Sloka 24
VERSO 24
Verš
Texto
rūpaṁ yat tat prāhur avyaktam ādyaṁ
brahma jyotir nirguṇaṁ nirvikāram
sattā-mātraṁ nirviśeṣaṁ nirīhaṁ
sa tvaṁ sākṣād viṣṇur adhyātma-dīpaḥ
rūpaṁ yat tat prāhur avyaktam ādyaṁ
brahma jyotir nirguṇaṁ nirvikāram
sattā-mātraṁ nirviśeṣaṁ nirīhaṁ
sa tvaṁ sākṣād viṣṇur adhyātma-dīpaḥ
Synonyma
Sinônimos
śrī-devakī uvāca — Śrī Devakī řekla; rūpam — podoba či podstata; yat tat — protože Ty jsi touto podstatou; prāhuḥ — jsi někdy nazýván; avyaktam — jehož nelze vnímat hmotnými smysly (ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi na bhaved grāhyam indriyaiḥ); ādyam — jsi původní příčina; brahma — jsi známý jako Brahman; jyotiḥ — světlo; nirguṇam — bez hmotných vlastností; nirvikāram — beze změn, věčně stejná podoba Viṣṇua; sattā-mātram — původní podstata, příčina všeho; nirviśeṣam — jsi přítomný všude jako Nadduše (tatáž podstata je přítomná v srdci člověka i zvířete); nirīham — bez hmotných tužeb; saḥ — ona Nejvyšší Osoba; tvam — Ty, Pane; sākṣāt — přímo; viṣṇuḥ — Pán Viṣṇu; adhyātma-dīpaḥ — světlo všeho transcendentálního poznání (kdo zná Tebe, zná všechno: yasmin vijñāte sarvam evaṁ vijñātaṁ bhavati).
śrī-devakī uvāca — Śrī Devakī disse; rūpam — forma ou substância; yat tat — porque Vós sois a própria substância; prāhuḥ — às vezes sois chamado; avyaktam — imperceptível aos sentidos materiais (ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi na bhaved grāhyam indriyaiḥ); ādyam — sois a causa original; brahma — sois conhecido como Brahman; jyotiḥ — luz; nirguṇam — sem qualidades materiais; nirvikāram — sem mudanças, a mesma forma de Viṣṇu perpetuamente; sattā-mātram — a substância original, a causa de tudo; nirviśeṣam — estais presente em toda parte como a Superalma (dentro do coração de um ser humano e dentro do coração de um animal, a mesma substância está presente); nirīham — sem desejos materiais; saḥ — esta Pessoa Suprema; tvam — Vossa Onipotência; sākṣāt — diretamente; viṣṇuḥ — Senhor Viṣṇu; adhyātma-dīpaḥ — a luz de todo o conhecimento transcendental (conhecendo-vos, conhece-se tudo: yasmin vijñāte sarvam evaṁ vijñātaṁ bhavati).
Překlad
Tradução
Śrī Devakī řekla: “Můj milý Pane, existují různé Védy a některé z nich uvádějí, že Tě nelze vnímat pomocí slov a mysli. Přesto jsi zdrojem celého vesmírného projevu. Jsi Brahman, největší ze všeho, zářící jako slunce. Nemáš hmotnou příčinu, neměníš se a nemáš hmotné touhy. Védy proto říkají, že jsi podstatou. Ty, můj Pane, jsi přímým původem všech védských výroků a ten, kdo pozná Tebe, postupně pozná všechno. Lišíš se od světla Brahmanu i od Paramātmy, ale zároveň se od nich nelišíš. Vše vychází z Tebe, jsi příčina všech příčin, Pán Viṣṇu, světlo všeho transcendentálního poznání.”
Śrī Devakī disse: Meu querido Senhor, existem diferentes Vedas, alguns dos quais Vos descrevem como imperceptível às palavras e à mente. No entanto, sois a origem de toda a manifestação cósmica. Sois o Brahman, o maior de tudo, pleno de refulgência como o Sol. Não tendes causa material, não sofreis mudanças ou modificações, e não tendes desejos materiais. Em razão disso, os Vedas dizem que sois a substância. Portanto, meu Senhor, sois diretamente a origem de todas as afirmações védicas, e, compreendendo-Vos, todos podem gradualmente passar a compreender tudo. Sois diferente da luz do Brahman e do Paramātmā, mas não sois diferente deles. Tudo emana de Vós. Na verdade, sois a causa de todas as causas, o Senhor Viṣṇu, a luz de todo o conhecimento transcendental.
