Skip to main content

VERSO 16

Sloka 16

Texto

Verš

mukto ’pi tāvad bibhṛyāt sva-deham
ārabdham aśnann abhimāna-śūnyaḥ
yathānubhūtaṁ pratiyāta-nidraḥ
kiṁ tv anya-dehāya guṇān na vṛṅkte
mukto ’pi tāvad bibhṛyāt sva-deham
ārabdham aśnann abhimāna-śūnyaḥ
yathānubhūtaṁ pratiyāta-nidraḥ
kiṁ tv anya-dehāya guṇān na vṛṅkte

Sinônimos

Synonyma

muktaḥ — a pessoa liberada; api — até; tāvat — enquanto; bibhṛyāt­ — for obrigada a manter; sva-deham — seu próprio corpo; ārabdham — obtido como resultado de atividades passadas; aśnan — aceitando; abhimāna-śūnyaḥ — sem concepções errôneas; yathā — como; anu­bhūtam — o que foi percebido; pratiyāta-nidraḥ — alguém que acabou de acordar; kim tu — porém; anya-dehāya — em busca de outro corpo material; guṇān — as qualidades materiais; na — nunca; vṛṅkte — desfruta.

muktaḥ — osvobozená duše; api — dokonce; tāvat — dokud; bibhṛyāt — musí udržovat; sva-deham — své tělo; ārabdham — získané jako výsledek minulých činností; aśnan — přijímat; abhimāna-śūnyaḥ — bez mylných pojetí; yathā — jako; anubhūtam — co bylo vnímáno; pratiyāta-nidraḥ — ten, kdo se probudil ze spánku; kim tu — ale; anya-dehāya — pro jiné hmotné tělo; guṇān — hmotné kvality; na — nikdy; vṛṅkte — užívá si.

Tradução

Překlad

Até a pessoa liberada é obrigada a aceitar o corpo decorrente de seu karma passado. Sem concepções errôneas, contudo, ela percebe seu gozo e sofrimento decorrentes desse karma da mesma maneira que, ao despertar, uma pessoa percebe o sonho que teve enquanto dormia. Assim, ela permanece fixa, sem jamais agir de maneira a obter outro corpo material sob a influência dos três modos da natureza material.

I ten, kdo je osvobozený, přijímá tělo, které získal podle své minulé karmy. Nevytváří si však žádná mylná pojetí a pohlíží na svůj požitek i utrpení dané touto karmou stejně, jako probuzený člověk posuzuje sen, který se mu zdál. Zůstává proto pevný a nikdy nejedná tak, aby získal další hmotné tělo pod vlivem tří kvalit hmotné přírody.

Comentário

Význam

SIGNIFICADO—A diferença entre a alma liberada e a alma condicionada é que a alma condicionada está sob a influência do conceito de vida cor­pórea, ao passo que a alma liberada sabe que não é o corpo, mas sim um espí­rito, diferente do corpo. Priyavrata poderia pensar que, visto que a alma condicionada é obrigada a agir de acordo com as leis da natureza, por que ele deveria, sendo tão avançado em compreensão espiritual, aceitar a mesma espécie de cativeiro e obstáculos ao avanço espiritual? Para sanar essa dúvida, o senhor Brahmā lhe informou que nem as pessoas liberadas se ressentem ao aceitar o corpo atual a partir dos resultados de suas vidas passadas. Enquanto dormem, as pessoas sonham muitas coisas irreais, mas, ao acordarem, deixam-nas de lado para prosseguir com sua vida real. Do mesmo modo, a pessoa liberada – tendo compreendido inteiramente que não é o corpo, mas sim uma alma espiritual – desconsidera as atividades passadas executa­das em ignorância e realiza suas atividades presentes de tal maneira que elas não produzam reações. Descreve-se isso na Bhagavad-gītā (3.9), yajñārthāt karmaṇo ’nyatra loko ’yaṁ karma-bandhanaḥ: quem realiza atividades para a satisfação da Personalidade Suprema, o yajña-puruṣa, não sofre reações, ao passo que os karmīs, que agem por interesse próprio, são atados pelas reações de seu trabalho. A pessoa liberada, portanto, não pensa no que fez no passado, influenciada pela ignorância; ao contrário, ela age de maneira a não produzir outro corpo decorrente de atividades fruitivas. Como se menciona claramente na Bhagavad-gītā (14.26):

Rozdíl mezi osvobozenou a podmíněnou duší spočívá v tom, že podmíněná duše podléhá tělesnému pojetí života, zatímco osvobozená ví, že není toto tělo, ale duchovní bytost, která se od těla liší. Priyavrata si mohl myslet, že podmíněná duše je sice nucena jednat podle zákonů přírody, ale proč by on, který je tolik pokročilý v duchovním chápání, měl přijímat stejná pouta a překážky v duchovním rozvoji? V odpověď na tuto pochybnost mu Pán Brahmā oznámil, že ani ti, kdo jsou osvobození, se v současném těle nebrání přijetí výsledků svých minulých činností. Když člověk spí, zdá se mu mnoho neskutečných věcí, ale když se probudí, přestane je brát vážně a pokračuje ve skutečném životě. Stejně tak osvobozená osoba — ten, kdo dokonale pochopil, že není toto tělo, ale duše — nebere vážně své minulé činnosti vykonávané v nevědomosti a své současné činnosti vykonává takovým způsobem, aby nevytvářely žádné reakce. To popisuje Bhagavad-gītā (3.9). Yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ — jedná-li člověk pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti, yajña-puruṣi, jeho práce mu nepřinese reakce. Karmī však jednají sami pro sebe a jsou poutáni reakcemi za své činnosti. Osvobozená osoba proto nemyslí na to, čeho se z nevědomosti dopustila v minulosti; místo toho jedná tak, aby si plodonosnými činnostmi nevytvořila další tělo. Bhagavad-gītā jasně uvádí:

mām ca yo ’vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
mām ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate

“Aquele que se ocupa em serviço devocional pleno e não falha em circunstância alguma, transcende de imediato os modos da natureza material e chega então ao nível de Brahman.” Independentemente do que tenhamos feito em nossas vidas passadas, caso nos ocupemos em serviço devocional imaculado ao Senhor nesta vida, estaremos sempre situados no estado brahma-bhūta (liberado), livres das reações, e não seremos obrigados a aceitar outro corpo material. Tyaktvā dehaṁ punar jamma naiti mam eti so ’rjuna (Bhagavad-gītā 4.9). Após abandonar o corpo, quem agiu dessa maneira não precisa aceitar outro corpo material, senão que, em vez disso, volta ao lar, volta ao Supremo.

“Kdo Mi slouží s úplnou oddaností a za žádných okolností nepoklesne, ten okamžitě překonává kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.” (Bg. 14.26) Pokud se v tomto životě zaměstnáme čistou oddanou službou Pánu, pak bez ohledu na to, co jsme dělali v minulých životech, budeme vždy v osvobozeném stavu (brahma-bhūta). Budeme prosti jakýchkoliv reakcí a nebudeme nuceni přijmout další hmotné tělo. Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna (Bg. 4.9). Kdo takto jedná, nemusí po opuštění současného hmotného těla přijmout další, ale místo toho se vrátí domů, zpátky k Bohu.