosti Božství projevuje jako tāpa-karī, “působící utrpení”. Každý touží po štěstí, ale přestože štěstí původně pochází z energie blaženosti Nejvyšší Osobnosti Božství, v hmotném světě se kvůli hmotným činnostem stává Pánova energie blaženosti zdrojem utrpení (hlāda-tāpa-karī). Iluzorní štěstí v hmotném světě je zdrojem neštěstí, ale když člověk přeorientuje své úsilí o dosažení štěstí na uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství, tento prvek utrpení (tāpa-karī) bude překonán. V této souvislosti je dán příklad, že probudit oheň spící ve dřevě je nepochybně obtížné, ale když se objeví, spálí dřevo na popel. Pro ty, kdo nevykonávají oddanou službu, je poznání Nejvyšší Osobnosti Božství nesmírně obtížné, ale pro oddaného je vše snadnější — oddaný se může velice snadno setkat s Nejvyšším Pánem.

Tyto modlitby říkají, že podoba Pána je mimo oblast hmotných podob, a proto je nepochopitelná. Oddaný se však modlí: “Můj milý Pane, kéž jsi se mnou spokojen, abych mohl snadno spatřit Tvou transcendentální podobu a energii.” Neoddaní se snaží pochopit Nejvyšší Brahman odmítáním: neti neti. Niṣedha-nirvāṇa-sukhānubhūtiḥ — oddaný se však prostým zpíváním Pánova svatého jména vyhne takovým pracným spekulacím a velice snadno realizuje existenci Nejvyššího Pána.

Verš

yad yan niruktaṁ vacasā nirūpitaṁ
dhiyākṣabhir vā manasota yasya
mā bhūt svarūpaṁ guṇa-rūpaṁ hi tat tat
sa vai guṇāpāya-visarga-lakṣaṇaḥ

Synonyma

yat yat — cokoliv; niruktam — vyjádřené; vacasā — slovy; nirūpitam — zjištěné; dhiyā — pomocí takzvané meditace či inteligence; akṣabhiḥ — smysly; — nebo; manasā — myslí; uta — jistě; yasya — Jehož; bhūt — nemusí být; sva-rūpam — skutečná podoba Pána; guṇa-rūpam — sestávající ze tří kvalit; hi — vskutku; tat tat — to; saḥ — ten Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; vai — vskutku; guṇa-apāya — příčina zničení všeho, co je vytvořeno z kvalit hmotné přírody; visarga — a stvoření; lakṣaṇaḥ — jevící se jako.

Překlad

Cokoliv je vyjádřené hmotnými vibracemi, zjištěné hmotnou inteligencí, poznané hmotnými smysly nebo smyšlené v hmotné mysli, je pouze výplodem kvalit hmotné přírody, a z toho důvodu to nemá nic společného se skutečnou povahou Nejvyšší Osobnosti Božství. Nejvyšší Pán je nad stvořením tohoto hmotného světa, neboť je původcem hmotných kvalit a stvoření. Jako příčina všech příčin existuje před stvořením i po něm. Jemu chci složit uctivé poklony.

Význam

Ten, kdo vymýšlí jména, podoby, vlastnosti či příslušenství náležící Nejvyšší Osobnosti Božství, nemůže Pánovi porozumět, neboť Nejvyšší Pán je nad stvořením. Je stvořitelem všeho a to znamená, že existoval, když ještě stvoření neexistovalo. Jeho jméno, podoba a vlastnosti tedy nejsou hmotné výtvory; jsou vždy transcendentální. Pomocí svých hmotných výmyslů, vibrací a představ proto Nejvyššího Pána nemůžeme odhalit. To vysvětluje verš ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi na bhaved grāhyam indriyaiḥ.

Prācetasa, Dakṣa, se zde modlí k Transcendenci; nikoliv k nějaké osobě v hmotném stvoření. Jedině hlupáci a darebáci považují Boha za hmotný výtvor. To Pán Sám potvrzuje v Bhagavad-gītě (9.11):

avajānanti māṁ mūḍhā
mānuṣīṁ tanum āśritam
paraṁ bhāvam ajānanto
mama bhūta-maheśvaram

“Hlupáci se Mi vysmívají, když sestoupím v lidské podobě, neboť neznají Mou transcendentální povahu Nejvyššího Pána všeho, co existuje.” Proto je nutné přijmout poznání od toho, komu se Pán zjevil; vytvářet imaginární jméno či podobu Pána nemá cenu. Śrīpāda Śaṅkarācārya byl impersonalista, ale přesto prohlásil: nārāyaṇaḥ paro 'vyaktāt — Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, není osobou hmotného světa. Nārāyaṇovi nemůžeme připisovat hmotná označení, jak se o to snaží hlupáci, kteří mluví o daridra-nārāyaṇovi (chudém Nārāyaṇovi). Nārāyaṇa je vždy transcendentální, mimo toto hmotné stvoření. Jak by se mohl stát daridra-nārāyaṇem? S chudobou se setkáváme v tomto hmotném světě, ale v duchovním světě nic takového neexistuje. Představa daridra-nārāyaṇa je tedy pouhý výmysl.

Dakṣa důsledně upozorňuje, že hmotná označení nemohou být jmény uctívaného Pána: yad yan niruktaṁ vacasā nirūpitam. Slovo nirukta se vztahuje na védský slovník. Nejvyšší Osobnost Božství nelze pochopit pouhým vybíráním výrazů ze slovníku. Když se Dakṣa modlí k Pánu, nechce uctívat hmotná jména a podoby, ale raději Pána, který existoval před stvořením hmotných slovníků a jmen. Jak potvrzují Vedy: yato vāco nivartante / aprāpya manasā saha — jméno, podobu, vlastnosti a příslušenství Pána nelze zjistit pomocí nějakého hmotného slovníku. Kdo však dosáhne transcendentální úrovně porozumění Nejvyšší Osobnosti Božství, pozná vše; hmotné i duchovní. To potvrzuje další védská mantra: tam eva viditvāti mṛtyum eti. Pokud člověk milostí Pána nějakým způsobem porozumí Pánovu transcendentálnímu postavení, stává se věčným. To Pán Sám ještě potvrzuje v Bhagavad-gītě (4.9):

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna

“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, ale dosáhne Mého věčného sídla, ó Arjuno.” Pouhým porozuměním Nejvyššímu Pánu překoná živá bytost zrození, smrt, stáří a nemoc. Śrīla Śukadeva Gosvāmī proto Mahārājovi Parīkṣitovi ve Śrīmad-Bhāgavatamu (2.1.5) oznámil:

tasmād bhārata sarvātmā
bhagavān īśvaro hariḥ
śrotavyaḥ kīrtitavyaś ca
smartavyaś cecchatābhayam

“Ó potomku krále Bharaty, ten, kdo se touží osvobodit od veškerého utrpení, musí naslouchat o Nejvyšším Pánu, oslavovat Ho a vzpomínat na Něj, Osobnost Božství, který je Nadduší, vládcem a tím, kdo zachraňuje ze všeho neštěstí.”

Verš

yasmin yato yena ca yasya yasmai
yad yo yathā kurute kāryate ca
parāvareṣāṁ paramaṁ prāk prasiddhaṁ
tad brahma tad dhetur ananyad ekam

Synonyma

yasmin — v Němž (Nejvyšší Osobnosti Božství neboli nejvyšším místě spočinutí); yataḥ — z Něhož (vše pochází); yena — Jímž (je vše uskutečňované); ca — také; yasya — Jemuž vše patří; yasmai — Jemuž (je vše obětováno); yat — co; yaḥ — kdo; yathā — jako; kurute — vykonává; kāryate — je vykonáno; ca — také; para-avareṣām — obojího, v hmotné i duchovní existenci; paramam — nejvyšší; prāk — původ; prasiddham — známý každému; tat — ten; brahma — Nejvyšší Brahman; tat hetuḥ — příčina všech příčin; ananyat — bez jiné příčiny; ekam — jeden jediný.

Překlad

Nejvyšší Brahman, Kṛṣṇa, je konečným místem spočinutí a zdrojem všeho. Vše je Jím konáno, vše Mu patří a vše je Mu obětováno. Je konečným cílem, a ať už jedná Sám nebo k tomu vede druhé, je vždy On konečným konatelem. Existuje mnoho nejrůznějších příčin, ale jelikož On je příčinou všech příčin, je známý jako Nejvyšší Brahman, který existoval před započetím všech činností. Je jeden jediný a nemá jiné příčiny. Vzdávám Mu proto úctu.

Význam

Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, je původní příčinou, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (ahaṁ sarvasya prabhavaḥ). Je původcem i tohoto hmotného světa, řízeného kvalitami hmotné přírody, a proto s ním má důvěrný vztah. Kdyby hmotný svět nebyl částí Jeho těla, Nejvyšší Pán, svrchovaná příčina, by byl neúplný. Proto je řečeno: vāsudevaḥ sarvam iti sa mahātmā sudurlabhaḥ — pokud člověk ví, že Vāsudeva je původní příčinou všech příčin, stává se dokonalým mahātmou.

Brahma-saṁhitā (5.1) prohlašuje:

īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam

“Kṛṣṇa, který je známý jako Govinda, je nejvyšším vládcem. Má věčné, blažené, duchovní tělo. Je původem všeho. Nemá žádný jiný původ, neboť je prvotní příčinou všech příčin.” Nejvyšší Brahman (tad brahma) je příčinou všech příčin, ale Sám žádnou příčinu nemá. Anādir ādir govindaḥ sarva-kāraṇa-kāraṇam — Govinda, Kṛṣṇa, je původní příčinou všech příčin, ale Jeho zjevení v podobě Govindy nezpůsobuje žádná příčina. Govinda se expanduje do mnoha různých podob, ale všechny jsou přitom totožné. Jak potvrzuje Madhvācārya: ananyaḥ sadṛśābhāvād eko rūpādy-abhedataḥ — Kṛṣṇa nemá žádnou příčinu ani Sobě rovného a je jeden jediný, protože Jeho různé podoby, jako například svāṁśa a vibhinnāṁśa, se od Něho neliší.

