CAPÍTULO UM

KAPITOLA PRVNÍ

As Atividades de Mahārāja Priyavrata

Činnosti Mahārāje Priyavraty

Este capítulo descreve como o rei Priyavrata gozou de opulência e soberania reais e depois voltou ao pleno conhecimento. O rei Priyavrata era desapegado das opulências mundanas, mas depois apegou-se a seu reino e, afinal, novamente se desapegou do gozo material, alcançando, assim, a liberação. Ao ouvir acerca disso, o rei Parīkṣit ficou maravilhado, mas estava um tanto confuso a respeito de como um devoto sem nenhum apego ao gozo material pudesse, depois disso, voltar a ter apego a ele. Portanto, abismado, ele questionou Śukadeva Gosvāmī quanto a isso.

Tato kapitola popisuje, jak si král Priyavrata užíval královského bohatství a majestátu a poté se navrátil k dokonalému poznání. Král Priyavrata byl původně odpoutaný od světského bohatství, ale později přilnul ke svému království. Nakonec se však od hmotného požitku znovu odpoutal, a tak dosáhl osvobození. Král Parīkṣit žasl, když to slyšel, ale také ho zmátlo, jak oddaný, který nijak nelpěl na hmotném požitku, na něm mohl později ulpět. S údivem se proto otázal Śukadeva Gosvāmīho.

Em resposta às perguntas do rei, Śukadeva Gosvāmī disse que nenhuma influência material pode desvirtuar o serviço devocional, que é transcendental. Priyavrata recebera conhecimento transcendental através das instruções de Nārada, em razão do que não queria entregar-se a uma vida material e ao gozo de um reino. Contudo, ele aceitou o reino a pedido de semideuses superiores, tais como o senhor Brahmā e o senhor Indra, o rei dos céus.

Na královy dotazy Śukadeva Gosvāmī odpověděl, že oddaná služba je transcendentální, a tím pádem od ní člověka nemohou odvést žádné hmotné vlivy. Priyavrata získal transcendentální poznání díky pokynům mudrce Nārady, a proto se nechtěl zapojit do materialistického života a užívat si království. Nakonec však království přijal na žádost vyšších polobohů, jako je Pán Brahmā a Pán Indra, král nebeských planet.

Tudo está sob o controle da Suprema Personalidade de Deus, o controlador supremo, e todos devem agir em conformidade com isso. Assim como um touro é controlado por uma corda amarrada a seu focinho, todas as almas condicionadas são forçadas a trabalhar sob os encantos dos modos da natureza. Logo, um homem civilizado trabalha de acordo com a instituição de varṇa e āśrama. Mesmo na vida materialista, entretanto, a pessoa não pode agir livremente. Todos são obrigados a aceitar um tipo de corpo, oferecido pelo Senhor Supremo, e assim recebem diferentes graus de felicidade e aflição. Portanto, mesmo que alguém levianamente deixe o lar e vá para a floresta, ele se apegará novamente à vida materialista. A vida familiar é comparada a uma fortaleza destinada à prática do controle dos sentidos. Quem mantém os sentidos controlados pode viver em casa ou na floresta; não faz diferença.

Vše je pod vládou Nejvyšší Osobnosti Božství, svrchovaného vládce, a každý musí podle toho jednat. Tak jako je býk ovládaný provazem přivázaným k nozdrám, jsou všechny podmíněné duše nuceny jednat podle působení kvalit přírody. Civilizovaný člověk proto jedná v rámci instituce vareṇ a āśramů. Ani ten, kdo žije materialistickým životem, není ve svém jednání svobodný. Každý je nucen přijmout od Nejvyššího Pána určitý druh těla, jímž má předurčený jistý stupeň štěstí a neštěstí. I když někdo navenek opustí domov a odejde do lesa, materialistický život ho začne znovu přitahovat. Rodinný život je přirovnán k pevnosti určené pro nácvik ovládání smyslů. Kdo své smysly ovládne, může žít jak doma, tak v lese — místo pro něho není rozhodující.

Quando Mahārāja Priyavrata, seguindo a instrução do senhor Brahmā, aceitou o trono real, Manu, seu pai, deixou o lar e dirigiu-se à floresta. Mahārāja Priyavrata, então, casou-se com Barhiṣmatī, filha de Viśvakarmā. No ventre de Barhiṣmatī, ele gerou dez filhos, chamados Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Mahāvīra, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Savana, Medhātithi, Vītihotra e Kavi. Gerou, também, uma filha, cujo nome era Ūrjasvatī. Mahārāja Priyavrata viveu com a esposa e a família por muitos milhares de anos. As impressões dos aros das rodas da quadriga de Mahārāja Priyavrata criaram sete oceanos e sete ilhas. Dos dez filhos de Priyavrata, três, chamados Kavi, Mahāvīra e Savana, aceitaram sannyāsa, a quarta ordem da vida, e os sete filhos restantes tornaram-se os governantes das sete ilhas. Mahārāja Priyavrata também teve uma segunda esposa, com a qual teve três filhos, chamados Uttama, Raivata e Tāmasa. Todos eles foram elevados ao posto de Manu. Śukadeva Gosvāmī descreve, então, como Mahārāja Priyavrata alcançou a liberação.

