VERSO 17
Sloka 17
Texto
Verš
yataḥ sa āste saha-ṣaṭ-sapatnaḥ
jitendriyasyātma-rater budhasya
gṛhāśramaḥ kiṁ nu karoty avadyam
yataḥ sa āste saha-ṣaṭ-sapatnaḥ
jitendriyasyātma-rater budhasya
gṛhāśramaḥ kiṁ nu karoty avadyam
Sinônimos
Synonyma
bhayam — medo; pramattasya — daquele que está confuso; vaneṣu — nas florestas; api — mesmo; syāt — existe fatalmente; yataḥ — porque; saḥ — ele (aquele que não tem autocontrole); āste — existe; saha — com; ṣaṭ-sapatnaḥ — seis co-esposas; jita-indriyasya — para quem já conquistou os sentidos; ātma-rateḥ — satisfeito consigo mesmo; budhasya — para semelhante homem erudito; gṛha-āśramaḥ — vida familiar; kim — que; nu — na verdade; karoti — pode fazer; avadyam — mal.
bhayam — strach; pramattasya — toho, kdo je zmaten; vaneṣu — v lesích; api — dokonce; syāt — musí být; yataḥ — protože; saḥ — on (ten, kdo není sebeovládnutý); āste — existuje; saha — s; ṣaṭ-sapatnaḥ — šest spolumanželek; jita-indriyasya — pro toho, kdo již přemohl smysly; ātma-rateḥ — spokojený sám v sobě; budhasya — pro takového učeného člověka; gṛha-āśramaḥ — život hospodáře; kim — co; nu — vskutku; karoti — může učinit; avadyam — ublížení.
Tradução
Překlad
Mesmo que vá de floresta em floresta, quem não tem autocontrole sempre teme o cativeiro material, pois anda na companhia de seis co-esposas: a mente e os sentidos de adquirir conhecimento. A vida familiar, contudo, não pode prejudicar um homem erudito e autossatisfeito que conquistou os sentidos.
I když bude člověk, který není sebeovládnutý, chodit z jednoho lesa do druhého, musí se neustále obávat hmotných pout, protože žije se šesti spolumanželkami — myslí a poznávacími smysly. Učenému člověku, který přemohl své smysly a je spokojený sám v sobě, však neublíží ani život hospodáře.
Comentário
Význam
SIGNIFICADO—Segundo canta Śrīla Narottama Dāsa Ṭhākura, gṛhe vā vanete thāke, ‘hā gaurāṅga’ bale ḍāke: quer a pessoa se encontre na floresta, quer se encontre no lar, se ela estiver ocupada em serviço devocional ao Senhor Caitanya, será uma pessoa liberada. Este verso repete isso. Para alguém que não tenha controlado os sentidos, ir à floresta ou tornar-se um pretenso yogī é inútil. Quem anda em companhia da mente e de sentidos descontrolados não pode obter nada, mesmo que abandone a vida familiar e permaneça na floresta. Outrora, muitos mercadores do norte da Índia costumavam ir à Bengala, e existe um ditado familiar a esse respeito: “Se fores para a Bengala, teu destino irá contigo.” Em primeiro lugar, portanto, devemos nos preocupar em controlar os sentidos, e, como não podemos controlá-los sem que nos ocupemos em serviço devocional ao Senhor, nosso dever mais importante é ocupar os nossos sentidos em serviço devocional. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate: bhakti significa ocupar os sentidos purificados em servir ao Senhor.
Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura zpívá: gṛhe vā vanete thāke, ’hā gaurāṅga' bale ḍāke — ten, kdo oddaně slouží Pánu Caitanyovi, je osvobozenou osobou, ať už žije v lese nebo doma. Zde se opakuje stejná věc. Pro toho, kdo neovládl své smysly, nemá význam odejít do lesa stát se takzvaným yogīnem. Ani když zanechá života hospodáře a bude žít v lese, nedosáhne ničeho, neboť jeho neovládnutá mysl a smysly půjdou s ním. Mnoho obchodníků z indického vnitrozemí dříve chodilo do Bengálska, a proto existuje známé rčení: “Když půjdeš do Bengálska, tvé štěstí půjde s tebou.” Naší první starostí tedy má být, abychom ovládli smysly, a jelikož smysly nelze ovládnout, dokud je nezaměstnáme oddanou službou Pánu, je naší nejdůležitější povinností je takto zaměstnat. Hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanaṁ bhaktir ucyate — bhakti znamená zaměstnání očištěných smyslů ve službě Pánu.
Nesta passagem, o senhor Brahmā mostra que, em vez de ir à floresta com os sentidos descontrolados, é melhor e mais seguro ocupar os sentidos a serviço do Senhor. A vida familiar não pode perturbar alguém que é autocontrolado e que age dessa maneira; ela não pode forçá-lo a enredar-se no cativeiro material. Śrīla Rūpa Gosvāmī explica essa posição com mais pormenores:
Pán Brahmā zde naznačuje, že lepší a bezpečnější než odejít s neovládnutými smysly do lesa je zaměstnat je službou Pánu. Dokonce ani život hospodáře neublíží sebeovládnuté osobě, která jedná tímto způsobem; nikdy ji nemůže donutit k zapletení do hmotných pout. Toto postavení dále popsal Śrīla Rūpa Gosvāmī:
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate
“Apesar das circunstâncias, se alguém ocupa realmente suas atividades, mente e palavras no serviço devocional ao Senhor, ele deve ser considerado uma pessoa liberada.” Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura era um funcionário responsável e chefe de família, mas seu serviço à causa da expansão da missão do Senhor Caitanya Mahāprabhu é singular. Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī Ṭhākura diz: durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭrāyate. Por certo que os órgãos dos sentidos são nossos maiores inimigos, em razão do que são comparados a serpentes venenosas. Contudo, se uma serpente venenosa é despojada de suas presas peçonhentas, ela não causa mais medo. Da mesma forma, não há por que temer as atividades dos sentidos ocupados a serviço do Senhor. Os devotos do movimento para a consciência de Kṛṣṇa vivem neste mundo material, mas, por manterem seus sentidos ocupados em serviço ao Senhor, estão sempre à parte do mundo material. Eles vivem sempre em uma posição transcendental.
“Zaměstnává-li někdo své činnosti, mysl a slova výhradně oddanou službou Pánu, je třeba ho pokládat za osvobozenou osobu bez ohledu na podmínky, ve kterých se nachází.” Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura byl zodpovědný úředník a hospodář, a přesto jedinečně sloužil zájmu šíření mise Pána Caitanyi Mahāprabhua. Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī Ṭhākura říká: durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭrāyate. Smyslové orgány jsou nesporně naši největší nepřátelé, a proto jsou přirovnány k jedovatým hadům. Je-li však had zbaven svých jedových zubů, již nenahání strach. Jsou-li podobně smysly zaměstnány službou Pánu, není třeba se jich obávat. Oddaní v hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se pohybují v tomto hmotném světě, ale jelikož jsou jejich smysly plně zaměstnány službou Pánu, jsou vždy hmotnému světu vzdáleni. Neustále žijí v transcendentálním postavení.