Verš

yac-chaktayo vadatāṁ vādināṁ vai
vivāda-saṁvāda-bhuvo bhavanti
kurvanti caiṣāṁ muhur ātma-mohaṁ
tasmai namo ’nanta-guṇāya bhūmne

Synonyma

yat-śaktayaḥ — Jehož rozmanité energie; vadatām — hlásání různých filozofií; vādinām — řečníků; vai — vskutku; vivāda — neshody; saṁvāda — a shody; bhuvaḥ — příčiny; bhavanti — jsou; kurvanti — vytváří; ca — a; eṣām — jejich (teoretiků); muhuḥ — neustále; ātma-moham — zmatenost ohledně existence duše; tasmai — Jemu; namaḥ — uctivé poklony; ananta — neomezenému; guṇāya — oplývajícímu transcendentálními vlastnostmi; bhūmne — všeprostupujícímu Bohu.

Překlad

S úctou se klaním všeprostupujícímu Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Jenž oplývá neomezenými transcendentálními vlastnostmi. Působí v hloubi srdcí všech filozofů hlásajících různé názory a vede je k tomu, aby při svých debatách — kdy spolu někdy souhlasí a jindy nesouhlasí — zapomínali na své vlastní duše. Tak vytváří v tomto hmotném světě situaci, kdy nejsou schopni dojít k žádnému závěru. Jemu se klaním.

Význam

Již od nepaměti, od stvoření vesmírného projevu, vytvářejí podmíněné duše různé školy filozofické spekulace. To ovšem neplatí o oddaných. Neoddaní mají různé představy o stvoření, udržování a zničení, a proto se nazývají vādīni a prativādīni — zastánci teorií a jejich odpůrci. Z výroku Mahābhāraty plyne, že existuje mnoho těch, kdo jsou muni neboli spekulanti:

tarko 'pratiṣṭhaḥ śrutayo vibhinnā
nāsāv ṛṣir yasya mataṁ na bhinnam

Všichni spekulanti musí oponovat jiným spekulantům — proč by jinak existovalo tolik navzájem si odporujících škol zabývajících se zjištěním nejvyšší příčiny?

Filozofie znamená najít nejvyšší příčinu. Vedānta-sūtra říká velice rozumně: athāto brahma-jijñāsā — lidský život je určen k pochopení konečné příčiny. Oddaní přijímají za konečnou příčinu Kṛṣṇu, protože tento závěr podporuje veškerá védská literatura a rovněž Kṛṣṇa Samotný, který říká: ahaṁ sarvasya prabhavaḥ — “Jsem zdrojem všeho.” Oddaní nemají s pochopením konečné příčiny všeho žádné potíže, ale neoddaní musí čelit mnoha protivníkům, protože každý, kdo chce být významným filozofem, vymýšlí svou vlastní cestu. V Indii existuje mnoho filozofických škol, jako například dvaita-vādīni, advaita-vādīni, vaiśeṣikové, mīmāṁsakové, māyāvādīni a svabhāva-vādīni, a každá z nich oponuje ostatním. Také v západních zemích je mnoho filozofů s různými názory na stvoření, život, udržování a zničení. Je tedy nepochybné, že na celém světě existuje bezpočet filozofů, kteří si všichni navzájem protiřečí.

Nyní je možné položit otázku, proč existuje tolik filozofů, když konečný cíl filozofie je jeden. Konečná příčina je nepochybně jedna — Nejvyšší Brahman. Arjuna řekl Kṛṣṇovi v Bhagavad-gītě (10.12):

paraṁ brahma paraṁ dhāma
pavitraṁ paramaṁ bhavān
puruṣaṁ śāśvataṁ divyam
ādi-devam ajaṁ vibhum

“Jsi Nejvyšší Osobnost Božství, konečné sídlo, nejčistší, Absolutní Pravda. Jsi věčná, transcendentální, původní osoba, nezrozená a největší.” Neoddaní spekulanti ovšem konečnou příčinu (sarva-kāraṇa-kāraṇam) neuznávají. Jelikož jsou nevědomí a zmatení v otázce duše a jejích činností — i když někteří z nich mají o duši mlhavou představu — objevuje se mezi nimi mnoho sporů a nikdy nemohou dojít k žádnému závěru. Všichni tito filozofičtí spekulanti závidí Nejvyšší Osobnosti Božství a Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (16.19 — 20):

tān ahaṁ dviṣataḥ krūrān
saṁsāreṣu narādhamān
kṣipāmy ajasram aśubhān
āsurīṣv eva yoniṣu
āsurīṁ yonim āpannā
mūḍhā janmani janmani
mām aprāpyaiva kaunteya
tato yānty adhamāṁ gatim

“Tyto závistivé lotry, nejnižší z lidí, vrhám do oceánu hmotné existence, do různých démonských životních druhů. V nich se opakovaně rodí a nikdy ke Mně nemohou dospět. Postupně klesají do toho nejodpornějšího stavu existence.” Kvůli své závisti vůči Nejvyšší Osobnosti Božství se neoddaní život za životem rodí v démonských rodinách. Dopouštějí se velikých přestupků, a Pán proto způsobuje, že jsou neustále zmateni. Kurvanti caiṣāṁ muhur ātma-moham — Pán, Nejvyšší Osobnost Božství, je záměrně udržuje v temnotě (ātma-moham).

Parāśara, velká autorita a otec Vyāsadeva, popisuje Nejvyšší Osobnost Božství takto:

jñāna-śakti-balaiśvarya-
vīrya-tejāṁsy aśeṣataḥ
bhagavac-chabda-vācyāni
vinā heyair guṇādibhiḥ

Démonští spekulanti nemohou pochopit transcendentální vlastnosti, podobu, zábavy, sílu, poznání a bohatství Nejvyšší Osobnosti Božství, jež jsou prosté hmotného znečištění (vinā heyair guṇādibhiḥ). Tito spekulanti chovají vůči existenci Pána závist. Jagad āhur anīśvaram — jejich závěr je, že celý vesmírný projev nemá žádného vládce a funguje sám od sebe. Život za životem jsou takto udržováni v trvalé temnotě a nemohou pochopit skutečnou příčinu všech příčin. To je důvod, proč existuje tolik škol filozofické spekulace.

Verš

astīti nāstīti ca vastu-niṣṭhayor
eka-sthayor bhinna-viruddha-dharmaṇoḥ
avekṣitaṁ kiñcana yoga-sāṅkhyayoḥ
samaṁ paraṁ hy anukūlaṁ bṛhat tat

Synonyma

asti — existuje; iti — takto; na — ne; asti — existuje; iti — takto; ca — a; vastu-niṣṭhayoḥ — hlásají poznání konečné příčiny; eka-sthayoḥ — s jediným námětem, jímž je prosazení Brahmanu; bhinna — projevující odlišné; viruddha-dharmaṇoḥ — a protichůdné charakteristiky; avekṣitam — vnímané; kiñcana — to něco, co; yoga-sāṅkhyayoḥ — mystické yogy a sāṅkhyové filozofie (analýzy chodu přírody); samam — totéž; param — transcendentální; hi — vskutku; anukūlam — sídlo; bṛhat tat — ta konečná příčina.

Překlad

Existují dvě skupiny lidí — teisté a ateisté. Teisté, kteří uznávají Nadduši, nalézají duchovní příčinu prostřednictvím mystické yogy. Sāṅkhyita, který pouze analyzuje hmotné prvky, však dochází k neosobnímu závěru a neuznává svrchovanou příčinu — Bhagavāna, Paramātmu, či dokonce ani Brahman. Místo toho je zabraný do nepodstatných, vnějších činností hmotné přírody. Z konečného hlediska však obě skupiny dokazují Absolutní Pravdu, neboť i když předkládají protichůdná tvrzení, jejich cílem je tatáž konečná příčina. Obě spějí k témuž Nejvyššímu Brahmanu, Jemuž skládám uctivé poklony.

Význam

Na tomto sporu se podílejí dvě strany — jedni říkají, že Absolutní nemá podobu (nirākāra), a druzí říkají, že podobu má (sākāra). Slovo podoba je tedy oběma společné, přestože ji jedni uznávají (asti či astika), zatímco druzí se ji snaží popřít (nāsti či nāstika). Jelikož oddaný považuje slovo “podoba” (ākāra) za faktor společný pro obě strany, skládá podobě uctivé poklony, i když se druzí mohou i nadále přít, zda ji Absolutní má či nikoliv.

V tomto verši je velice důležité slovo yoga-sāṅkhyayoḥ. Yoga znamená bhakti-yoga, protože yogīni rovněž uznávají existenci všeprostupující Nejvyšší Duše a snaží se Ji vidět ve svých srdcích. Jak uvádí Śrīmad-Bhāgavatam (12.13.1): dhānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ. Oddaný se snaží přijít do styku přímo s Nejvyšší Osobností Božství, zatímco yogī se snaží pomocí meditace nalézt Nadduši v srdci. Yoga tedy přímo i nepřímo znamená bhakti-yoga. Sāṅkhya ovšem znamená hmotné studium vesmíru pomocí spekulativního poznání, což je obecně známé jako jñāna-śāstra. Sāṅkhyité jsou připoutáni k neosobnímu Brahmanu, ale Absolutní Pravdu lze ve skutečnosti poznat třemi způsoby. Brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate — Absolutní Pravda je jedna, ale někteří Ji přijímají jako neosobní Brahman, jiní jako Nadduši existující všude a další jako Bhagavāna, Nejvyšší Osobnost Božství. Ústředním bodem je Absolutní Pravda.

