Sloka 29

VERSO 29

Verš

Texto

indrādayo bāhava āhur usrāḥ
karṇau diśaḥ śrotram amuṣya śabdaḥ
nāsatya-dasrau paramasya nāse
ghrāṇo ’sya gandho mukham agnir iddhaḥ

Synonyma

Sinônimos

indra-ādayaḥ — polobozi v čele s nebeským králem Indrou; bāhavaḥ — paže; āhuḥ — se nazývají; usrāḥ — polobozi; karṇau — uši; diśaḥ — čtyři směry; śrotram — sluch; amuṣya — Pána; śabdaḥ — zvuk; nāsatya-dasrau — polobozi známí jako Aśvinī-kumārové; paramasya — Nejvyššího; nāse — nosní dírky; ghrāṇaḥ — čich; asya — Jeho; gandhaḥ — vůně; mukham — ústa; agniḥ — oheň; iddhaḥ — žhnoucí.

indra-ādayaḥ — semideuses encabeçados pelo rei celestial, Indra; bāhavaḥ — braços; āhuḥ — são chamados; usrāḥ — os semideuses; karṇau — ouvidos; diśaḥ — as quatro direções; śrotram — sentido auditivo; amuṣya — do Senhor; śabdaḥ — som; nāsatya-dasrau — os semideuses conhecidos como Aśvinī-kumāras; paramasya — do Supremo; nāse — narinas: ghrānaḥ – sentido olfativo; asya — dEle; gandhaḥ — fragrância; mukham — a boca; agniḥ — fogo; iddhaḥ — abrasador.

Překlad

Tradução

Jeho paže jsou polobozi vedení Indrou, deset směrů jsou Jeho uši a hmotný zvuk je Jeho sluch. Jeho nosní dírky jsou dva Aśvinī-kumārové a hmotná vůně je Jeho čich. Jeho ústa jsou žhnoucí oheň.

Seus braços são os semideuses encabeçados por Indra, os dez lados direcionais são Seus ouvidos, e o som físico é Seu sentido auditivo. Suas narinas são os dois Aśvinī-kumāras, e a fragrância material é Seu sentido olfativo. Sua boca é o fogo abrasador.

Význam

Comentário

Śrīmad-Bhāgavatam zde dále rozvádí popis gigantické podoby Osobnosti Božství z jedenácté kapitoly Bhagavad-gīty. Tam je psáno (Bg. 11.30): “Ó Viṣṇu, vidím, jak na všech stranách pohlcuješ lidstvo Svými plamennými ústy. Tvé paprsky zakrývají celý vesmír, který spaluješ Svou strašlivou září.” Śrīmad-Bhāgavatam je tedy postgraduálním studiem studentů Bhagavad-gīty. Obě písma se zabývají vědou o Kṛṣṇovi, Absolutní Pravdě, a jako taková jsou vzájemně spojená.

SIGNIFICADO—A descrição da forma gigantesca da Personalidade de Deus feita no décimo primeiro capítulo da Bhagavad-gītā continua sendo explicada nesta passagem do Śrīmad-Bhāgavatam. Na Bhagavad-gītā (11.30), consta a seguinte descrição: “Ó Viṣṇu, vejo-Te, com Tuas bocas flamejantes, devorando todas as pessoas de todos os lados. Cobrindo todo o universo com Tua refulgência, Tu Te manifestas com raios terríveis e abrasadores.” Por conseguinte, o Śrīmad-Bhāgavatam é a fase de pós-graduação para o estudante da Bhagavad-gītā. Ambos são a ciência de Kṛṣṇa, a Verdade Absoluta, de modo que eles são interdependentes.

Je řečeno, že pojetí virāṭ-puruṣi, gigantické podoby Nejvyššího Pána, zahrnuje všechny vládnoucí polobohy i ovládané živé bytosti. I ta nejdrobnější část živé bytosti je ovládána zmocněným zástupcem Pána. Jelikož polobozi jsou zahrnutí v gigantické podobě Pána, uctívání Pána — ať už v Jeho gigantické hmotné podobě či v Jeho věčné transcendentální podobě Pána Śrī Kṛṣṇy — uspokojí i tyto polobohy a všechny ostatní části, stejně jako zalévání kořene stromu přinese energii všem ostatním částem stromu. To znamená, že i materialista se uctíváním vesmírné gigantické podoby Pána dostává na správnou cestu. Není potřeba riskovat neúspěch a obracet se pro splnění různých přání na mnoho polobohů. Jedinou skutečnou bytostí je Pán Samotný a všichni ostatní jsou pomyslní, protože On jediný v Sobě zahrnuje vše ostatní.

Afirma-se que a concepção do virāṭ-puruṣa, ou a forma gigantesca do Senhor Supremo, inclui todos os semideuses dominantes bem como todos os seres vivos dominados. Até mesmo a parte mais minúscula de um ser vivo é controlada por agentes a quem o Senhor dotou de poderes. Como os semideuses estão incluídos na gigantesca forma do Senhor, adorar o Senhor – seja a Sua gigantesca concepção material ou a Sua eterna forma transcendental como o Senhor Śrī Kṛṣṇa – também satisfaz os semideuses e todas as outras partes integrantes, assim como regar a raiz de uma árvore distribui energia a todas as outras partes da árvore. Por conseguinte, quando um materialista também adora a forma universal gigantesca do Senhor, ele caminha para a direção certa. Ninguém precisa arriscar-se a ser desencaminhado, aproximando-se de muitos semideuses que satisfaçam diferentes desejos. A verdadeira entidade é o próprio Senhor, e todos os outros são imaginários, pois tudo está incluído unicamente nEle.