Sloka 1:

Śrī Nārada Muni oslovil Brahmājīho: Ó hlavní z polobohů, ó prvorozená živá bytosti, klaním se ti s hlubokou úctou. Prosím, vylož mi transcendentální poznání, které vede k pochopení pravdy o individuální duši a Nadduši.

Sloka 2:

Můj drahý otče, popiš, prosím, pravdivě příznaky tohoto projeveného světa. Na čem spočívá? Jak je stvořen? Jak je udržován? A pod čí vládou se vše děje?

Sloka 3:

Můj drahý otče, ty znáš tuto vědu, protože vše, co bylo stvořeno v minulosti, co bude stvořeno v budoucnosti a co se tvoří v současnosti, stejně jako vše ve vesmíru, svíráš ve své dlani jako ořech.

Sloka 4:

Můj drahý otče, jaký je zdroj tvého poznání? Kdo tě chrání a kdo tě řídí? Jaké je tvé skutečné postavení? Tvoříš sám všechny bytosti z hmotných prvků svojí osobní energií?

Sloka 5:

Stejně jako pavouk snadno vytváří síť své pavučiny a projevuje svoji nepřekonatelnou tvůrčí schopnost, tak i ty sám tvoříš bez cizí pomoci s použitím své soběstačné energie.

Sloka 6:

Nic z toho, co známe podle jména, vlastností a kvalit — co je vyšší než my, nižší či rovnocenné, věčné či dočasné — není stvořeno z žádného jiného zdroje, nežli z tebe, ó veliký.

Sloka 7:

Když však pomyslíme na tvá velká odříkání a dokonalou disciplínu, jsme nuceni uvažovat o existenci ještě někoho mocnějšího nežli jsi ty, přestože jsi tak mocný ve věcech stvoření.

Sloka 8:

Můj drahý otče, jsi vševědoucí a jsi vládcem všech. Pouč mě tedy laskavě o všem, nač jsem se tě tázal, abych tomu mohl porozumět jako tvůj žák.

Sloka 9:

Pán Brahmā řekl: Můj drahý hochu, Nārado, jsi milostivý ke všem (včetně mě), když kladeš tyto otázky, neboť mě inspirují, abych vzpomínal na velikost Všemocné Osobnosti Božství.

Sloka 10:

Vše, co jsi o mně řekl, je v pořádku, protože ten, kdo neví o Osobnosti Božství, o Pánu, který je konečnou pravdou nade mnou, jistě podlehne iluzi, když uvidí mé úžasné činnosti.

Sloka 11:

Já tvořím svět, který již předtím stvořil Pán Svojí osobní září (zvanou brahmajyoti), stejně jako měsíc, nebeská klenba, vlivné planety a třpytivé hvězdy začnou svítit teprve potom, až slunce zazáří ohnivým žárem.

Sloka 12:

Skládám své poklony Osobnosti Božství, Pánu Kṛṣṇovi (Vāsudevovi) a medituji o Něm, Jehož nepřemožitelná síla vede méně inteligentní lidi k tomu, že mě nazývají nejvyšším vládcem.

Sloka 13:

Iluzorní energie Pána se nesnaží stavět do popředí, protože se stydí za své postavení, ale ti, kteří jsou zmateni jejím vlivem, mluví vždy nesmysly, jelikož jsou pohrouženi v myšlenkách “to jsem já” a “to je moje”.

Sloka 14:

Pět základních prvků ve stvoření, jejich vzájemné působení dané věčným časem a také intuice nebo povaha individuálních živých bytostí jsou různé nedílné části Osobnosti Božství, Vāsudeva, a ve skutečnosti nemají žádnou jinou hodnotu.

Sloka 15:

Védskou literaturu vytvořil Nejvyšší Pán a pro Něho je určena, polobozi jsou rovněž určeni k tomu, aby sloužili Pánovi jako části Jeho těla, různé planety jsou určeny také pro Pána a různé oběti jsou vykonávány jen pro Jeho potěšení.

Sloka 16:

Všechny různé druhy meditace či mysticismu jsou prostředky k realizaci Nārāyaṇa, cílem veškerého odříkání je dosáhnout Nārāyaṇa, rozvoj transcendentálního poznání umožňuje spatřit Nārāyaṇa a konečné spasení znamená vstoupit do Nārāyaṇova království.

Sloka 17:

Pouze díky Jeho inspiraci odhaluji to, co již On (Nārāyaṇa) stvořil a vše se děje pod Jeho dohledem (v Jeho podobě všepronikající Nadduše), neboť i já jsem Jím byl stvořen.

Sloka 18:

Nejvyšší Pán je čistě duchovní, transcendentální všem hmotným kvalitám, ale přesto pro stvoření, udržování a zničení hmotného světa přijímá prostřednictvím Své vnější energie kvality přírody zvané dobro, vášeň a nevědomost.

Sloka 19:

Tyto tři kvality hmotné přírody, které se dále projevují jako hmota, poznání a činnosti, přivádějí věčně transcendentální živou bytost pod vliv příčiny a důsledku a způsobují, že začíná být odpovědná za své činnosti.

Sloka 20:

Ó Brāhmaṇo Nārado, Adhokṣaja, transcendentální Pán, je kvůli výše zmíněným třem kvalitám přírody neviditelný hmotnými smysly živých bytostí. Je však přesto vládcem každého, včetně mě.

Sloka 21:

Pán, který je vládcem všech energií, takto tvoří Svojí vlastní silou věčný čas, osud všech živých bytostí a jejich příslušné povahy, kvůli kterým byly stvořeny, a pak je opět pohlcuje, nezávisle na všem.

