Śrīmad-bhāgavatam 2.5.22
Verš
pariṇāmaḥ svabhāvataḥ
karmaṇo janma mahataḥ
puruṣādhiṣṭhitād abhūt
Synonyma
kālāt — z věčného času; guṇa-vyatikaraḥ — přeměna kvalit jejich vzájemným působením; pariṇāmaḥ — přeměna; svabhāvataḥ — z přírody; karmaṇaḥ — činností; janma — stvoření; mahataḥ — mahat-tattvy; puruṣa-adhiṣṭhitāt — díky inkarnaci Pána zvané puruṣa; abhūt — nastalo.
Překlad
Po inkarnaci prvního puruṣi (Kāraṇārṇavaśāyī Viṣṇua) vzniká mahat-tattva neboli principy hmotného stvoření, poté se projevuje čas a postupem času se objevují tři kvality. Příroda je projevem tří kvalit, které se přeměňují v činnosti.
Význam
Díky všemocnosti Nejvyššího Pána se celé hmotné stvoření vyvíjí procesem přeměn a postupných reakcí a působením stejné všemocnosti je opět vše postupně zničeno a uloženo v těle Nejvyššího. Kāla neboli čas je synonymum přírody a je přeměněným projevem principů hmotného stvoření. Čas je tedy možné pokládat za první příčinu celého stvoření a přeměnou přírody se projevují různé činnosti hmotného světa. Tyto činnosti lze považovat za projevy přirozených instinktů každé jednotlivé živé bytosti nebo dokonce i netečných předmětů a výsledkem těchto činností je vznik mnoha rozmanitých produktů a vedlejších produktů téže povahy. Původem toho všeho je Nejvyšší Pán, a proto Vedānta-sūtry i Bhāgavatam začínají výrokem, že Absolutní Pravda je zdrojem veškerého stvoření (janmādy asya yataḥ).