Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Madhya » KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ

Text 136

Text 136

Verš

Text

śrī-viṣṇoḥ śravaṇe parīkṣid abhavad vaiyāsakiḥ kīrtane
prahlādaḥ smaraṇe tad-aṅghri-bhajane lakṣmīḥ pṛthuḥ pūjane
akrūras tv abhivandane kapi-patir dāsye ’tha sakhye ’rjunaḥ
sarva-svātma-nivedane balir abhūt kṛṣṇāptir eṣāṁ parā
śrī-viṣṇoḥ śravaṇe parīkṣid abhavad vaiyāsakiḥ kīrtane
prahlādaḥ smaraṇe tad-aṅghri-bhajane lakṣmīḥ pṛthuḥ pūjane
akrūras tv abhivandane kapi-patir dāsye ’tha sakhye ’rjunaḥ
sarva-svātma-nivedane balir abhūt kṛṣṇāptir eṣāṁ parā

Synonyma

Synonyms

śrī-viṣṇoḥ — Pána Śrī Viṣṇua; śravaṇe — nasloucháním; parīkṣit — král Parīkṣit známý také jako Viṣṇurāta neboli ten, koho chrání Pán Viṣṇu; abhavat — byl; vaiyāsakiḥ — Śukadeva Gosvāmī; kīrtane — přednášením Śrīmad-Bhāgavatamu; prahlādaḥ — Mahārāja Prahlāda; smaraṇe — vzpomínáním; tat-aṅghri — lotosových nohou Pána Viṣṇua; bhajane — sloužením; lakṣmīḥ — bohyně štěstí; pṛthuḥ — Mahārāja Pṛthu; pūjane — uctíváním Božstva Pána; akrūraḥ — Akrūra; tu — ale; abhivandane — přednášením modliteb; kapi-patiḥ — Hanumānjī neboli Vajrāṅgajī; dāsye — službou Pánu Rāmacandrovi; atha — kromě toho; sakhye — přátelstvím; arjunaḥ — Arjuna; sarva-sva-ātma-nivedane — naprostým odevzdáním se; baliḥ — Mahārāja Bali; abhūt — bylo; kṛṣṇa-āptiḥ — dosažení lotosových nohou Pána Kṛṣṇy; eṣām — jich všech; parā — transcendentální.

śrī-viṣṇoḥ — of Lord Śrī Viṣṇu; śravaṇe — in hearing; parīkṣit — King Parīkṣit, known also as Viṣṇurāta, or one who is protected by Lord Viṣṇu; abhavat — was; vaiyāsakiḥ — Śukadeva Gosvāmī; kīrtane — in reciting Śrīmad-Bhāgavatam; prahlādaḥ — Mahārāja Prahlāda; smaraṇe — in remembering; tat-aṅghri — of Lord Viṣṇu’s lotus feet; bhajane — in serving; lakṣmīḥ — the goddess of fortune; pṛthuḥ — Mahārāja Pṛthu; pūjane — in worshiping the Deity of the Lord; akrūraḥ — Akrūra; tu — but; abhivandane — in offering prayers; kapi-patiḥ — Hanumānjī, or Vajrāṅgajī; dāsye — in servitude to Lord Rāmacandra; atha — moreover; sakhye — in friendship; arjunaḥ — Arjuna; sarva-sva-ātma-nivedane — in fully dedicating oneself; baliḥ — Mahārāja Bali; abhūt — was; kṛṣṇa-āptiḥ — the achievement of the lotus feet of Lord Kṛṣṇa; eṣām — of all of them; parā — transcendental.

Překlad

Translation

„  ,Mahārāja Parīkṣit dosáhl nejvyšší dokonalosti, útočiště u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy, pouhým nasloucháním o Pánu Viṣṇuovi. Śukadeva Gosvāmī dosáhl dokonalosti pouhým přednesem Śrīmad-Bhāgavatamu. Prahlāda Mahārāja dosáhl dokonalosti vzpomínáním na Pána a bohyně štěstí masírováním transcendentálních nohou Mahā-Viṣṇua. Mahārāja Pṛthu dosáhl dokonalosti uctíváním Božstva a Akrūra přednášením modliteb k Pánu. Vajrāṅgajī (Hanumān) dosáhl dokonalosti sloužením Pánu Rāmacandrovi a Arjuna jednoduše tím, že byl Kṛṣṇův přítel. Bali Mahārāja dosáhl dokonalosti tím, že všechno odevzdal lotosovým nohám Kṛṣṇy.̀  “

“ ‘Mahārāja Parīkṣit attained the highest perfection, shelter at Lord Kṛṣṇa’s lotus feet, simply by hearing about Lord Viṣṇu. Śukadeva Gosvāmī attained perfection simply by reciting Śrīmad-Bhāgavatam. Prahlāda Mahārāja attained perfection by remembering the Lord. The goddess of fortune attained perfection by massaging the transcendental legs of Mahā-Viṣṇu. Mahārāja Pṛthu attained perfection by worshiping the Deity, and Akrūra attained perfection by offering prayers unto the Lord. Vajrāṅgajī [Hanumān] attained perfection by rendering service to Lord Rāmacandra, and Arjuna attained perfection simply by being Kṛṣṇa’s friend. Bali Mahārāja attained perfection by dedicating everything to the lotus feet of Kṛṣṇa.’

Význam

Purport

Tento verš se nachází v Padyāvalī (53) a v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.265).

This verse appears in the Padyāvalī (53) and the Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.265).