Impersonalisté a personalisté sice navzájem stojí proti sobě, ale přesto se zaměřují na tentýž Parabrahman, na stejnou Absolutní Pravdu. Yoga-śāstry popisují Kṛṣṇu takto: kṛṣṇaṁ piśaṅgāmbaram ambujekṣaṇaṁ catur-bhujaṁ śaṅkha-gadādy-udāyudham. Tak jsou popsány půvabné tělesné rysy, údy a oděv Nejvyšší Osobnosti Božství. Sāṅkhya-śāstry však popírají existenci Pánovy transcendentální podoby a uvádějí, že Nejvyšší Absolutní Pravda nemá žádné ruce, žádné nohy a žádné jméno: hy anāma-rūpa-guṇa-pāṇi-pādam acakṣur aśrotram ekam advitīyam api nāma-rūpādikaṁ nāsti. Védské mantry říkají: apāṇi pādo javano grahītā — Nejvyšší Pán nemá nohy ani ruce, ale může přijmout vše, co je Mu obětováno. Takové výroky ve skutečnosti potvrzují, že Nejvyšší má ruce a nohy, ale popírají, že by měl hmotné ruce a nohy. Proto se Absolutní nazývá aprākṛta. Podoba Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, je věčná a plná poznání a blaženosti (sac-cid-ānanda-vigraha); není hmotná. Sāṅkhyité neboli jñānī popírají hmotnou podobu, a oddaní také dobře vědí, že podoba Absolutní Pravdy, Bhagavāna, není hmotná.

īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam

“Kṛṣṇa, který je známý jako Govinda, je nejvyšším vládcem. Má věčné, blažené, duchovní tělo. Je původem všeho. Nemá žádný jiný původ, neboť je prvotní příčinou všech příčin.” Pojetí Absolutního bez rukou a nohou a pojetí s rukama a nohama si zdánlivě odporují, ale obě jsou v souladu se stejnou pravdou o Nejvyšší Absolutní Osobě. Zde použité slovo vastu-niṣṭhayoḥ proto naznačuje, že yogīni i sāṅkhyité mají víru v realitu, ale dohadují se o ní z různých hledisek hmotné a duchovní totožnosti. Parabrahman neboli bṛhat je společným bodem. Sāṅkhyité i yogīni se nacházejí ve stejném Brahmanu, ale liší se v názorech kvůli různým úhlům pohledu.

Pokyny bhakti-śāster dávají člověku správný směr. Nejvyšší Osobnost Božství říká v Bhagavad-gītě: bhaktyā mām abhijānāti — “Poznat Mě je možné jedině oddanou službou.” Bhaktové vědí, že podoba Nejvyšší Osoby je nehmotná, zatímco jñānī jen popírají hmotnou podobu. Každý by se měl tedy uchýlit k cestě oddanosti (bhakti-mārga); pak mu bude vše jasné. Jñānī se soustřeďují na virāṭ-rūpu, gigantickou vesmírnou podobu Pána. To je zpočátku dobré pro ty, kdo jsou příliš materialističtí, ale na virāṭ-rūpu není třeba myslet stále. Arjuna viděl Kṛṣṇovu virāṭ-rūpu, když mu ji Pán ukázal, ale nechtěl ji vidět trvale; požádal Pána, aby znovu přijal Svou původní podobu dvourukého Kṛṣṇy. Učenci tedy v tom, že se oddaní soustřeďují na duchovní podobu Pána (īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ), nevidí žádný rozpor. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti říká, že méně inteligentní neoddaní považují svůj závěr za nejvyšší, ale oddaní díky svému úplnému vzdělání chápou, že konečným cílem je Nejvyšší Osobnost Božství.

Verš

yo ’nugrahārthaṁ bhajatāṁ pāda-mūlam
anāma-rūpo bhagavān anantaḥ
nāmāni rūpāṇi ca janma-karmabhir
bheje sa mahyaṁ paramaḥ prasīdatu

Synonyma

yaḥ — kdo (Nejvyšší Pán, Osobnost Božství); anugraha-artham — aby projevil Svou bezpříčinnou milost; bhajatām — oddaným, kteří neustále oddaně slouží; pāda-mūlam — Jeho transcendentálním lotosovým nohám; anāma — bez hmotného jména; rūpaḥ — či hmotné podoby; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; anantaḥ — neomezený, všeprostupující a věčný; nāmāni — transcendentální svatá jména; rūpāṇi — Své transcendentální podoby; ca — také; janma-karmabhiḥ — se Svým transcendentálním zrozením a činnostmi; bheje — projevuje; saḥ — On; mahyam — ke mně; paramaḥ — Nejvyšší; prasīdatu — kéž je milostivý.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství — Jenž vlastní nepředstavitelné bohatství, nemá žádná hmotná jména, podoby a zábavy a je všeprostupující — je zvláště milostivý k oddaným, kteří uctívají Jeho lotosové nohy. Proto projevuje Své transcendentální podoby a jména společně s různými zábavami. Kéž je tento Nejvyšší Pán, Jehož podoba je věčná a plná poznání a blaženosti, ke mně milostivý.

Význam

Co se týče významného slova anāma-rūpaḥ, Śrī Śrīdhara Svāmī říká: prākṛta-nāma-rūpa-rahito 'pi. Slovo anāma, které znamená “beze jména”, vyjadřuje, že Nejvyšší Osobnost Božství nemá hmotné jméno. Když Ajāmila volal na svého syna, pouhým pronášením jména Nārāyaṇa dosáhl osvobození. To znamená, že Nārāyaṇa není obyčejné světské jméno; je nehmotné. Slovo anāma tedy vyjadřuje, že jména Nejvyššího Pána nepatří do tohoto hmotného světa. Vibrace Hare Kṛṣṇa mahā-mantry není hmotný zvuk, a stejně tak je nehmotná i Pánova podoba, zjevení a činnosti. Na projev Své bezpříčinné milosti k oddaným i neoddaným se Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, zjevuje v tomto hmotném světě se Svými jmény, podobami a zábavami, jež jsou všechny transcendentální. Neinteligentní lidé, kteří to nechápou, si myslí, že tato jména, podoby a zábavy jsou hmotné, a upírají Nejvyššímu jméno i podobu.

Po důkladném přezkoumání zjistíme, že závěr neoddaných — kteří říkají, že Bůh nemá žádné jméno — a závěr oddaných — kteří vědí, že Jeho jméno není hmotné — jsou prakticky totožné. Nejvyšší Osobnost Božství nemá žádné hmotné jméno, podobu, zrození, zjevení či odchod z tohoto světa, a přesto se rodí (janma). Bhagavad-gītā (4.6) uvádí:

ajo 'pi sann avyayātmā
bhūtānām īśvaro 'pi san
prakṛtiṁ svām adhiṣṭhāya
sambhavāmy ātma-māyayā

I když je Pán nezrozený (aja) a Jeho tělo nikdy nepodléhá hmotným změnám, přesto se zjevuje jako inkarnace, přičemž neustále setrvává v transcendentálním stavu (śuddha-sattva). Takto projevuje Své transcendentální podoby, jména a činnosti; je to Jeho zvláštní milost oddaným. Jiní se mohou i nadále přít, zda Absolutní Pravda má či nemá podobu, ale když oddaný Pánovou milostí vidí Pána Osobně, dostává se do duchovní extáze.

Neinteligentní lidé říkají, že Pán nic nedělá. Ve skutečnosti opravdu nemusí dělat nic, ale zároveň musí dělat všechno, protože nikdo nemůže nic vykonat bez Jeho svolení. Neinteligentní lidé ovšem nevidí, jak Pán jedná a jak celá hmotná příroda funguje pod Jeho vedením. Jeho různé energie jednají dokonalým způsobem.

na tasya kāryaṁ karaṇaṁ ca vidyate
na tat-samaś cābhyadhikaś ca dṛśyate
parāsya śaktir vividhaiva śrūyate
svābhāvikī jñāna-bala-kriyā ca

(Śvetāśvatara Upaniṣad 6.8)

Nic nemusí dělat Osobně — Jeho energie jsou dokonalé, a proto se vše okamžitě stane Jeho vůlí. Ti, jimž se Nejvyšší Pán nezjeví, nevidí, jak jedná, a proto si myslí: “I v případě, že Bůh existuje, jistě nic nekoná a nemá žádné určité jméno.”

Jméno Pána je ve skutečnosti již dáno Pánovými transcendentálními činnostmi. Pán se také nazývá guṇa-karma-nāma, protože je pojmenováván podle Svých transcendentálních činností. Například Kṛṣṇa znamená “všepřitažlivý”. To je jméno Pána, které vyjadřuje, že Je velice přitažlivý díky Svým transcendentálním vlastnostem. Jako malý chlapec zdvihl kopec Govardhan a v dětství zabil mnoho démonů. Tyto činnosti jsou velice přitažlivé, a proto je někdy nazýván Giridhārī, Madhusūdana, Agha-niṣūdana a tak dále. Jelikož vystupoval jako syn Nandy Mahārāje, má jméno Nanda-tanuja. Tato jména již existují, ale jelikož je neoddaní nechápou, je Pán někdy označován jako anāma, bezejmenný. To znamená, že nemá žádná hmotná jména. Všechny Jeho činnosti jsou duchovní, a proto má duchovní jména.