Když Mahārāja Priyavrata přijal na pokyn Pána Brahmy královský trůn, jeho otec Manu opustil dům a odešel do lesa. Mahārāja Priyavrata se potom oženil s Barhiṣmatī, dcerou Viśvakarmy. V jejím lůně počal deset synů, kteří se jmenovali Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Mahāvīra, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Savana, Medhātithi, Vītihotra a Kavi. Zplodil také jednu dceru jménem Ūrjasvatī. Mahārāja Priyavrata žil se svou manželkou a rodinou mnoho tisíc let. Otisky obručí kol jeho vozu vytvořily sedm oceánů a sedm ostrovů. Tři z jeho deseti synů — Kavi, Mahāvīra a Savana — přijali sannyās, čtvrtý životní stav, a zbývajících sedm synů se stalo vládci sedmi ostrovů. Mahārāja Priyavrata měl ještě druhou manželku, s níž zplodil tři syny — Uttamu, Raivatu a Tāmasu; ti všichni získali postavení Manua. Takto Śukadeva Gosvāmī popsal, jak Mahārāja Priyavrata dosáhl osvobození.

VERSO 1:: O rei Parīkṣit perguntou a Śukadeva Gosvāmī: Ó grande sábio, por que o rei Priyavrata, que era um grande devoto autorrealizado do Senhor, permaneceu na vida familiar, que é a causa fundamental do cativeiro do karma [atividades fruitivas] e que faz fracassar a missão da vida humana?

Sloka 1:: Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Ó vznešený mudrci, proč král Priyavrata, velký seberealizovaný oddaný Pána, zůstával ve stavu hospodáře, který je hlavní příčinou zapletení do karmy (plodonosných činností) a maří poslání lidského života?

VERSO 2:: Por certo que os devotos são pessoas liberadas. Portanto, ó maior dos brāhmaṇas, não há possibilidade de eles se deixarem absorver nos assuntos familiares.

Sloka 2:: Oddaní jsou bezpochyby osvobozené osoby, a proto není možné, aby byli pohrouženi do rodinných záležitostí, ó největší z brāhmaṇů.

VERSO 3:: Os grandes mahātmās que se refugiaram aos pés de lótus da Suprema Personalidade de Deus satisfazem-se plenamente por estarem à sombra desses pés de lótus. Não há possibilidade de que a consciência deles se apegue aos membros familiares.

Sloka 3:: Vznešení mahātmové, kteří přijali útočiště u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství, jsou stínem těchto lotosových nohou plně nasyceni. Není možné, aby jejich vědomí ulpělo na rodinných příslušnících.

VERSO 4:: O rei prosseguiu: Ó grande brāhmaṇa, esta é a minha grande dúvida. Como foi possível a uma pessoa como o rei Priyavrata, que era tão apegado a esposa, filhos e lar, alcançar a perfeição máxima e infalível em consciência de Kṛṣṇa?

Sloka 4:: Král pokračoval: Ó ušlechtilý brāhmaṇo, mám velkou pochybnost—jak může někdo takový jako král Priyavrata, jenž byl tolik připoutaný k manželce, dětem a domovu, dosáhnout nejvyšší, neselhávající dokonalosti ve vědomí Kṛṣṇy?

VERSO 5:: Śrī Śukadeva Gosvāmī disse: O que disseste é correto. As glórias da Suprema Personalidade de Deus – que é louvado com eloquentes versos transcendentais, compostos por personalidades elevadas, como Brahmā – são muito agradáveis para os grandes devotos e para as pessoas liberadas. Quem é apegado ao mel nectáreo dos pés de lótus do Senhor, e cuja mente está sempre absorta em Suas glórias, talvez tenha seu progresso estorvado algumas vezes por algum obstáculo, mas, de qualquer modo, jamais abandona a posição sublime que alcançou.

Sloka 5:: Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: To, co jsi řekl, je pravda. Velkým oddaným a osvobozeným duším je vždy velice příjemná sláva Nejvyššího Pána, Jehož tak vznešené osobnosti, jako je Brahmā, opěvují vybranými transcendentálními verši. Ten, kdo je připoutaný k nektarovému medu Pánových lotosových nohou a jehož mysl je vždy pohroužená v Jeho slávě, může být občas nějakou překážkou pozastaven, ale přesto se nikdy nevzdá vznešeného postavení, kterého dosáhl.

VERSO 6:: Śukadeva Gosvāmī prosseguiu: Meu querido rei, o príncipe Priyavrata era um grande devoto, pois refugiou-se aos pés de lótus de Nārada, seu mestre espiritual, alcançando, assim, a perfeição máxima em conhecimento transcendental. Munido de conhecimento avançado, ele discutia temas espirituais sem cessar e não dispersava sua atenção com coisa alguma. Então, o pai do príncipe pediu-lhe que se encarregasse de governar o mundo. Ele tentou convencer Priyavrata de que aquele era seu dever, segundo indicavam as escrituras reveladas. O príncipe Priyavrata, contudo, seguiu praticando bhakti-yoga todo o tempo, lembrando-se sempre da Suprema Personalidade de Deus e, assim, ocupando todos os seus sentidos a serviço do Senhor. Portanto, embora não pudesse rejeitar a ordem de seu pai, o príncipe não a acolheu com alegria. Então, muito cuidadosamente, ele questionou se deveria de fato desviar-se do serviço devocional, aceitando a responsabilidade de governar o mundo.