Význam
Comentário
Viṣṇu je zdrojem všeho a mezi Pánem Viṣṇuem a Pánem Kṛṣṇou není rozdíl, neboť Oba jsou viṣṇu-tattva. Z Ṛg Vedy víme: oṁ tad viṣṇoḥ paramaṁ padam-původní podstatou je všeprostupující Pán Viṣṇu, který je zároveň Paramātmou a zářícím Brahmanem. Živé bytosti jsou rovněž nedílné části Viṣṇua, jenž má rozmanité energie (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate svābhāvikī jñāna-bala-kriyā ca). Viṣṇu či Kṛṣṇa je tedy vším. Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (10.8): ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate—“Jsem zdrojem všech duchovních i hmotných světů. Vše pochází ze Mě.” Kṛṣṇa je tedy původní příčinou všeho (sarva-kāraṇa-kāraṇam). Když se Viṣṇu expanduje do svého všeprostupujícího aspektu, mělo by nám být jasné, že je nirākāra-nirviśeṣa-brahmajyoti.
SIGNIFICADO—Viṣṇu é a origem de tudo, e não há diferença entre o Senhor Viṣṇu e o Senhor Kṛṣṇa porque ambos são viṣṇu-tattva. Através do Ṛg Veda, entendemos que oṁ tad viṣṇoḥ paramaṁ padam: a substância original é o onipenetrante Senhor Viṣṇu, que também é o Paramātmā e o Brahman refulgente. As entidades vivas também são partes integrantes de Viṣṇu, o qual tem várias energias (parāsya śaktir vividhaiva śrūyate svābhāvikī jñāna-bala-kriyā ca). Viṣṇu, ou Kṛṣṇa, portanto, é tudo. Na Bhagavad-gītā (10.8), o Senhor Kṛṣṇa diz que ahaṁ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṁ pravartate: “Eu sou a fonte de todos os mundos espirituais e materiais. Tudo emana de Mim.” Logo, Kṛṣṇa é a causa da qual tudo se origina (sarva-kāraṇa-kāraṇam). Quando Viṣṇu Se expande em Seu aspecto onipenetrante, deve-se entender que Ele é nirākāra-nirviśeṣa-brahmajyoti.
I když vše pochází z Kṛṣṇy, On sám je z konečného hlediska osobou. Aham ādir hi devānām-je zdrojem Brahmy, Viṣṇua a Maheśvary, a z nich se projevuje mnoho dalších polobohů. Proto Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (14.27): brahmaṇo hi pratiṣṭhāham-“Brahman spočívá na Mně.” Na jiném místě také říká:
Embora tudo emane de Kṛṣṇa, Ele, em última análise, é uma pessoa. Aham ādir hi devānām: Ele é a origem de Brahmā, Viṣṇu e Maheśvara, e deles se manifestam muitos outros semideuses. Portanto, na Bhagavad-gītā (14.27), Kṛṣṇa diz que brahmaṇo hi pratiṣṭhāham: “O Brahman repousa em Mim.” O Senhor também diz:
yajante śraddhayānvitāḥ
te 'pi mām eva kaunteya
yajanty avidhi-pūrvakam
yajante śraddhayānvitāḥ
te ’pi mām eva kaunteya
yajanty avidhi-pūrvakam
“Ti, kdo jsou oddanými jiných bohů a uctívají je s vírou, ve skutečnosti uctívají pouze Mě, ó synu Kuntī, ale špatným způsobem.” (Bg. 9.23) Mnozí lidé uctívají různé polobohy a považují je za samostatné bohy, jimiž ve skutečnosti nejsou. Skutečností je, že každý polobůh a každá živá bytost je nedílnou částí Kṛṣṇy (mamaivāṁśo jīva-loke jīva-bhūtaḥ). Polobozi patří rovněž do kategorie živých bytostí; nejsou to samostatní bozi. Lidé, jejichž poznání je nezralé a znečištěné kvalitami hmotné přírody, však uctívají různé polobohy podle úrovně své inteligence. Bhagavad-gītā je proto kárá (kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ prapadyante 'nya-devatāḥ). Jelikož nejsou inteligentní, ani příliš pokročilí a nezvážili důsledně pravdu, uchylují se k uctívání různých polobohů nebo spekulují v rámci různých filozofií, jako je například māyāvāda.
“Tudo o que um homem acaso sacrifique a outros deuses, ó filho de Kuntī, na verdade destina-se unicamente a Mim, mas é oferecido sem a compreensão verdadeira.” (Bhagavad-gītā 9.23) Existem muitas pessoas que adoram diferentes semideuses, considerando todos eles como deuses separados, mas eles não o são de fato. A realidade é que todos os semideuses, e todas as entidades vivas, são partes integrantes de Kṛṣṇa (mamaivāṁśo jīva-loke jīva-bhūtaḥ). Os semideuses também estão na categoria de entidades vivas; eles não são deuses independentes. Mas o homem cujo conhecimento é imaturo e contaminado pelos modos da natureza material adora vários semideuses, de acordo com a sua inteligência. Logo, a Bhagavad-gītā os censura (kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ prapadyante ’nya-devatāḥ). Porque não têm inteligência e não são muito avançados e não ponderaram adequadamente a verdade, eles prestam adoração a vários semideuses ou especulam de acordo com várias filosofias, tais como a filosofia māyāvāda.
