KAPITOLA DVACÁTÁ

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu učí Sanātanu Gosvāmīho vědu o Absolutní Pravdě

Z tohoto výroku Sanātany Gosvāmīho, který byl původně navábovým ministrem, se zdá, že se snažil muslimského žalářníka podvést. Žalářník měl pouze obyčejné neboli téměř žádné vzdělání a zcela jistě nebyl pokročilý v duchovním poznání. Sanātana Gosvāmī ho vychvaloval jako velkého znalce písem jen proto, aby ho potěšil. Žalářník nemohl popřít, že je vzdělaný, protože každý člověk povýšený do vznešeného postavení si myslí, že je k tomu kvalifikovaný. Sanātana Gosvāmī správně vysvětlil výsledky duchovního jednání a žalářník si jeho výrok spojil s jeho propuštěním z vězení.

tabe — potom; sei — tento; yavana — pojídač masa; kahe — říká; śuna — poslouchejte; mahāśaya — můj drahý pane; tomāre — vás; chāḍiba — propustil bych; kintu — ale; kari rāja-bhaya — bojím se vlády.

Překlad

Sanātana Gosvāmī takto žalářníka přesvědčil a ten odpověděl: „Pane, prosím poslouchejte. Rád bych vás propustil, ale bojím se vlády.“

Text 10-11

Tento verš sdělil Vidurovi Mahārāja Yudhiṣṭhira ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.13.10). Mahārāja Yudhiṣṭhira vítal svého svatého strýce, který se vrátil domů z návštěvy posvátných poutních míst. Mahārāja Yudhiṣṭhira v podstatě říkal: „Můj drahý Viduro, ty sám jsi svaté místo, protože jsi pokročilý oddaný. Lidé jako ty ve svých srdcích vždy nosí Pána Viṣṇua. Dokážeš oživit všechna svatá místa poté, co byla znečištěna hříchy poutníků.“

Hříšníci chodí na svatá poutní místa, aby se očistili. Na svatém místě je mnoho světců a chrámů Pána Viṣṇua, ale hříchy mnoha návštěvníků tato místa zamoří. Pokud přijde na svaté místo pokročilý oddaný, odstraní svou přítomností všechny hříchy poutníků. To je důvod, proč Mahārāja Yudhiṣṭhira oslovil Viduru tímto způsobem.

Pokročilý oddaný je pohybující se chrám a pohybující se Viṣṇu, protože nosí Pána Viṣṇua ve svém srdci. Nepotřebuje navštěvovat poutní místa, protože svaté místo je všude tam, kde se zdržuje. Narottama dāsa Ṭhākura v této souvislosti říká: tīrtha-yātrā pariśrama, kevala manera bhrama – navštěvování poutních míst je pouze dalším druhem zmatenosti. Proč tedy pokročilý oddaný navštěvuje svatá místa, když nemusí? Odpověď zní: Jen proto, aby je očistil.

Text 58

Verš

na me ’bhaktaś catur-vedī
mad-bhaktaḥ śva-pacaḥ priyaḥ
tasmai deyaṁ tato grāhyaṁ
sa ca pūjyo yathā hy aham

Synonyma

na — ne; me — Mé; abhaktaḥ — bez čisté oddané služby; catuḥ-vedī — znalec čtyř Véd; mat-bhaktaḥ — Můj oddaný; śva-pacaḥ — dokonce i z rodiny pojídačů psů; priyaḥ — nesmírně drahý; tasmai — jemu (čistému oddanému, i když se narodil ve velmi nízko postavené rodině); deyam — měl by dostat; tataḥ — od něho; grāhyam — měly by být přijímány (zbytky jídla); saḥ — tato osoba; ca — také; pūjyaḥ — hodná úcty; yathā — stejně jako; hi — zajisté; aham — Já.

Překlad

„(Pán Kṛṣṇa řekl:) ,I když je někdo znalcem sanskrtské védské literatury, nemůže být považován za Mého oddaného, dokud není jeho oddaná služba čistá. Pokud se však někdo narodí dokonce i v rodině pojídačů psů, je Mi nesmírně drahý, pokud je čistý oddaný, kterému nejde o požitek z plodonosných činností či mentální spekulace. Ve skutečnosti by se mu měla prokazovat veškerá úcta a mělo by se přijímat vše, co nabídne. Takoví oddaní jsou hodni stejného uctívání jako Já.“

Význam

Tento verš se nachází v Hari-bhakti-vilāse (10.127), kterou sepsal Sanātana Gosvāmī.

Text 59

Verš

viprād dvi-ṣaḍ-guṇa-yutād aravinda-nābha-
pādāravinda-vimukhāt śva-pacaṁ variṣṭham
manye tad-arpita-mano-vacanehitārtha-
prāṇaṁ punāti sa kulaṁ na tu bhūri-mānaḥ

Synonyma

viprāt — než brāhmaṇa; dvi-ṣaṭ-guṇa-yutāt — vlastnící dvanáct brāhmaṇských vlastností; aravinda-nābha — Pán Viṣṇu, z jehož pupku vyrůstá lotos; pāda-aravinda — lotosovým nohám; vimukhāt — než ten, kdo není oddaný; śva-pacam — caṇḍālu nebo člověka zvyklého jíst psy; variṣṭham — za slavnějšího; manye — považuji; tat-arpita — zasvěcené Jemu; manaḥ — mysl; vacana — slova; īhita — činnosti; artha — bohatství; prāṇam — život; punāti — očistí; saḥ — on; kulam — svou rodinu; na tu — ne; bhūri-mānaḥ — brāhmaṇa pyšný na své vlastnosti.

Překlad

„ ,Pokud se někdo narodí v rodině brāhmaṇů a má všech dvanáct brāhmaṇských vlastností, ale není oddaný lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy, jenž má lotosu podobný pupek, nevyrovná se caṇḍālovi, který svoji mysl, slova, činy, majetek a život zasvětil službě Pánu. Pouze se narodit v rodině brāhmaṇů nebo mít brāhmaṇské vlastnosti nestačí. Člověk se musí stát čistým oddaným Pána. Śva-paca neboli caṇḍāla, který je oddaným, osvobodí nejen sebe, ale celou svoji rodinu, kdežto neoddaný brāhmaṇa, který má jen brāhmaṇské vlastnosti, neočistí ani sebe, natož svoji rodinu.̀ “

Význam

Tento verš vyslovil ve Śrīmad-Bhāgavatamu (7.9.10) Prahlāda Mahārāja. Brāhmaṇa by měl mít dvanáct vlastností. V Mahābhāratě se uvádí:

dharmaś ca satyaṁ ca damas tapaś ca
amātsaryaṁ hrīs titikṣānasūyā
yajñaś ca dānaṁ ca dhṛtiḥ śrutaṁ ca
vratāni vai dvādaśa brāhmaṇasya

„Brāhmaṇa musí být dokonale zbožný, pravdomluvný a musí být schopný ovládat svoje smysly. Musí konat přísnou askezi a být odpoutaný, pokorný a snášenlivý. Nesmí nikomu závidět a musí být zběhlý v provádění obětí a rozdávání všeho, co má, v podobě milodarů. Musí být neochvějný v oddané službě a dobře obeznámený s poznáním Véd. To je dvanáct vlastností brāhmaṇy.“

Bhagavad-gītā (18.42) popisuje vlastnosti brāhmaṇy takto:

śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāva-jam

„Mírumilovnost, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené vlastnosti, kterými se vyznačují brāhmaṇové.“

Muktāphala-ṭīkā uvádí:

śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣānty-ārjava-viraktayaḥ
jñāna-vijñāna-santoṣāḥ
satyāstikye dvi-ṣaḍ guṇāḥ

„Vyrovnanost mysli, ovládání smyslů, odříkání, čistotnost, snášenlivost, upřímnost, odpoutanost, teoretické i praktické poznání, spokojenost, pravdomluvnost a pevná víra ve Védy je dvanáct vlastností brāhmaṇy.“

Text 60

Verš

Význam

Překlad

Sanātana odpověděl: „Budu se živit způsobem mādhukarī. Proč bych měl jíst v domě brāhmaṇy?“

Význam

Slovo mādhukarī pochází ze slova madhukara označujícího včely, které létají z květu na květ a sbírají nektar. Mādhukarī je světec či poutník, jenž se nenají dosyta v jednom domě, ale žebrá ode dveří ke dveřím a v každém domě si vezme trochu jídla. Tak se nepřejí ani zbytečně nezatěžuje hospodáře. Ten, kdo je ve stavu odříkání, může žebrat, ale nesmí si vařit. Jeho žebrání by nemělo hospodáře zatěžovat. Proces mādhukarī musí přísně následovat babājī neboli ten, kdo dosáhl úrovně paramahaṁsy. Ve Vrindávanu se to dělá dodnes a je tam mnoho míst, kde se nabízejí almužny. Naneštěstí mnoho žebráků přišlo do Vrindávanu vybírat almužny, ale přitom nenásledují zásady dané Sanātanou Gosvāmīm. Lidé se ho snaží napodobovat a pod záminkou praktikování mādhukarī vedou zahálčivý život. Striktně následovat Sanātanu Gosvāmīho nebo Rūpu Gosvāmīho je téměř nemožné. Lepší je přijmout v chrámu jídlo obětované Kṛṣṇovi, než se snažit napodobovat Sanātanu Gosvāmīho a Rūpu Gosvāmīho.

prabhu kahe — Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl; tomāra — tvoje; bhoṭa-kambala — vlněná přikrývka; kothā gela — kam se poděla; prabhu-pade — lotosovým nohám Pána Caitanyi; saba — celé; kathā — vyprávění; gosāñi — Sanātana Gosvāmī; kahila — řekl.

Překlad

Sanātana Gosvāmī se vrátil a Pán se ho zeptal: „Kde je tvoje vlněná přikrývka?“ Sanātana Gosvāmī potom Pánu vyprávěl celý příběh.

Text 90-91

Text 95-96

Synonyma

acirāt — velmi brzy; eva — zajisté; sarva-arthaḥ — cíl života; sidhyati — naplní se; eṣām — těchto lidí; abhīpsitaḥ — vytoužený; sat-dharmasya — cesty postupné oddané služby; avabodhāya — pro pochopení; yeṣām — ti, jejichž; nirbandhinī — neochvějná; matiḥ — inteligence.

