Sloka 47

Text 47

Verš

Text

aham evāsam evāgre
nānyat kiñcāntaraṁ bahiḥ
saṁjñāna-mātram avyaktaṁ
prasuptam iva viśvataḥ

Synonyma

Synonyms

aham — Já, Nejvyšší Osobnost Božství; eva — pouze; āsam — byl; eva — jistě; agre — na počátku, před stvořením; na — ne; anyat — jiného; kiñca — cokoliv; antaram — kromě Mě; bahiḥ — vnější (jelikož je vesmírný projev ve vnějším postavení vůči duchovnímu světu, duchovní svět existoval, když hmotný svět ještě neexistoval); saṁjñāna-mātram — pouze vědomí živých bytostí; avyaktam — neprojevené; prasuptam — spící; iva — jako; viśvataḥ — všude.

aham — I, the Supreme Personality of Godhead; eva — only; āsam — was; eva — certainly; agre — in the beginning, before the creation; na — not; anyat — other; kiñca — anything; antaram — besides Me; bahiḥ — external (since the cosmic manifestation is external to the spiritual world, the spiritual world existed when there was no material world); saṁjñāna-mātram — only the consciousness of the living entities; avyaktam — unmanifested; prasuptam — sleeping; iva — like; viśvataḥ — all over.

Překlad

Translation

Před stvořením tohoto vesmírného projevu jsem existoval pouze Já se Svými duchovními energiemi. Vědomí bylo tehdy neprojevené, stejně jako je neprojevené ve spánku.

Before the creation of this cosmic manifestation, I alone existed with My specific spiritual potencies. Consciousness was then unmanifested, just as one’s consciousness is unmanifested during the time of sleep.

Význam

Purport

Slovo aham poukazuje na osobu. Ve Vedách je vysvětleno: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām — Pán je nejvyšší věčný mezi nespočetně mnoha věčnými a je nejvyšší živou bytostí mezi nesčetně mnoha živými bytostmi. Pán je osoba, která má také neosobní rysy; jak uvádí Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.11):

The word aham indicates a person. As explained in the Vedas, nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām (Kaṭha Upaniṣad 2.2.13): the Lord is the supreme eternal among innumerable eternals and the supreme living being among the innumerable living beings. The Lord is a person who also has impersonal features. As stated in Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.11):

vadanti tat tattva-vidas
tattvaṁ yaj jñānam advayam
brahmeti paramātmeti
bhagavān iti śabdyate

“Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, nazývají tuto neduální podstatu Brahman, Paramātmā nebo Bhagavān.” Chápání Paramātmy a neosobního Brahmanu přišlo v úvahu až po stvoření; před stvořením existoval pouze Bhagavān, Nejvyšší Osobnost Božství. Jak rozhodně prohlašuje Bhagavad-gītā (18.55), Osobnost Božství lze pochopit jedině prostřednictvím bhakti-yogy. Konečnou příčinou — nejvyšší příčinou stvoření — je Nejvyšší Pán, k Jehož pochopení vede jedině bhakti-yoga. Nelze Ho pochopit spekulativním filozofickým bádáním nebo meditací, neboť všechny tyto procesy vznikly až po hmotném stvoření. Neosobní a lokalizované pojetí Nejvyšší Osobnosti Božství jsou víceméně hmotně znečištěné. Skutečným duchovním procesem je proto bhakti-yoga. Pán říká: bhaktyā mām abhijānāti — “Poznat Mě lze jedině oddanou službou.” Před stvořením existoval Pán jako osoba, což zde vyjadřuje slovo aham. Když Ho Prajāpati Dakṣa viděl jako osobu, krásně oblečeného a ozdobeného, skutečně poznal význam tohoto slova aham prostřednictvím oddané služby.

“Learned transcendentalists who know the Absolute Truth call this nondual substance Brahman, Paramātmā or Bhagavān.” Consideration of the Paramātmā and impersonal Brahman arose after the creation; before the creation, only the Supreme Personality of Godhead existed. As firmly declared in Bhagavad-gītā (18.55), the Lord can be understood only by bhakti-yoga. The ultimate cause, the supreme cause of creation, is the Supreme Personality of Godhead, who can be understood only by bhakti-yoga. He cannot be understood by speculative philosophical research or by meditation, since all such processes came into existence after the material creation. The impersonal and localized conceptions of the Supreme Lord are more or less materially contaminated. The real spiritual process, therefore, is bhakti-yoga. As the Lord says, bhaktyā mām abhijānāti: “Only by devotional service can I be understood.” Before the creation, the Lord existed as a person, as indicated here by the word aham. When Prajāpati Dakṣa saw Him as a person, who was beautifully dressed and ornamented, he actually experienced the meaning of this word aham through devotional service.