Sloka 22:

Po inkarnaci prvního puruṣi (Kāraṇārṇavaśāyī Viṣṇua) vzniká mahat-tattva neboli principy hmotného stvoření, poté se projevuje čas a postupem času se objevují tři kvality. Příroda je projevem tří kvalit, které se přeměňují v činnosti.

Sloka 23:

Hmotné činnosti jsou způsobeny vybuzením mahat-tattvy. Nejprve dochází k přeměně kvalit dobra a vášně a později — díky kvalitě nevědomosti — se projevuje hmota, hmotné poznání a různé činnosti spojené s tímto poznáním.

Sloka 24:

Materialistické ego se takto přeměňuje do tří rysů známých jako kvalita dobra, kvalita vášně a kvalita nevědomosti ve třech odděleních neboli jako síly, které vyvíjejí hmotu, poznání o hmotných výtvorech a inteligence, která tyto hmotné činnosti vede. Nārado, máš všechny předpoklady k tomu, abys to pochopil.

Sloka 25:

Z temnoty falešného ega je vytvořen první z pěti prvků, éter, jehož jemnou podobou je vlastnost zvuku. Jejich vzájemný vztah je stejný jako vztah mezi pozorovatelem a pozorovaným předmětem.

Sloka 26-29:

Přeměnou éteru vzniká vzduch a jeho vlastností je dotek. Stejně jako v předcházejícím prvku je i v něm zahrnut zvuk a základní principy života: smyslové vnímání a mentální a tělesná síla. Postupem času a chodem přírody se vzduch mění na oheň, který vedle zvuku a doteku získává ještě další vlastnost, tvar. Přeměnou ohně se projevuje voda, kterou prostupuje chuť. Také ve vodě je již zahrnut tvar, dotek a zvuk. Voda, přeměněná z veškeré rozmanitosti na zemi, získává vedle zvuku, doteku, podoby a chuti ještě další vlastnost, vůni.

Sloka 30:

Z kvality dobra se vytváří a projevuje mysl a také deset polobohů vládnoucích tělesným činnostem: vládce světových stran, vládce vzduchu, bůh Slunce, otec Prajāpatiho Dakṣi, Aśvinī-kumārové, bůh ohně, král nebes, božstvo uctívané na nebeských planetách, hlavní z Ādityů a Prajāpati Brahmājī. Ti všichni jsou takto stvořeni.

Sloka 31:

Přeměnou kvality vášně se dále vytvářejí smyslové orgány: ucho, kůže, nos, oči, jazyk, ústa, ruce, genitálie, nohy a otvor pro vyměšování, společně s inteligencí a životní energií.

Sloka 32:

Ó Nārado, nejlepší z transcendentalistů, tělo nemůže vzniknout, dokud se neshromáždí všechny tyto stvořené části — prvky, smysly, mysl a kvality přírody.

Sloka 33:

Když bylo tedy to vše shromážděno působením energie Osobnosti Božství, za pomoci prvotních i druhotných příčin stvoření vznikl tento vesmír.

Sloka 34:

Všechny vesmíry tak zůstaly na tisíce věků ve vodě (Oceánu příčin) a Pán živých bytostí, vstupující do každého z nich, způsobil jejich oživení.

Sloka 35:

Pán (Mahā-Viṣṇu), i nadále ležící v Oceánu příčin, z něho vystoupil a poté, co se rozdělil jako Hiraṇyagarbha, vstoupil do každého vesmíru, přijímaje podobu virāṭ-rūpy mající tisíce nohou, paží, úst, hlav atd.

Sloka 36:

Velcí filozofové si představují, že všechny planetární systémy ve vesmíru jsou projevy různých vyšších a nižších částí vesmírného těla Pána.

Sloka 37:

Brāhmaṇové jsou Jeho ústa, kṣatriyové Jeho paže, vaiśyové Jeho stehna a śūdrové se rodí z Jeho nohou.

Sloka 38:

Nižší planetární systémy až po úroveň Země jsou umístěny v Jeho nohou. Střední planetární systémy počínaje Bhuvarlokou jsou umístěny v Jeho pupku a ještě vyšší planetární systémy, na nichž žijí polobozi a vysoce vyspělí mudrci a světci, jsou umístěny v hrudi Nejvyššího Pána.

Sloka 39:

Mezi přední částí hrudi a krku vesmírné podoby Pána se nacházejí planetární systémy jménem Janaloka a Tapaloka, zatímco Satyaloka, nejvyšší planetární systém, je umístěn na hlavě této podoby. Duchovní planety jsou však věčné.

Sloka 40-41:

Můj drahý synu Nārado, věz, že ze čtrnácti planetárních systémů je sedm nižších. První z nich, planetární systém zvaný Atala, je umístěn v pasu; druhý, Vitala, je umístěn na stehnech; třetí, Sutala, na kolenou; čtvrtý, Talātala, na lýtkách; pátý, Mahātala, na kotnících; šestý, Rasātala, na nártech a sedmý, Pātāla, na chodidlech. Takto jsou v Pánově podobě virāṭ umístěny všechny planetární systémy.

Sloka 42:

Jiní znalci rozdělují všechny planetární systémy na tři skupiny: nižší planety (až po Zemi) nacházející se na nohou, střední planety nacházející se na pupku a vyšší planety (Svarloka) umístěné mezi hrudí a hlavou Nejvyšší Osobnosti.