Překlad

„ ,Ti, kdo dychtí po probuzení svého duchovního vědomí a mají proto neochvějnou inteligenci, zcela jistě velmi brzy dosáhnou vytouženého cíle života.̀ “

Význam

Tento verš z Nāradīya Purāṇy se nachází v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.103).

Text 107

Verš

yogya-pātra hao tumi bhakti pravartāite
krame saba tattva śuna, kahiye tomāte

Synonyma

yogya-pātra — vhodná osoba; hao — jsi; tumi — ty; bhakti — oddanou službu; pravartāite — šířit; krame — jednu po druhé; saba — všechny; tattva — pravdy; śuna — prosím poslouchej; kahiye — sdělím; tomāte — tobě.

Překlad

„Jsi ta pravá osoba pro šíření oddané služby. Vyslechni si proto ode Mne postupně všechny pravdy. Vysvětlím ti je.“

Text 108-109

Verš

jīvera ‘svarūpa’ haya — kṛṣṇera ‘nitya-dāsa’
kṛṣṇera ‘taṭasthā-śakti’ ‘bhedābheda-prakāśa’

sūryāṁśa-kiraṇa, yaiche agni-jvālā-caya
svābhāvika kṛṣṇera tina-prakāra ‘śakti’ haya

Synonyma

jīvera — živé bytosti; svarūpa — přirozené postavení; haya — je; kṛṣṇera — Pána Kṛṣṇy; nitya-dāsa — věčný služebník; kṛṣṇera — Pána Kṛṣṇy; taṭasthā — okrajová; śakti — energie; bheda-abheda — totožný i odlišný; prakāśa — projev; sūrya-aṁśa — nedílná část slunce; kiraṇa — sluneční paprsek; yaiche — jako; agni-jvālā-caya — molekulární částečka ohně; svābhāvika — přirozeně; kṛṣṇera — Pána Kṛṣṇy; tina-prakāra — tři druhy; śakti — energií; haya — jsou.

Překlad

„Přirozeným postavením živé bytosti je být věčným služebníkem Kṛṣṇy, protože je Kṛṣṇovou okrajovou energií a projevem, který je s Pánem totožný a zároveň se od Něho liší, stejně jako molekula slunečního světla či ohně. Kṛṣṇa má tři druhy energií.

Význam

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura tyto verše vysvětluje následovně: Śrī Sanātana Gosvāmī se Śrī Caitanyi Mahāprabhua zeptal: „Kdo jsem?“ Pán odpověděl: „Jsi čistá živá bytost. Nejsi ani hrubé hmotné tělo, ani jemnohmotné tělo složené z mysli a inteligence. Ve skutečnosti jsi duše, věčná nedílná část Nejvyšší Duše, Kṛṣṇy, a proto jsi Jeho služebník. Náležíš ke Kṛṣṇově okrajové energii. Existují dva světy – duchovní a hmotný, a ty se nacházíš mezi hmotnou a duchovní energií. Nazýváš se okrajová energie, protože máš vztah jak s duchovním, tak s hmotným světem. Tvoje spojení s Kṛṣṇou je spojení současné totožnosti a odlišnosti. Protože jsi duchovní duše, jsi s Nejvyšší Osobností Božství kvalitativně totožný, ale protože jsi zcela nepatrná duchovní částečka, od Nejvyšší Duše se lišíš. Tvoje postavení je tedy s postavením Nejvyšší Duše totožné a zároveň odlišné. Uvádějí se příklady samotného slunce a malých částeček slunečního světla nebo planoucího ohně a malých jisker.“ Další vysvětlení těchto veršů lze nalézt v 96. verši druhé kapitoly Ādi-līly.

Text 110

Verš

sādhu-śāstra-kṛpāya yadi kṛṣṇonmukha haya
sei jīva nistare, māyā tāhāre chāḍaya

Synonyma

sādhu — svatých osob; śāstra — písem; kṛpāya — milostí; yadi — jestliže; kṛṣṇa-unmukha haya — někdo rozvine vědomí Kṛṣṇy; sei — ta; jīva — živá bytost; nistare — bude osvobozena; māyā — iluzorní energie; tāhāre — jí; chāḍaya — vzdá se.

Překlad

„Pokud podmíněná duše rozvine vědomí Kṛṣṇy milostí světců, kteří dobrovolně káží pokyny písem a tak jí k vědomí Kṛṣṇy napomáhají, bude vysvobozena ze spárů māyi a ta se jí vzdá.“

Význam

Podmíněnou duší je ten, kdo zapomněl, že Kṛṣṇa je jeho věčný Pán. Myslí si, že si užívá hmotného světa, a přitom zakouší trojí utrpení hmotné existence. Svatí lidé (sādhuové) neboli vaiṣṇavové, oddaní Pána, na základě védské literatury káží vědomí Kṛṣṇy. Jedině jejich milostí může být podmíněná duše probuzena k vědomí Kṛṣṇy. Po probuzení už si nechce užívat materialistického způsobu života a místo toho se pohrouží do láskyplné transcendentální služby Pánu. Poté, co se zaměstná v oddané službě Pánu, odpoutá se od hmotného požitku:

bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir
anyatra caiṣa trika eka-kālaḥ

(Śrīmad-Bhāgavatam 11.2.42)

To je zkouška pokroku v oddané službě – oddaný musí být odpoutaný od hmotného požitku. Tato odpoutanost znamená, že māyā již podmíněnou duši osvobodila od iluzorního požitku. Ten, kdo je pokročilý ve vědomí Kṛṣṇy, si o sobě nemyslí, že je stejně dobrý jako Kṛṣṇa. Kdykoliv si o sobě myslí, že je tím, kdo si užívá hmotných výhod, je uvězněný v tělesném pojetí. Pokud je však od tohoto pojetí osvobozený, může se zaměstnat oddanou službou, což je skutečnou úrovní osvobození ze spárů māyi. To vše je vysvětleno v následujícím verši z Bhagavad-gīty (7.14).

Text 121

Verš

daivī hy eṣā guṇa-mayī
mama māyā duratyayā
mām eva ye prapadyante
māyām etāṁ taranti te

Synonyma

daivī — patřící Nejvyššímu Pánu; hi — zajisté; eṣā — tato; guṇa-mayī — tvořená třemi kvalitami; mama — Moje; māyā — vnější energie; duratyayā — velmi těžké překonat; mām — Mně; eva — jistě; ye — ti, kdo; prapadyante — plně se odevzdají; māyām — iluzorní energii; etām — tuto; taranti — překročí; te — oni.

Překlad

„ ,Tuto Mou božskou energii, tvořenou třemi kvalitami hmotné přírody, je velice těžké překonat. Ale ti, kdo se Mi odevzdali, ji snadno překročí.“

Text 122

Verš

māyā-mugdha jīvera nāhi svataḥ kṛṣṇa-jñāna
jīvere kṛpāya kailā kṛṣṇa veda-purāṇa

Synonyma

māyā-mugdha — okouzlené iluzorní energií; jīvera — podmíněné duše; nāhi — není; svataḥ — samo; kṛṣṇa-jñāna — poznání o Kṛṣṇovi; jīvere — podmíněné duši; kṛpāya — z milosti; kailā — představil; kṛṣṇa — Pán Kṛṣṇa; veda-purāṇa — védskou literaturu a Purāṇy (doplňky védské literatury).

Překlad

„Podmíněná duše nedokáže své vědomí Kṛṣṇy obnovit vlastní snahou. Pán Kṛṣṇa však ze své bezpříčinné milosti sestavil védskou literaturu a její doplňky, Purāṇy.“

Význam

Podmíněná duše je zmatená Pánovou iluzorní energií (māyou). Posláním māyi je udržovat podmíněnou duši v zapomnění ohledně jejího skutečného vztahu s Kṛṣṇou. Živá bytost tak zapomíná na svou pravou duchovní totožnost duše, Brahmanu, a místo aby realizovala své skutečné postavení, považuje se za výtvor hmotné energie. Śrīmad-Bhāgavatam (1.7.5) uvádí:

yayā sammohito jīva
ātmānaṁ tri-guṇātmakam
paro 'pi manute 'narthaṁ
tat-kṛtaṁ cābhipadyate

„I když je živá bytost vůči třem kvalitám hmotné přírody transcendentální, pod vlivem vnější energie se považuje za výtvor hmoty, a tak zakouší reakce v podobě hmotného utrpení.“

Zde je popsáno, jak působí māyā na podmíněnou duši. Podmíněná duše se považuje za výtvor hmoty, a proto mnohými způsoby slouží hmotné energii. Stává se služebníkem chtíče, hněvu, chamtivosti a závisti, což z ní dělá naprostého služebníka iluzorní energie. Později se zmatená duše stává služebníkem mentální spekulace, ale v každém případě je jednoduše zahalená iluzorní energií. Ze své bezpříčinné milosti a soucitu Kṛṣṇa ve své inkarnaci Vyāsadevy sestavil různé védské texty. Vyāsadeva je śaktyāveśa-avatāra Pána Kṛṣṇy. Tuto literaturu milostivě předložil proto, aby podmíněnou duši přivedl k rozumu. Podmíněné duše jsou však v současné době bohužel vedeny démony, kteří se o čtení védské literatury nezajímají. Přestože existuje tak obrovská pokladnice poznání, lidé se zabývají čtením nesmyslné literatury, která je nepoučí o tom, jak se vymanit ze spárů māyi. Význam védské literatury je vysvětlen v následujících verších.

Text 123

Verš

‘śāstra-guru-ātma’-rūpe āpanāre jānāna
‘kṛṣṇa mora prabhu, trātā’ — jīvera haya jñāna

Synonyma

śāstra-guru-ātma-rūpe — v podobě védské literatury, duchovního mistra a Nadduše; āpanāre jānāna — informuje o sobě; kṛṣṇa — Pán Kṛṣṇa; mora — můj; prabhu — Pán; trātā — vysvoboditel; jīvera — podmíněné duše; haya — je; jñāna — poznání.