Sloka 6:: Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, princ Priyavrata byl velký oddaný, protože vyhledal lotosové nohy Nārady, svého duchovního mistra, čímž dosáhl nejvyšší dokonalosti transcendentálního poznání. S pokročilým poznáním neustále rozmlouval o duchovních námětech a nerozptyloval svou pozornost ničím jiným. Jeho otec ho poté požádal, aby se ujal vlády nad světem; snažil se Priyavratu přesvědčit, že je to podle zjevených písem jeho povinnost. Princ Priyavrata však stále praktikoval bhakti-yogu — bez ustání vzpomínal na Nejvyšší Osobnost Božství, a tak zaměstnával všechny smysly službou Pánu. Nařízení svého otce tedy neuvítal, i když ho nemohl odmítnout. S obavami se proto zeptal, zda ho přijetí zodpovědnosti za vládu nad světem nemůže odvést od oddané služby.

VERSO 7:: Śrī Śukadeva Gosvāmī continuou: Neste universo, a primeira criatura e o mais poderoso semideus é o senhor Brahmā, que é sempre responsável pelo desenvolvimento dos assuntos universais. Nascido diretamente da Suprema Personalidade de Deus, ele dedica suas atividades ao bem-estar de todo o universo, pois conhece o propósito da criação universal. Esse poderosíssimo senhor Brahmā, acompanhado de seus associados e dos Vedas personificados, deixou sua própria morada, situada no mais elevado sistema planetário deste universo, e desceu ao lugar onde meditava o príncipe Priyavrata.

Sloka 7:: Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: První stvořenou bytostí a nejmocnějším polobohem tohoto vesmíru je Pán Brahmā, který zodpovídá za rozvoj vesmírného dění. Jakožto zrozený přímo z Nejvyšší Osobnosti Božství věnuje své činnosti blahu celého vesmíru, neboť zná smysl vesmírného stvoření. Tento svrchovaně mocný Pán Brahmā opustil v doprovodu svých společníků a zosobněných Ved své sídlo v nejvyšším planetárním systému a sestoupil na místo, kde princ Priyavrata meditoval.

VERSO 8:: Conforme Brahmā descia, montado no grande cisne, seu veículo, todos os habitantes dos planetas chamados Siddhaloka, Gandharvaloka, Sādhyaloka e Cāraṇaloka, bem como grandes sábios e semideuses que voam em seus diversos aeroplanos, reuniram-se no firmamento celeste para recebê-lo e adorá-lo. Enquanto recebia o respeito e a adoração dos habitantes de vários planetas, o senhor Brahmā parecia a lua cheia rodeada de estrelas luminosas. Então, o grande cisne do senhor Brahmā chegou ao sopé da colina Gandhamādana e aproximou-se do príncipe Priyavrata, que se encontrava sentado ali.

Sloka 8:: Když Pán Brahmā sestupoval na své velké labuti, shromáždili se pod nebeskou klenbou všichni obyvatelé Siddhaloky, Gandharvaloky, Sādhyaloky a Cāraṇaloky, jakož i velcí mudrci a polobozi letící v různých letadlech, aby ho přivítali a uctili. Když přijímal úctu a obdiv obyvatel různých planet, vypadal jako úplněk uprostřed zářících hvězd. Jeho velká labuť se poté přiblížila k okraji hory Gandhamādana a dospěla až k princi Priyavratovi, který tam seděl.

VERSO 9:: O senhor Brahmā, o pai de Nārada Muni, é a pessoa suprema dentro deste universo. Tão logo viu o grande cisne, Nārada pôde compreender que o senhor Brahmā havia chegado. Portanto, ele se levantou de imediato, juntamente com Svāyambhuva Manu e seu filho Priyavrata, com quem Nārada estava compartilhando suas instruções. Então, eles ficaram de mãos postas e começaram a adorar o senhor Brahmā com todo o respeito.

Sloka 9:: Pán Brahmā, otec Nārady Muniho, je svrchovanou osobou v tomto vesmíru. Jakmile Nārada uviděl velkou labuť, pochopil, že právě přiletěl. Okamžitě proto povstal, společně se Svāyambhuvou Manuem a jeho synem Priyavratou, jemuž dával pokyny. Poté sepjali ruce a začali Pána Brahmu s velkým respektem uctívat.

VERSO 10:: Meu querido rei Parīkṣit, como o senhor Brahmā finalmente descera de Satyaloka a Bhūloka, Nārada Muni, o príncipe Priyavrata e Svāyambhuva Manu adiantaram-se para oferecer-lhe os artigos de adoração e louvá-lo em termos altamente elogiosos, de acordo com a etiqueta védica. Nesse momento, o senhor Brahmā, a pessoa original deste universo, sentiu compaixão de Priyavrata e, olhando para ele com o rosto sorridente, disse-lhe o seguinte.

Sloka 10:: Můj milý králi Parīkṣite, jelikož Pán Brahmā nakonec sestoupil ze Satyaloky na Bhūrloku, Nārada Muni, princ Priyavrata a Svāyambhuva Manu před něho předstoupili, aby mu obětovali předměty pro uctívání a velebili ho vznešenými slovy podle védské etikety. Pán Brahmā, původní osoba tohoto vesmíru, tehdy pocítil s Priyavratou soucit. S úsměvem na tváři na něho pohlédl a promluvil k němu následovně.

