Sloka 5-6
ТЕКСТОВЕ 5 – 6
Verš
Текст
ayaṁ jano nāma calan pṛthivyāṁ
yaḥ pārthivaḥ pārthiva kasya hetoḥ
tasyāpi cāṅghryor adhi gulpha-jaṅghā-
jānūru-madhyora-śirodharāṁsāḥ
аям̇ джано на̄ма чалан пр̣тхивя̄м̇
ях̣ па̄ртхивах̣ па̄ртхива кася хетох̣
тася̄пи ча̄н̇гхрьор адхи гулпха-джан̇гха̄-
джа̄нӯру-мадхьора-широдхара̄м̇са̄х̣
sauvīra-rājety apadeśa āste
yasmin bhavān rūḍha-nijābhimāno
rājāsmi sindhuṣv iti durmadāndhaḥ
саувӣра-ра̄джетй ападеша а̄сте
ясмин бхава̄н рӯд̣ха-ниджа̄бхима̄но
ра̄джа̄сми синдхуш̣в ити дурмада̄ндхах̣
Synonyma
Дума по дума
brāhmaṇaḥ uvāca — brāhmaṇa řekl; ayam — tento; janaḥ — člověk; nāma — tak oslavovaný; calan — pohybuje se; pṛthivyām — po zemi; yaḥ — který; pārthivaḥ — transformace země; pārthiva — ó králi, jenž vlastníš podobné tělo ze země; kasya — z jakého; hetoḥ — důvodu; tasya api — jeho také; ca — a; aṅghryoḥ — nohy; adhi — výše; gulpha — kotníky; jaṅghā — lýtka; jānu — kolena; uru — stehna; madhyora — pás; śiraḥ-dhara — krk; aṁsāḥ — ramena; aṁse — rameno; adhi — na; dārvī — ze dřeva; śibikā — nosítka; ca — a; yasyām — na nichž; sauvīra-rājā — král Sauvīry; iti — takto; apadeśaḥ — známý jako; āste — je; yasmin — v němž; bhavān — Vaše Veličenstvo; rūḍha — usazené; nija-abhimānaḥ — s pojetím falešné pýchy; rājā asmi — já jsem král; sindhuṣu — ve státě Sindhu; iti — takto; durmada-andhaḥ — okouzlený falešnou prestiží.
бра̄хман̣ах̣ ува̄ча – бра̄хман̣ът каза; аям – този; джанах̣ – човек; на̄ма – известен като; чалан – движещ се; пр̣тхивя̄м – по земята; ях̣ – който; па̄ртхивах̣ – преобразувана пръст; па̄ртхива – о, царю, който притежава също такова тяло от пръст; кася – поради каква; хетох̣ – причина; тася апи – на него също; ча – и; ан̇гхрьох̣ – стъпала; адхи – горе; гулпха – глезени; джан̇гха̄ – прасци; джа̄ну – колена; уру – бедра; мадхьора – кръст; ширах̣-дхара – шия; ам̇са̄х̣ – рамене; ам̇се – рамо; адхи – върху; да̄рвӣ – направен от дърво; шибика̄ – паланкин; ча – и; яся̄м – в който; саувӣра-ра̄джа̄ – царят на Саувӣра; ити – така; ападешах̣ – наречен; а̄сте – има; ясмин – в което; бхава̄н – твоя милост; рӯд̣ха – мамещ се; ниджа-абхима̄нах̣ – с погрешни високомерни представи; ра̄джа̄ асми – аз съм царят; синдхуш̣у – в държавата Синдху; ити – така; дурмада-андхах̣ – пленен от фалшив престиж.
Překlad
Превод
Seberealizovaný brāhmaṇa Jaḍa Bharata řekl: Mezi různými hmotnými kombinacemi a permutacemi jsou různé podoby a proměny země. Ty se z nějakého důvodu pohybují po zemském povrchu a nazývají se nosiči královských nosítek. Hmotné proměny, které se nepohybují, jsou hrubé hmotné předměty, jako například kameny. Každé hmotné tělo je vytvořené ze země a kamene v podobě nohou, kotníků, lýtek, kolen, stehen, trupu, krku a hlavy. Na ramenou spočívají dřevěná nosítka a v nich sedí takzvaný král Sauvīry. Tělo krále je pouze další proměnou země, ale v tomto těle sídlí Vaše Veličenstvo a falešně se domnívá, že je králem státu Sauvīra.