Překlad

„Zapomnětlivou živou bytost Kṛṣṇa vzdělává skrze védskou literaturu, realizovaného duchovního mistra a Nadduši. S jejich pomocí může živá bytost poznat Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, takového, jaký je, a také to, že Pán Kṛṣṇa je její věčný vládce a ten, kdo vysvobozuje ze spárů māyi. Tímto způsobem lze získat opravdové poznání o svém podmíněném životě a pochopit, jak dosáhnout osvobození.“

Význam

Protože podmíněná duše zapomíná na své skutečné postavení, může přijmout pomoc od śāstry, gurua a Nadduše v srdci. Kṛṣṇa jako Nadduše sídlí v srdcích všech. V Bhagavad-gītě (18.61) je řečeno:

īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ
hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati
bhrāmayan sarva-bhūtāni
yantrārūḍhāni māyayā

„Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, ó Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou jakoby usazené ve stroji vytvořeném z hmotné energie.“

Jako śaktyāveśa-avatāra Vyāsadeva Kṛṣṇa učí podmíněnou duši skrze védskou literaturu. Zvnějšku se Kṛṣṇa zjevuje jako duchovní mistr a cvičí podmíněnou duši pro návrat k vědomí Kṛṣṇy. Jakmile se její původní vědomí Kṛṣṇy obnoví, je vysvobozena ze spárů hmoty. Nejvyšší Osobnost Božství tak podmíněné duši neustále pomáhá třemi způsoby – skrze písma, duchovního mistra a Nadduši v srdci. Pán je osvoboditelem podmíněné duše a je uznáván jako Nejvyšší Pán všech živých bytostí. V Bhagavad-gītě (18.66) Kṛṣṇa říká:

sarva-dharmān parityajya
mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja
ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo
mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ

„Zanech všech druhů náboženství a odevzdej se jen Mně. Já tě zbavím všech reakcí za hříšné jednání. Neboj se.“ Stejný pokyn nacházíme v celé védské literatuře. Sādhu, śāstra a guru jednají jako Kṛṣṇovi zástupci a hnutí pro vědomí Kṛṣṇy působí po celém vesmíru. Každý, kdo této příležitosti využije, bude osvobozen.

Text 124

Verš

veda-śāstra kahe — ‘sambandha’, ‘abhidheya’, ‘prayojana’
‘kṛṣṇa’ — prāpya sambandha, ‘bhakti’ — prāptyera sādhana

Synonyma

veda-śāstra kahe — védská literatura učí; sambandha — vztah podmíněné duše s Pánem; abhidheya — usměrněné činnosti podmíněné duše pro obnovení tohoto vztahu; prayojana — a konečný cíl života, kterého má podmíněná duše dosáhnout; kṛṣṇa — Pán Kṛṣṇa; prāpya — má být probuzen; sambandha — původní vztah; bhakti — oddaná služba; prāptyera sādhana — způsob, jak dospět ke Kṛṣṇovi.

Překlad

„Védská literatura přináší poznání o věčném vztahu živé bytosti s Kṛṣṇou, což se nazývá sambandha. Pochopení tohoto vztahu a také jednání na základě tohoto pochopení se nazývá abhidheya. Návrat zpátky k Bohu je konečným cílem života a nazývá se prayojana.“

Text 125

Verš

abhidheya-nāma ‘bhakti’, ‘prema’ — prayojana
puruṣārtha-śiromaṇi prema mahā-dhana

Synonyma

abhidheya — činnosti určené k obnovení svého vztahu; nāma — nazývají se; bhakti — oddaná služba; prema — láska k Bohu; prayojana — konečný životní cíl; puruṣa-artha-śiromaṇi — nejvyšší zájem živé bytosti; prema — láska k Bohu; mahā-dhana — největší bohatství.

Překlad

„Oddaná služba neboli jednání smyslů určené k uspokojení Pána se nazývá abhidheya, protože může rozvinout naši původní lásku k Bohu, jež je cílem života. Tento cíl je pro živou bytost tím nejvyšším zájmem a největším bohatstvím. Tak živá bytost dosáhne úrovně transcendentální láskyplné služby Pánu.“

Význam

Podmíněná duše je zmatená vnější hmotnou energií, která ji plně zaměstnává různými druhy uspokojování smyslů. Kvůli těmto hmotným činnostem je zahaleno její původní vědomí Kṛṣṇy. Kṛṣṇa si však jako nejvyšší otec všech živých bytostí přeje, aby se Jeho synové vrátili zpátky domů, zpátky k Bohu, a proto osobně přichází přednést védskou literaturu, jako je Bhagavad-gītā. Své důvěrné služebníky zaměstnává jako duchovní mistry, jejichž úkolem je osvítit podmíněné živé bytosti. Pán je přítomný v srdci každé bytosti a dává živým bytostem svědomí, se kterým mohou přijmout Védy a duchovního mistra. Takto může živá bytost pochopit své přirozené postavení a svůj vztah s Nejvyšším Pánem. Samotný Pán v Bhagavad-gītě (15.15) říká: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ – studiem vedānty si může člověk plně uvědomit svůj vztah k Nejvyššímu Pánu a jednat podle toho. Nakonec tak může dosáhnout úrovně láskyplné služby Pánu. Poznat Nejvyššího Pána je v nejlepším zájmu živé bytosti. Živé bytosti však naneštěstí zapomněly, že je to v jejich nejlepším zájmu, a proto Śrīmad-Bhāgavatam říká: na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum (Bhāg. 7.5.31).

Každý chce dosáhnout konečného cíle života, ale kvůli tomu, jak jsme pohroužení do hmotné energie, jen marníme čas smyslovým požitkem. Studium védské literatury, jejíž esencí je Bhagavad-gītā, vede k vědomí Kṛṣṇy. Tak se živá bytost zapojí do oddané služby zvané abhidheya. Když opravdu rozvine lásku k Bohu, dosáhne konečného cíle, prayojany. Jinými slovy, ten, kdo si je plně vědom Kṛṣṇy, již dosáhl dokonalosti života.

Text 126

Verš

kṛṣṇa-mādhurya-sevānanda-prāptira kāraṇa
kṛṣṇa-sevā kare, āra kṛṣṇa-rasa-āsvādana

Synonyma

kṛṣṇa-mādhurya — důvěrného vztahu s Kṛṣṇou; sevā-ānanda — štěstí ze služby Jemu; prāptira — dosažení; kāraṇa — protože; kṛṣṇa-sevā kare — slouží Kṛṣṇovi; āra — a; kṛṣṇa-rasa — nálad této služby; āsvādana — vychutnávání.

Překlad

„Když oddaný dosáhne transcendentální blaženosti důvěrného vztahu s Kṛṣṇou, pak Mu slouží a vychutnává si nálady vědomí Kṛṣṇy.“

Text 127

Verš

Význam

V Bhagavad-gītě (7.26) Śrī Kṛṣṇa říká:

pūrva-dike — na východě; tāte — tam; māṭī — hlíny; alpa — trochu; khudite — když vykopeš; dhanera — s pokladem; jhāri — nádobu; paḍibeka — dostaneš; tomāra — tvých; hātete — do rukou.

Překlad

„ ,Na východní straně však stačí vykopat jen trochu hlíny, a tvé ruce se okamžitě dotknou nádoby s pokladem.“

Význam

Védská literatura včetně Purāṇ uvádí, že v závislosti na postavení živé bytosti existují různé procesy, jako je karma-kāṇḍa, jñāna-kāṇḍa, yoga a bhakti-yoga. Karma-kāṇḍa je přirovnána k vosám a trubcům, kteří každého, kdo se k nim uchýlí, pouze poštípou. Jñāna-kānda, spekulativní proces, je jako duch, který způsobí mentální problémy. Yoga neboli mystický proces je přirovnán k černému hadu, který požírá lidi neosobním rozvojem kaivalyi. Když se však člověk uchýlí k bhakti-yoze, dosáhne rychle úspěchu. Jinak řečeno, pomocí bhakti-yogy se ruce dotknou skrytého pokladu bez potíží.

Cílem všech zjevených písem a védských pokynů je Kṛṣṇa, jak sám říká v Bhagavad-gītě (15.15): vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. Protože tedy Védy přikazují vyhledat Kṛṣṇu a přijmout útočiště u Jeho lotosových nohou a protože to nelze dokázat žádným jiným védským procesem než oddanou službou, je nutné přijmout oddanou službu. Podle Bhagavad-gīty (18.55) je jediným konečným procesem bhakti. Bhaktyā mām abhijānāti. To je závěrečný výrok Véd a každý, kdo vážně hledá Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, si tento proces musí osvojit. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v této souvislosti podává následující vysvětlení. Východ představuje oddanou službu Pánu Kṛṣṇovi. Jih zastupuje proces plodonosných činností (karma-kāṇḍa), které vrcholí hmotným ziskem. Západní strana představuje jñāna-kāṇḍu, proces mentální spekulace, nebo někdy siddhi-kāṇḍu, mystický jógový systém. Sever představuje mystické yogu a někdy metodu spekulace. Jedině východní strana neboli oddaná služba umožní dosáhnout skutečného cíle života. Na jižní straně se nacházejí plodonosné činnosti, za které člověk podléhá Yamarājovu trestu. U toho, kdo následuje tento proces plodonosného jednání, zůstávají v popředí hmotné touhy. Výsledky tohoto procesu se tedy přirovnávají k vosám a trubcům. Vosy a trubci plodonosných činností živou bytost bodají, a život za životem tak musí trpět v hmotné existenci. Následováním tohoto procesu se nikdo nezbaví hmotných tužeb. A protože sklony k hmotnému požitku nemají konce, živá bytost bez konce trpí v koloběhu rození a umírání.

Proces mystické yogy je přirovnán k černému hadu, který živou bytost pozře a vstříkne do ní jed. Konečným cílem procesu yogy je splynutí s Absolutním, což znamená ukončení vlastní osobní existence. Duchovní částečka Nejvyšší Osobnosti Božství však má věčnou a individuální existenci. Bhagavad-gītā potvrzuje, že živá bytost existovala v minulosti, existuje v současnosti a jako osoba bude existovat i v budoucnosti. Uměle se snažit o sjednocení s Absolutním je sebevražedné. Své přirozené postavení nelze zničit.

Yakṣa ochraňující bohatství nikomu nedovolí brát si bohatství pro požitek. Tento démon bude jen působit problémy. Oddaný tedy nebude záviset na svých hmotných možnostech, ale na milosti Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který může poskytnout skutečnou ochranu. Tomu se říká rakṣiṣyatīti viśvāsaḥ nebo také (v Śaraṇāgati, bengálské poezii Bhaktivinoda Ṭhākura) ̀avaśya rakṣibe kṛṣṇa' – viśvāsa pālana. Odevzdaná duše musí přijmout skutečnost, že jejím skutečným ochráncem je Kṛṣṇa, ne její hmotný majetek.