Méně inteligentní lidé mají obvykle dojem, že Pán nemá žádnou podobu. Proto se zjevuje ve Své původní podobě jako Kṛṣṇa, sac-cid-ānanda-vigraha, aby splnil Své poslání zúčastnit se bitvy na Kurukṣetře a předvést zábavy, ve kterých ochraňuje Své oddané a zabíjí démony (paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām). To je Jeho milost. Těm, kdo si myslí, že Kṛṣṇa nemá žádnou podobu a nekoná žádné činnosti, přichází ukázat, že opravdu jedná — a jedná tak úžasně, že nikdo jiný nedokáže takové neobyčejné činy vykonat. Ačkoliv vypadal jako lidská bytost, přijal 16 108 manželek, čehož není žádný člověk schopen. Pán vykonává takové činnosti, aby lidem ukázal, jak je mocný, laskavý a milosrdný. Jeho původní jméno je Kṛṣṇa (kṛṣṇas tu bhagavān svayam), ale protože jedná neomezeně mnoha způsoby, má podle Svého jednání mnoho tisíc jmen.

Verš

yaḥ prākṛtair jñāna-pathair janānāṁ
yathāśayaṁ deha-gato vibhāti
yathānilaḥ pārthivam āśrito guṇaṁ
sa īśvaro me kurutāṁ manoratham

Synonyma

yaḥ — kdo; prākṛtaiḥ — nižší úrovně; jñāna-pathaiḥ — cestami uctívání; janānām — všech živých bytostí; yathā-āśayam — podle touhy; deha-gataḥ — sídlící v hloubi srdce; vibhāti — projevuje; yathā — jako; anilaḥ — vzduch; pārthivam — pozemské; āśritaḥ — přijímá; guṇam — vlastnosti (jako je vůně a barva); saḥ — On; īśvaraḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; me — mou; kurutām — kéž splní; manoratham — touhu (po oddané službě).

Překlad

Tak jako vzduch nese různé charakteristické vlastnosti hmotných prvků, jako jsou vůně květu nebo barvy zvířeného prachu, Pán se zjevuje prostřednictvím nižších systémů uctívání podle přání uctívajícího, i když se projevuje jako polobozi, a nikoliv ve Své původní podobě. K čemu jsou tyto ostatní podoby dobré? Kéž mi původní Nejvyšší Osobnost Božství splní má přání.

Význam

Impersonalisté si představují, že různí polobozi jsou podobami Pána. Māyāvādīni například uctívají pět polobohů (pañcopāsanā). Ve skutečnosti v podobu Pána nevěří, ale kvůli uctívání si představují nějakou podobu jako Boha. Obvykle jsou to podoby Viṣṇua, Śivy, Gaṇeśe, boha Slunce a Durgy. To se nazývá pañcopāsanā. Dakṣa ovšem nechtěl uctívat žádnou imaginární podobu, ale svrchovanou podobu Pána Kṛṣṇy.

V této souvislosti popisuje Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura rozdíl mezi Nejvyšší Osobností Božství a obyčejnou živou bytostí. Jak bylo uvedeno v jednom z předchozích veršů (25): sarvaṁ pumān veda guṇāṁś ca taj-jño na veda sarva-jñam anantam īḍe — všemocný Nejvyšší Pán zná vše, ale živá bytost nezná Nejvyšší Osobnost Božství. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě: “Já znám vše, ale Mě nezná nikdo.” To je rozdíl mezi Nejvyšším Pánem a obyčejnou živou bytostí. V jedné modlitbě ve Śrīmad-Bhāgavatamu říká královna Kuntī: “Můj milý Pane, existuješ uvnitř a vně, a přesto Tě nikdo nevidí.”

Podmíněná duše nemůže pochopit Nejvyšší Osobnost Božství pomocí spekulativního poznání nebo představivosti. Nejvyšší Osobnost Božství je tedy nutné poznat milostí Samotné Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán se zjevuje, ale nelze Mu porozumět spekulací. Śrīmad-Bhāgavatam (10.14.29) uvádí:

athāpi te deva padāmbuja-dvaya-
prasāda-leśānugṛhīta eva hi
jānāti tattvaṁ bhagavan-mahimno
na cānya eko 'pi ciraṁ vicinvan

“Můj Pane, když je někdo poctěn byť jen nepatrným náznakem milosti Tvých lotosových nohou, může pochopit velikost Tvé osobnosti. Avšak ti, kdo chtějí pochopit Nejvyšší Osobnost Božství pomocí spekulace, Tě nemohou poznat, i kdyby studovali Vedy po mnoho let.”

To je výrok śāstry. Obyčejný člověk může být velký filozof a spekulovat o tom, co je Absolutní Pravda, jakou má podobu a kde existuje, ale nemůže tyto pravdy pochopit. Sevonmukhe hi jihvādau svayam eva sphuraty adaḥ — pochopit Nejvyšší Osobnost Božství lze jedině oddanou službou. To rovněž Osobně vysvětluje Nejvyšší Osobnost Božství v Bhagavad-gītě (18.55). Bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ — “Jedině prostřednictvím oddané služby může člověk pochopit Nejvyššího Pána takového, jaký je.” Neinteligentní lidé si chtějí podobu Nejvyšší Osobnosti Božství představovat nebo vymýšlet, ale oddaní touží uctívat skutečnou Osobnost Božství. Dakṣa se proto modlí: “Někdo Tě může považovat za osobního, neosobního či imaginárního, ale já se k Tobě modlím, abys mi splnil mou touhu vidět Tě takového, jaký skutečně jsi.”

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poznamenává, že tento verš je zvláště určen pro impersonalistu, který si myslí, že on sám je Nejvyšší, protože mezi živou bytostí a Bohem není žádný rozdíl. Māyāvādský filozof se domnívá, že existuje jen jedna Nejvyšší Pravda a že i on je touto Nejvyšší Pravdou. To ve skutečnosti není poznání, ale pošetilost. Tento verš je zvláště určen pro takové hlupáky, jež o poznání připravila iluze (māyayāpahṛta-jñānāḥ). Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura říká, že tito lidé, jñāni-māninaḥ, se považují za velice pokročilé, ale ve skutečnosti postrádají inteligenci.

Śrīla Madhvācārya v souvislosti s tímto veršem říká:

svadeha-sthaṁ hariṁ prāhur
adhamā jīvam eva tu
madhyamāś cāpy anirṇītaṁ
jīvād bhinnaṁ janārdanam

Existují tři druhy lidí — nejnižší (adhama), ti uprostřed (madhyama) a nejlepší (uttama). Nejnižší (adhama) si myslí, že mezi Bohem a živou bytostí není žádný rozdíl kromě toho, že živá bytost má určitá označení, zatímco Absolutní Pravda nikoliv. Podle jejich názoru se jīva, živá bytost, po odstranění označení hmotného těla smísí s Nejvyšším. Předkládají argument ghaṭākāśa-paṭākāśa, kde je tělo přirovnáno k nádobě s prostorem uvnitř a vně. Impersonalisté tvrdí, že živá bytost splyne s Nejvyšším, stejně jako po rozbití nádoby splyne prostor uvnitř s prostorem vně. Tak vypadá jejich argumentace. Śrīla Madhvācārya však říká, že tímto způsobem argumentují jen ti nejnižší z lidí. Další druh lidí nedokáže zjistit, jaká je skutečná podoba Nejvyššího, ale souhlasí, že existuje Nejvyšší, který řídí činnosti obyčejné živé bytosti. O těchto filozofech je řečeno, že se nacházejí uprostřed. Nejlepší jsou ovšem ti, kdo chápou Nejvyššího Pána (sac-cid-ānanda-vigrahu). Pūrṇānandādi-guṇakaṁ sarva-jīva-vilakṣaṇam — Jeho podoba je zcela duchovní, plná blaženosti a naprosto odlišná od podoby podmíněné duše nebo jakékoliv jiné živé bytosti. Uttamās tu hariṁ prāhus tārata-myena teṣu ca — tito filozofové jsou nejlepší, protože vědí, že Nejvyšší Osobnost Božství se zjevuje různě osobám uctívajícím pod vlivem různých kvalit hmotné přírody. Vědí, že třicet tři miliónů polobohů existuje jen za účelem přesvědčit podmíněnou duši o existenci nejvyšší moci a přivést ji k uctívání jednoho z těchto polobohů, aby díky společnosti oddaných mohla pochopit, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství. Jak Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě: mattaḥ parataraṁ nānyat kiñcid asti dhanañjaya — “Neexistuje vyšší pravda, než jsem Já.” Aham ādir hi devānām — “Já jsem původcem všech polobohů.” Aham sarvasya prabhavaḥ — “Jsem nadřazený každému, včetně Pána Brahmy, Pána Śivy a ostatních polobohů.” To jsou závěry śāster, a toho, kdo tyto závěry přijímá, je třeba považovat za prvotřídního filozofa. Takový filozof ví, že Nejvyšší Osobnost Božství je Pánem polobohů (deva-deveśvaraṁ sūtram ānandaṁ prāṇa-vedinaḥ).