VERSO 11:: O senhor Brahmā, a pessoa suprema dentro deste universo, disse: Meu querido Priyavrata, por favor, ouve atentamente o que tenho a dizer-te. Não invejes o Senhor Supremo, que está além de nossos cálculos experimentais. Todos nós, inclusive o senhor Śiva, teu pai e o grande sábio Mahāṛṣi Nārada, temos obrigação de cumprir a ordem do Supremo. Não podemos desviar-nos de Sua ordem.

Sloka 11:: Pán Brahmā, svrchovaná osoba v tomto vesmíru, pravil: Můj milý Priyavrato, poslouchej prosím pozorně, co ti řeknu. Nebuď závistivý vůči Nejvyššímu Pánu, který přesahuje naše experimentální měřítka. My všichni, včetně Pána Śivy, tvého otce a velkého mudrce Mahārṣiho Nārady, musíme vykonávat Jeho nařízení a nemůžeme se od něho odchýlit.

VERSO 12:: Ninguém é capaz de evitar as ordens da Suprema Personalidade de Deus, nem mesmo por força de rigorosas austeridades, de uma excelsa educação védica, ou do poder do yoga místico, proezas físicas ou atividades intelectuais. Tampouco pode alguém usar seu poder de religião, sua opulência material ou qualquer outro meio, seja por si próprio, seja com o auxílio de outros, para desafiar as ordens do Senhor Supremo. Nenhum ser vivo, seja ele Brahmā ou uma simples formiga, tem esse poder.

Sloka 12:: Nikdo se nemůže vyhnout příkazu Nejvyšší Osobnosti Božství silou přísné askeze a vznešeného védského vzdělání či pomocí mystické yogy, tělesné síly nebo intelektuálních činností. Nařízení Pána se nemůže vzepřít ani použitím moci náboženství, hmotného bohatství či jakýchkoliv jiných prostředků — ať už sám nebo za pomoci druhých. To nedokáže žádná živá bytost, počínaje Brahmou a konče mravencem.

VERSO 13:: Meu querido Priyavrata, por ordem da Suprema Personalidade de Deus, todas as entidades vivas aceitam diferentes espécies de corpos, sujeitando-se, assim, ao nascimento, à morte, às atividades, à lamentação, à ilusão, ao medo de perigos futuros, à felicidade e à aflição.

Sloka 13:: Můj milý Priyavrato, všechny živé bytosti přijímají na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství různé druhy těl, aby se rodily a umíraly, jednaly, naříkaly, podléhaly iluzi, bály se budoucích nebezpečí a prožívaly štěstí a neštěstí.

VERSO 14:: Meu querido jovem, estamos todos atados pelos preceitos védicos concernentes às divisões do varṇāśrama, segundo nossas qualidades e nosso trabalho. É difícil evitar essas divisões porque existe um arranjo científico para elas. Devemos, portanto, cumprir nossos deveres de varṇāśrama-dharma, assim como se obriga os touros a moverem-se de acordo com a orientação de um condutor que puxa as cordas amarradas aos seus focinhos.

Sloka 14:: Můj milý chlapče, podle našich vlastností a činností jsme všichni připoutáni védskými pokyny ke kategoriím varṇāśramy. Těmto kategoriím je obtížné se vyhnout, neboť jsou uspořádány vědeckým způsobem. Musíme proto vykonávat své povinnosti v rámci varṇāśrama-dharmy, tak jako jsou voli nuceni se pohybovat podle pokynů vozky, který tahá za provazy přivázané k jejich nozdrám.

VERSO 15:: Meu querido Priyavrata, dependendo do contato que estabelecemos com diferentes modos da natureza material, a Suprema Personalidade de Deus fornece-nos corpos especiais e a felicidade e infelicidade que merecemos. É nosso dever, portanto, respeitar nossa posição, estabelecida por guṇa e karma, e deixar-nos conduzir pela Suprema Personalidade de Deus, exatamente como um cego é guiado por alguém que tem o dom da visão.

Sloka 15:: Můj milý Priyavrato, podle našeho styku s různými kvalitami hmotné přírody nám Nejvyšší Osobnost Božství přiděluje příslušná těla a štěstí či neštěstí, které prožíváme. Každý proto musí zůstat ve svém postavení a nechat se vést Nejvyšší Osobností Božství přesně tak, jako se slepý člověk nechá vést tím, kdo vidí.

VERSO 16:: Até a pessoa liberada é obrigada a aceitar o corpo decorrente de seu karma passado. Sem concepções errôneas, contudo, ela percebe seu gozo e sofrimento decorrentes desse karma da mesma maneira que, ao despertar, uma pessoa percebe o sonho que teve enquanto dormia. Assim, ela permanece fixa, sem jamais agir de maneira a obter outro corpo material sob a influência dos três modos da natureza material.

Sloka 16:: I ten, kdo je osvobozený, přijímá tělo, které získal podle své minulé karmy. Nevytváří si však žádná mylná pojetí a pohlíží na svůj požitek i utrpení dané touto karmou stejně, jako probuzený člověk posuzuje sen, který se mu zdál. Zůstává proto pevný a nikdy nejedná tak, aby získal další hmotné tělo pod vlivem tří kvalit hmotné přírody.