Pokud tedy zvážíme všechny tyto body, zjistíme, že tím skutečným pokladem pro živou bytost je oddaná služba. Ten, kdo dospěje na úroveň oddané služby, zůstane vždy bohatý ve společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo žije bez oddané služby, je však pozřen černým hadem systému yogy a pobodán vosami a trubci plodonosných činností a prožívá následné hmotné utrpení. Někdy je živá bytost svedena, aby se snažila splynout s duchovní existencí, a považuje se za stejně dobrou jako Nejvyšší Osobnost Božství. To znamená, že po dosažení duchovní úrovně bude zmatená a znovu se vrátí na hmotnou úroveň.

ye 'nye 'ravindākṣa vimukta-māninas
tvayy asta-bhāvād aviśuddha-buddhayaḥ
āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ

Podle Śrīmad-Bhāgavatamu (10.2.32) se takový člověk může stát sannyāsīm, ale dokud nepřijme útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy, vrátí se do hmotného světa vykonávat lidumilné činnosti. Jeho duchovní život je tak ztracen. Toto znamená být pozřen černým hadem.

Text 136

Verš

aiche śāstra kahe, — karma, jñāna, yoga tyaji’
‘bhaktye’ kṛṣṇa vaśa haya, bhaktye tāṅre bhaji

Synonyma

aiche — takto; śāstra kahe — védská literatura potvrzuje; karma — plodonosné činnosti; jñāna — spekulativní poznání; yoga — systém mystické yogy; tyaji' — zanechávající; bhaktye — oddanou službou; kṛṣṇa — Nejvyšší Absolutní Osobnost Božství; vaśa haya — bude uspokojena; bhaktye — oddanou službou; tāṅre — Jeho; bhaji — uctíváme.

Překlad

„Zjevená písma docházejí k závěru, že bychom měli zanechat plodonosných činností, spekulativního poznání a mystické yogy a místo toho přijmout oddanou službu, kterou lze Kṛṣṇu zcela uspokojit.“

Text 137

Verš

Význam

Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (18.55) říká:

Text 146

Verš

mukhya-gauṇa-vṛtti, kiṁvā anvaya-vyatireke
vedera pratijñā kevala kahaye kṛṣṇake

Synonyma

mukhya — hlavní; gauṇa — druhotný; vṛtti — význam; kiṁvā — nebo; anvaya-vyatireke — přímo či nepřímo; vedera pratijñā — poslední slovo Véd; kevala — pouze; kahaye — mluví; kṛṣṇake — o Kṛṣṇovi.

Překlad

„Pokud tedy přijmeme védskou literaturu na základě výkladů nebo i podle slovníkového významu slov, konečný výrok védského poznání přímo či nepřímo ukazuje na Pána Kṛṣṇu.“

Text 147-148

Kṛṣṇa je původem všech viṣṇu-tattev včetně Mahā-Viṣṇua, Garbhodakaśāyī-Viṣṇua a Kṣīrodakaśāyī-Viṣṇua. Je konečným cílem vaiṣṇavské filosofie. Vše pochází z Něho. Jeho tělo je zcela duchovní a je zdrojem veškeré duchovní existence. Přestože je zdrojem všeho, sám žádný zdroj nemá. Advaitam acyutam anādim ananta-rūpam / ādyaṁ purāṇa-puruṣaṁ nava-yauvanaṁ ca. I když je nejvyšším zdrojem všech, je stále svěží mladík.

Text 154

Verš

Význam

Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (1.3.28). Viz také 67. verš druhé kapitoly Ādi-līly.

Text 157

Verš

jñāna, yoga, bhakti, — tina sādhanera vaśe
brahma, ātmā, bhagavān — trividha prakāśe

Synonyma

jñāna — poznání; yoga — mystická síla; bhakti — oddaná služba; tina — tři; sādhanera — postupy duchovního života; vaśe — pod kontrolou; brahma — neosobní Brahman; ātmā — lokalizovaná Paramātmā; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; tri-vidha prakāśe — tři projevy.

Překlad

„Pro pochopení Absolutní Pravdy existují tyto tři duchovní postupy – metody spekulativního poznání, mystické yogy a bhakti-yogy. Absolutní Pravda se pak podle těchto třech postupů projevuje jako Brahman, Paramātmā nebo Bhagavān.“

Text 158

Verš

vadanti tat tattva-vidas
tattvaṁ yaj jñānam advayam
brahmeti paramātmeti
bhagavān iti śabdyate

Synonyma

vadanti — říkají; tat — to; tattva-vidaḥ — vzdělané duše; tattvam — Absolutní Pravda; yat — které; jñānam — poznání; advayam — nedvojné; brahma — Brahman; iti — tak; paramātmā — Paramātmā; iti — tak; bhagavān — Bhagavān; iti — tak; śabdyate — je známá.

Tento verš je citát z Brahma-saṁhity (5.40). Vysvětlení se nachází ve 14. verši druhé kapitoly Ādi-līly.

Text 161

Verš

paramātmā yeṅho, teṅho kṛṣṇera eka aṁśa
ātmāra ‘ātmā’ haya kṛṣṇa sarva-avataṁsa

Synonyma

paramātmā — Nadduše v srdci; yeṅho — která; teṅho — On; kṛṣṇera — Pána Kṛṣṇy; eka — jedna; aṁśa — úplná část; ātmāra — duší; ātmā — duše; haya — je; kṛṣṇa — Pán Kṛṣṇa; sarva — všeho; avataṁsa — zdroj.

Překlad

„Paramātmā, podoba Nadduše, je úplnou částí Nejvyšší Osobnosti Božství, jež je původní duší všech živých bytostí. Zdrojem Paramātmy je Kṛṣṇa.“

Text 162

Verš

kṛṣṇam enam avehi tvam
ātmānam akhilātmanām
jagad-dhitāya so ’py atra
dehīvābhāti māyayā

Synonyma

kṛṣṇam — v Nejvyšší Osobnosti Božství; enam — toto; avehi — snaž se pochopit; tvam — ty; ātmānam — duše; akhila-ātmanām — všech živých bytostí; jagat-hitāya — dobro celého vesmíru; saḥ — On; api — zajisté; atra — zde; dehī — lidská bytost; iva — jako; ābhāti — zjevuje se; māyayā — působením své vnitřní energie.

Překlad

„ ,Měl bys vědět, že Kṛṣṇa je původní duše všech duší (živých bytostí). Ze své bezpříčinné milosti se zjevil jako obyčejná lidská bytost pro dobro celého vesmíru. Učinil tak silou své vnitřní energie.̀ “

Význam

Toto je verš citovaný ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.14.55). Parīkṣit Mahārāja se Śukadevy Gosvāmīho zeptal, proč měli obyvatelé Vrindávanu Kṛṣṇu tak rádi, dokonce víc než svoje vlastní děti a samotný život. Śukadeva Gosvāmī tehdy odpověděl, že ātmā neboli duše je velice drahá každému a zvláště všem živým bytostem, které přijaly hmotná těla. Tato ātmā, duše, je však nedílnou částí Kṛṣṇy. Z toho důvodu je Kṛṣṇa každé živé bytosti nesmírně drahý. Každému je velmi drahé jeho tělo a chce ho za každou cenu ochránit, protože v něm žije duše. Kvůli blízkému vztahu duše a těla je tělo pro každého drahé a důležité. Podobně je všem živým bytostem drahá i duše jako nedílná část Kṛṣṇy, Nejvyššího Pána. Duše však bohužel na své přirozené postavení zapomíná a myslí si, že je pouze tělem (deha-ātma-buddhi), a tak podléhá zákonům hmotné přírody. Jakmile pomocí inteligence znovu probudí svou náklonnost ke Kṛṣṇovi, může pochopit, že není tělem, ale Kṛṣṇovou nedílnou částí. S tímto poznáním se již nebude lopotit pod vlivem připoutanosti k tělu a všemu, co k němu patří. Janasya moho 'yam ahaṁ mameti. Hmotná existence, kde si živá bytost myslí „Jsem toto tělo a toto mi patří,“ je také iluzorní. Svou náklonnost je nutné přesměrovat na Kṛṣṇu. Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.7) uvádí:

vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam

„Oddanou službou Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇovi, člověk okamžitě získá bezpříčinné poznání a odpoutanost od světa.“

Text 163

Verš

Význam

Svayaṁ-rūpu popsal ve 12. verši v Pūrva-khaṇḍě knihy Laghu-bhāgavatāmṛta Śrīla Rūpa Gosvāmī: ananyāpekṣi yad rūpaṁ svayaṁ-rūpaḥ sa ucyate – „Podoba Nejvyšší Osobnosti Božství, která nezávisí na jiných podobách, se nazývá svayaṁ-rūpa, původní podoba.“ Tato podoba je popsána také ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.3.28): kṛṣṇas tu bhagavān svayam – „Kṛṣṇa je původní podoba Nejvyšší Osobnosti Božství.“ Že je Kṛṣṇova podoba pasáčka z Vrindávanu původní podobou Nejvyšší Osobnosti Božství (svayaṁ-rūpa), potvrzuje Brahma-saṁhitā (5.1):

īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam

Neexistuje nic vyššího než Govinda. On je konečným zdrojem a příčinou všech příčin. To je potvrzeno i v Bhagavad-gītě (7.7), kde Pán říká: mattaḥ parataraṁ nānyat – „Neexistuje vyšší pravda než Já.“

Podoby tad-ekātma-rūpa jsou také popsány v Laghu-bhāgavatāmṛtě (14. verši Pūrva-khaṇḍy):

yad rūpaṁ tad-abhedena
svarūpeṇa virājate
ākṛtyādibhir anyādṛk
sa tad-ekātma-rūpakaḥ

„Podoby tad-ekātma-rūpa existují současně s podobami svayaṁ-rūpa a neliší se od sebe. Zároveň však jejich tělesné rysy a určité činnosti vypadají odlišně.“ Podoby tad-ekātma-rūpa jsou rozděleny do dvou kategorií – svāṁśa a vilāsa.

Podle védské literatury existují pro uctívání každé z těchto podob určitá pravidla. Pokud někdo využije védské literatury a očistí se následováním uvedených pravidel, uctívá v konečném smyslu Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu. Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (4.11) říká: mama vartmānu-vartante manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ. Uctívání polobohů je v jednom smyslu uctíváním Nejvyšší Osobnosti Božství, ale označuje se jako avidhi-pūrvakam, nesprávné. Uctívání polobohů je ve skutečnosti určeno pro neinteligentní lidi. Ten, kdo inteligenci má, zváží slova Nejvyšší Osobnosti Božství: sarva dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja. Ten, kdo uctívá polobohy, uctívá Nejvyššího Pána nepřímo, ale podle zjevených písem Jej není třeba uctívat nepřímo. Každý Ho může uctívat přímo.

