Skip to main content

Text 142

Text 142

Verš

Texto

dāridrya-nāśa, bhava-kṣaya, — premera ‘phala’ naya
prema-sukha-bhoga — mukhya prayojana haya
dāridrya-nāśa, bhava-kṣaya, — premera ‘phala’ naya
prema-sukha-bhoga — mukhya prayojana haya

Synonyma

Palabra por palabra

dāridrya-nāśa — konec bídy; bhava-kṣaya — ukončení hmotné existence; premera — lásky k Bohu; phala — výsledek; naya — jistě není; prema-sukha-bhoga — užívání si štěstí z lásky k Bohu; mukhya — hlavní; prayojana — cíl života; haya — je.

dāridrya-nāśa — el fin de una vida de pobreza; bhava-kṣaya — la aniquilación de la existencia material; premera — del amor por Dios; phala — el resultado; naya — ciertamente no es; prema-sukha-bhoga — el disfrute de la felicidad del amor por Dios; mukhya — principal; prayojana — objetivo de la vida; haya — es.

Překlad

Traducción

„Cílem lásky k Bohu není hmotně zbohatnout nebo se vymanit z hmotných pout, ale oddaně Pánu sloužit a užívat si transcendentální blaženosti.“

«El objetivo del amor por Dios no es volverse materialmente rico, ni liberarse del cautiverio material. El verdadero objetivo es situarse en el plano del servicio devocional del Señor y disfrutar de bienaventuranza trascendental.

Význam

Significado

Výsledky oddané služby určitě nejsou hmotný prospěch či vysvobození z hmotného otroctví. Cílem oddané služby je věčně setrvávat v láskyplné službě Pánu a užívat si duchovní blaženosti pramenící z této služby. Když někdo na Nejvyšší Osobnost Božství zapomene, říká se o něm, že se z něho stal chudák. S tímto životem v bídě je třeba skoncovat a tím také samy od sebe skončí strastiplné podmínky hmotné existence. Vychutnáváním oddané služby Kṛṣṇovi je oddaný automaticky vysvobozen z hmotného požitku. Nemusí vynakládat zvláštní úsilí kvůli bohatství, protože to k čistému oddanému přijde samo, aniž by toužil po hmotném štěstí.

Ciertamente, los resultados del servicio devocional no son los beneficios materiales o la liberación del cautiverio material. El objetivo del servicio devocional es situarse eternamente en el servicio amoroso del Señor y disfrutar de la bienaventuranza espiritual de ese servicio. Cuando alguien olvida a la Suprema Personalidad de Dios, se le considera sumido en la pobreza. Hay que poner fin a esa vida de pobreza, para así, como consecuencia natural, poner fin también a las miserias de la existencia material. Quien saborea el servicio de Kṛṣṇa queda de inmediato liberado del disfrute material. No es necesario ningún esfuerzo adicional para obtener opulencias. Al devoto puro, la opulencia le viene de modo natural, aunque no desee la felicidad material.