VERSO 17:: Mesmo que vá de floresta em floresta, quem não tem autocontrole sempre teme o cativeiro material, pois anda na companhia de seis co-esposas: a mente e os sentidos de adquirir conhecimento. A vida familiar, contudo, não pode prejudicar um homem erudito e autossatisfeito que conquistou os sentidos.

Sloka 17:: I když bude člověk, který není sebeovládnutý, chodit z jednoho lesa do druhého, musí se neustále obávat hmotných pout, protože žije se šesti spolumanželkami — myslí a poznávacími smysly. Učenému člověku, který přemohl své smysly a je spokojený sám v sobě, však neublíží ani život hospodáře.

VERSO 18:: Quem é casado e, de maneira sistemática, conquista a mente e os cinco órgãos dos sentidos, é como um rei, de cuja fortaleza conquista seus poderosos inimigos. Depois de ser treinada na vida familiar e de ver reduzirem-se os seus desejos luxuriosos, a pessoa pode ir a qualquer parte, sem perigo.

Sloka 18:: Ten, kdo žije rodinným životem a systematicky přemáhá mysl a pět smyslových orgánů, je jako král ve své pevnosti, který poráží silné nepřátele. Poté, co člověk projde přípravou života hospodáře a jeho chtivé touhy se zmenší, může jít kamkoliv, aniž by mu hrozilo nebezpečí.

VERSO 19:: O senhor Brahmā prosseguiu: Meu querido Priyavrata, refugia-te dentro do verticilo do lótus dos pés do Senhor, cujo umbigo também é como um lótus. Deste modo, conquista os seis órgãos dos sentidos [a mente e os sentidos de adquirir conhecimento]. Aceita o gozo material porque o Senhor, extraordinariamente, ordenou que fizesses isso. Dessa maneira, estarás sempre livre do contato com a matéria e conseguirás cumprir as ordens do Senhor em tua posição constitucional.

Sloka 19:: Pán Brahmā pokračoval: Můj milý Priyavrato, přijmi útočiště uvnitř lotosu nohou Pána, Jehož pupek je také jako lotos, a překonej tak šest smyslových orgánů (mysl a poznávací smysly). Přijmi hmotný požitek, protože ti to Pán mimořádně nařizuje. Tak budeš vždy osvobozený od hmotných styků a schopný plnit Pánovy příkazy ve svém přirozeném postavení.

VERSO 20:: Śrī Śukadeva Gosvāmī continuou: Assim, depois de ser perfeitamente instruído pelo senhor Brahmā, que é o mestre espiritual dos três mundos, Priyavrata, cuja posição era de um inferior, prestou-lhe reverências, aceitou a ordem e executou a mesma com muito respeito.

Sloka 20:: Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co ho Pán Brahmā, který je duchovním mistrem tří světů, tímto způsobem plně poučil, Priyavrata, jenž byl v nižším postavení, se mu poklonil, přijal jeho nařízení a s velkým respektem ho vykonal.

VERSO 21:: Então, o senhor Brahmā foi adorado por Manu, que, com todo o respeito, o agradou da melhor maneira que pôde. Priyavrata e Nārada também contemplaram Brahmā sem nenhum resquício de ressentimento. Tendo levado Priyavrata a aceitar o pedido de seu pai, o senhor Brahmā regressou à sua morada, Satyaloka, que o esforço mental ou palavras mundanas são incapazes de descrever.

Sloka 21:: Pána Brahmu potom uctil Manu, který se ho zdvořile snažil uspokojit, jak nejlépe dovedl. Také Priyavrata a Nārada hleděli na Brahmu bez jediné stopy nelibosti. Poté, co Pán Brahmā přiměl Priyavratu, aby přijal žádost svého otce, vrátil se na Satyaloku, do svého sídla, které nelze popsat světskou myslí a slovy.

VERSO 22:: Svāyambhuva Manu, com a assistência do senhor Brahmā, realizou assim os seus desejos. Com a permissão do grande sábio Nārada, ele delegou a seu filho a responsabilidade governamental de manter e proteger todos os planetas do universo. Dessa maneira, livrou-se do perigosíssimo e venenoso oceano de desejos materiais.

Sloka 22:: Svāyambhuva Manu tak s pomocí Pána Brahmy dosáhl naplnění svých přání. Se svolením velkého mudrce Nārady předal svému synovi vládní zodpovědnost za udržování a ochranu všech planet ve vesmíru, a tak se mu dostalo úlevy od nejnebezpečnějšího, jedovatého oceánu hmotných tužeb.

VERSO 23:: Seguindo a ordem da Suprema Personalidade de Deus, Mahārāja Priyavrata se ocupou plenamente em afazeres mundanos, mas sempre pensava nos pés de lótus do Senhor, que fazem com que nos libertemos de todo apego material. Embora Priyavrata Mahārāja estivesse completamente livre de toda a contaminação material, ele governou o mundo material apenas para acatar as ordens de seus superiores.

Sloka 23:: Na nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství se Mahārāja Priyavrata plně zaměstnal světskými záležitostmi, ale přesto neustále myslel na lotosové nohy Pána, které přinášejí osvobození od veškerých hmotných pout. I když byl zcela prostý hmotného znečištění, vládl hmotnému světu, jen aby uctil pokyny svých nadřízených.