Verš

śrī-śuka uvāca
iti stutaḥ saṁstuvataḥ
sa tasminn aghamarṣaṇe
prādurāsīt kuru-śreṣṭha
bhagavān bhakta-vatsalaḥ
kṛta-pādaḥ suparṇāṁse
pralambāṣṭa-mahā-bhujaḥ
cakra-śaṅkhāsi-carmeṣu-
dhanuḥ-pāśa-gadā-dharaḥ
pīta-vāsā ghana-śyāmaḥ
prasanna-vadanekṣaṇaḥ
vana-mālā-nivītāṅgo
lasac-chrīvatsa-kaustubhaḥ
mahā-kirīṭa-kaṭakaḥ
sphuran-makara-kuṇḍalaḥ
kāñcy-aṅgulīya-valaya-
nūpurāṅgada-bhūṣitaḥ
trailokya-mohanaṁ rūpaṁ
bibhrat tribhuvaneśvaraḥ
vṛto nārada-nandādyaiḥ
pārṣadaiḥ sura-yūthapaiḥ
stūyamāno ’nugāyadbhiḥ
siddha-gandharva-cāraṇaiḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; iti — takto; stutaḥ — velebený; saṁstuvataḥ — Dakṣi, který pronášel modlitby; saḥ — ten Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; tasmin — na tom; aghamarṣaṇe — svatém místě proslulém jako Aghamarṣaṇa; prādurāsīt — zjevil se; kuru-śreṣṭha — ó nejlepší z kuruovské dynastie; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; bhakta-vatsalaḥ — který je velice laskavý ke Svým oddaným; kṛta-pādaḥ — Jehož lotosové nohy spočívaly; suparṇa-aṁse — na hřbetě Jeho přepravce Garuḍy; pralamba — velmi dlouhých; aṣṭa-mahā-bhujaḥ — měl osm mocných paží; cakra — disk; śaṅkha — lastura; asi — meč; carma — štít; iṣu — šíp; dhanuḥ — luk; pāśa — provaz; gadā — kyj; dharaḥ — držel; pīta-vāsāḥ — se žlutými šaty; ghana-śyāmaḥ — Jehož barva těla byla výrazně tmavě modrá; prasanna — velmi radostný; vadana — Jehož obličej; īkṣaṇaḥ — a pohled; vana-mālā — girlandou z lesních květů; nivīta-aṅgaḥ — Jehož tělo bylo od krku až k nohám ozdobené; lasat — zářící; śrīvatsa-kaustubhaḥ — drahokam zvaný Kaustubha a znak Śrīvatsa; mahā-kirīṭa — neobyčejně velké a oslnivé helmice; kaṭakaḥ — kruh; sphurat — třpytící se; makara-kuṇḍalaḥ — náušnice připomínající žraloky; kāñcī — s pásem; aṅgulīya — prsteny; valaya — náramky; nūpura — nákotníčky; aṅgada — ozdoby paží; bhūṣitaḥ — ozdobený; trai-lokya-mohanam — uchvacující tři světy; rūpam — Jeho tělesné rysy; bibhrat — zářící; tri-bhuvana — tří světů; īśvaraḥ — Nejvyšší Pán; vṛtaḥ — obklopený; nārada — vznešenými oddanými v čele s Nāradou; nanda-ādyaiḥ — a dalšími, jako je Nanda; pārṣadaiḥ — kteří jsou všichni věčnými společníky; sura-yūthapaiḥ — jakož i hlavními z polobohů; stūyamānaḥ — oslavovaný; anugāyadbhiḥ — následující Ho písněmi; siddha-gandharva-cāraṇaiḥ — Siddhy, Gandharvy a Cāraṇy.

Překlad

Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství, který má nesmírně rád Své oddané, Dakṣovy modlitby velice potěšily, a zjevil se proto na onom svatém místě zvaném Aghamarṣaṇa. Ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z kuruovské dynastie, lotosové nohy Pána spočívaly na hřbetě Jeho přepravce Garuḍy. Zjevil se s osmi dlouhými, mocnými a velice krásnými pažemi. V rukách měl disk, lasturu, meč, štít, šíp, luk, provaz a kyj — v každé ruce po jedné zbrani, a všechny se nádherně leskly. Jeho šaty byly žluté a tělo mělo temně modrou barvu. Jeho oči a obličej byly plné radosti a okolo krku měl dlouhou girlandu z květů, která mu sahala až k nohám. Hruď Mu zdobil drahokam Kaustubha a znak Śrīvatsa. Na hlavě měl oslnivě zářící kulatou helmici a uši Mu zdobily náušnice ve tvaru žraloků. Všechny tyto ozdoby byly neobyčejně krásné. Kolem pasu měl zlatý pás, na rukách náramky, na prstech prsteny a na nohách nákotníčky. Pán Hari, který přitahuje všechny živé bytosti ve třech světech, takto ozdobený různými šperky, je známý jako Puruṣottama, nejlepší ze všech osobností. Doprovázeli Ho velcí oddaní, jako je Nārada, Nanda a všichni hlavní polobozi v čele s nebeským králem Indrou, a obyvatelé různých vyšších planetárních soustav, jako je Siddhaloka, Gandharvaloka a Cāraṇaloka. Tito oddaní byli po obou stranách Pána i za Ním a neustále Mu obětovali své modlitby.

Verš

rūpaṁ tan mahad-āścaryaṁ
vicakṣyāgata-sādhvasaḥ
nanāma daṇḍavad bhūmau
prahṛṣṭātmā prajāpatiḥ

Synonyma

rūpam — transcendentální podobu; tat — tu; mahat-āścaryam — nanejvýš úžasnou; vicakṣya — když viděl; āgata-sādhvasaḥ — zpočátku se bál; nanāma — složil poklony; daṇḍa-vat — jako tyč; bhūmau — na zem; prahṛṣṭa-ātmā — potěšený na těle, v mysli i na duši; prajāpatiḥ — Prajāpati jménem Dakṣa.

Překlad

Když Prajāpati Dakṣa spatřil úžasnou a zářící podobu Nejvyšší Osobnosti Božství, zpočátku se bál, ale pak se velice zaradoval, že vidí Pána, a padl na zem jako tyč (daṇḍavat), aby Mu vzdal úctu.

Verš

na kiñcanodīrayitum
aśakat tīvrayā mudā
āpūrita-manodvārair
hradinya iva nirjharaiḥ

Synonyma

na — ne; kiñcana — cokoliv; udīrayitum — říci; aśakat — byl schopen; tīvrayā — obrovským; mudā — štěstím; āpūrita — naplněný; manaḥ-dvāraiḥ — smysly; hradinyaḥ — řeky; iva — jako; nirjharaiḥ — přívaly z hor.

Překlad

Tak jako se řeky naplní vodou stékající z hor, všechny Dakṣovy smysly byly plny radosti. Kvůli svému neobyčejnému štěstí nebyl schopen nic říci a zůstal ležet natažený na zemi.

Význam

Jakmile člověk skutečně realizuje či vidí Nejvyšší Osobnost Božství, naplní ho naprosté štěstí. Když například Dhruva Mahārāja před sebou uviděl Pána, řekl: svāmin kṛtārtho 'smi varaṁ na yāce — “Můj milý Pane, nemám nic, oč bych Tě chtěl žádat. Jsem nyní zcela spokojen.” A když před sebou spatřil Nejvyššího Pána Prajāpati Dakṣa, padl na zem a nebyl schopen nic říci ani Ho o cokoliv požádat.

Verš

taṁ tathāvanataṁ bhaktaṁ
prajā-kāmaṁ prajāpatim
citta-jñaḥ sarva-bhūtānām
idam āha janārdanaḥ

Synonyma

tam — jeho (Prajāpatiho Dakṣu); tathā — takto; avanatam — nataženého před Ním; bhaktam — velkého oddaného; prajā-kāmam — který si přál zvýšit počet obyvatel; prajāpatim — Prajāpatimu (Dakṣovi); citta-jñaḥ — Jenž může porozumět srdcím; sarva-bhūtānām — všech živých bytostí; idam — toto; āha — řekl; janārdanaḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Jenž dokáže uspokojit touhy všech.

Překlad

Prajāpati Dakṣa nebyl schopen promluvit, ale když Pán, který zná srdce každého, viděl Svého oddaného, jak se Mu klaní s touhou zvýšit počet obyvatel, oslovil ho následovně.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
prācetasa mahā-bhāga
saṁsiddhas tapasā bhavān
yac chraddhayā mat-parayā
mayi bhāvaṁ paraṁ gataḥ

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; prācetasa — ó Můj milý Prācetaso; mahā-bhāga — ó ty, který jsi obdařen velikým štěstím; saṁsiddhaḥ — přivedl jsi k dokonalosti; tapasā — svou askezí; bhavān — ty; yat — protože; śraddhayā — velkou vírou; mat-parayā — jehož cílem jsem Já; mayi — ve Mně; bhāvam — extázi; param — nejvyšší; gataḥ — dosáhl.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó šťastlivý Prācetaso, díky své velké víře ve Mě jsi dosáhl nejvyšší extáze oddanosti. Vlivem tvé askeze spojené se vznešenou oddaností je tvůj život nyní úspěšný. Dosáhl jsi naprosté dokonalosti.

Význam

Pán Osobně potvrzuje v Bhagavad-gītě (8.15), že když se někomu dostane toho štěstí, že realizuje Nejvyšší Osobnost Božství, dosáhne nejvyšší dokonalosti:

mām upetya punar janma
duḥkhālayam aśāśvatam
nāpnuvanti mahātmānaḥ
saṁsiddhiṁ paramāṁ gatāḥ

“Velké duše, oddaní yogīni, kteří dospěli ke Mně, se nikdy nevrátí do tohoto dočasného světa plného utrpení, neboť dosáhli nejvyšší dokonalosti.” Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy proto učí, jak jít po cestě vedoucí k nejvyšší dokonalosti jednoduše vykonáváním oddané služby.

Verš

prīto ’haṁ te prajā-nātha
yat te ’syodbṛṁhaṇaṁ tapaḥ
mamaiṣa kāmo bhūtānāṁ
yad bhūyāsur vibhūtayaḥ

Synonyma

prītaḥ — velice spokojený; aham — Já; te — s tebou; prajā-nātha — ó králi obyvatelstva; yat — protože; te — tvoje; asya — tohoto hmotného světa; udbṛṁhaṇam — způsobující rozkvět; tapaḥ — askeze; mama — Moje; eṣaḥ — toto; kāmaḥ — touha; bhūtānām — živých bytostí; yat — co; bhūyāsuḥ — může být; vibhūtayaḥ — pokrok v každém ohledu.