Každá osoba je věčná. Jelikož Pán říká, že existoval jako osoba před stvořením (agre) a bude rovněž existovat po zničení, je osobou věčně. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura proto cituje následující verše ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.9.13 — 14):

Each person is eternal. Because the Lord says that He existed as a person before the creation (agre) and will also exist after the annihilation, the Lord is a person eternally. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura therefore quotes these verses from Śrīmad-Bhāgavatam (10.9.13-14):

na cāntar na bahir yasya
na pūrvaṁ nāpi cāparam
pūrvāparaṁ bahiś cāntar
jagato yo jagac ca yaḥ

taṁ matvātmajam avyaktaṁ
martya-liṅgam adhokṣajam
gopikolūkhale dāmnā
babandha prākṛtaṁ yathā

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se zjevil ve Vṛndāvanu jako syn matky Yaśody, která Ho svázala provazem, stejně jako obyčejná matka svazuje hmotné dítě. Pro podobu Nejvyšší Osobnosti Božství (sac-cid-ānanda-vigrahu) ve skutečnosti neexistuje rozdělení na vnější a vnitřní, ale když se Pán zjevuje ve Své podobě, neinteligentní lidé Ho považují za obyčejnou osobu. Avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam — přestože přichází ve Svém vlastním těle, které se nikdy nemění, mūḍhové, neinteligentní lidé, si myslí, že neosobní Brahman přijal hmotné tělo, aby přišel v podobě osoby. Obyčejné živé bytosti přijímají hmotná těla, ale Nejvyšší Osobnost Božství nikoliv. Jelikož je Nejvyšší Osobnost Božství svrchovaným vědomím, je zde řečeno, že saṁjñāna-mātram (původní vědomí, vědomí Kṛṣṇy) bylo před stvořením neprojevené, přestože je vědomí Nejvyšší Osobnosti Božství původem všeho. Pán říká v Bhagavad-gītě (2.12): “Nikdy nebylo doby, kdy bych neexistoval Já, ty či všichni tito králové, a ani v budoucnosti nikdo z nás nepřestane existovat.” Osoba Pána je tedy Absolutní Pravdou v minulosti, přítomnosti i budoucnosti.

The Personality of Godhead appeared in Vṛndāvana as the son of mother Yaśodā, who bound the Lord with rope just as an ordinary mother binds a material child. There are actually no divisions of external and internal for the form of the Supreme Personality of Godhead (sac-cid-ānanda-vigraha), but when He appears in His own form the unintelligent think Him an ordinary person. Avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam: although He comes in His own body, which never changes, mūḍhas, the unintelligent, think that the impersonal Brahman has assumed a material body to come in the form of a person. Ordinary living beings assume material bodies, but the Supreme Personality of Godhead does not. Since the Supreme Personality of Godhead is the supreme consciousness, it is stated herein that saṁjñāna-mātram, the original consciousness, Kṛṣṇa consciousness, was unmanifested before the creation, although the consciousness of the Supreme Personality of Godhead is the origin of everything. The Lord says in Bhagavad-gītā (2.12), “Never was there a time when I did not exist, nor you, nor all these kings; nor in the future shall any of us cease to be.” Thus the Lord’s person is the Absolute Truth in the past, present and future.

Madhvācārya v této souvislosti cituje dva verše z Matsya Purāṇy:

In this regard, Madhvācārya quotes two verses from the Matsya Purāṇa:

nānā-varṇo haris tv eko
bahu-śīrṣa-bhujo rūpāt
āsīl laye tad-anyat tu
sūkṣma-rūpaṁ śriyaṁ vinā

asuptaḥ supta iva ca
mīlitākṣo ’bhavad dhariḥ
anyatrānādarād viṣṇau
śrīś ca līneva kathyate
sūkṣmatvena harau sthānāl
līnam anyad apīṣyate

Podoba Nejvyššího Pána je sac-cid-ānanda-vigraha, a proto po zničení všeho Pán zůstává ve Své původní podobě, ale jelikož těla ostatních živých bytostí jsou hmotná, hmota splývá s hmotou a jemná podoba duše zůstává v těle Pána. Pán nespí, ale obyčejné živé bytosti zůstávají spát až do dalšího stvoření. Neinteligentní člověk si myslí, že bohatství Nejvyššího Pána přestává po zničení existovat, ale to není pravda — v duchovním světě zůstává takové, jaké je; pouze v hmotném světě je vše zničeno. Brahma-līna, splynutí s Nejvyšším Brahmanem, není skutečná līna neboli zničení, neboť jemnohmotná podoba, která zůstává v záři Brahmanu, se po hmotném stvoření vrátí do hmotného světa a znovu přijme hrubohmotnou podobu. To je popsáno slovy bhūtvā bhūtvā pralīyate. Když je hmotné tělo zničeno, duše zůstává v jemné podobě, která později přijme další hmotné tělo. To platí pro podmíněné duše, ale Nejvyšší Osobnost Božství zůstává věčně ve Svém původním vědomí a duchovním těle.

After the annihilation of everything, the Supreme Lord, because of His sac-cid-ānanda-vigraha, remains in His original form, but since the other living entities have material bodies, the matter merges into matter, and the subtle form of the spirit soul remains within the body of the Lord. The Lord does not sleep, but the ordinary living entities remain asleep until the next creation. An unintelligent person thinks that the opulence of the Supreme Lord is nonexistent after the annihilation, but that is not a fact. The opulence of the Supreme Personality of Godhead remains as it is in the spiritual world; only in the material world is everything dissolved. Brahma-līna, merging into the Supreme Brahman, is not actual līna, or annihilation, for the subtle form remaining in the Brahman effulgence will return to the material world after the material creation and again assume a material form. This is described as bhūtvā bhūtvā pralīyate. When the material body is annihilated, the spirit soul remains in a subtle form, which later assumes another material body. This is true for the conditioned souls, but the Supreme Personality of Godhead remains eternally in His original consciousness and spiritual body.