Text 174

Verš

vaibhava-prakāśa kṛṣṇera — śrī-balarāma
varṇa-mātra-bheda, saba — kṛṣṇera samāna

Synonyma

vaibhava-prakāśa — projev rysu vaibhava; kṛṣṇera — Pána Kṛṣṇy; śrī-balarāma — Śrī Balarāma; varṇa-mātra — pouze barva; bheda — rozdíl; saba — vše; kṛṣṇera samāna — stejné jako u Kṛṣṇy.

Překlad

„Prvním projevem Kṛṣṇova rysu vaibhava je Śrī Balarāmajī. Śrī Balarāma a Kṛṣṇa mají rozdílnou barvu pleti, ale jinak se Śrī Balarāma Kṛṣṇovi ve všech ohledech vyrovná.“

Význam

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura předkládá pro vysvětlení rozdílu mezi podobami svayaṁ-rūpa, tad-ekātma-rūpa, āveśa, prābhava a vaibhava následující popis. Kṛṣṇa má na počátku tři tělesné rysy: (1) svayaṁ-rūpa, jako pasáček ve Vrindávanu; (2) tad-ekātma-rūpa, který se dělí na svāṁśaka a vilāsa a (3) āveśa-rūpa. Expanze osobní energie, svāṁśaka, jsou (1) Kāraṇodakaśāyī, Garbhodakaśāyī, Kṣīrodakaśāyī a (2) inkarnace jako například ryba, želva, kanec a Nṛsiṁha. Vilāsa-rūpa má kategorii prābhava, kam patří Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna a Aniruddha. Existuje také kategorie vaibhava, která zahrnuje dvacet čtyři podob včetně druhého Vāsudevy, Saṅkarṣaṇa, Pradyumny a Aniruddhy. Každý z Nich má tři podoby, proto je jich dohromady dvanáct. Těchto dvanáct podob má jména odpovídající dvanácti měsícům v roce a dvanácti tilakovým značkám na těle. Každá z těchto čtyř Osobností Božství se expanduje do dvou dalších podob, takže je jich celkem osm, jako například Puruṣottama, Acyuta atd. Čtyři podoby (Vāsudeva atd.), dvanáct podob (Keśava atd.) a osm podob (Puruṣottama atd.) čítají dohromady dvacet čtyři podob. Tyto podoby mají různá jména podle toho, ve kterých rukách drží jaké zbraně.

Text 175

Verš

Význam

Tento verš se nachází v Lalita-mādhavě (4.19). Vyslovil ho ve Dvárace Vāsudeva.

Text 181

Verš

mathurāya yaiche gandharva-nṛtya-daraśane
punaḥ dvārakāte yaiche citra-vilokane

Synonyma

mathurāya — v Mathuře; yaiche — jako; gandharva-nṛtya — tanec Gandharvů; daraśane — zhlédnutím; punaḥ — znovu; dvārakāte — ve Dvárace; yaiche — jako; citra-vilokane — spatřením obrázku Kṛṣṇy.

Překlad

„K jednomu příkladu toho, jak je Vāsudeva přitahován ke Kṛṣṇovi, došlo, když Vāsudeva viděl v Mathuře tanec Gandharvů. Podruhé se to stalo ve Dvárace, když Vāsudeva žasl nad obrázkem Kṛṣṇy.“

Text 182

Verš

Význam

Pánovy expanze vilāsa jsou popsány v následujícím verši z Laghu-bhāgavatāmṛty (1.15):

svarūpam anyākāraṁ yat tasya bhāti vilāsataḥ
prāyeṇātma-samaṁ śaktyā sa vilāso nigadyate

„Když Pán projeví svou nepochopitelnou energií různé podoby s různými rysy, říká se jim vilāsa-vigrahy.“

lalāṭe keśavaṁ dhyāyen
nārāyaṇam athodare
vakṣaḥ-sthale mādhavaṁ tu
govindaṁ kaṇṭha-kūpake

viṣṇu-kāñcīte — ve Višnu-káňčí; viṣṇu — Pán Viṣṇu; hari — Pán Hari; rahe — nachází se; māyāpure — v Májápuru; aiche — podobně; āra — také; nānā — různé; mūrti — podoby; brahmāṇḍa-bhitare — po celém vesmíru.

Překlad

„Ve Višnu-káňčí je Pán Viṣṇu, v Májápuru Pán Hari a po celém vesmíru množství dalších podob.“

Význam

Všechny tyto podoby jsou mūrti uctívaná v chrámech. Jejich jména znějí: Keśava v Mathuře, Puruṣottama neboli Jagannātha v Níláčale, Śrī Bindu Mādhava v Prajágu, Madhusūdana na Mandáře a Vāsudeva, Padmanābha a Janārdana v Ánandáranji, která se nachází v jižní Indii ve státě Kérala. Ve Višnu-káňčí je Pán Varadarāja a v Májápuru, rodišti Pána Caitanyi, sídlí Hari. Po celém vesmíru se tak v chrámech nacházejí různá Božstva, která oddaným rozdávají bezpříčinnou milost. Všechny tyto podoby Božstev jsou totožné s mūrti na Vaikuṇṭhách v duchovním světě. I když se zdá, že je arcā-mūrti neboli podoba uctívaného Božstva vyrobená z hmotných složek, je stejně dobrá jako duchovní podoby na duchovních Vaikuṇṭhalokách. Božstvo v chrámu je však viditelné pro hmotné oči oddaného. Pro toho, kdo žije hmotným podmíněným životem, není možné vidět Pánovu duchovní podobu. Aby nám tedy Pán udělil svou bezpříčinnou milost, zjevuje se jako arcā-mūrti, abychom Jej mohli vidět. Považovat arcā-mūrti za výrobek z kamene či dřeva je zakázáno. V Padma Purāṇě se uvádí:

arcye viṣṇau śilā-dhīr guruṣu nara-matir vaiṣṇave jāti-buddhir
viṣṇor vā vaiṣṇavānāṁ kali-mala-mathane pāda-tīrthe 'mbu-buddhiḥ
śrī-viṣṇor nāmni mantre sakala-kaluṣa-he śabda-sāmānya-buddhir
viṣṇau sarveśvareśe tad-itara-sama-dhīr yasya vā nārakī saḥ

Nikdo by neměl považovat Božstvo v chrámu za výrobek z kamene či dřeva a duchovního mistra za obyčejnou lidskou bytost. Nikdo by neměl považovat vaiṣṇavu za příslušníka určité kasty či víry a caraṇāmṛtu či vodu z Gangy za obyčejnou vodu. Nikdo by také neměl považovat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru za hmotný zvuk. Všechny tyto expanze Kṛṣṇy v hmotném světě jsou jednoduše projevy Pánovy milosti a ochoty prospět svým oddaným, kteří Mu v tomto světě oddaně slouží.

Text 218

Verš

ei-mata brahmāṇḍa-madhye sabāra ‘parakāśa’
sapta-dvīpe nava-khaṇḍe yāṅhāra vilāsa

Synonyma

ei-mata — takto; brahmāṇḍa-madhye — v tomto vesmíru; sabāra — Jich všech; parakāśa — projevy; sapta-dvīpe — na sedmi ostrovech; nava-khaṇḍe — v devíti částech; yāṅhāra vilāsa — jejichž zábavy.

Překlad

„V tomto vesmíru se Pán nachází v různých duchovních projevech, které sídlí na sedmi ostrovech v devíti oblastech. Tak probíhají Jejich zábavy.“

Význam

O sedmi ostrovech je zmínka v Siddhānta-śiromaṇi:

bhūmer ardhaṁ kṣāra-sindhor udak-sthaṁ
jambu-dvīpaṁ prāhur ācārya-varyāḥ
ardhe 'nyasmin dvīpa-ṣaṭkasya yāmye
kṣāra-kṣīrādy-ambudhīnāṁ niveśaḥ

śākaṁ tataḥ śālmalam atra kauśaṁ
krauñcaṁ ca gomedaka-puṣkare ca
dvayor dvayor antaram ekam ekaṁ
samudrayor dvīpam udāharanti

Jména sedmi ostrovů (dvīpů) jsou: (1) Jambu, (2) Śāka, (3) Śālmalī, (4) Kuśa, (5) Krauñca, (6) Gomeda neboli Plakṣa a (7) Puṣkara. Planety se označují jako dvīpy. Meziplanetární prostor je jako oceán vzduchu. Jako jsou ostrovy v oceánu vody, tak i tyto planety v oceánu prostoru se nazývají dvīpy neboli ostrovy v meziplanetárním prostoru. Je také devět khaṇḍ, známých jako (1) Bhārata, (2) Kinnara, (3) Hari, (4) Kuru, (5) Hiraṇmaya, (6) Ramyaka, (7) Ilāvṛta, (8) Bhadrāśva a (9) Ketumāla. To jsou různé části Jambudvīpu. Khaṇḍa nebo také varṣa je název údolí mezi dvěma horami.

Text 219

Verš

Puruṣa-avatārové jsou Vládci vesmírného stvoření. Jsou to jmenovitě Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, Garbhodakaśāyī Viṣṇu a Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu. Mezi līlā-avatāry patří: (1) Catuḥsana neboli čtyři Kumārové, (2) Nārada, (3) Varāha, (4) Matsya, (5) Yajña, (6) Nara-Nārāyaṇa, (7) Kārdami Kapila, (8) Dattātreya, (9) Hayaśīrṣā, (10) Haṁsa, (11) Dhruvapriya neboli Pṛśnigarbha, (12) Ṛṣabha, (13) Pṛthu, (14) Nṛsiṁha, (15) Kūrma, (16) Dhanvantari, (17) Mohinī, (18) Vāmana, (19) Bhārgava Paraśurāma, (20) Rāghavendra, (21) Vyāsa, (22) Pralambāri Balarāma, (23) Kṛṣṇa, (24) Buddha a (25) Kalki.