Překlad

Můj milý Prajāpati Dakṣo, podstoupil jsi náročnou askezi pro dobro a rozkvět světa. I Já si přeji, aby byl každý na tomto světě šťastný. Jelikož se snažíš naplnit tuto Mou touhu, jsem s tebou velice spokojen.

Význam

Po každém zničení hmotného vesmíru vstupují všechny živé bytosti do těla Kāraṇodakaśāyī Viṣṇua, a když nastává další stvoření, vycházejí z Jeho těla v různých životních druzích, aby navázaly na své předchozí činnosti. Proč dochází ke stvoření takovým způsobem, že se živé bytosti dostávají do podmíněného stavu života, kde musí zakoušet trojí utrpení, které jim působí hmotná příroda? Pán zde říká Dakṣovi: “Chceš prospět všem živým bytostem, a to je rovněž Moje touha.” Živé bytosti, které přicházejí do styku s hmotným světem, mají být napraveny. Všechny živé bytosti v tomto hmotném světě se vzpírají službě Pánu, a proto zde zůstávají jako věčně podmíněné, nitya-baddha, a rodí se znovu a znovu. Existuje samozřejmě možnost jejich osvobození, ale podmíněné duše této příležitosti nevyužívají, žijí i nadále životem smyslového požitku, a proto jsou trestány opakovaným rozením a umíráním. To je zákon přírody. Pán říká v Bhagavad-gītě (7.14):

daivī hy eṣā guṇamayī
mama māyā duratyayā
mām eva ye prapadyante
māyām etāṁ taranti te

“Tuto Mou božskou energii, sestávající ze tří kvalit hmotné přírody, je těžké překonat, ale ti, kdo se Mi odevzdají, ji snadno překročí.” Na jiném místě Bhagavad-gīty (15.7) Pán říká:

mamaivāṁśo jīva-loke
jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ
manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi
prakṛti-sthāni karṣati

“Živé bytosti v tomto podmíněném světě jsou Mé věčné dílčí části. Jelikož žijí podmíněným životem, těžce zápasí se šesti smysly, k nimž patří také mysl.” Živá bytost bojuje o přežití v hmotném světě kvůli své vzpurné povaze a musí takto zápasit tak dlouho, dokud se neodevzdá Kṛṣṇovi.

Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy není žádná přechodná móda. Je to autorizované hnutí zaměřené na zvyšování blaha všech podmíněných duší snahou povznést každého na úroveň vědomí Kṛṣṇy. Kdo nedospěje na tuto úroveň, musí neustále pokračovat v hmotném životě, někdy na vyšších a jindy na nižších planetách. To potvrzuje Caitanya-caritāmṛta (Madhya 20.118): kabhu svarge uṭhāya, kabhu narake ḍubāya — podmíněná duše někdy poklesne do nevědomosti a jindy zakusí do určité míry úlevu, když se této nevědomosti relativně zbaví. Tak vypadá život podmíněné duše.

Prajāpati Dakṣa se snaží prospět podmíněným duším tím, že je plodí a dává jim tak život s nadějí na osvobození. Osvobození znamená odevzdat se Kṛṣṇovi. Pokud někdo plodí děti s cílem vychovávat je k tomu, aby se odevzdaly Kṛṣṇovi, je otcovství velice dobré. Stejně tak duchovní mistr, který učí podmíněné duše být si vědomy Kṛṣṇy, je v úspěšném postavení. Pokud někdo dává podmíněným duším příležitost dospět k vědomí Kṛṣṇy, mají všechny jeho činnosti podporu Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který je tím nesmírně potěšen, jak je zde uvedeno (prīto 'ham). Všichni členové hnutí pro vědomí Kṛṣṇy by se měli po vzoru předchozích ācāryů snažit prospět podmíněným duším tím, že je vyzvou k dosažení vědomí Kṛṣṇy a budou jim k tomu poskytovat vše potřebné. Takové činnosti představují skutečné dobročinné jednání. Kazatel nebo každý, kdo se snaží šířit vědomí Kṛṣṇy, těmito činnostmi získává uznání Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán Sám potvrzuje v Bhagavad-gītě (18.68 — 69):

ya idaṁ paramaṁ guhyaṁ
mad-bhakteṣv abhidhāsyati
bhaktiṁ mayi parāṁ kṛtvā
mām evaiṣyaty asaṁśayaḥ
na ca tasmān manuṣyeṣu
kaścin me priya-kṛttamaḥ
bhavitā na ca me tasmād
anyaḥ priyataro bhuvi

“Ten, kdo toto nejvyšší tajemství vysvětluje oddaným, má zaručenu čistou oddanou službu a nakonec se vrátí ke Mně. V tomto světě není služebníka, který by Mi byl dražší než on, a ani Mi nikdo nikdy dražší nebude.”

Verš

brahmā bhavo bhavantaś ca
manavo vibudheśvarāḥ
vibhūtayo mama hy etā
bhūtānāṁ bhūti-hetavaḥ

Synonyma

brahmā — Pán Brahmā; bhavaḥ — Pán Śiva; bhavantaḥ — vy všichni Prajāpatiové; ca — a; manavaḥ — Manuové; vibudha-īśvarāḥ — nejrůznější polobozi (jako například Slunce, Měsíc, Venuše, Mars a Jupiter, kteří mají na starosti různé činnosti přinášející blaho světu); vibhūtayaḥ — expanze energie; mama — Mé; hi — vskutku; etāḥ — všichni tito; bhūtānām — všech živých bytostí; bhūti — blaha; hetavaḥ — příčiny.

Překlad

Pán Brahmā, Pán Śiva, Manuové, všichni ostatní polobozi na vyšších planetárních soustavách a vy, Prajāpatiové, kteří zvyšujete počet obyvatel, jednáte ve prospěch všech živých bytostí. Jakožto expanze Mé okrajové energie jste tedy inkarnacemi Mých různých vlastností.

Význam

Existují různé druhy inkarnací či expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství. Expanze Jeho osobnosti, viṣṇu-tattva, se nazývají expanze svāṁśa, zatímco živé bytosti — které nejsou viṣṇu-tattva, ale jīva-tattva — se nazývají vibhinnāṁśa, oddělené expanze. I když Prajāpati Dakṣa není na stejné úrovni jako Pán Brahmā a Pán Śiva, je k nim přirovnán, protože slouží Pánu. Ve službě Osobnosti Božství neplatí, že by Pán Brahmā byl považován za významného, zatímco obyčejná lidská bytost, která se snaží kázat slávu Pána, by byla považována za podřadnou. Takové rozdíly zde neexistují. Každý, kdo slouží Pánu, je Mu duchovně velice drahý — bez ohledu na to, zda má z hmotného hlediska vysoké či nízké postavení. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti uvádí následující citát z Tantra-nirṇayi:

viśeṣa-vyakti-pātratvād
brahmādyās tu vibhūtayaḥ
tad-antaryāmiṇaś caiva
matsyādyā vibhavāḥ smṛtāḥ

Všechny živé bytosti od Pána Brahmy níže, které slouží Pánu, jsou neobyčejné a nazývají se vibhūti. Pán říká v Bhagavad-gītě (10.41):

yad yad vibhūtimat sattvaṁ
śrīmad ūrjitam eva vā
tat tad evāvagaccha tvaṁ
mama tejo-'ṁśa-sambhavam

“Věz, že všechny bohaté, krásné a slavné výtvory povstávají z pouhého zlomku Mé nádhery.” Živá bytost zvláště zplnomocněná jednat jménem Pána se nazývá vibhūti, zatímco inkarnace Pána kategorie viṣṇu-tattva, jako například Matsya avatāra (keśava dhṛta-mīna-śarīra jaya jagad-īśa hare), se nazývají vibhava.

Verš

tapo me hṛdayaṁ brahmaṁs
tanur vidyā kriyākṛtiḥ
aṅgāni kratavo jātā
dharma ātmāsavaḥ surāḥ

Synonyma

tapaḥ — askeze, jako je ovládání mysli, mystická yoga a meditace; me — Moje; hṛdayam — srdce; brahman — ó brāhmaṇo; tanuḥ — tělo; vidyā — poznání získané z védských písem; kriyā — duchovní činnosti; ākṛtiḥ — podoba; aṅgāni — tělesné údy; kratavaḥ — obřady a oběti uvedené ve védské literatuře; jātāḥ — dokončené; dharmaḥ — náboženské zásady pro vykonávání obřadů; ātmā — Má duše; asavaḥ — životní vzduchy; surāḥ — polobozi, kteří plní Mé pokyny v různých oblastech činností hmotného světa.

Překlad

Můj milý brāhmaṇo, askeze formou meditace je Mé srdce, védské poznání v podobě hymnů a manter tvoří Mé tělo a duchovní činnosti a extatické pocity jsou Má skutečná podoba. Obřady a oběti — jsou-li náležitě vykonávány — jsou různé údy Mého těla, neviditelná přízeň pocházející ze zbožných či duchovních činností tvoří Mou mysl a polobozi, kteří plní Mé pokyny v různých oblastech činností, jsou Mým životem a duší.

Význam

Ateisté někdy namítají, že v Boha nevěří, protože Ho nevidí. Pro ně Nejvyšší Pán popisuje metodu, jak Ho mohou vidět v Jeho neosobní podobě. Inteligentní osoby vidí Boha v Jeho osobní podobě, která je uvedená v śāstrách, ale pokud někdo dychtí vidět Nejvyšší Osobnost Božství okamžitě, tváří v tvář, může vidět Pána prostřednictvím tohoto popisu, jenž líčí různé vnitřní a vnější části Jeho těla.