Kṛṣṇa, Viṣṇu, je skutečným zdrojem všeho. Ve Védách je uvedeno: yasya bhāṣā sarvam idaṁ vibhāti. Absolutní Pravda bude později ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.28.15) popsána slovy satyaṁ jñānam anantaṁ yad brahma-jyotiḥ sanātanam. Brahmajyoti je sanātana, věčné, ale přesto závisí na Kṛṣṇovi (brahmaṇo hi pratiṣṭhāham). Brahma-saṁhitā uvádí, že Pán prostupuje vším. Aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-stham-je v tomto vesmíru i v atomu jako Paramātmā. Yasya prabhā prabhavato jagad-aṇḍa-koṭi-koṭiṣv aśeṣa-vasudhādi-vibhūti-bhinnam-ani Brahman na Něm není nezávislý. Vše, co může jakýkoliv filozof popsat, je tedy z konečného hlediska Kṛṣṇa neboli Pán Viṣṇu (sarvaṁ khalv idaṁ brahma, paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitraṁ paramaṁ bhavān). Podle různých úrovní porozumění je Pán Viṣṇu popisován různě, ale ve skutečnosti je zdrojem všeho.
Kṛṣṇa, Viṣṇu, é a verdadeira origem de tudo. Como se afirma nos Vedas, yasya bhāṣā sarvam idaṁ vibhāti. A Verdade Absoluta é subsequentemente descrita no Śrīmad-Bhāgavatam (10.28.15) como satyaṁ jñānam anantam yad brahma-jyotiḥ sanātanam. O brahmajyoti é sanātana, eterno, mas ele depende de Kṛṣṇa (brahmaṇo hi pratiṣṭhāham). A Brahma-saṁhitā afirma que o Senhor é onipenetrante. Aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-stham: Ele está dentro deste universo, e está dentro do átomo como Paramātmā. Yasya prabhā prabhavato jagad-aṇḍa-koṭi-koṭiṣv aśeṣa-vasudhādi-vibhūti-bhinnam: o Brahman também não é independente dEle. Portanto, tudo o que um filósofo escreve, em última instância, é Kṛṣṇa, ou o Senhor Viṣṇu (sarvaṁ khalv idaṁ brahma, paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitraṁ paramaṁ bhavān). De acordo com os diferentes graus de compreensão, o Senhor Viṣṇu é descrito de diferentes maneiras, mas, na verdade, Ele é a origem de tudo.
Jelikož Devakī byla čistá oddaná, chápala, že tentýž Pán Viṣṇu se zjevil jako její syn. Proto po modlitbách Vasudevy přednesla svoje modlitby. Byla vystrašená zvěrstvy, jež páchal její bratr. Řekla: “Můj milý Pane, Tvé věčné podoby, jako je Nārāyaṇa, Pán Rāma, Śeṣa, Varāha, Nṛsiṁha, Vāmana, Baladeva a milióny dalších inkarnací Viṣṇua, jsou ve védské literatuře popsány jako původní. Jsi původní, protože všechny Tvé inkarnace existují mimo toto hmotné stvoření. Tvá podoba existovala dříve, než byl tento vesmírný projev stvořen. Tvé podoby jsou věčné, všeprostupující, zářící, neměnné a neznečištěné hmotnými kvalitami. Jsou věčně vědomé a naprosto blažené. Setrvávají na úrovni transcendentálního dobra a neustále se věnují různým zábavám. Nejsi omezen pouze na jednu určitou podobu-všechny tyto transcendentální, věčné podoby jsou soběstačné. Vím, že jsi Nejvyšší Pán Viṣṇu.” Můžeme tedy vyvodit závěr, že Pán Viṣṇu je vším, i když se zároveň ode všeho liší. To je filozofie zvaná acintya-bhedābheda-tattva.
Como era uma devota imaculada, Devakī pôde entender que o próprio Senhor Viṣṇu aparecera como seu filho. Portanto, após as orações de Vasudeva, Devakī ofereceu suas orações. Ela estava muito amedrontada com as atrocidades de seu irmão. Devakī disse: “Meu querido Senhor, Vossas formas eternas, tais como Nārāyaṇa, Senhor Rāma, Śeṣa, Varāha, Nṛsiṁha, Vāmana, Baladeva e milhões de encarnações semelhantes que emanam de Viṣṇu, são descritas na literatura védica como originais. Sois original porque todas as formas em que encarnais estão fora desta criação material. Vossa forma existia antes de que esta manifestação cósmica fosse criada. Vossas formas são eternas e onipenetrantes. Elas são autorrefulgentes, imutáveis e não contaminadas pelas qualidades materiais. Tais formas eternas são sempre cognoscitivas e plenas de bem-aventurança; elas estão situadas em bondade transcendental e sempre se ocupam em diferentes passatempos. Não Vos limitais apenas a uma forma específica; todas essas formas eternas e transcendentais são autossuficientes. Segundo entendo, sois o Supremo Senhor Viṣṇu.” Podemos concluir, portanto, que o Senhor Viṣṇu é tudo, embora Ele também seja diferente de tudo. Isso é a filosofia acintya-bhedābheda-tattva.