Těchto dvacet pět Osobností Božství jsou līlā-avatārové. A protože se zjevují v každém Brahmově dni neboli kalpě (věku), jsou někdy označováni jako kalpa-avatārové. Z těchto inkarnací nejsou Haṁsa a Mohinī věční ani příliš známí, ale jsou na seznamu prābhava-avatārů. Kapila, Dattātreya, Ṛṣabha, Dhanvantari a Vyāsa jsou věční a velmi dobře známí. I oni se počítají mezi inkarnace prābhava. Kūrma, Matsya, Nārāyaṇa, Varāha, Hayagrīva, Pṛśnigarbha a Baladeva, který zabil Pralambāsuru, se počítají mezi vaibhava-avatāry.

Text 245

Verš

avatāra haya kṛṣṇera ṣaḍ-vidha prakāra
puruṣāvatāra eka, līlāvatāra āra

Synonyma

avatāra — inkarnace; haya — jsou; kṛṣṇera — Pána Kṛṣṇy; ṣaṭ-vidha prakāra — šest druhů; puruṣa-avatāra — inkarnace Viṣṇua; eka — jeden; līlā-avatāra — inkarnace určené k zábavám; āra — také.

Překlad

„Existuje šest druhů inkarnací (avatārů) Kṛṣṇy. Jedním z nich jsou inkarnace Viṣṇua (puruṣa-avatārové) a dalším jsou inkarnace určené k předvádění zábav (līlā-avatārové).“

Text 246

Verš

guṇāvatāra, āra manvantarāvatāra
yugāvatāra, āra śaktyāveśāvatāra

Synonyma

guṇa-avatāra — inkarnace vládnoucí hmotným kvalitám; āra — také; manu-antara-avatāra — inkarnace, které se zjevují za vlády každého Manua; yuga-avatāra — inkarnace v různých yugāch; āra — a; śakti-āveśa-avatāra — zmocněné inkarnace.

Měsíc je ve skutečnosti velmi vzdálený, ale někdy se zdá, že se nachází ve větvích stromu. Podobně se žádný z avatārů neboli inkarnací Pána Kṛṣṇy nenachází v tomto hmotném světě, i když jsou tu z bezpříčinné milosti Pána vidět. Neměli bychom si myslet, že patří do tohoto hmotného světa. Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (9.11):

avajānanti māṁ mūḍhā
mānuṣīṁ tanum āśritam
paraṁ bhāvam ajānanto
mama bhūta-maheśvaram

„Hlupáci se Mi vysmívají, když sestoupím v lidské podobě, protože neznají Mou transcendentální povahu Nejvyššího Pána všeho, co existuje.“

Avatārové sestupují ze své vlastní vůle a nepatří do tohoto světa, i když mohou jednat jako obyčejné lidské bytosti. Pána Kṛṣṇu a Jeho avatāry lze pochopit pouze milostí Pána.

nāyam ātmā pravacanena labhyo
na medhayā na bahunā śrutena
yam evaiṣa vṛṇute tena labhyas
tasyaiṣa ātmā vivṛṇute tanūṁ svām

(Kaṭha Upaniṣad 1.2.23)

„Nejvyššího Pána nelze dosáhnout zkušenými výklady, obrovskou inteligencí, a dokonce ani rozsáhlým nasloucháním. Dospět k Němu může jedině ten, koho si On sám vybere. Takové osobě vyjeví svou vlastní podobu.“

Význam

Tento citát je ze Śrīmad-Bhāgavatamu (1.3.1). Vysvětlení se nachází v 84. verši páté kapitoly Ādi-līly.

Text 267

Verš

Význam

Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (2.9.10) vyslovil Śukadeva Gosvāmī. Odpovídal na otázku Parīkṣita Mahārāje, který se ptal, jak živá bytost poklesne do hmotného světa. Śukadeva Gosvāmī mu vysvětlil smetanu Śrīmad-Bhāgavatamu ve čtyřech verších přednesených Pánu Brahmovi po skončení jeho tvrdé askeze, kterou vykonával po tisíc nebeských let. Brahmovi byl tehdy zjeven duchovní svět a jeho transcendentální povaha.

Text 271

Verš

māyāra ye dui vṛtti — ‘māyā’ āra ‘pradhāna’
‘māyā’ nimitta-hetu, viśvera upādāna ‘pradhāna’

Synonyma

māyāra — hmotné přírody; ye — které; dui — dvě; vṛtti — funkce; māyā — zvaná māyā; āra — a; pradhāna — složky; māyā — slovo māyā; nimitta-hetu — výkonná příčina; viśvera — hmotného vesmíru; upādāna — prvky; pradhāna — nazývá se pradhāna.

Překlad

„Māyā má dvě funkce. Jedna se nazývá māyā a druhá pradhāna. Māyā je výkonnou příčinou a pradhāna označuje složky tvořící vesmírný projev.“

Význam

Další vysvětlení se nachází v 58. verši páté kapitole Ādi-līly.

Text 272

Verš

sei puruṣa māyā-pāne kare avadhāna
prakṛti kṣobhita kari’ kare vīryera ādhāna

Synonyma

sei puruṣa — tato Nejvyšší Osobnost Božství; māyā-pāne — na māyu; kare avadhāna — pohlédne; prakṛti — hmotnou přírodu; kṣobhita kari' — poté, co vzruší; kare — učiní; vīryera — semenem; ādhāna — napuštění.

Překlad

„Nejvyšší Osobnost Božství pohlédne na hmotnou energii a to ji vzruší. Tehdy ji Pán oplodní původním semenem živých bytostí.“

Význam

V Bhagavad-gītě (7.10) Kṛṣṇa říká: bījaṁ māṁ sarva-bhūtānām – „Jsem původní sémě všech druhů bytí.“ To je také potvrzeno v dalším verši Bhagavad-gīty (14.4):

sarva-yoniṣu kaunteya
mūrtayaḥ sambhavanti yāḥ
tāsāṁ brahma mahad yonir
ahaṁ bīja-pradaḥ pitā

„Ó synu Kuntī, existence všech druhů života je umožněna jejich zrozením v této hmotné přírodě a Já jsem otec dávající sémě.“

Další vysvětlení lze nalézt v textu Brahma-saṁhity (5.10–13). Brahma-saṁhitā (5.51) také uvádí:

agnir mahī gaganam ambu marud diśaś ca
kālas tathātma-manasīti jagat-trayāṇi
yasmād bhavanti vibhavanti viśanti yaṁ ca
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Všechny hmotné prvky i duchovní jiskry (individuální duše) emanují z Nejvyšší Osobnosti Božství. To potvrzuje Vedānta-sūtra (1.1.2): janmādy asya yataḥ – „Absolutní Pravda je ten, z něhož vše pochází.“ On je Nejvyšší Pravda: satyaṁ paraṁ dhīmahi. Konečnou Absolutní Pravdou je Kṛṣṇa. Oṁ namo bhagavate vāsudevāya / janmādy asya yato 'nvayād itarataś cartheṣv abhijñaḥ sva-rāṭ – „Absolutní Pravda je osoba, která si je přímo i nepřímo vědomá celého vesmírného projevu.“ (Śrīmad-Bhāgavatam 1.1.1)

Absolutní Pravda, Nejvyšší Osobnost Božství, učila Pána Brahmu ze srdce (Śrīmad-Bhāgavatam 1.1.1): tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye. Absolutní Pravda proto nemůže být tupá hmota, ale samotná Nejvyšší Osoba. Sei puruṣa māyā- pāne kare avadhāna. Pouhým Jeho pohledem je hmotná příroda oplodněna všemi živými bytostmi. Ty se pak podle své karmy a plodonosných činností objeví v různých tělech. To je vysvětlení, jaké předkládá Bhagavad-gītā (2.13):

dehino 'smin yathā dehe
kaumāraṁ yauvanaṁ jarā
tathā dehāntara-prāptir
dhīras tatra na muhyati

„Tak jako vtělená duše přechází v tomto těle z dětství do mládí a do stáří, přechází také v čase smrti do jiného těla. Moudrý člověk se touto změnou nenechá zmást.“

Text 273

Verš

svāṅga-viśeṣābhāsa-rūpe prakṛti-sparśana
jīva-rūpa ‘bīja’ tāte kailā samarpaṇa

Synonyma

sva-aṅga-viśeṣa-ābhāsa-rūpe — v podobě určitého stínu svého vlastního těla; prakṛti-sparśana — Pán pohlédne na hmotnou přírodu; jīva-rūpa — mající podobu nepatrných živých bytostí, které jsou nedílnými částmi; bīja — semeno; tāte — do této hmotné přírody; kailā samarpaṇa — napustil.

Překlad

„Pán se hmotné přírody za účelem oplodnění semenem živých bytostí přímo nedotýká. To dělá Jeho zvláštní expanze. Ta se dotkne hmotné přírody a tím jsou do ní napuštěny živé bytosti, které jsou Jeho nedílnými částmi.“

Význam

Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (15.7) říká:

mamaivāṁśo jīva-loke
jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ
manaḥ-ṣaṣṭhānīndriyāṇi
prakṛti-sthāni karṣati

„Živé bytosti v tomto podmíněném světě jsou Mé věčné dílčí části. Jelikož žijí podmíněným životem, svádějí těžký boj se šesti smysly, mezi něž patří i mysl.“

Slovo prakṛti-sparśana je v Caitanya-caritāmṛtě vysvětleno v souvislosti se způsobem, jak živé bytosti přicházejí do styku s netečnou hmotou. Mahā-Viṣṇu upře svůj pohled: sa aikṣata lokān nu sṛjā iti. (Aitareya Upaniṣad 1.1.1) V podmíněném stavu oplodňujeme v rámci tělesného pojetí, totiž pohlavním stykem, ale Nejvyšší Pán k oplodnění pohlavní styk nepotřebuje, neboť dokáže oplodnit pouhým svým pohledem. To je vysvětleno také v Brahma-saṁhitě (5.32):

aṅgāni yasya sakalendriya-vṛttimanti
paśyanti pānti kalayanti ciraṁ jaganti
ānanda-cinmaya-sad-ujjvala-vigrahasya
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Govinda může oplodnit pouhým pohledem. Jeho oči mohou jinými slovy jednat jako genitálie. K početí dětí genitálie nepotřebuje. Kṛṣṇa může ve skutečnosti počít jakoukoliv živou bytost jakoukoliv částí svého těla.