Podstupovat tapasyu neboli odmítat hmotné činnosti je prvním principem duchovního života. Dále existují duchovní činnosti, jako je vykonávání védských obětí, studium védského poznání, meditace o Nejvyšší Osobnosti Božství a zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Také je třeba ctít polobohy a chápat jejich postavení, jednání a to, jak v hmotném světě řídí činnosti v různých oblastech. Takto může člověk vidět, jak Bůh existuje a jak je vše dokonale řízeno díky Jeho přítomnosti. Pán říká v Bhagavad-gītě (9.10):

mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ
sūyate sa-carācaram
hetunānena kaunteya
jagad viparivartate

“Tato hmotná příroda jedná pod Mým vedením, ó synu Kuntī, a vydává všechny pohyblivé a nehybné bytosti. Podle jejích zákonů je tento projev znovu a znovu tvořen a ničen.” Pokud někdo není schopen vidět Nejvyššího Pána — přestože je jako Kṛṣṇa přítomný ve Svých různých inkarnacích — může pod vedením pokynů Ved vidět Jeho neosobní rys pozorováním činností hmotné přírody.

Jak uvedli služebníci Yamarāje (Bhāg. 6.1.40), vše, co je vykonáno podle védských pokynů, se nazývá dharma:

veda-praṇihito dharmo
hy adharmas tad-viparyayaḥ
vedo nārāyaṇaḥ sākṣāt
svayambhūr iti śuśruma

“To, co je předepsáno ve Vedách, tvoří dharmu, náboženské zásady, a opak toho je bezbožnost. Vedy jsou přímo Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa, a jsou samozrozené. To jsme slyšeli od Yamarāje.”

Śrīla Madhvācārya v této souvislosti poznamenává:

tapo 'bhimānī rudras tu
viṣṇor hṛdayam āśritaḥ
vidyā rūpā tathaivomā
viṣṇos tanum upāśritā
śṛṅgārādy-ākṛti-gataḥ
kriyātmā pāka-śāsanaḥ
aṅgeṣu kratavaḥ sarve
madhya-dehe ca dharma-rāṭ
prāṇo vāyuś citta-gato
brahmādyāḥ sveṣu devatāḥ

Rozliční polobozi jednají pod ochranou Nejvyšší Osobnosti Božství a podle svých různých činností mají různá jména.

Verš

aham evāsam evāgre
nānyat kiñcāntaraṁ bahiḥ
saṁjñāna-mātram avyaktaṁ
prasuptam iva viśvataḥ

Synonyma

aham — Já, Nejvyšší Osobnost Božství; eva — pouze; āsam — byl; eva — jistě; agre — na počátku, před stvořením; na — ne; anyat — jiného; kiñca — cokoliv; antaram — kromě Mě; bahiḥ — vnější (jelikož je vesmírný projev ve vnějším postavení vůči duchovnímu světu, duchovní svět existoval, když hmotný svět ještě neexistoval); saṁjñāna-mātram — pouze vědomí živých bytostí; avyaktam — neprojevené; prasuptam — spící; iva — jako; viśvataḥ — všude.

Překlad

Před stvořením tohoto vesmírného projevu jsem existoval pouze Já se Svými duchovními energiemi. Vědomí bylo tehdy neprojevené, stejně jako je neprojevené ve spánku.

Význam

Slovo aham poukazuje na osobu. Ve Vedách je vysvětleno: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām — Pán je nejvyšší věčný mezi nespočetně mnoha věčnými a je nejvyšší živou bytostí mezi nesčetně mnoha živými bytostmi. Pán je osoba, která má také neosobní rysy; jak uvádí Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.11):

vadanti tat tattva-vidas
tattvaṁ yaj jñānam advayam
brahmeti paramātmeti
bhagavān iti śabdyate

“Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, nazývají tuto neduální podstatu Brahman, Paramātmā nebo Bhagavān.” Chápání Paramātmy a neosobního Brahmanu přišlo v úvahu až po stvoření; před stvořením existoval pouze Bhagavān, Nejvyšší Osobnost Božství. Jak rozhodně prohlašuje Bhagavad-gītā (18.55), Osobnost Božství lze pochopit jedině prostřednictvím bhakti-yogy. Konečnou příčinou — nejvyšší příčinou stvoření — je Nejvyšší Pán, k Jehož pochopení vede jedině bhakti-yoga. Nelze Ho pochopit spekulativním filozofickým bádáním nebo meditací, neboť všechny tyto procesy vznikly až po hmotném stvoření. Neosobní a lokalizované pojetí Nejvyšší Osobnosti Božství jsou víceméně hmotně znečištěné. Skutečným duchovním procesem je proto bhakti-yoga. Pán říká: bhaktyā mām abhijānāti — “Poznat Mě lze jedině oddanou službou.” Před stvořením existoval Pán jako osoba, což zde vyjadřuje slovo aham. Když Ho Prajāpati Dakṣa viděl jako osobu, krásně oblečeného a ozdobeného, skutečně poznal význam tohoto slova aham prostřednictvím oddané služby.

Každá osoba je věčná. Jelikož Pán říká, že existoval jako osoba před stvořením (agre) a bude rovněž existovat po zničení, je osobou věčně. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura proto cituje následující verše ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.9.13 — 14):

na cāntar na bahir yasya
na pūrvaṁ nāpi cāparam
pūrvāparaṁ bahiś cāntar
jagato yo jagac ca yaḥ
taṁ matvātmajam avyaktaṁ
martya-liṅgam adhokṣajam
gopikolūkhale dāmnā
babandha prākṛtaṁ yathā

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se zjevil ve Vṛndāvanu jako syn matky Yaśody, která Ho svázala provazem, stejně jako obyčejná matka svazuje hmotné dítě. Pro podobu Nejvyšší Osobnosti Božství (sac-cid-ānanda-vigrahu) ve skutečnosti neexistuje rozdělení na vnější a vnitřní, ale když se Pán zjevuje ve Své podobě, neinteligentní lidé Ho považují za obyčejnou osobu. Avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam — přestože přichází ve Svém vlastním těle, které se nikdy nemění, mūḍhové, neinteligentní lidé, si myslí, že neosobní Brahman přijal hmotné tělo, aby přišel v podobě osoby. Obyčejné živé bytosti přijímají hmotná těla, ale Nejvyšší Osobnost Božství nikoliv. Jelikož je Nejvyšší Osobnost Božství svrchovaným vědomím, je zde řečeno, že saṁjñāna-mātram (původní vědomí, vědomí Kṛṣṇy) bylo před stvořením neprojevené, přestože je vědomí Nejvyšší Osobnosti Božství původem všeho. Pán říká v Bhagavad-gītě (2.12): “Nikdy nebylo doby, kdy bych neexistoval Já, ty či všichni tito králové, a ani v budoucnosti nikdo z nás nepřestane existovat.” Osoba Pána je tedy Absolutní Pravdou v minulosti, přítomnosti i budoucnosti.

Madhvācārya v této souvislosti cituje dva verše z Matsya Purāṇy:

nānā-varṇo haris tv eko
bahu-śīrṣa-bhujo rūpāt
āsīl laye tad-anyat tu
sūkṣma-rūpaṁ śriyaṁ vinā
asuptaḥ supta iva ca
mīlitākṣo ’bhavad dhariḥ
anyatrānādarād viṣṇau
śrīś ca līneva kathyate
sūkṣmatvena harau sthānāl
līnam anyad apīṣyate

Podoba Nejvyššího Pána je sac-cid-ānanda-vigraha, a proto po zničení všeho Pán zůstává ve Své původní podobě, ale jelikož těla ostatních živých bytostí jsou hmotná, hmota splývá s hmotou a jemná podoba duše zůstává v těle Pána. Pán nespí, ale obyčejné živé bytosti zůstávají spát až do dalšího stvoření. Neinteligentní člověk si myslí, že bohatství Nejvyššího Pána přestává po zničení existovat, ale to není pravda — v duchovním světě zůstává takové, jaké je; pouze v hmotném světě je vše zničeno. Brahma-līna, splynutí s Nejvyšším Brahmanem, není skutečná līna neboli zničení, neboť jemnohmotná podoba, která zůstává v záři Brahmanu, se po hmotném stvoření vrátí do hmotného světa a znovu přijme hrubohmotnou podobu. To je popsáno slovy bhūtvā bhūtvā pralīyate. Když je hmotné tělo zničeno, duše zůstává v jemné podobě, která později přijme další hmotné tělo. To platí pro podmíněné duše, ale Nejvyšší Osobnost Božství zůstává věčně ve Svém původním vědomí a duchovním těle.

Verš

mayy ananta-guṇe ’nante
guṇato guṇa-vigrahaḥ
yadāsīt tata evādyaḥ
svayambhūḥ samabhūd ajaḥ

Synonyma

mayi — ve Mně; ananta-guṇe — vlastnící neomezenou energii; anante — neomezený; guṇataḥ — z Mé energie zvané māyā; guṇa-vigrahaḥ — vesmír, který je výsledkem působení kvalit přírody; yadā — když; āsīt — vznikl; tataḥ — tehdy; eva — vskutku; ādyaḥ — první živá bytost; svayambhūḥ — Pán Brahmā; samabhūt — narodil se; ajaḥ — i když ne hmotné matce.

Překlad

Ve Mně spočívá neomezená energie, a proto jsem znám jako neomezený či všeprostupující. Z Mé hmotné energie se ve Mně projevil vesmír a v něm se zjevil Pán Brahmā, hlavní bytost, který je tvým původcem a který se nenarodil hmotné matce.

