Skip to main content

Sloka 32

VERSO 32

Verš

Texto

astīti nāstīti ca vastu-niṣṭhayor
eka-sthayor bhinna-viruddha-dharmaṇoḥ
avekṣitaṁ kiñcana yoga-sāṅkhyayoḥ
samaṁ paraṁ hy anukūlaṁ bṛhat tat
astīti nāstīti ca vastu-niṣṭhayor
eka-sthayor bhinna-viruddha-dharmaṇoḥ
avekṣitaṁ kiñcana yoga-sāṅkhyayoḥ
samaṁ paraṁ hy anukūlaṁ bṛhat tat

Synonyma

Sinônimos

asti — existuje; iti — takto; na — ne; asti — existuje; iti — takto; ca — a; vastu-niṣṭhayoḥ — hlásají poznání konečné příčiny; eka-sthayoḥ — s jediným námětem, jímž je prosazení Brahmanu; bhinna — projevující odlišné; viruddha-dharmaṇoḥ — a protichůdné charakteristiky; avekṣitam — vnímané; kiñcana — to něco, co; yoga-sāṅkhyayoḥ — mystické yogy a sāṅkhyové filozofie (analýzy chodu přírody); samam — totéž; param — transcendentální; hi — vskutku; anukūlam — sídlo; bṛhat tat — ta konečná příčina.

asti — existe; iti — assim; na — não; asti — existe; iti — assim; ca­ — e; vastu-niṣṭhayoḥ — que professa conhecer a causa última; eka­-sthayoḥ — com um único e mesmo tema: estabelecer o Brahman; bhinna — demonstrando diferentemente; viruddha-dharmaṇoḥ — e características opostas; avekṣitam — percebidas; kiñcana — algo que; yoga-sāṅkhyayoḥ — do yoga místico e da filosofia sāṅkhya (análise dos processos da natureza); samam — a mesma; param — transcen­dental; hi — na verdade; anukūlam — residência; bṛhat tat — essa causa última.

Překlad

Tradução

Existují dvě skupiny lidí — teisté a ateisté. Teisté, kteří uznávají Nadduši, nalézají duchovní příčinu prostřednictvím mystické yogy. Sāṅkhyita, který pouze analyzuje hmotné prvky, však dochází k neosobnímu závěru a neuznává svrchovanou příčinu — Bhagavāna, Paramātmu, či dokonce ani Brahman. Místo toho je zabraný do nepodstatných, vnějších činností hmotné přírody. Z konečného hlediska však obě skupiny dokazují Absolutní Pravdu, neboť i když předkládají protichůdná tvrzení, jejich cílem je tatáž konečná příčina. Obě spějí k témuž Nejvyššímu Brahmanu, Jemuž skládám uctivé poklony.

Existem dois grupos – a saber, os teístas e os ateístas. O teísta, que aceita a Superalma, encontra a causa espiritual através do yoga místico. O sāṅkhyite, entretanto, que meramente analisa os elementos materiais, chega a uma conclusão impersonalista e não aceita uma causa suprema – quer seja Bhagavān, quer Paramātmā, quer mesmo Brahman. Ao contrário, interessam-lhe as supérfluas atividades externas vistas na natureza material. Em última análise, contudo, ambos os grupos demonstram a Verdade Absoluta porque, embora ofereçam argumentos opostos, seu objetivo se concentra na mesmís­sima causa definitiva. Ambos estão se aproximando do mesmo Brahman Supremo, a quem ofereço minhas respeitosas reverências.

Význam

Comentário

Na tomto sporu se podílejí dvě strany — jedni říkají, že Absolutní nemá podobu (nirākāra), a druzí říkají, že podobu má (sākāra). Slovo podoba je tedy oběma společné, přestože ji jedni uznávají (asti či astika), zatímco druzí se ji snaží popřít (nāsti či nāstika). Jelikož oddaný považuje slovo “podoba” (ākāra) za faktor společný pro obě strany, skládá podobě uctivé poklony, i když se druzí mohou i nadále přít, zda ji Absolutní má či nikoliv.

SIGNIFICADO—Na verdade, pode-se ver esse argumento de dois ângulos. Alguns dizem que o Absoluto não tem forma (nirākāra), e outros afirmam que o Absoluto tem forma (sākāra). Portanto, a palavra “forma” é o fator comum, embora alguns aceitem-na (asti ou astika), enquanto outros tentam negá-la (nāsti ou nāstika). Já que considera a palavra “forma” (ākāra) o fator comum, o devoto oferece suas res­peitosas reverências à forma, embora outros possam continuar du­vidando se o Absoluto tem uma forma ou não.