Просветленият бра̄хман̣а Джад̣а Бхарата каза: Различните материални съчетания и форми не са нищо друго, освен преобразувания на пръстта. По една или друга причина някои от тях се скитат по света и се наричат носачи на паланкин. Преобразуванията, които не се движат, са груби материални обекти, например камъни. Материалното тяло е направено от пръст и камък под формата на стъпала, глезени, прасци, колена, бедра, торс, шия и глава. Раменете носят дървения паланкин, а вътре седи великият цар на Саувӣра. Царското тяло е просто видоизменена пръст, но в това тяло се намира твоя милост и се самозалъгва, че е владетелят на царство Саувӣра.
Význam
Пояснение
Poté, co Jaḍa Bharata analyzoval hmotná těla nosiče královských nosítek a cestujícího v nich, uzavírá tím, že skutečnou životní silou je živá bytost. Živá bytost je odnoží či potomkem Pána Viṣṇua — skutečným principem v tomto hmotném světě, mezi pohyblivými i nehybnými věcmi, je tedy Pán Viṣṇu. Díky Jeho přítomnosti vše funguje a dochází k akcím a reakcím. Člověka, který vnímá, že Pán Viṣṇu je původní příčina všeho, je třeba považovat za vlastníka dokonalého poznání. Král Rahūgaṇa byl falešně pyšný na to, že je král, ale neměl skutečné poznání. Proto káral nosiče, včetně seberealizovaného brāhmaṇy Jaḍa Bharaty. Zde Jaḍa Bharata poprvé krále viní tím, že se opovážil hovořit s učeným brāhmaṇou z ubohé úrovně nevědomosti, kdy vše ztotožňoval s hmotou. Král Rahūgaṇa namítal, že živá bytost pobývá v těle a že když je tělo unavené, živá bytost v něm musí trpět. V následujících verších je jasně vysvětleno, že živá bytost kvůli únavě těla netrpí. Śrīla Viśvanātha Cakravartī dává příklad dítěte obtíženého ozdobami — i když má velice jemné tělo, necítí únavu, a rodiče si rovněž nemyslí, že by mu měli ozdoby sundat. Živá bytost nemá nic společného s bolestmi a radostmi těla, které jsou ve skutečnosti pouhými mentálními výmysly. Inteligentní člověk nalezne původní příčinu všeho. Hmotné kombinace a obměny mohou být skutečné ve světském jednání, ale životní síla, duše, s nimi nemá nic společného. Ti, kdo jsou hmotně rozrušeni, věnují péči tělu a vytvářejí chudého Nārāyaṇa (daridra-nārāyaṇa). To, že je-li chudé tělo, duše či Nadduše je kvůli tomu také chudá, však není pravda. Tak hovoří jen nevědomí lidé. Duše a Nadduše jsou vždy mimo tělesné radosti a bolesti.
Като анализира материалните тела на носача на паланкина и на пътника в него, Джад̣а Бхарата стига до заключението, че истинската жизнена сила е живото същество. Живото същество е потомък или частица от Бог Виш̣н̣у; тоест в материалния свят Бог Виш̣н̣у е действеният принцип на движещите се и неподвижните създания. От неговото присъствие се задвижва всичко, осъществяват се действия и последици. Този, който приема Бог Виш̣н̣у за изначална причина на всичко, е постигнал съвършено знание. Високомерен и надут, цар Рахӯган̣а бил далеч от истинското знание. Затова се разгневил на носачите, в това число и на просветления бра̄хман̣а Джад̣а Бхарата. Това е първото обвинение на Джад̣а Бхарата срещу царя, осмелил се да поучава един образован бра̄хман̣а, приравнявайки всичко с материята от неубедителната позиция на невежеството. Цар Рахӯган̣а твърдял, че живото същество се намира в тялото и когато тялото е уморено, душата в него страда. В следващите стихове изрично ще бъде обяснено, че живото същество не страда от умората на тялото. Шрӣла Вишвана̄тха Чакравартӣ дава пример с дете, отрупано с накити; въпреки че тялото му е нежно и слабо, то не се уморява от тежките бижута, а и родителите му не искат да ги свалят. Живото същество няма нищо общо с телесните страдания и удоволствия. Те са само умствени измислици. Интелигентният човек би открил изначалната причина на всичко. Материалните превъплъщения и преобразувания може да са осезаема реалност в светските отношения, но в действителност жизнената сила, душата, няма нищо общо с тях. Материално разочарованите посвещават много време и грижи на тялото и създават култа към даридра-на̄ра̄ян̣а (бедният На̄ра̄ян̣а). Но Свръхдушата или душата не стават бедни просто защото тялото е бедно. Така разсъждават само невежите. Душата и Свръхдушата са отвъд удоволствието и болката на тялото.