VERSO 13
Sloka 13
Texto
Verš
śokāya mohāya sadā bhayāya
sukhāya duḥkhāya ca deha-yogam
avyakta-diṣṭaṁ janatāṅga dhatte
śokāya mohāya sadā bhayāya
sukhāya duḥkhāya ca deha-yogam
avyakta-diṣṭaṁ janatāṅga dhatte
Sinônimos
Synonyma
bhavāya — ao nascimento; nāśāya — à morte; ca — também; karma — atividade; kartum — fazer; śokāya — ao pesar; mohāya — à ilusão; sadā — sempre; bhayāya — ao medo; sukhāya — à felicidade; duḥkhāya — à aflição; ca — também; deha-yogam — vínculo com um corpo material; avyakta — pela Suprema Personalidade de Deus; diṣṭam — orientadas; janatā — as entidades vivas; aṅga — ó Priyavrata; dhatte — aceitam.
bhavāya — pro zrození; nāśāya — pro smrt; ca — také; karma — činnost; kartum — konat; śokāya — pro zármutek; mohāya — pro iluzi; sadā — vždy; bhayāya — pro strach; sukhāya — pro štěstí; duḥkhāya — pro neštěstí; ca — také; deha-yogam — spojení s hmotným tělem; avyakta — Nejvyšší Osobností Božství; diṣṭam — řízené; janatā — živé bytosti; aṅga — ó Priyavrato; dhatte — přijímají.
Tradução
Překlad
Meu querido Priyavrata, por ordem da Suprema Personalidade de Deus, todas as entidades vivas aceitam diferentes espécies de corpos, sujeitando-se, assim, ao nascimento, à morte, às atividades, à lamentação, à ilusão, ao medo de perigos futuros, à felicidade e à aflição.
Můj milý Priyavrato, všechny živé bytosti přijímají na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství různé druhy těl, aby se rodily a umíraly, jednaly, naříkaly, podléhaly iluzi, bály se budoucích nebezpečí a prožívaly štěstí a neštěstí.
Comentário
Význam
SIGNIFICADO—Toda entidade viva que vem a este mundo material o faz em busca de gozo material, mas, de acordo com o seu próprio karma, o conjunto de atividades, ela se vê forçada a aceitar determinada espécie de corpo, fornecido pela natureza material sob a direção da Suprema Personalidade de Deus. Como se afirma na Bhagavad-gītā (3.27), prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśah: sob a direção do Senhor Supremo, a prakṛti, a natureza material, está fazendo tudo. Os cientistas modernos ignoram o motivo pelo qual existem variedades de corpos em 8.400.000 formas. É verdade, porém, que todos esses corpos são impostos às entidades vivas pela Suprema Personalidade de Deus, de acordo com os desejos delas. Ele confere às entidades vivas liberdade para agirem como quiserem, mas, por outro lado, elas são obrigadas a aceitar um corpo de acordo com o mérito de suas atividades. Daí as diferentes classes de corpos. Algumas entidades vivas têm uma vida curta, ao passo que outras têm vidas com uma duração fantástica. Todas elas, entretanto, desde Brahmā até a formiga, agem de acordo com a direção da Suprema Personalidade de Deus, que Se encontra no coração de todos. Confirma-se isso na Bhagavad-gītā (15.15):
Každá živá bytost, která je v tomto hmotném světě, sem přišla za hmotným požitkem, ale podle svých činností (karmy) musí od hmotné přírody přijmout určitý druh těla dle nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství. Bhagavad-gītā (3.27) uvádí: prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ — vše vykonává prakṛti, hmotná příroda, pod vedením Nejvyššího Pána. Moderní vědci nevědí, proč existuje 8 400 000 různých tělesných podob. Skutečnost je taková, že všechna tato těla přiděluje živým bytostem Nejvyšší Osobnost Božství podle jejich tužeb. Pán jim dává svobodu jednat, jak si přejí, ale na druhou stranu jsou nuceny přijmout tělo, které odpovídá reakcím za jejich činnosti. Proto existují různé druhy těl. Některé živé bytosti mají život krátký a jiné fantasticky dlouhý. Každá z nich—od Brahmy až po mravence — však jedná v souladu s pokyny Nejvyššího Pána, Jenž sídlí v srdci každého. To potvrzuje Bhagavad-gītā (15.15):
mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca
mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca
"Encontro-Me no coração de todos, e de Mim vêm a lembrança, o conhecimento e o esquecimento.” Não é verdade, contudo, que a Suprema Personalidade de Deus oriente certas entidades vivas de uma maneira e outras entidades vivas de outra maneira. A verdade é que toda entidade viva tem determinados desejos, e o Senhor Supremo lhe concede a oportunidade de satisfazê-los. O melhor a se fazer, portanto, é render-se à Suprema Personalidade de Deus e agir conforme Seu desejo. Alguém que assim o faz está liberado.
“Sídlím v srdci každého a ode Mě pocházejí vzpomínky, poznání a zapomnění.” Není ovšem pravda, že některým živým bytostem Pán udílí pokyny jedním způsobem a dalším nějak jinak. Skutečnost je taková, že každá živá bytost má určitou touhu a Pán jí dává příležitost, aby ji mohla naplnit. Nejlépe je tedy se odevzdat Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, a jednat v souladu s Jeho touhou. Ten, kdo tak činí, je osvobozený.