ŚB 2.6.13-16
Dévanágarí
अहं भवान् भवश्चैव त इमे मुनयोऽग्रजा: ।
सुरासुरनरा नागा: खगा मृगसरीसृपा: ॥ १३ ॥
गन्धर्वाप्सरसो यक्षा रक्षोभूतगणोरगा: ।
पशव: पितर: सिद्धा विद्याध्राश्चारणा द्रुमा: ॥ १४ ॥
अन्ये च विविधा जीवा जलस्थलनभौकस: ।
ग्रहर्क्षकेतवस्तारास्तडित: स्तनयित्नव: ॥ १५ ॥
सर्वं पुरुष एवेदं भूतं भव्यं भवच्च यत् ।
तेनेदमावृतं विश्वं वितस्तिमधितिष्ठति ॥ १६ ॥
सुरासुरनरा नागा: खगा मृगसरीसृपा: ॥ १३ ॥
गन्धर्वाप्सरसो यक्षा रक्षोभूतगणोरगा: ।
पशव: पितर: सिद्धा विद्याध्राश्चारणा द्रुमा: ॥ १४ ॥
अन्ये च विविधा जीवा जलस्थलनभौकस: ।
ग्रहर्क्षकेतवस्तारास्तडित: स्तनयित्नव: ॥ १५ ॥
सर्वं पुरुष एवेदं भूतं भव्यं भवच्च यत् ।
तेनेदमावृतं विश्वं वितस्तिमधितिष्ठति ॥ १६ ॥
Verš
ahaṁ bhavān bhavaś caiva
ta ime munayo ’grajāḥ
surāsura-narā nāgāḥ
khagā mṛga-sarīsṛpāḥ
ta ime munayo ’grajāḥ
surāsura-narā nāgāḥ
khagā mṛga-sarīsṛpāḥ
gandharvāpsaraso yakṣā
rakṣo-bhūta-gaṇoragāḥ
paśavaḥ pitaraḥ siddhā
vidyādhrāś cāraṇā drumāḥ
rakṣo-bhūta-gaṇoragāḥ
paśavaḥ pitaraḥ siddhā
vidyādhrāś cāraṇā drumāḥ
anye ca vividhā jīvā
jala-sthala-nabhaukasaḥ
graharkṣa-ketavas tārās
taḍitaḥ stanayitnavaḥ
jala-sthala-nabhaukasaḥ
graharkṣa-ketavas tārās
taḍitaḥ stanayitnavaḥ
sarvaṁ puruṣa evedaṁ
bhūtaṁ bhavyaṁ bhavac ca yat
tenedam āvṛtaṁ viśvaṁ
vitastim adhitiṣṭhati
bhūtaṁ bhavyaṁ bhavac ca yat
tenedam āvṛtaṁ viśvaṁ
vitastim adhitiṣṭhati
Synonyma
aham — já; bhavān — ty; bhavaḥ — Pán Śiva; ca — také; eva — jistě; te — oni; ime — všichni; munayaḥ — velcí mudrci; agra-jāḥ — narození před tebou; sura — polobozi; asura — démoni; narāḥ — lidské bytosti; nāgāḥ — obyvatelé planety Nāga; khagāḥ — ptáci; mṛga — zvěř; sarīsṛpāḥ — plazi; gandharva-apsarasaḥ, yakṣāḥ, rakṣaḥ-bhūta-gaṇa-uragāḥ, paśavaḥ, pitaraḥ, siddhāḥ, vidyādhrāḥ, cāraṇāḥ — obyvatelé různých planet; drumāḥ — rostlinná říše; anye — mnoho jiných; ca — také; vividhāḥ — různých druhů; jīvāḥ — živých bytostí; jala — voda; sthala — země; nabha-okasaḥ — obyvatelé nebe, ptáci; graha — asteroidy; ṛkṣa — vlivné hvězdy; ketavaḥ — komety; tārāḥ — světelná tělesa; taḍitaḥ — blesk; stanayitnavaḥ — zvuk mraků (hrom); sarvam — vše; puruṣaḥ — Osobnost Božství; eva idam — to vše jistě; bhūtam — vše, co je stvořeno; bhavyam — vše, co bude stvořeno; bhavat — a vše, co bylo stvořeno v minulosti; ca — také; yat — cokoliv; tena idam — to všechno je Jím; āvṛtam — pokryté; viśvam — zahrnující celý vesmír; vitastim — půl lokte; adhitiṣṭhati — umístěný.
Překlad
Počínaje mnou (Brahmou) přes tebe a Bhavu (Śivu), všechny velké mudrce, kteří se narodili před tebou, polobohy, démony, Nāgy, lidi, ptáky, zvířata, plazy atd., všechny vnímatelné projevy ve vesmírech jako planety, hvězdy, asteroidy, světelná tělesa, blesk a hrom a obyvatele různých planetárních systémů — Gandharvy, Apsary, Yakṣi, Rakṣasy, Bhūtagaṇy, Uragy, Paśuy, Pity, Siddhy, Vidyādhary, Cāraṇy a všechny další různé druhy živých bytostí včetně ptactva, zvěře, stromů a všeho, co existuje — jsou všichni pokryti vesmírnou podobou Pána ve všech dobách (v minulosti, současnosti i budoucnosti), třebaže On je transcendentální všemu a věčně existuje v podobě, Jejíž rozměry nepřesahují devět palců.
Význam
Nejvyšší Osobnost Božství ve Svém částečném zastoupení jako Nadduše, která měří přibližně devět palců (20 centimetrů), se expanduje Svojí potenciální energií na vesmírnou podobu, která zahrnuje všechny projevy různých organických a anorganických látek. Různé projevy ve vesmíru se tedy neliší od Pána, stejně jako zlaté ozdoby různých tvarů a podob se neliší od zlata, ze kterého jsou vyrobené. Pán je Nejvyšší Osobou a vládne všemu v celém stvoření, přesto si však zachovává Svoji svrchovanou oddělenou totožnost, která se liší od celého projeveného hmotného světa. V Bhagavad-gītě (9.4-5) je proto nazván Yogeśvara. Vše spočívá na energii Pána Śrī Kṛṣṇy a On se přesto od všech stvořených objetků liší a je vůči nim transcendentální. Totéž je potvrzeno ve védské Puruṣa-sūktě, která je částí Ṛg mantry. Tuto filozofickou pravdu současné jednoty a odlišnosti, která se nazývá acintya-bhedābheda-tattva, hlásal Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu. Brahmā, Nārada a všichni ostatní jsou zároveň totožní s Nejvyšším Pánem a zároveň se od Něho liší. Všichni jsme s Ním totožní, jako zlaté ozdoby jsou kvalitou totožné s veškerým zlatem, ale žádná ozdoba se nikdy nevyrovná všemu zlatu kvantitou. Celkové množství zlata není vyčerpáno, ani když z něho vznikne bezpočet ozdob, protože je pūrṇam, úplné; i když z pūrṇam odebereme další pūrṇam, svrchované pūrṇam se nezmění. Tato skutečnost je pro naše současné nedokonalé smysly nepochopitelná. Pán Caitanya proto nazval Svoji filozofii acintya (“nepochopitelná”) a jak potvrzuje Bhagavad-gītā i Bhāgavatam, acintya-bhedābheda-tattva Śrī Caitanyi je dokonalým filozofickým popisem Absolutní Pravdy.