V tomto verši je vysvětleno slovo svāṅga-viśeṣābhāsa-rūpe, naznačující způsob, jakým Pán v hmotném světě počne živé bytosti. On je Pán Śiva. V Brahma-saṁhitě je řečeno, že Pán Śiva, který je další podobou Mahā-Viṣṇua, je jako jogurt. Jogurt není nic jiného než mléko, a přesto to mléko není. Pán Śiva je považován za otce tohoto vesmíru a hmotná příroda za matku. Otec a matka jsou tedy známí jako Pán Śiva a bohyně Durgā. Genitálie Pána Śivy a pochva bohyně Durgy jsou dohromady uctívány jako śiva-liṅga. To je původ hmotného stvoření. Pán Śiva se svým postavením nachází mezi živou bytostí a Nejvyšším Pánem. Jinými slovy, Pán Śiva není ani Nejvyšší Osobnost Božství, ani živá bytost. Je podobou, skrze kterou Nejvyšší Pán počne v tomto hmotném světě živé bytosti. Podobně jako jogurt vzniká smíšením mléka a jogurtové kultury, podoba Pána Śivy se expanduje, když je Nejvyšší Osobnost Božství ve styku s hmotnou přírodou. Oplodnění hmotné přírody otcem, Pánem Śivou, je úžasné, protože je najednou počato nespočetné množství živých bytostí. Bhāgo jīvaḥ sa vijñeyaḥ sa cānantyāya kalpate (Śvetāśvatara Upaniṣad 5.9). Tyto živé bytosti jsou velmi malé:

keśāgra-śata-bhāgasya
śatāṁśa-sadṛśātmakaḥ
jīvaḥ sūkṣma-svarūpo 'yaṁ
saṅkhyātīto hi cit-kaṇaḥ

„Pokud rozdělíme koneček vlasu na sto částí a potom jednu z nich na dalších sto, bude mít tato nepatrná část velikost jedné z nesčetných živých bytostí, jež jsou všechny cit-kaṇa neboli částečky ducha, ne hmoty.“

Nesčetné brahmāṇḍy neboli vesmíry vycházejí z pórů Pánova těla a nesčetné množství živých bytostí vychází také z pórů na Pánově transcendentálním těle. To je proces hmotného stvoření. Bez živých bytostí nemá tato hmotná příroda žádnou cenu. Jak živé bytosti, tak hmotná příroda emanují z pórů transcendentálního těla Mahā-Viṣṇua. Jsou to různé energie. Pán Kṛṣṇa vysvětluje hmotnou přírodu v Bhagavad-gītě (7.4) takto:

bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

Text 279-280

pālanārtha svāṁśa viṣṇu-rūpe avatāra
sattva-guṇa draṣṭā, tāte guṇa-māyā-pāra

Synonyma

pālana-artha — pro udržování; svāṁśa — osobní úplná expanze; viṣṇu-rūpe — v podobě Pána Viṣṇua; avatāra — inkarnace; sattva-guṇa — kvality dobra; draṣṭā — vládce; tāte — proto; guṇa-māyā-pāra — transcendentální vůči kvalitám přírody.

Překlad

„Pro udržování vesmíru Pán Kṛṣṇa sestupuje ve své úplné osobní expanzi jako Pán Viṣṇu. Je vládcem kvality dobra, a tudíž je transcendentální vůči hmotné energii.“

Text 315

Verš

svarūpa — aiśvarya-pūrṇa, kṛṣṇa-sama prāya
kṛṣṇa aṁśī, teṅho aṁśa, vede hena gāya

Synonyma

svarūpa — osobní expanze; aiśvarya-pūrṇa — oplývající veškerým majestátem; kṛṣṇa-sama — rovná Kṛṣṇovi; prāya — téměř; kṛṣṇa aṁśī — Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství; teṅho — Pán Viṣṇu; aṁśa — osobní expanze; vede — Védy; hena — tak; gāya — zpívají.

Překlad

„Pán Viṣṇu patří do kategorie svāṁśa, protože se svým majestátem téměř vyrovná Kṛṣṇovi. Kṛṣṇa je původní osoba a Pán Viṣṇu je Jeho osobní expanze. Tak zní konečný závěr celé védské literatury.“

Význam

I když je Pán Brahmā inkarnací hmotné energie, zároveň vládne hmotné kvalitě vášně. Také Pán Śiva je inkarnací kvality nevědomosti i přesto, že je s Pánem Kṛṣṇou totožný, a zároveň se od Něho liší. Pán Viṣṇu je však osobní expanzí Kṛṣṇy. Je proto vládcem kvality dobra a je vždy transcendentální, mimo vliv kvalit přírody. Pán Viṣṇu je původní osobní expanzí Kṛṣṇy a Kṛṣṇa je původním zdrojem všech inkarnací. Co se týče moci, je Pán Viṣṇu stejně mocný jako Pán Kṛṣṇa, protože vlastní veškerý majestát.

Text 316

Verš

Význam

Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (2.6.32). Devarṣi Nārada dostal tuto informaci, když ho Pán Brahmā učil, jak rozumět Nejvyšší Osobnosti Božství, Paramātmě. Poté, co Pán Brahmā popsal Pánovu vesmírnou podobu, vysvětlil, že postavení jeho i Pána Śivy je pod vládou Pána Viṣṇua.

Text 319

Verš

manvantarāvatāra ebe śuna, sanātana
asaṅkhya gaṇana tāṅra, śunaha kāraṇa

Synonyma

manu-antara-avatāra — inkarnace, které se zjevují během vlády každého Manua; ebe — nyní; śuna — poslouchej; sanātana — ó Sanātano Gosvāmī; asaṅkhya — nesčetné; gaṇana — počty; tāṅra — jich; śunaha — poslouchej; kāraṇa — příčinu.

Překlad

„Ó Sanātano, poslouchej nyní o inkarnacích, které se zjevují během vlády každého Manua (manvantara-avatārové). Je jich neomezené množství a nikdo je nespočítá. Naslouchej o jejich zdroji.“

Text 320

Verš

Toto je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.5.27). Barva śyāma není přímo černá. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura ji přirovnává k barvě květu atasī. Neznamená to však, že se Pán Kṛṣṇa zjevuje s černou barvou pleti v každé Dvāpara-yuze. V Dvāpara-yugách, které předcházely Kṛṣṇovu zjevení, se Nejvyšší Pán zjevoval ve své osobní expanzi zelené barvy. O tom je zmínka ve Viṣṇu Purāṇě, Hari-vaṁśe a Mahābhāratě.

Text 338

Verš

namas te vāsudevāya
namaḥ saṅkarṣaṇāya ca
pradyumnāyāniruddhāya
tubhyaṁ bhagavate namaḥ

Synonyma

namaḥ — s úctou se klaním; te — Tobě; vāsudevāya — Pane Vāsudevo; namaḥ — uctivé poklony; saṅkarṣaṇāya ca — také Pánu Saṅkarṣaṇovi; pradyumnāya — Pánu Pradyumnovi; aniruddhāya — Aniruddhovi; tubhyam — Tobě; bhagavate — Nejvyšší Osobnosti Božství; namaḥ — mé uctivé poklony.

Překlad

„ ,S úctou se klaním Nejvyšší Osobnosti Božství, která se expanduje jako Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna a Aniruddha.̀ “

Význam

Tuto modlitbu ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.5.29) vyslovil mudrc Karabhājana Muni, když se ho Mahārāja Nimi, král Vidéhy, zeptal na inkarnace v různých yugách a jejich způsob uctívání. Karabhājana Muni byl jeden z devíti Yogendrů a s králem se setkal proto, aby ho poučil o budoucích inkarnacích.

Text 339

Verš

ei mantre dvāpare kare kṛṣṇārcana
‘kṛṣṇa-nāma-saṅkīrtana’ — kali-yugera dharma

Synonyma

ei mantre — touto mantrou; dvāpare — ve věku Dvāpara; kare — provádějí; kṛṣṇa-arcana — uctívání Pána Kṛṣṇy; kṛṣṇa-nāma-saṅkīrtana — zpívání svatého jména Pána Kṛṣṇy; kali-yugera dharma — předepsaná povinnost ve věku Kali.

Tento citát je ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.5.32). Viz též Ādi-līlā, třetí kapitola, verš 52.

Text 343

Verš

āra tina-yuge dhyānādite yei phala haya
kali-yuge kṛṣṇa-nāme sei phala pāya

Synonyma

āra tina-yuge — ve třech dalších yugách; dhyāna-ādite — metodami počínaje meditací; yei — jakýkoliv; phala — výsledek; haya — je; kali-yuge — v tomto věku Kali; kṛṣṇa-nāme — zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry; sei phala pāya — člověk dosáhne stejného cíle.

Překlad

„Ve třech ostatních věcích – Satya, Dvāpara a Tretā – vykonávají lidé různé duchovní činnosti. Výsledků, které tak získají, lze v Kali-yuze dosáhnout prostým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.“

Text 344

Verš

kaler doṣa-nidhe rājann
asti hy eko mahān guṇaḥ
kīrtanād eva kṛṣṇasya
mukta-bandhaḥ paraṁ vrajet

Synonyma

kaleḥ — věku Kali; doṣa-nidhe — v oceánu chyb; rājan — ó králi; asti — je; hi — zajisté; ekaḥ — jedna; mahān — velká; guṇaḥ — dobrá vlastnost; kīrtanāt — zpíváním; eva — zajisté; kṛṣṇasya — Kṛṣṇova svatého jména; mukta-bandhaḥ — vysvobozen z hmotného otroctví; param — do transcendentálního, duchovního království; vrajet — může jít.

Překlad

„ ,Můj drahý králi, i přesto, že je Kali-yuga plná chyb, má jednu dobrou vlastnost. Pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry se člověk může vysvobodit z hmotného otroctví a být povýšen do transcendentálního království.̀ “

Význam

Jak již bylo zmíněno výše, tento verš pochází ze Śrīmad-Bhāgavatamu 12.3.51.

Text 345

Verš

kṛte yad dhyāyato viṣṇuṁ
tretāyāṁ yajato makhaiḥ
dvāpare paricaryāyāṁ
kalau tad dhari-kīrtanāt

Synonyma

kṛte — v Satya-yuze; yat — jenž; dhyāyataḥ — z meditace; viṣṇum — o Pánu Viṣṇuovi; tretāyām — v Tretā-yuze; yajataḥ — uctíváním; makhaiḥ — prováděním obětí; dvāpare — ve věku Dvāpara; paricaryāyām — uctíváním lotosových nohou Kṛṣṇy; kalau — ve věku Kali; tat — stejného výsledku (lze dosáhnout); hari-kīrtanāt — pouhým zpěvem Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.

