ŚB 5.9.3
Dévanágarí
तत्रापि स्वजनसङ्गाच्च भृशमुद्विजमानो भगवत: कर्मबन्धविध्वंसनश्रवणस्मरणगुणविवरणचरणारविन्दयुगलं मनसा विदधदात्मन: प्रतिघातमाशङ्कमानो भगवदनुग्रहेणानुस्मृतस्वपूर्वजन्मावलिरात्मानमुन्मत्तजडान्धबधिरस्वरूपेण दर्शयामास लोकस्य ॥ ३ ॥
Verš
tatrāpi svajana-saṅgāc ca bhṛśam udvijamāno bhagavataḥ karma-bandha-vidhvaṁsana-śravaṇa-smaraṇa-guṇa-vivaraṇa-caraṇāravinda-yugalaṁ manasā vidadhad ātmanaḥ pratighātam āśaṅkamāno bhagavad-anugraheṇānusmṛta-sva-pūrva-janmāvalir ātmānam unmatta-jaḍāndha-badhira-svarūpeṇa darśayām āsa lokasya.
Synonyma
tatra api — i v tom životě brāhmaṇy; sva-jana-saṅgāt — od společnosti příbuzných a přátel; ca — a; bhṛśam — velice; udvijamānaḥ — jelikož se neustále obával, že znovu poklesne; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; karma-bandha — pouto reakcí za plodonosné činnosti; vidhvaṁsana — jež ničí; śravaṇa — naslouchání; smaraṇa — vzpomínání; guṇa-vivaraṇa — naslouchání popisům vlastností Pána; caraṇa-aravinda — lotosové nohy; yugalam — dvě; manasā — s myslí; vidadhat — neustále myslící na; ātmanaḥ — své duše; pratighātam — překážky na cestě oddané služby; āśaṅkamānaḥ — vždy se bál; bhagavat-anugraheṇa — zvláštní milostí Nejvyšší Osobnosti Božství; anusmṛta — pamatoval si; sva-pūrva — své dřívější; janma-āvaliḥ — řada zrození; ātmānam — sebe; unmatta — šílený; jaḍa — tupý; andha — slepý; badhira — a hluchý; svarūpeṇa — s těmito rysy; darśayām āsa — projevil; lokasya — ostatním lidem.
Překlad
Bharata Mahārāja si díky Pánově zvláštní milosti pamatoval události ze svého minulého života. I když dostal tělo brāhmaṇy, přesto se velice obával svých příbuzných a přátel, kteří nebyli oddaní. Na takovou společnost si vždy dával velký pozor, neboť se bál, že by mohl znovu poklesnout. Před očima veřejnosti proto vystupoval jako tupý, slepý a hluchý šílenec, aby se s ním druzí nepokoušeli bavit. Takto se chránil před špatnou společností. V nitru neustále myslel na lotosové nohy Pána a opěvoval Jeho slávu, která člověku poskytne ochranu před pouty plodonosného jednání. Tímto způsobem zůstal nedotčen vlivem neoddaných společníků.
Význam
Každá živá bytost je poutána různými činnostmi kvůli stykům s kvalitami přírody. Jak uvádí Bhagavad-gītā: kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu — “Je to následkem jejího spojení s hmotnou přírodou. Tak se setkává s dobrem a zlem v různých životních druzích.” (Bg. 13.22)
Podle své karmy dostáváme různé tělesné podoby v 8 400 000 životních druzích. Karmaṇā daiva-netreṇa — jednáme pod vlivem hmotné přírody, znečištěni třemi kvalitami, a tak dostáváme na vyšší pokyn určitý druh těla. To se nazývá karma-bandha. Abychom se z této karma-bandhy vyprostili, musíme se zaměstnat oddanou službou. Pak na nás kvality hmotné přírody nebudou působit.
māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
“Kdo naplno vykonává oddanou službu a za žádných okolností se neodchýlí, ten ihned překonává kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.” (Bg. 14.26) Abychom zůstali odolní vůči nátlaku hmotných kvalit, musíme se zaměstnat oddanou službou — śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. To je dokonalost života. Když se Mahārāja Bharata narodil jako brāhmaṇa, příliš se o povinnosti brāhmaṇy nezajímal. V nitru však zůstával čistým vaiṣṇavou a neustále myslel na lotosové nohy Pána. Bhagavad-gītā doporučuje: man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru. To je jediná metoda, jak se můžeme zachránit před nebezpečím opakovaného rození a umírání.