Skip to main content

KAPITOLA TŘETÍ

Yamarāja dává pokyny svým poslům

Tato kapitola popisuje, jak Yamadūtové přišli za Yamarājem, který jim důkladně vysvětlil bhāgavata-dharmu, náboženský princip oddané služby. Přišli velice zklamaní, ale Yamarāja je uspokojil. Řekl jim: “I když Ajāmila volal na svého syna, pronášel svaté jméno Pána, Nārāyaṇa, a pouhým náznakem zpívání svatého jména okamžitě získal společnost služebníků Pána Viṣṇua, kteří ho zachránili před tím, aby jste ho zajali. To je naprosto v pořádku. Zpíváním svatého jména Pána se i zatvrzelý hříšník vyhne dalšímu hmotnému zrození, třebaže nezpívá zcela bez přestupků.”

Díky pronášení svatého jména Pána se Ajāmila setkal se čtyřmi služebníky Pána Viṣṇua, kteří byli neobyčejně krásní a spěšně ho přišli zachránit. Yamarāja je popsal takto: “Všichni Viṣṇudūtové jsou čistí oddaní Pána, Nejvyšší Osoby ohledně stvoření, udržování a zničení tohoto vesmírného projevu. Král Indra, Varuṇa, Śiva, Brahmā, sedm ṛṣiů a ani já sám nedokážeme pochopit transcendentální činnosti Nejvyššího Pána, který je soběstačný a mimo dosah hmotných smyslů. Prostřednictvím hmotných smyslů se o Něm nikdo nic nedozví. Pán, který je vládcem iluzorní energie, oplývá transcendentálními vlastnostmi, jež všem přinášejí štěstí, a Jeho oddaní je mají také. Oddaní, jejichž jediným zájmem je zachraňovat pokleslé duše z hmotné existence, se zdánlivě rodí na různých místech tohoto světa, jen aby tyto podmíněné duše vysvobozovali. Pokud se někdo nějakým způsobem zajímá o duchovní život, oddaní Pána ho mnoha způsoby ochraňují.”

Yamarāja pokračoval: “Esence sanātana-dharmy, věčného náboženství, je nesmírně důvěrná. Tento důvěrný náboženský systém nemůže dát lidské společnosti nikdo jiný než Pán Samotný. Jeho milostí chápou transcendentální systém náboženství Jeho čistí oddaní, zvláště dvanáct mahājanů — Pán Brahmā, Nārada Muni, Pán Śiva, Kumārové, Kapila, Manu, Prahlāda, Janaka, Bhīṣma, Bali, Śukadeva Gosvāmī a já. Jiní učenci v čele s Jaiminim jsou téměř vždy pokryti iluzorní energií, a proto jsou víceméně přitahováni květnatým jazykem tří Ved — Ṛg, Yajur a Sāma — zvaných trayī. Lidé uchvácení květnatými slovy těchto tří Ved se nestávají čistými oddanými — místo toho se zajímají o védské obřady. Nemohou pochopit slávu zpívání svatého jména Pána. Inteligentní lidé však začínají oddaně sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství. Když zpívají svaté jméno Pána bez přestupků, již nepodléhají mé pravomoci. Pokud se nahodile dopustí nějakého hříšného činu, svaté jméno Pána je ochrání, neboť ono je středem jejich zájmu. Čtyři zbraně Pána — zvláště kyj a Sudarśana cakra — oddané vždy chrání. Ten, kdo bez postranních záměrů zpívá, poslouchá nebo vzpomíná na svaté jméno Pána, kdo se k Pánu modlí nebo se Mu klaní, dosáhne dokonalosti, zatímco i učenec, jenž nevykonává oddanou službu, může být povolán do pekla.”

Poté, co Yamarāja takto popsal slávu Pána a Jeho oddaných, Śukadeva Gosvāmī dále vysvětlil sílu zpívání svatého jména a zbytečnost vykonávání védských obřadů a zbožných činností pro odčinění.