Překlad

„ ,Veškeré výsledky, které člověk v Satya-yuze získal meditací o Viṣṇuovi, v Tretā-yuze vykonáváním obětí a v Dvāpara-yuze sloužením lotosovým nohám Pána, může v Kali-yuze získat prostým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.̀ “

Význam

Tento verš je citát ze Śrīmad-Bhāgavatamu (12.3.52). V Kali-yuze dnes působí mnoho podvodníků s meditací, kteří si vymýšlejí nějakou podobu a snaží se o ní meditovat. Meditovat je sice módní, avšak lidé nevědí, co je cílem meditace. To je vysvětleno zde. Yad dhyāyato viṣṇum. Člověk musí meditovat o Pánu Viṣṇuovi nebo Pánu Kṛṣṇovi. Takzvaní učitelé meditace se bez odkazu na śāstry zaměřují na neosobní objekty. Pán Kṛṣṇa je odsoudil v Bhagavad-gītě (12.5):

kleśo 'dhikataras teṣām
avyaktāsakta-cetasām
avyaktā hi gatir duḥkhaṁ
dehavadbhir avāpyate

„Pro ty, jejichž mysl je připoutána k neprojevenému, neosobnímu rysu Nejvyššího, je pokrok nesmírně těžký. Pro vtělené bytosti je vždy těžké dosahovat pokroku touto metodou.“ Hloupí lidé nevědí, jak meditovat, a tak pouze trpí, aniž by ze svých duchovních činností získali nějaký prospěch.

Stejnou myšlenku vyjádřenou v tomto verši ze Śrīmad-Bhāgavatamu lze nalézt v následujícím verši z Viṣṇu Purāṇy (6.2.17), Padma Purāṇy (Uttara-khaṇda 72.25) a Bṛhan-nāradīya Purāṇy (38.97).

Text 346

Verš

dhyāyan kṛte yajan yajñais
tretāyāṁ dvāpare ’rcayan
yad āpnoti tad āpnoti
kalau saṅkīrtya keśavam

Synonyma

dhyāyan — meditace; kṛte — v Satya-yuze; yajan — uctívání; yajñaiḥ — prováděním velkých obětí; tretāyām — v Tretā-yuze; dvāpare — v Dvāpara-yuze; arcayan — uctívání lotosových nohou; yat — cokoliv; āpnoti — je dosaženo; tat — to; āpnoti — je získáno; kalau — ve věku Kali; saṅkīrtya — pouhým zpíváním; keśavam — zábavách a vlastnostech Pána Keśavy.

Překlad

„ ,Výsledky získané v Satya-yuze meditací, prováděním yajñi v Tretā-yuze nebo uctíváním lotosových nohou Kṛṣṇy v Dvāpara-yuze lze v Kali-yuze získat jednoduše opěvováním slávy Pána Keśavy.“

Text 347

Verš

Význam

Tento verš je velice důležitý ve vztahu k inkarnacím Boha. Zvláště v Indii je v současnosti mnoho darebáků, kteří se prohlašují za inkarnace Boha nebo bohyní, a tak klamou a podvádějí hloupé lidi. Sanātana Gosvāmī se proto v zájmu celého lidstva prohlásil za hloupého, nízkého a nevychovaného člověka, i když byl tou nejvznešenější osobností. Lidé na nižších úrovních nejsou schopni přijmout skutečného Boha, ale dychtivě přijímají napodobeniny Boha, které jen podvádějí hloupé lidi. To vše se v tomto věku Kali děje. Śrī Caitanya Mahāprabhu chce dát těmto hloupým lidem vedení, a proto tuto otázku zodpovídá následujícím způsobem.

Text 352

Verš

prabhu kahe, — “anyāvatāra śāstra-dvāre jāni
kalite avatāra taiche śāstra-vākye māni

Synonyma

prabhu kahe — Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl; anya-avatāra — inkarnace v jiných yugách; śāstra-dvāre jāni — je třeba přijmout s odkazem na śāstry; kalite — v tomto věku Kali; avatāra — inkarnace; taiche — podobně; śāstra-vākye māni — musí být přijata podle popisů zjevených písem.

Překlad

Śrī Caitanya Mahāprabhu odpověděl: „Stejně jako v jiných yugách, i v tomto věku Kali je nutné přijmout inkarnaci Boha podle pokynů śāster.

Význam

Toto je podle Śrī Caitanyi Mahāprabhua způsob, jak přijmout inkarnaci. Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura říká: sādhu-śāstra-guru-vākya, cittete kariyā aikya. Člověk by měl přijmout cokoliv jako ryzí na základě studia výroků svatých osob, duchovního mistra a śāster. Skutečným středem je śāstra, zjevené písmo. Pokud duchovní mistr nemluví v souladu se zjeveným písmem, není vhodné ho přijmout. A pokud svatá osoba nehovoří podle śāster, není to svatá osoba. Śāstra je ústředním bodem pro všechny. Lidé se však dnes na śāstry bohužel neobracejí, a proto považují darebáky za inkarnace, čímž udělali z inkarnací velmi lacinou záležitost. Inteligentní lidé, kteří následují pokyny Śrī Caitanyi Mahāprabhua a ācāryi, pravého duchovního mistra, žádného podvodníka za inkarnaci Boha neuznají. V Kali-yuze je jedinou inkarnací Śrī Caitanya Mahāprabhu. Napodobeniny inkarnací se však snaží Śrī Caitanyu Mahāprabhua využívat. Pán se zjevil v minulých pěti stech letech, hrál roli brāhmaṇského syna z Nadie a zavedl saṅkīrtanové hnutí. Darebáci však Śrī Caitanyu Mahāprabhua pouze napodobují, ignorují śāstru, a přitom se vydávají za inkarnace a ze svého darebáctví dělají náboženství. Již mnohokrát jsme opakovali, že náboženství může dát jedině Nejvyšší Osobnost Božství. Z těchto rozhovorů v Caitanya-caritāmṛtě chápeme, že různé systémy a náboženské povinnosti pro různé věky zavádí Nejvyšší Pán. V tomto věku Kali je jedinou inkarnací Kṛṣṇy Śrī Caitanya Mahāprabhu a On zavedl náboženskou povinnost pro Kali-yugu, zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare.

Text 353

Verš

sarvajña munira vākya — śāstra-‘paramāṇa’
āmā-sabā jīvera haya śāstra-dvārā ‘jñāna’

Toto komplikované vysvětlení Kṛṣṇových zábav objasňuje Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura. Kṛṣṇovy zábavy jsou v hmotném světě přítomné vždy v jednom z mnoha vesmírů. Tyto zábavy se ve vesmírech zjevují jedna za druhou, stejně jako slunce prochází oblohou a odměřuje čas. V jedné chvíli se může Kṛṣṇovo zjevení projevit v tomto vesmíru, a hned po Jeho narození se tato zábava projeví v dalším vesmíru. Poté, co v tomto vesmíru proběhne zabití Pūtany, proběhne ihned v dalším vesmíru. Všechny Kṛṣṇovy zábavy tak věčně existují jak na původní planetě Goloce Vṛndāvanu, tak v hmotných vesmírech. Kṛṣṇa žil podle výpočtů z hlediska naší sluneční soustavy sto dvacet pět let, ale pro Něho je to pouze okamžik. V jednom okamžiku jsou tyto zábavy projevené v jednom vesmíru a v dalším okamžiku jsou v jiném vesmíru. Vesmírů je nekonečně mnoho a Kṛṣṇovy zábavy jsou ve všech projevené v každém okamžiku. Tento cyklus je vysvětlen na příkladu slunce pohybujícího se oblohou. Kṛṣṇa přichází a odchází v nesčetném množství vesmírů, stejně jako každý den vychází a zapadá slunce. I když se zdá, že slunce vychází a zapadá, ve skutečnosti neustále někde na zemi svítí. I když se zdá, že se Kṛṣṇovy zábavy objevují a mizí, ve skutečnosti neustále existují v té či oné brahmāṇḍě (vesmíru). Kṛṣṇovy līly jsou tak zároveň přítomné v nesčetném množství vesmírů. Našimi omezenými smysly to však nemůžeme postihnout, a proto je pro nás těžké Kṛṣṇovy věčné zábavy pochopit. Ve své snaze je pochopit bychom měli vycházet z pochopení příkladu se sluncem. I když se Pán neustále zjevuje v hmotných vesmírech, Jeho zábavy jsou věčně přítomny na původní Goloce Vṛndāvanu, a proto se jim říká nitya-līlā (věčně přítomné zábavy). Jelikož nejsme schopni vidět, co se děje v jiných vesmírech, je pro nás trochu těžké pochopit, jak Kṛṣṇa věčně projevuje své zábavy. V jednom Brahmově dni se vystřídá čtrnáct Manuů, a to samé platí i pro ostatní vesmíry. Kṛṣṇovy zábavy se projeví předtím, než těchto čtrnáct Manuů zemře. I když je trochu nesnadné tímto způsobem Kṛṣṇovým věčným zábavám porozumět, musíme přijmout závěry védské literatury.

Existují dva druhy oddaných – sādhaka, připravující se na dokonalost, a siddha, který už dokonalý je. O těch dokonalých Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (4.9) říká: tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna – „Po opuštění tohoto hmotného těla přijde takový oddaný ke Mně.“ Po opuštění hmotného těla se dokonalý oddaný narodí z lůna některé gopī na planetě, kde se právě odehrávají Kṛṣṇovy zábavy. Kṛṣṇovi věční společníci jdou všude tam, kde Kṛṣṇa projevuje své zábavy. Může to být v tomto či jiném vesmíru. Toto tvrzení pochází z Ujjvala-nīlamaṇi, ke které napsal komentář Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura. Po dosažení dokonalosti je oddaný přemístěn do vesmíru, ve kterém probíhají Kṛṣṇovy zábavy. Jak už bylo řečeno, nejdříve se zjeví Kṛṣṇův otec a matka, a potom ostatní společníci. Po opuštění svého hmotného těla se jde dokonalý oddaný také sdružovat s Kṛṣṇou a Jeho společníky.

Text 398

Verš

Význam

Takto končí Bhaktivedantovy výklady dvacáté kapitoly Madhya-līly Śrī Caitanya-caritāmṛty, která popisuje, jak se Sanātana Gosvāmī ve Váránasí setkal s Pánem a jak obdržel poznání o Absolutní Pravdě.