VERSO 24:: Depois disso, Mahārāja Priyavrata se casou com Barhiṣmatī, a filha do prajāpati chamado Viśvakarmā. Com ela, ele teve dez filhos iguais a ele em beleza, caráter, magnanimidade e outras boas qualidades. Ele também gerou uma filha, a caçula, chamada Ūrjasvatī.

Sloka 24:: Poté se Mahārāja Priyavrata oženil s Barhiṣmatī, dcerou Prajāpatiho Viśvakarmy, s níž zplodil deset synů, kteří se mu vyrovnali krásou, charakterem, velkodušností a dalšími vlastnostmi. Zplodil také dceru, jež byla ze všech nejmladší a jmenovala se Ūrjasvatī.

VERSO 25:: Os dez filhos de Mahārāja Priyavrata se chamavam Āgnīdhra, ldhmajihva, Yajñabāhu, Mahāvīra, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Savana, Medhātithi, Vītihotra e Kavi. Esses também são nomes de Agni, o deus do fogo.

Sloka 25:: Synové Mahārāje Priyavraty se jmenovali Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Mahāvīra, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Savana, Medhātithi, Vītihotra a Kavi. To vše jsou také jména Agniho, boha ohně.

VERSO 26:: Três entre esses dez – a saber, Kavi, Mahāvīra e Savana – viveram em perfeito celibato. Treinados assim na vida de brahmacārī desde o início de sua infância, eles eram muito versados na perfeição máxima, conhecida como paramahaṁsa-āśrama.

Sloka 26:: Tři z těchto deseti — Kavi, Mahāvīra a Savana — žili v naprostém celibátu. Jelikož procházeli od nejútlejšího dětství přípravou pro brahmacārīny, bylo jim dobře známé nejdokonalejší postavení, zvané paramahaṁsa-āśram.

VERSO 27:: Situados assim na ordem renunciada desde o início de suas vidas, todos os três mantiveram perfeito controle das atividades de seus sentidos, tornando-se, portanto, grandes santos. Eles sempre concentravam a mente nos pés de lótus da Suprema Personalidade de Deus, que é o lugar de repouso da totalidade das entidades vivas e que, por isso, é famoso como Vāsudeva. O Senhor Vāsudeva é o único refúgio daqueles que realmente temem a existência material. Pensando constantemente em Seus pés de lótus, esses três filhos de Mahārāja Priyavrata avançaram em serviço devocional puro. Pela potência de seu serviço devocional, puderam perceber diretamente a Suprema Personalidade de Deus, que Se encontra no coração de todos como a Superalma, e puderam compreender que, em termos qualitativos, não havia nenhuma diferença entre eles próprios e Ele.

Sloka 27:: Když takto všichni tři od začátku života setrvávali ve stavu odříkání, zcela ovládli činnosti svých smyslů, a tak se stali velkými světci. Neustále soustředili mysl na lotosové nohy Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který je sídlem veškerých živých bytostí, díky čemuž je oslavován jako Vāsudeva. Pán Vāsudeva je jediným útočištěm těch, kdo se skutečně obávají hmotné existence. Neustálými myšlenkami na Jeho lotosové nohy tito tři synové Mahārāje Priyavraty pokročili v čisté oddané službě. Díky síle své oddané služby mohli přímo vnímat Nejvyššího Pána, Jenž sídlí v srdci každé bytosti jako Nadduše, a realizovat, že mezi nimi a Jím neexistuje kvalitativní rozdíl.

VERSO 28:: Com sua outra esposa, Mahārāja Priyavrata teve três filhos, chamados Uttama, Tāmasa e Raivata. Mais tarde, todos eles se encarregaram de milênios manvantaras.

Sloka 28:: Se svou další manželkou zplodil Mahārāja Priyavrata tři syny, kteří se jmenovali Uttama, Tāmasa a Raivata. Každý z nich se později ujal vlády nad jednou manvantarou.

VERSO 29:: Depois de Kavi, Mahāvīra e Savana terem se tornado perfeitamente treinados na fase de vida paramahaṁsa, Mahārāja Priyavrata governou o universo durante onze arbudas de anos. Sempre que ele decidia fixar sua flecha no arco com seus dois braços poderosos, todos os oponentes dos princípios reguladores da vida religiosa fugiam de sua presença, com medo da inigualável bravura por ele demonstrada enquanto governava o universo. Ele tinha muito amor por sua esposa Barhiṣmatī, e, com o passar dos dias, a troca de amor nupcial entre eles se intensificava. Pelas maneiras femininas com que se vestia, caminhava, levantava, sorria e olhava, a rainha Barhiṣmatī aumentava a energia do rei. Assim, embora ele fosse uma grande alma, parecia seduzido pela conduta feminina de sua esposa. Comportava-se com ela assim como um homem comum, mas, na verdade, era uma grande alma.