Sloka 1:
Král Parīkṣit řekl: Ó můj pane, ó Śukadeve Gosvāmī, Yamarāja je vládcem všech živých bytostí co se týče jejich zbožných a bezbožných činností, ale jeho nařízení nemohlo být vykonáno. Co odpověděl, když mu Yamadūtové, jeho služebníci, řekli o porážce utrpěné od Viṣṇudūtů, kteří jim zabránili zajmout Ajāmila?
Sloka 2:
Ó velký mudrci, dosud nikdo nikdy neslyšel, že by bylo zmařeno vykonání Yamarājova příkazu. Z toho důvodu si myslím, že lidé budou mít pochybnosti, které nemůže odstranit nikdo jiný než ty. Jsem o tom pevně přesvědčen. Proto mi laskavě vysvětli, proč se to všechno stalo.
Sloka 3:
Śrī Śukadeva Gosvāmī odpověděl: Můj milý králi, služebníci Yamarāje, kteří byli zastaveni a poraženi služebníky Viṣṇua, se obrátili na svého pána, vládce Saṁyamanī-purī a pána všech hříšníků, aby mu řekli, co se stalo.
Sloka 4:
Yamadūtové se otázali: Náš drahý pane, kolik vládců existuje v tomto hmotném světě? Kolik příčin způsobuje projevy různých výsledků činností vykonávaných pod vlivem tří kvalit hmotné přírody (sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy)?
Sloka 5:
Jestliže je v tomto vesmíru mnoho vládců a soudců, kteří se neshodují v názorech na trest a odměnu, jejich protichůdná jednání se navzájem zruší a nikdo nebude postrestán ani odměněn. A jestliže se jejich protichůdná jednání nezruší, bude muset být každý jak potrestán, tak odměněn.
Sloka 6:
Yamadūtové pokračovali: Jelikož je mnoho různých karmīch neboli konatelů, mohou je soudit různí soudci či vládci, ale stejně jako různým podřízeným panovníkům vládne jeden ústřední panovník, musí existovat jeden nejvyšší vládce, který všechny soudce řídí.
Sloka 7:
Nejvyšší soudce musí být pouze jeden; nemůže jich být mnoho. Mysleli jsme si, že ty jsi ten nejvyšší soudce a že se tvá pravomoc vztahuje i na polobohy. Měli jsme za to, že jsi pánem všech živých bytostí a nejvyšší autoritou, která rozlišuje mezi zbožnými a bezbožnými činnostmi všech lidí.
Sloka 8:
Nyní však vidíme, že trest, který jsi nařídil z pozice své autority, již neplatí, neboť tvůj příkaz zrušily čtyři úžasné a dokonalé osoby.
Sloka 9:
Na tvůj pokyn jsme odváděli hříšného Ajāmila na pekelné planety, když tyto krásné osoby ze Siddhaloky násilím přesekaly uzly na provazech, jimiž byl spoután.
Sloka 10:
Jakmile hříšný Ajāmila pronesl jméno Nārāyaṇa, okamžitě se objevili tito čtyři krásní muži a uklidnili ho slovy: “Neměj strach, neměj strach.” Přejeme si, abys nám o nich něco řekl, ó pane. Pokud si myslíš, že jsme schopni jim porozumět, popiš nám laskavě, kdo jsou.
Sloka 11:
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Pán Yamarāja, nejvyšší vládce živých bytostí, byl velice potěšen, když vyslechl otázky svých služebníků, protože od nich slyšel svaté jméno Nārāyaṇa. Připomněl si lotosové nohy Pána a začal odpovídat.
Sloka 12:
Yamarāja řekl: Moji milí služebníci, přijali jste mě za Nejvyššího, ale ve skutečnosti Jím nejsem. Nade mnou a nad všemi ostatními polobohy, včetně Indry a Candry, je jeden nejvyšší pán a vládce. Částečnými projevy Jeho osobnosti jsou Brahmā, Viṣṇu a Śiva, kteří mají na starosti stvoření, udržování a zničení tohoto vesmíru. Lze Ho přirovnat ke dvěma vláknům, jež tvoří útek a osnovu tkané látky. Celý svět je Jím ovládán, stejně jako je býk ovládán provazem, který má přivázaný k nozdrám.
Sloka 13:
Tak jako vozka potahu ovládá býky provazy, jež jim přiváže k nozdrám, Nejvyšší Osobnost Božství svazuje všechny lidi provazy Svých slov ve Vedách, jež udávají jména a činnosti různých tříd lidské společnosti (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra). Všichni příslušníci těchto tříd ve strachu uctívají Nejvyššího Pána tím, že Mu obětují dary podle svých příslušných činností.
Sloka 14-15:
Já, Yamarāja; Indra, nebeský král; Nirṛti; Varuṇa; Candra, bůh Měsíce; Agni; Pán Śiva; Pavana; Pán Brahmā; Sūrya, bůh Slunce; Viśvāsu; osm Vasuů; Sādhyové; Marutové; Rudrové; Siddhové; Marīci a ostatní velcí ṛṣiové, kteří spravují různé oblasti vesmírného dění, jakož i nejlepší z polobohů v čele s Bṛhaspatim a velcí mudrci v čele s Bhṛguem — ti všichni jsou nepochybně prosti vlivu dvou nižších kvalit hmotné přírody, vášně a nevědomosti. Ale i přesto, že jsme v kvalitě dobra, nejsme schopni pochopit činnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Co potom říci o ostatních, kteří ve snaze poznat Boha jen spekulují pod vlivem iluze?
Sloka 16:
Tak jako různé tělesné údy nemohou vidět oči, živé bytosti nemohou vidět Nejvyššího Pána, který sídlí jako Nadduše v srdci každého. Jeho skutečné postavení nemohou zjistit ani pomocí smyslů, mysli, životního vzduchu, myšlenek v srdci či vibrací slov.
Sloka 17:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je soběstačný a zcela nezávislý. Je vládcem každého a všeho, včetně iluzorní energie. Má Svou podobu, vlastnosti a charakteristiky. Jeho poslové, vaiṣṇavové, kteří jsou velice krásní, mají tělesné rysy, transcendentální vlastnosti a transcendentální povahu téměř jako On. Vždy putují tímto světem naprosto nezávisle.
Sloka 18:
Poslové Pána Viṣṇua, kteří jsou uctíváni dokonce i polobohy, mají úžasné tělesné rysy — stejné jako Viṣṇu — a je velmi vzácné je spatřit. Viṣṇudūtové ochraňují oddané Pána před nepřáteli, závistivými osobami, dokonce i před mou pravomocí, a také před přírodními pohromami.
Sloka 19:
Skutečné náboženské zásady ustanovuje Nejvyšší Osobnost Božství. Nemohou je zjistit ani velcí ṛṣiové z nejvyšších planet, kteří jsou zcela v kvalitě dobra, ani polobozi či vůdčí osoby Siddhaloky, natož pak asurové, obyčejné lidské bytosti, Vidyādharové a Cāraṇové.
Sloka 20-21:
Skutečný princip náboženství zná Pán Brahmā, Bhagavān Nārada, Pán Śiva, čtyři Kumārové, Pán Kapila (syn Devahūti), Svāyambhuva Manu, Prahlāda Mahārāja, Janaka Mahārāja, praotec Bhīṣma, Bali Mahārāja, Śukadeva Gosvāmī a já. Moji milí služebníci, tento transcendentální náboženský princip, známý jako bhāgavata-dharma neboli odevzdání se Nejvyššímu Pánu a láska k Němu, není znečištěný kvalitami hmotné přírody. Je velmi důvěrný a obyčejní lidé ho obtížně chápou, ale má-li někdo to štěstí, že mu porozumí, je okamžitě osvobozen a vrátí se domů, zpátky k Bohu.
Sloka 22:
Oddaná služba, která začíná zpíváním svatého jména Pána, je nejvyšším náboženským principem pro živou bytost v lidské společnosti.
Sloka 23:
Moji milí služebníci, kteří jste jako moji synové, jen pohleďte, jak slavné je zpívání svatého jména Pána! Hříšný Ajāmila pouze volal na svého syna a ani nevěděl, že vyslovuje Pánovo svaté jméno. Přesto si však prostřednictvím pronášení svatého jména Pána připomínal Nārāyaṇa, a tak byl okamžitě zachráněn z provazů smrti.
Sloka 24:
Proto je třeba pochopit, že zpíváním svatého jména Pána a opěvováním Jeho vlastností a činností se člověk snadno zbaví všech hříšných reakcí. To je jediný doporučený způsob. I když někdo zpívá svaté jméno Pána se špatnou výslovností, přesto bude vysvobozen z hmotných pout, zpívá-li bez přestupků. Například Ajāmila byl velice hříšný, ale když umíral, pouze pronášel svaté jméno, a přestože tak volal na svého syna, dosáhl úplného osvobození, neboť si tím připomínal jméno Nārāyaṇa.
Sloka 25:
Yājñavalkya, Jaimini a další mudrci, kteří sestavili náboženská písma, jsou zmateni iluzorní energií Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto neznají tajný, důvěrný náboženský systém dvanácti mahājanů. Nemohou pochopit transcendentální hodnotu vykonávání oddané služby či zpívání Hare Kṛṣṇa mantry. Jelikož jejich mysli přitahují obřady uvedené ve Vedách—zvláště v Yajur Vedě, Sāma Vedě a Ṛg Vedě — jejich inteligence otupěla. Usilovně shánějí prostředky k provádění obřadů, které přinášejí jen dočasný prospěch, jako je povýšení na Svargaloku, jež skýtá hmotné štěstí. Zajímají se o dharmu, arthu, kāmu a mokṣu, a saṅkīrtanové hnutí je nepřitahuje.