V tomto verši je velice důležité slovo yoga-sāṅkhyayoḥ. Yoga znamená bhakti-yoga, protože yogīni rovněž uznávají existenci všeprostupující Nejvyšší Duše a snaží se Ji vidět ve svých srdcích. Jak uvádí Śrīmad-Bhāgavatam (12.13.1): dhānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ. Oddaný se snaží přijít do styku přímo s Nejvyšší Osobností Božství, zatímco yogī se snaží pomocí meditace nalézt Nadduši v srdci. Yoga tedy přímo i nepřímo znamená bhakti-yoga. Sāṅkhya ovšem znamená hmotné studium vesmíru pomocí spekulativního poznání, což je obecně známé jako jñāna-śāstra. Sāṅkhyité jsou připoutáni k neosobnímu Brahmanu, ale Absolutní Pravdu lze ve skutečnosti poznat třemi způsoby. Brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate — Absolutní Pravda je jedna, ale někteří Ji přijímají jako neosobní Brahman, jiní jako Nadduši existující všude a další jako Bhagavāna, Nejvyšší Osobnost Božství. Ústředním bodem je Absolutní Pravda.

Neste verso, a palavra yoga-sāṅkhyayoḥ é muito importante. Yoga significa bhakti-yoga porque os yogīs também aceitam a existência da onipenetrante Alma Suprema e tentam vê-lA dentro de seus corações. Como afirma o Śrīmad-Bhāgavatam (12.13.1): dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ. O devoto tenta entrar em contato direto com a Suprema Personalidade de Deus, ao passo que, através da meditação, o yogī tenta encontrar a Superalma dentro do coração. Assim, tanto direta quanto indiretamente, yoga significa bhakti-yoga. Sāṅkhya, contudo, significa estudo físico da situação cósmica através do conhecimento especulativo. Geralmente, isso é conhecido como jñāna-śāstra. Os sāṅkhyites estão apegados ao Brahman impessoal, mas a Verdade Absoluta é conhecida de três maneiras. Brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate: embora a Verdade Absoluta seja apenas uma, alguns A aceitam como o Brahman impessoal, outros como a Superalma que existe em toda parte, e alguns outros como Bhagavān, a Suprema Personalidade de Deus. O ponto central é a Verdade Absoluta.

Impersonalisté a personalisté sice navzájem stojí proti sobě, ale přesto se zaměřují na tentýž Parabrahman, na stejnou Absolutní Pravdu. Yoga-śāstry popisují Kṛṣṇu takto: kṛṣṇaṁ piśaṅgāmbaram ambujekṣaṇaṁ catur-bhujaṁ śaṅkha-gadādy-udāyudham. Tak jsou popsány půvabné tělesné rysy, údy a oděv Nejvyšší Osobnosti Božství. Sāṅkhya-śāstry však popírají existenci Pánovy transcendentální podoby a uvádějí, že Nejvyšší Absolutní Pravda nemá žádné ruce, žádné nohy a žádné jméno: hy anāma-rūpa-guṇa-pāṇi-pādam acakṣur aśrotram ekam advitīyam api nāma-rūpādikaṁ nāsti. Védské mantry říkají: apāṇi pādo javano grahītā — Nejvyšší Pán nemá nohy ani ruce, ale může přijmout vše, co je Mu obětováno. Takové výroky ve skutečnosti potvrzují, že Nejvyšší má ruce a nohy, ale popírají, že by měl hmotné ruce a nohy. Proto se Absolutní nazývá aprākṛta. Podoba Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, je věčná a plná poznání a blaženosti (sac-cid-ānanda-vigraha); není hmotná. Sāṅkhyité neboli jñānī popírají hmotnou podobu, a oddaní také dobře vědí, že podoba Absolutní Pravdy, Bhagavāna, není hmotná.

Embora briguem entre si, os impersonalistas e os personalistas focalizam o mesmo Parabrahman, a mesma Verdade Absoluta. Nos yoga-­śāstras, Kṛṣṇa é descrito da seguinte maneira: kṛṣṇaṁ piśaṅgāmbaram ambujekṣaṇaṁ catur-bhujaṁ śaṅkha-gadādy-udāyudham. Assim, descreve-se o agradável aspecto do porte físico, dos membros e das vestes da Suprema Personalidade de Deus. Entretanto, o sāṅkhya-śāstra nega a existência da forma transcendental do Senhor. O sāṅkhya-śāstra afirma que a Suprema Verdade Absoluta não possui mãos, pernas ou nome: hy anāma-rūpa-guṇa-pāṇi-pādam acakṣur aśrotram ekam advitīyam api nāma-rūpādikaṁ nāsti. Os mantras védicos dizem que apāṇi-pādo javano grahītā: o Senhor Supremo não tem pernas nem mãos, mas pode aceitar tudo o que Lhe é oferecido. Na verdade, essas afirmações aceitam o fato de que o Supremo tem mãos e pernas, mas rejeitam a proposição de que Ele tenha mãos e pernas materiais. É por isso que o Absoluto recebe o nome de aprākṛta. Kṛṣṇa, a Suprema Personalidade de Deus, possui um sac-cid-ānanda-vigraha, uma forma de eternidade, conhecimento e bem-aventurança, e não uma forma material. Os sāṅkhyites, ou jñānīs, negam existir a forma material, e os devotos também sabem perfeitamente que Bhagavān, a Verdade Absoluta, não tem forma material.

īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam
īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam

“Kṛṣṇa, který je známý jako Govinda, je nejvyšším vládcem. Má věčné, blažené, duchovní tělo. Je původem všeho. Nemá žádný jiný původ, neboť je prvotní příčinou všech příčin.” Pojetí Absolutního bez rukou a nohou a pojetí s rukama a nohama si zdánlivě odporují, ale obě jsou v souladu se stejnou pravdou o Nejvyšší Absolutní Osobě. Zde použité slovo vastu-niṣṭhayoḥ proto naznačuje, že yogīni i sāṅkhyité mají víru v realitu, ale dohadují se o ní z různých hledisek hmotné a duchovní totožnosti. Parabrahman neboli bṛhat je společným bodem. Sāṅkhyité i yogīni se nacházejí ve stejném Brahmanu, ale liší se v názorech kvůli různým úhlům pohledu.

“Kṛṣṇa, conhecido como Govinda, é o controlador Supremo. Ele tem um corpo espiritual eterno e bem-aventurado. Ele é a origem de tudo. Ele não tem outra origem, pois Ele é a causa primordial de todas as causas.” A concepção de que o Absoluto não tem mãos e pernas e a concepção de que o Absoluto tem mãos e pernas são aparentemente contraditórias, mas ambas estão de acordo com a mesma verdade sobre a Suprema Pessoa Absoluta. Portan­to, a palavra vastu- niṣṭhayoḥ, utilizada aqui, deixa entrever que tanto os yogīs quanto os sāṅkhyites possuem fé na realidade, mas estão argu­mentando sobre ela a partir de diferentes pontos de vista atinentes às identidades espiritual e material. O Parabrahman, ou bṛhat, é o ponto comum. Os sāṅkhyites e os yogīs estão situados nesse mesmo Brahman, mas discordam entre si devido aos diferentes pontos de vista.

Pokyny bhakti-śāster dávají člověku správný směr. Nejvyšší Osobnost Božství říká v Bhagavad-gītě: bhaktyā mām abhijānāti — “Poznat Mě je možné jedině oddanou službou.” Bhaktové vědí, že podoba Nejvyšší Osoby je nehmotná, zatímco jñānī jen popírají hmotnou podobu. Každý by se měl tedy uchýlit k cestě oddanosti (bhakti-mārga); pak mu bude vše jasné. Jñānī se soustřeďují na virāṭ-rūpu, gigantickou vesmírnou podobu Pána. To je zpočátku dobré pro ty, kdo jsou příliš materialističtí, ale na virāṭ-rūpu není třeba myslet stále. Arjuna viděl Kṛṣṇovu virāṭ-rūpu, když mu ji Pán ukázal, ale nechtěl ji vidět trvale; požádal Pána, aby znovu přijal Svou původní podobu dvourukého Kṛṣṇy. Učenci tedy v tom, že se oddaní soustřeďují na duchovní podobu Pána (īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ), nevidí žádný rozpor. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti říká, že méně inteligentní neoddaní považují svůj závěr za nejvyšší, ale oddaní díky svému úplnému vzdělání chápou, že konečným cílem je Nejvyšší Osobnost Božství.

As orientações dadas pelo bhakti-śāstra encaminham todos para a direção perfeita porque, na Bhagavad-gītā, a Suprema Personali­dade de Deus diz que bhaktyā mām abhijānāti: “Somente através do serviço devocional é que Eu posso ser conhecido.” Os bhaktas sabem que a Pessoa Suprema não tem forma material, ao passo que os jñānīs simplesmente negam a forma material. Portanto, todos devem refugiar-se em bhakti-mārga, o caminho da devoção; então, tudo ficará claro. Os jñānīs se concentram no virāṭ-rūpa, a gigan­tesca forma universal do Senhor. No começo, este é um bom sistema para aqueles que são extremamente materialistas, mas não é preciso que alguém fique continuamente pensando no virāṭ-rūpa. Quando Arjuna viu o virāṭ-rūpa de Kṛṣṇa, ele não quis continuar vendo-a perpetuamente. Portanto, pediu ao Senhor que retornasse à Sua forma original, como o Kṛṣṇa de dois braços. Em conclusão, os estudiosos eruditos não encontram contradições no fato de os devotos se concen­trarem na forma espiritual do Senhor (īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ). Com relação a isso, Śrīla Madhvācārya diz que os não-devotos, que são menos inteligentes, pensam que sua con­clusão é definitiva, mas porque são inteiramente eruditos, os devo­tos podem entender que a Suprema Personalidade de Deus é a meta última.