Sloka 29:: Poté, co Kavi, Mahāvīra a Savana prošli úplnou přípravou v životním stádiu paramahaṁsa, Mahārāja Priyavrata vládl vesmíru jedenáct arbud (11 x 100 000 000) let. Stačilo, aby projevil odhodlání svýma mocnýma rukama přiložit šíp na tětivu luku, a všichni odpůrci usměrňujících zásad náboženského života se rozutekli strachem z jeho nevídané moci, kterou projevil při vládnutí vesmíru. Velice miloval svou manželku Barhiṣmatī a jejich vzájemná láska s přibývajícími dny rostla. Královna mu svým ženským chováním — tím, jak se strojila, jak chodila, vstávala, usmívala se a smála či jak se rozhlížela kolem sebe — dodávala energie, a proto se zdálo, že i když je velmi pokročilý, je jejím ženským jednáním zcela okouzlen. Choval se k ní stejně jako obyčejný muž, ale ve skutečnosti byl velkou duší.

VERSO 30:: Enquanto governava o universo de modo tão excelente, o rei Priyavrata certa vez ficou insatisfeito com a maneira como o poderosíssimo deus do Sol fazia sua volta. Circundando a colina Sumeru montado em sua quadriga, o deus do Sol ilumina todos os sistemas planetários circunjacentes. Contudo, quando o Sol se encontra no lado setentrional da colina, o sul recebe menos luz, e, quando o Sol encontra-se no sul, o norte recebe menos luz. Desagradado com essa situação, o rei Priyavrata decidiu iluminar a parte do universo onde era noite. Montado em uma brilhante quadriga, ele seguiu a órbita do deus do Sol e, assim, satisfez seu desejo. Ele era capaz de realizar atividades muito maravilhosas devido ao poder que obtivera adorando a Suprema Personalidade de Deus.

Sloka 30:: Když král Priyavrata tak jedinečně vládl vesmíru, jednou v něm vyvolalo nespokojenost obíhání mocného boha Slunce. Bůh Slunce krouží na svém voze kolem hory Sumeru a osvětluje přitom všechny okolní planetární systémy. Když je však na severní straně hory, dopadá na jih méně světla, a když je na jihu, dopadá méně světla na sever. Králi Priyavratovi se tato situace nelíbila, a proto se rozhodl vytvořit denní světlo v té části vesmíru, kde byla noc. Na zářivém voze se vydal po oběžné dráze boha Slunce, a tak naplnil své předsevzetí. Takové úžasné činnosti mohl vykonat díky moci, kterou získal uctíváním Nejvyšší Osobnosti Božství.

VERSO 31:: Enquanto Priyavrata conduzia sua quadriga atrás do Sol, os aros das rodas dessa quadriga criaram sulcos que mais tarde transformaram-se em sete oceanos, dividindo o sistema planetário conhecido como Bhū-maṇḍala em sete ilhas.

Sloka 31:: Když Priyavrata jel na svém voze za Sluncem, obruče jeho kol po sobě zanechaly otisky, které se později staly sedmi oceány, a rozdělily tak planetární systém zvaný Bhū-maṇḍala na sedm ostrovů.

VERSO 32:: Os nomes das ilhas são Jambū, Plakṣa, Śālmali, Kuśa, Krauñca, Śāka e Puṣkara. Cada ilha é duas vezes maior do que a precedente, e cada uma delas está rodeada por um elemento líquido, além do qual se encontra a ilha seguinte.

Sloka 32:: Tyto ostrovy se jmenují Jambū, Plakṣa, Śālmali, Kuśa, Krauñca, Śāka a Puṣkara. Každý z nich je široký dvakrát tolik co předcházející a je obklopen nějakou tekutinou, za níž se nachází další ostrov.

VERSO 33:: Os sete oceanos contêm, respectivamente, água salgada, caldo-de-cana, bebida alcóolica, manteiga clarificada, leite, iogurte emulsificado e água doce potável. Todas as ilhas estão completamente cercadas por esses oceanos, e cada oceano equivale em largura à ilha que o cerca. Mahārāja Priyavrata, o esposo da rainha Barhiṣmatī, delegou a soberania sobre essas ilhas aos seus respectivos filhos, a saber, Āgnīdhra, Idhmajihva, Yajñabāhu, Hiraṇyaretā, Ghṛtapṛṣṭha, Medhātithi e Vītihotra. Assim, todos eles se tornaram reis por ordem de seu pai.

Sloka 33:: První oceán obsahuje slanou vodu, druhý šťávu z cukrové třtiny, třetí likér, čtvrtý přečištěné máslo, pátý mléko, šestý emulgovaný jogurt a sedmý sladkou, pitnou vodu. Všechny ostrovy jsou jimi zcela obklopené a každý oceán je stejně široký jako ostrov, kolem kterého se rozprostírá. Mahārāja Priyavrata, manžel královny Barhiṣmatī, svěřil vládu nad jednotlivými ostrovy svým synům — Āgnīdhrovi, Idhmajihvovi, Yajñabāhuovi, Hiraṇyaretovi, Ghṛtapṛṣṭhovi, Medhātithimu a Vītihotrovi. Všichni se tak stali na pokyn svého otce králi.

VERSO 34:: Então, o rei Priyavrata deu a mão de sua filha, Ūrjasvatī, a Śukrācārya, que com ela teve uma filha chamada Devayānī.

Sloka 34:: Poté král Priyavrata provdal svou dceru Ūrjasvatī za Śukrācāryu, který s ní zplodil dceru, jež dostala jméno Devayānī.