Význam

Toto je popis historie stvoření vesmíru. První příčinou je Samotný Pán, Nejvyšší Osoba, a z Něho je stvořen Brahmā, který se stará o vesmírné dění. Vše, co se děje ve vesmíru v rámci hmotného stvoření, závisí na hmotné energii Nejvyššího Pána, Jenž je tedy příčinou hmotného stvoření. Celý vesmírný projev je zde popsán výrazem guṇa-vigrahaḥ, podoba Pánových kvalit. Prvním stvořením z vesmírné podoby je Pán Brahmā, který je původcem všech živých bytostí. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti popisuje neomezené charakteristiky Pána:

praty-ekaśo guṇānāṁ tu
niḥsīmatvam udīryate
tadānantyaṁ tu guṇatas
te cānantā hi saṅkhyayā
ato 'nanta-guṇo viṣṇur
guṇato 'nanta eva ca

Parāsya śaktir vividhaiva śrūyate. Pán má nespočetně mnoho energií a všechny jsou neomezené. Samotný Pán a všechny Jeho vlastnosti, podoby, zábavy a příslušenství jsou tedy rovněž bez omezení. Pro Své neomezené charakteristiky je Pán Viṣṇu známý jako Ananta.

Verš

sa vai yadā mahādevo
mama vīryopabṛṁhitaḥ
mene khilam ivātmānam
udyataḥ svarga-karmaṇi
atha me ’bhihito devas
tapo ’tapyata dāruṇam
nava viśva-sṛjo yuṣmān
yenādāv asṛjad vibhuḥ

Synonyma

saḥ — ten Pán Brahmā; vai — vskutku; yadā — když; mahā-devaḥ — hlavní ze všech polobohů; mama — Mou; vīrya-upabṛṁhitaḥ — posílen energií; mene — považoval; khilam — nezpůsobilý; iva — jako kdyby; ātmānam — sebe; udyataḥ — když se pokoušel; svarga-karmaṇi — o stvoření vesmírného dění; atha — tehdy; me — Mnou; abhihitaḥ — doporučená; devaḥ — ten Pán Brahmā; tapaḥ — askeze; atapyata — vykonával; dāruṇam — nesmírně obtížnou; nava — devět; viśva-sṛjaḥ — osobností důležitých pro stvoření vesmíru; yuṣmān — vy všichni; yena — jímž; ādau — na počátku; asṛjat — stvořeni; vibhuḥ — velký.

Překlad

Když se nejpřednější vládce vesmíru, velký Pán Brahmā (Svayambhū), inspirovaný Mou energií pokoušel tvořit, považoval se za nezpůsobilého. Proto jsem mu poradil a on v souladu s Mým pokynem podstoupil nesmírně obtížnou askezi. Díky ní byl schopen stvořit devět osobností, včetně tebe, aby mu pomáhaly s činnostmi tvoření.

Význam

Bez tapasyi není možné dosáhnout ničeho. Pán Brahmā byl díky askezi zplnomocněn ke stvoření celého tohoto vesmíru. Čím více se věnujeme askezi, tím mocnějšími se milostí Pána stáváme. Ṛṣabhadeva proto radil Svým synům: tapo divyaṁ putrakā yena sattvaṁ śuddhyed—“Člověk se má podrobit askezi, aby dosáhl božského postavení oddané služby. Tak se očistí jeho srdce.” (Bhāg. 5.5.1) V naší hmotné existenci jsme nečistí, a proto nedokážeme nic úžasného, ale očistíme-li se tapasyou, budeme milostí Pána schopni dělat neuvěřitelné věci. Proto — jak tento verš zdůrazňuje — je tapasya velice důležitá.

Verš

eṣā pañcajanasyāṅga
duhitā vai prajāpateḥ
asiknī nāma patnītve
prajeśa pratigṛhyatām

Synonyma

eṣā — tato; pañcajanasya — Pañcajany; aṅga — ó Můj milý synu; duhitā — dcera; vai — vskutku; prajāpateḥ — dalšího Prajāpatiho; asiknī nāma — jménem Asiknī; patnītve — jako tvoje manželka; prajeśa — ó Prajāpati; pratigṛhyatām — nechť je přijata.

Překlad

Můj milý synu Dakṣo, Prajāpati Pañcajana má dceru jménem Asiknī, kterou ti nabízím, abys ji přijal za manželku.

Verš

mithuna-vyavāya-dharmas tvaṁ
prajā-sargam imaṁ punaḥ
mithuna-vyavāya-dharmiṇyāṁ
bhūriśo bhāvayiṣyasi

Synonyma

mithuna — muže a ženy; vyavāya — sex; dharmaḥ — kdo přijímá formou náboženského obřadu; tvam — ty; prajā-sargam — stvoření živých bytostí; imam — toto; punaḥ — znovu; mithuna — muže a ženy, kteří se spojili; vyavāya-dharmiṇyām — s ní, podle náboženských pravidel pohlavního styku; bhūriśaḥ — četné; bhāvayiṣyasi — zapříčiníš existenci.

Překlad

Nyní se spojte jako muž a žena. Pohlavním stykem tak budeš schopen zplodit v lůně této dívky stovky dětí, abys zvýšil počet obyvatel.

Význam

Pán říká v Bhagavad-gītě (7.11): dharmāviruddho bhūteṣu kāmo 'smi — “Jsem sex, který neodporuje náboženským zásadám.” Pohlavní styk stanovený Nejvyšší Osobností Božství je dharma, náboženský princip, ale není určen pro smyslový požitek. Holdování smyslovému požitku prostřednictvím pohlavního styku védské zásady nedovolují. Člověk se může podvolit své přirozené tendenci k sexu pouze tehdy, když chce plodit děti. Pán tedy v tomto verši Dakṣovi řekl: “Tato dívka ti je dána pouze pro sex určený k početí dětí. Je velice plodná, a proto budeš moci mít tolik dětí, kolik dokážeš zplodit.”

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura v této souvislosti poznamenává, že Dakṣa dostal možnost neomezeného pohlavního styku. Ve svém minulém životě se Dakṣa rovněž nazýval Dakṣa, ale při vykonávání obětí urazil Pána Śivu, a proto byla jeho hlava nahrazena hlavou kozy. Kvůli tomuto zahanbujícímu stavu si Dakṣa vzal život, ale jelikož si zachoval tutéž neomezenou sexuální touhu, podrobil se askezi, kterou uspokojil Nejvyššího Pána, Jenž mu pak dal neomezenou sexuální potenci.

Je třeba poznamenat, že i když člověk může milostí Nejvyšší Osobnosti Božství získat takovou možnost pohlavního styku, není nabízena pokročilým oddaným, kteří jsou prosti hmotných tužeb (anyābhilāṣitā-śūnyam). V této souvislosti lze podotknout, že chtějí-li američtí chlapci a děvčata zapojení do hnutí pro vědomí Kṛṣṇy pokročit ve vědomí Kṛṣṇy a dosáhnout nejvyššího prospěchu v podobě láskyplné služby Pánu, měli by se zdržet využívání této možnosti pohlavního života. Každému proto doporučujeme vyhnout se přinejmenším nedovolenému sexu. I když má člověk k sexu příležitost, měl by dobrovolně přijmout omezení, že bude mít pohlavní styk pouze pro plození dětí a za žádným jiným účelem. Kardama Muni rovněž dostal možnost sexu, ale jeho touha po něm byla nepatrná. Poté, co v lůně Devahūti zplodil děti, se všeho zřekl. Z toho plyne, že chce-li se někdo vrátit domů, zpátky k Bohu, měl by se dobrovolně vzdát sexu. Sex je třeba přijímat pouze v nezbytné míře; nikoliv neomezeně.

Neměli bychom si myslet, že když Dakṣa dostal možnost neomezeného sexu, získal tím Pánovu přízeň. Pozdější verše vyjeví, že se Dakṣa znovu dopustil přestupku — tentokrát u lotosových nohou Nārady. I když je tedy sex nejvyšším požitkem v hmotném světě a i když je milostí Boha možné dostat příležitost k sexuálnímu požitku, přináší to s sebou nebezpečí, že se člověk bude dopouštět přestupků. Dakṣa byl k těmto přestupkům náchylný, a proto mu — přesně řečeno — Nejvyšší Pán ve skutečnosti žádnou přízeň neprojevil. Nikdo by neměl usilovat o přízeň Pána, aby mohl mít neomezenou sexuální potenci.

Verš

tvatto ’dhastāt prajāḥ sarvā
mithunī-bhūya māyayā
madīyayā bhaviṣyanti
hariṣyanti ca me balim

Synonyma

tvattaḥ — tebe; adhastāt — poté; prajāḥ — živé bytosti; sarvāḥ — všechny; mithunī-bhūya — oddávající se sexu; māyayā — kvůli vlivu iluzorní energie či možnostem, které poskytuje; madīyayā — Mé; bhaviṣyanti — stanou se; hariṣyanti — budou obětovat; ca — také; me — Mně; balim — dary.

Překlad

Poté, co počneš mnoho stovek a tisíců dětí, Má iluzorní energie uchvátí i je a stejně jako ty se budou oddávat pohlavnímu styku. Díky Mé milosti prokázané tobě a jim Mi však také budou schopny dávat s oddaností dary.

Verš

śrī-śuka uvāca
ity uktvā miṣatas tasya
bhagavān viśva-bhāvanaḥ
svapnopalabdhārtha iva
tatraivāntardadhe hariḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pokračoval; iti — takto; uktvā — když promluvil; miṣataḥ tasya — když jím (Dakṣou) byl pozorován; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; viśva-bhāvanaḥ — tvůrce vesmírného dění; svapna-upalabdha-arthaḥ — předmět viděný ve snu; iva — jako; tatra — tam; eva — jistě; antardadhe — zmizel; hariḥ — Pán, Nejvyšší Osobnost Božství.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co stvořitel celého vesmíru, Nejvyšší Osobnost Božství, Hari, promluvil k Prajāpatimu Dakṣovi, okamžitě zmizel, jako by byl objektem viděným ve snu.

Význam

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke čtvrté kapitole šestého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Modlitby Haṁsa-guhya, které Pánu obětoval Prajāpati Dakṣa”.