Sloka 26:
Inteligentní lidé se proto po zvážení všech těchto skutečností rozhodnou vyřešit všechny problémy přijetím oddané služby v podobě zpívání svatého jména Pána, který sídlí v srdci každého a je studnicí všech příznivých vlastností. Na takové osoby se nevztahuje můj trest. Obvykle se nikdy nedopouštějí hříšných činností, ale pokud se někdy omylem nebo pod vlivem iluze nějakých dopustí, jsou ochráněni před hříšnými reakcemi, protože neustále zpívají Hare Kṛṣṇa mantru.
Sloka 27:
Moji milí služebníci, prosím, nechoďte k takovým oddaným, neboť se plně odevzdali lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství. Staví se ke každému stejně a vyprávění o nich přednášejí polobozi a obyvatelé Siddhaloky. Prosím, ani se k nim nepřibližujte. Vždy je chrání kyj Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto ani Pán Brahmā, ani já, a dokonce ani časový faktor nejsme oprávněni je potrestat.
Sloka 28:
Paramahaṁsové jsou vznešené osobnosti, jež nemají žádnou chuť na hmotný požitek a pijí med Pánových lotosových nohou. Moji milí služebníci, voďte mi k potrestání pouze ty, kdo mají odpor k chuti tohoto medu, nestýkají se s paramahaṁsy a jsou připoutáni k rodinnému životu a světskému požitku, které tvoří cestu do pekla.
Sloka 29:
Moji milí služebníci, voďte ke mně prosím jen ty hříšníky, kteří svůj jazyk nepoužívají k opěvování svatého jména a vlastností Kṛṣṇy, jejichž srdce ani jednou nevzpomene na Kṛṣṇovy lotosové nohy a jejichž hlava se před Pánem Kṛṣṇou ani jednou nepokloní. Posílejte mi ty, kdo nevykonávají své povinnosti vůči Viṣṇuovi, což jsou jediné povinnosti lidského života. Prosím, voďte mi všechny takové hlupáky a darebáky.
Sloka 30:
(Yamarāja poté s vědomím, že on a jeho služebníci nejednali správně, požádal následujícími slovy Pána o prominutí:) Ó můj Pane, moji služebníci se nepochybně dopustili velkého přečinu, když zajali takového vaiṣṇavu, jako je Ajāmila. Ó Nārāyaṇe, ó nejvyšší a nejstarší osobo, prosím, odpusť nám. Z nevědomosti jsme v Ajāmilovi nepoznali Tvého služebníka, a dopustili se tak velkého přestupku. Se sepjatýma rukama Tě proto prosíme o odpuštění. Můj Pane, jsi svrchovaně milostivý a vždy oplýváš dobrými vlastnostmi, a proto Tě prosíme, promiň nám. Skládáme Ti uctivé poklony.
Sloka 31:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, zpívání svatého jména Pána dokáže zničit i reakce za ty největší hříchy. Toto zpívání, saṅkīrtana, je proto tou nejpříznivější činností v celém vesmíru. Snaž se to prosím pochopit, aby to druzí vzali vážně.
Sloka 32:
Ten, kdo neustále naslouchá svatému jménu Pána, zpívá ho a také poslouchá a zpívá o Pánových činnostech, může velice snadno dosáhnout úrovně čisté oddané služby, která dokáže odstranit nečistoty z jeho srdce. Takového očištění nelze dosáhnout pouhým dodržováním slibů a konáním védských obřadů.
Sloka 33:
Oddaní, kteří vždy lížou med lotosových nohou Pána Kṛṣṇy, se vůbec nestarají o hmotné činnosti, jež jsou vykonávány pod vlivem tří kvalit hmotné přírody a přinášejí jen utrpení. Nikdy se nevzdají Kṛṣṇových lotosových nohou a nikdy se k hmotným činnostem nevrátí. Jiní, kteří lpí na védských obřadech, protože zanedbali službu Pánovým lotosovým nohám a jsou okouzleni chtivými touhami, někdy provádějí odčinění, ale jelikož jejich očištění není úplné, vracejí se znovu a znovu k hříšnému jednání.
Sloka 34:
Když Yamadūtové slyšeli od svého vládce o neobyčejné slávě Pána a Jeho jména, slávy a vlastností, byli ohromeni údivem. Od té doby jakmile zahlédnou oddaného, dostanou strach a neodváží se na něho znovu pohlédnout.
Sloka 35:
Tento důvěrný příběh mi vyprávěl velký mudrc Agastya, syn Kumbhy, jehož jsem navštívil v jeho sídle v Malajských horách, kde uctíval Nejvyšší Osobnost Božství.