VERSO 35:: Meu querido rei, um devoto que tenha se refugiado na poeira dos pés de lótus do Senhor pode transcender a influência dos seis açoites materiais – a saber, fome, sede, lamentação, ilusão, velhice e morte – e pode conquistar a mente e os cinco sentidos. Contudo, para um devoto puro do Senhor, isso não é tão maravilhoso assim, pois, mesmo uma pessoa fora da jurisdição das quatro castas – em outras palavras, um intocável – livra-se imediatamente do cativeiro da existência material caso pronuncie, mesmo uma só vez, o santo nome do Senhor.

Sloka 35:: Můj milý králi, oddaný, který přijal útočiště v prachu z lotosových nohou Pána, může překonat vliv šesti druhů hmotných utrpení — hladu, žízně, nářku, iluze, stáří a smrti — a přemoci mysl a pět smyslů. Pro čistého oddaného to neznamená nic úžasného, neboť i člověk, který nepatří do žádné ze čtyř tříd (nedotknutelný), se okamžitě zbaví pout hmotné existence, pronese-li byť jen jednou svaté jméno Pána.

VERSO 36:: Enquanto desfrutava de suas opulências materiais com força e influência plenas, Mahārāja Priyavrata certa vez se colocou a considerar que, apesar de ter-se rendido plenamente ao grande santo Nārada e de estar de fato trilhando o caminho da consciência de Kṛṣṇa, ele, de alguma forma, havia se enredado novamente em atividades materiais. Isso deixou sua mente inquieta, e, movido por um espírito de renúncia, ele começou a falar.

Sloka 36:: Mahārāja Priyavrata si užíval hmotného bohatství a jeho síla a vliv byly neomezené. Jednou začal uvažovat o tom, že se již před časem odevzdal velkému světci Nāradovi a byl na cestě vědomí Kṛṣṇy, ale znovu se nějak zapletl do hmotných činností. Jeho mysl zneklidněla a začal hovořit v náladě odříkání.

VERSO 37:: O rei, então, colocou-se a criticar-se: Ai de mim! Quão condenado me tornei devido ao gozo dos sentidos! Agora estou caído no gozo material, que é exatamente como um poço camuflado. Agora basta! Não desfrutarei mais. Vede só como me tornei um macaco dançarino nas mãos de minha esposa. Em razão disso, estou condenado.

Sloka 37:: Král začal sám sebe kritizovat: Běda, hanba mi za mé uspokojování smyslů! Poklesl jsem a zabředl do hmotného požitku, který je totéž co zakrytá studna. To stačí! Již si nebudu více užívat — vždyť jsem se stal jen tančící opicí v rukách své ženy. Jsem zatracen!

VERSO 38:: Pela graça da Suprema Personalidade de Deus, Mahārāja Priyavrata voltou à razão. Ele dividiu todas as suas posses mundanas entre seus filhos obedientes. Abandonou tudo, incluindo sua esposa, com a qual desfrutara tanto, e seu grande e opulento reino, e renunciou completamente a todo apego. Seu coração, uma vez purificado, tornou-se um lugar de passatempos para a Suprema Personalidade de Deus. Assim, ele conseguiu retomar o caminho da consciência de Kṛṣṇa, da vida espiritual, e reassumiu a posição atingida pela graça do grande santo Nārada.

Sloka 38:: Milostí Nejvyšší Osobnosti Božství přišel Mahārāja Priyavrata znovu k rozumu. Rozdělil všechno své pozemské vlastnictví mezi své poslušné syny, vzdal se všeho včetně manželky, se kterou si užíval tolik smyslového požitku, i svého velkého, bohatého království a zcela se zřekl veškeré připoutanosti. Jeho očištěné srdce se stalo místem zábav Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak se dokázal vrátit na cestu vědomí Kṛṣṇy, duchovního života, a znovu zaujmout postavení, které v minulosti získal milostí velkého světce Nārady.

VERSO 39:: Existem muitos versos famosos a respeito das atividades de Mahārāja Priyavrata: “Ninguém senão a Suprema Personalidade de Deus poderia fazer o que Mahārāja Priyavrata fez. Mahārāja Priyavrata dissipou a escuridão da noite e, com os aros de sua imensa quadriga, escavou sete oceanos.”

Sloka 39:: Činnosti Mahārāje Priyavraty popisuje mnoho slavných veršů:

VERSO 40:: “A fim de parar as brigas entre diferentes povos, Mahārāja Priyavrata estabeleceu limites nos rios e nos sopés das montanhas e das florestas, de modo que ninguém ultrapassasse a propriedade alheia.”

Sloka 40:: “Pro ukončení sporů mezi různými národy vyznačil hranice podél řek, na hřebenech hor a při okrajích lesů, aby nikdo neoprávněně nevstupoval na cizí území.”

VERSO 41:: “Como grande seguidor e devoto do sábio Nārada, Mahārāja Priyavrata considerava infernais as opulências que obtivera devido às atividades fruitivas e ao poder místico, quer nos sistemas planetários inferiores, quer nos celestiais, quer na sociedade humana.”

Sloka 41:: “Jakožto velkému následovníkovi a oddanému mudrce Nārady mu všechno bohatství, které získal prostřednictvím plodonosných činností a mystických sil — ať už na nižším či nebeském planetárním systému nebo v lidské společnosti — připadalo jako peklo.”